Český velvyslanec při Evropské unii Jakub Dürr by si přál zvýšení účasti v evropských volbách proti roku 2014, kdy přišlo hlasovat 18,2 procenta Čechů. Od hlasování očekává zásadnější změny v rozložení sil v Evropském parlamentu a je podle něj možné, že se vytvoří jiná většinová koalice než obvyklá spojenectví evropských lidovců se socialisty nebo s liberály. Podle politologů by v Evropském parlamentu mohly posílit nacionalistické strany.
"Jakýkoli posun od 18,2 procenta nahoru je jenom a jenom pozitivní a musí nastat. Doufám, že kampaň se povede dostatečně zajímavě, intenzivně a bude dostatečně fundovaná a věcná, aby přiblížila Evropu v hlavních parametrech českým voličům," řekl Dürr. Podle něj je třeba v Česku více zviditelnit evropské politiky, které ovlivňují každodenní život občanů.
Velvyslanec ale zároveň uvedl, že neočekává, že by výsledek voleb rozhodl pouze postoj stran k evropským tématům. Připomněl, že tomu tak nebylo ani v minulosti. "Tipl bych si, že to bude jako většinou - míra domácí atmosféry a spokojenosti s domácí politikou, vyjádření podpory vládě nebo naopak protest proti ní ovlivňuje výsledky voleb do velké míry," řekl.
Rozložení sil v Evropském parlamentu se podle Dürra zásadně změní. Nabízí se podle něj otázka budoucnosti frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR), která kvůli vystoupení Británie z EU přijde o britské poslance, kterých je nyní 19 z celkem 72 členů parlamentní frakce. Z českých stran patří do ECR občanští demokraté.
Otázkou také je, zda lidovci a socialisté, případně liberálové dokážou získat v Evropském parlamentu většinu, nebo se budou hledat netradiční spojenectví. "Jestli bude docházet k podobnému fenoménu v Evropském parlamentu jaký vidíme v některých členských státech, tedy vytváření širokých proevropských platforem nebo široké platformy demokratických stran proti vyzyvateli ze strany radikálnější části politického spektra," řekl Dürr.
Vytvoření nové většiny v Evropském parlamentu bude mít podle velvyslance vliv i na sestavování nové Evropské komise, jednání o budoucím šéfovi evropské diplomacie nebo výběr nového předsedy evropských summitů.
Související
Za dvojí hlasování v evropských volbách bude hrozit sankce
Rok 2019 pohledem EU: Klíčové výzvy, kterým jsme čelili
Evropské volby 2019 , Jakub Dürr (diplomat) , Česká republika , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
včera
Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla
včera
Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy
včera
Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině
včera
Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil
včera
Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah
včera
Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo
včera
Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu
včera
Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?
včera
Zemřel Jean-Marie Le Pen
včera
Nevyzpytatelné počasí v Česku. Meteorologové upozornili na první letošní bouřku
včera
Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí
včera
Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?
včera
Ruské síly údajně obsadily strategické frontové město Kurachove
včera
Protiteroristická akce na Slovensku. Policie uklidňuje veřejnost
včera
Česko bude mít nového nejvyššího žalobce. Stříž se rozhodl rezignovat
včera
Virus v Číně děsí svět. Experti uklidňují veřejnost a vysvětlují, o co jde
včera
Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu
včera
Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky
včera
Počasí o víkendu jako stvořené k lyžování? V Česku opět nasněží
6. ledna 2025 21:57
Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?
Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.
Zdroj: Jakub Jurek