ROZHOVOR | Češi nebudou mít ani na chleba? Gazdík pro EZ o nelichotivé budoucnosti našeho národa

Už předem jste oznámil, že letos v dubnu skončíte v čele hnutí STAN. Jak prozatím hodnotíte své druhé funkční období?

Tak předně to není úplně druhé funkční období, těch funkčních období bylo více. Z 15 let, kdy Starostové a nezávislí existují, jsem byl předsedou necelých 13 let. Hodnotím to pozitivně, protože STAN je na svém dosavadním vrcholu. Je to hnutí, které vzniklo skutečně odspodu, když jsme se dali jako pár starostů ze Zlínského kraje dohromady, a za těch 15 let jsme skutečně vyrostli. Máme jeden z nejsilnějších senátních klubů, jsme v Poslanecké sněmovně, máme nejvíc zastupitelů ze všech parlamentních stran, jsme zastoupeni v 9 ze 14 krajských rad, teď v desíti s Prahou. Takže já to hodnotím jako obrovský úspěch, je o nás slyšet. Navíc se nám podařilo mnohé prosadit a mnohému naopak zabránit.

Pod vaším vedením hnutí poprvé proklouzlo do Sněmovny samo za sebe. Jak se na to zpětně díváte? Byl to risk, který straně vyšel a dodal jí sebevědomí do budoucna?

Já myslím, že ano. Naší snahou bylo uzavřít širší koalici, chtěli jsme jít spolu s lidovci a vytvořit třetí sílu. Oni se v nějakou chvíli lekli, takže to nevyšlo, nicméně do Sněmovny, přes preference, které nás trvale ubíjely, jsme se dostali, protože volby úplně nefungují, tak jak fungují ty preference. Až když vidí volič kandidátku, když na ní vidí úspěšné starosty ze svého okolí a lidi, kteří ve svých obcích a městech něco dokázali, pak se teprve rozhoduje pro Starosty.

My jsme i podle průzkumů strana, která je největší stranou takzvané druhé volby. Prostě o nás značné množství voličů uvažuje a teď jde o to, aby vedení, které přijde po nás, v tom pokračovalo, aby se ze strany druhé volby stala strana první volby.

Takže nevydařená spolupráce s lidovci vás mrzí doteď?

Mrzí. Myslím, že to byla chyba, že dnes by ta politická mapa vypadala jinak. Mýlil jsem se v tom, že jsme říkali, že by to byla třetí síla. Byla by to druhá síla. Vzhledem k slabému výsledku sociální demokracie si myslím, že bychom společně předstihli i ODS a Piráty.

Kam by podle vás mělo hnutí směřovat pod novým předsedou? Mělo by pokračovat po vlastní ose, nebo se opět snažit o širší spolupráci v rámci tuzemského politického spektra?

Typ od typu voleb různě. Myslím, že hnutí ANO tu dnes máme, protože ta středová a středopravicová scéna je prostě roztříštěná. Tady usilovat o spolupráci je z mého pohledu rozumné nejenom kvůli hnutí STAN nebo kvůli jedněm parlamentním volbám, ale vůbec kvůli situaci v České republice a kvůli tomu, aby tu nevítězili populisté nebo extremisté.

Máte nějakého korunního prince, tedy svého favorita na obsazení postu předsedy?

Ale určitě. Já jich vidím několik, můj první místopředseda Vít Rakušan je určitě jedním z nich. Potřetí obhájit starostu okresního města, jakým je Kolín, s více než 60 procenty, předtím nezbývá než smeknout, to je přepsání učebnic politologie. Navíc Vítek se osvědčil nejenom v té komunální, ale osvědčuje se i v té parlamentní politice. Pokud bude předsedou, pokud ho delegáti sjezdu zvolí, tak určitě bude dobrým předsedou.

Ještě bych se rád vrátil k loňským senátním a komunálním volbám. Hlavně těm druhým, které se vám tradičně vydařily. Jak hodnotíte váš výsledek s odstupem času?

Protože naši starostové kandidují jak čistě za STAN, tak většina z nich používá formu sdružení STAN a nezávislých kandidátů nebo koalice s jinými stranami, tak statistický úřad nás jednotně úplně neumí zaznamenat. My jsme ale výrazným způsobem posílili, dnes se k nám hlásí zhruba čtvrtina starostů České republiky, máme víc než 4900 komunálních zastupitelů, což je nejvíc ze všech politických stran, a zvětšili jsme se také v tom rozsahu, že už to nejsou jenom obce a menší města, ale výrazným způsobem jsme nakročili také do středních a větších měst.

Letos nás čekají volby do Evropského parlamentu. Už má strana jasno, jestli do nich půjde sama, nebo v nějaké koalici, třeba s TOP 09?

Určitě půjdeme v koalici. My chceme vytvořit pro evropské volby proud stran, které vnímají Evropskou unii pozitivně a zároveň jako projekt, který přinesl Evropě mír a stabilitu. A na druhou stranu si uvědomují i chyby, které Evropská unie má, chtějí ty chyby a problémy řešit zevnitř, nikoliv vystupováním. Myslím si, že ta koalice bude větší než jenom STAN nebo TOP 09, že tam těch stran bude mnohem víc.

Můžete už ale stoprocentně říct, že některých z vašich politiků bude na kandidátce pro eurovolby, ať už bude samostatná nebo společná?

Určitě to bude náš europoslanec Stanislav Polčák, kterého jsme zvolili jako lídra za nás. Určitě to bude starosta Dolních Studének Radim Sršeň, který byl předsedou evropských místních akčních skupin a na evropské úrovni pracuje už delší dobu. To jsou lidé, kteří evropskou politikou žijí a mohou z ní něco přinést i České republice.

Řekl jste, že Stanislav Polčák by byl lídrem za vás. Znamená to, že by byl lídrem i na společné kandidátce?

To se teprve řeší. Určitě bychom to tak chtěli, ale je to otázka vyjednávání. Jako starostové určitě nebudeme trvat na nějakých pozicích za každou cenu. Ta domluva je pro nás důležitější, protože evropské volby vidíme mnohem důležitěji, než se to zdá. Tady se opravdu hraje o budoucnost Evropy a v případě, že v těchto volbách výrazným způsobem uspějí populisté nebo extremisté, může Evropa dojít k takovému chaosu, jaký dnes vidíme třeba ve Velké Británii.

Jaký je váš cíl pro evropské volby?

My jsme v nich minule společně s TOP 09 uspěli. Já určitě nebudu mít velkohubá prohlášení, že porazíme ANO. Spíš chceme dát dohromady nějaký širší evropský proud, který bude úspěšný nejenom v těchto volbách, ale také v dalších, a který hlavně na evropské úrovni něco pro Českou republiku prosadí.

Jak se vůbec díváte na současnou Evropskou unii? Jaká témata chcete ve volební kampani akcentovat?

Evropská unie určitě musí podstoupit změnu, to rozhodování musí být rychlejší. Evropská unie se musí připravit na globální hrozby, kterým bude čelit. Ať to bude přicházející ekonomická krize, která nám podle čísel, která dnes vidíme, dýchá na záda, určitě to je problém migrační krize a společné obrany evropských hranic a evropských hodnot. Evropská unie také musí více akcentovat problém sucha a hospodaření s vodou. Určitě to budou i věci týkající se životního prostředí, kde Evropská unie může výrazným způsobem národním státům pomoct.

Jak moc zasáhne do předvolební kampaně téma brexitu, který se má uskutečnit necelé dva měsíce před volbami?

Jestli se uskuteční, to uvidíme. Brexit je ale klasická ukázka toho, když na veřejné mínění zapůsobí populisté. U brexitu mě připadá nejšílenější to, že všichni ti, kdo hlásali brexit a bojovali za něj, tak kde teď jsou? Všichni odstoupili nebo odešli a zůstal po nich chaos. To je prostě jasná ukázka toho, kam se můžeme dostat, když budeme třeba o mezinárodněpolitických otázkách rozhodovat v referendu na základě nějakých vyvolaných emocí.

Podle mě tyto evropské volby může brexit ovlivnit, protože může ukázat, že Evropská unie jako síla států, které spolupracují, je pro nás jako národ obrovskou výhodou.

Troufnete si odhadnout, jak brexit nakonec dopadne?

Já si myslím, že dojde k nějakému odsunu brexitu a následně k nějaké nové dohodě. Věřím, že se nestane tzv. tvrdý brexit, protože to by byl problém nejenom pro Británii, ale i třeba pro nás jako Českou republiku.

Uplynulou středu odsouhlasila Poslanecká sněmovna zdanění církevních restitucí. Samotné církevní restituce pomáhalo prosadit i vaše hnutí. Jak se tedy díváte na tuto iniciativu současné vlády?

O církevních restitucích panuje hodně fám a různých hoaxů. Málokdo už zná tu základní podstatu, že k církevním restitucím vyzval dvěma rozhodnutími Ústavní soud. V třetím rozhodnutí pak nařídil příslušnému okresnímu soudu vrátit majetek farnosti Nový Bydžov, čímž prolomil blokační paragraf a umožnil příslušným soudům v celé zemi vydávat církevní majetek. Kdyby to ty soudy dělaly na základě této judikatury, kdyby nenastaly církevní restituce, tak nastane obrovský právní chaos, protože na těch církevních pozemcích by dnes vyrostly mnohdy sídliště. Představa, že najednou máte pod panelákem církevní majetek, ačkoliv jste tyto pozemky nabyli v dobré víře kdysi za socialismu, by způsobilo obrovský chaos.

To s čím dnes přišla vláda, tedy se zdaněním toho, co bylo ukradeno a následně nějakým způsobem navráceno, porušuje dohody s církvemi. Došlo k odluce církve od státu, což já v tom procesu považuji za nejdůležitější - jsme sekulární stát, nevím, proč by stát měl dál živit církve. A že teď najednou tyto všechny dohody neplatí, je obrovské riziko pro vnímání práva pro nás všechny. My to rozhodně pošleme k Ústavnímu soudu a já věřím, že to musí shodit. Navíc nám tady hnutí ANO říkalo, že je to na základě nějakého posudku, o kterém se ale zjistilo, že neexistuje. Takže celé je to z mého pohledu postaveno na vodě a občané by měli zbystřit, protože tato právní nejistota, která díky tomu bude panovat, je výrazným rizikem pro nás všechny, že se na stát nemůžeme spolehnout. Chápu, že církve nejsou ve společnosti populární a ne všechny jejich kroky, zejména žaloby, jsou vnímány pozitivně, ale jako zákonodárce jsem povinován respektovat usnesení Ústavního soudu, nikoliv jednat na základě nějakých dojmů nebo falešných hoaxů.

Je to ústupek komunistům?

Je to samozřejmě ústupek komunistům, komunisté to vyobchodovali za podporu vlády. Vláda jim tímto tu podporu zaplatila.

V minulém týdnu se rovněž hlasovalo o návrzích zákona, které mají usnadnit oddlužení lidem v dluhové pasti. Ze všech subjektů jen STAN jednohlasně podpořilo senátní návrh, třeba poslanec Jan Farský vyvíjel značné úsilí, aby přesvědčil většinu poslanců o jeho správnosti. V čem tedy byl podle vás lepší?

Byl výrazně lepší, protože umožňoval oddlužení mnohem větší skupině lidí. V exekucích stát zásadním způsobem selhal, proto by mělo k oddlužení dojít. Já ctím tu rovnováhu mezi věřitelem a tím, kdo si půjčuje. Věřitel samozřejmě musí mít svoje práva a svoje jistoty. Na druhou stranu tady z tisícikorunových pokut nebo dluhů vyrostly desetitisícové dluhy, které více než 600 tisíc lidí uvrhly do dluhové pasti. Je potřeba těmto lidem dát novou nadějí a říct jim, že takto to bylo špatně a tady stát selhal. Proto jsme prosazovali senátní návrh, protože umožňoval oddlužení větší skupině lidí za mnohem jemnějších podmínek.

Víte, já jsem jako starosta odřezával oběšené poté, co nezvládli svoje exekuce, a kdo toto zažil, tak by nemohl hlasovat jinak. Škoda, že tady není víc starostů ve Sněmovně, kteří by měli reálnou zkušenost, co je exekuce, jakým způsobem reálně působí na lidi.

A jak se díváte na zrušení karenční doby?

Zrušení karenční doby je výdobytek sociální demokracie. Bude nás to stát hodně peněz a je to jedna z klasických věcí. Každý bude mít placené, i když ho rozbolí hlava nebo dostane malou chřipku, na druhou stranu tady nejsou peníze na léčení biologickou léčbou, pojišťovny odmítají platit lidem, kteří mají těžké fáze rakoviny, ale my budeme platit první tři dny drobných nemocí. To si myslím, že je protimluv. Dovede to naše zdravotnictví do pasti, kdy nakonec nebude na ty velké věci pro lidi, kteří si skutečně sami nemohou pomoct, ale bude na první tři dny, kdy někoho rozbolí hlava. Chápu, že není dobré, když lidé přechází nemoci, ale to se dá řešit tzv. sick days, pro které jsme my.

Jaké vysvědčení byste vůbec vládě vystavil za její dosavadní působení?

Abych nebyl jenom negativní, vláda má část pozitivních výsledků. Třeba oblast školství se posunuje dobrým směrem, paní ministryně pro místní rozvoj (Klára Dostálová – pozn.red.) si vede dobře. Za velmi negativní bych naopak hodnotil oblast dopravy, to je naprostá šílenost. Zvyšuje se také byrokracie, rozdává se na všechny strany, nemyslí se na zadní vrátka, na horší časy, které bezesporu přijdou. Takže teď je to fajn, teď máme hostinu, ale přijdou časy, kdy bude sotva na chleba.

Mluvil jste i o oblasti školství. Chcete, aby setrval dosavadní ministr Robert Plaga, o jehož konci se spekulovalo v médiích?

My jsme ve fázi, kdy od 1. ledna 2020 má začít reforma financování regionálního školství, kdy se přestane financovat na žáka a začne se financovat na vyučovací jednotku, což je celkem zásadní změna filozofického pohledu, protože cílem výchovy a vzdělávání nemá být co nejvyšší počet žáků ve třídě, ale co nejvzdělanější absolventi. Tato změna umožní, aby se ředitelé nesnažili mít co nejvíc kusů, ale aby se snažili mít co nejvzdělanější absolventy. Pokud se teď vymění ministr, tak reforma může havarovat, což bych považoval za zásadní chybu a zásadní zlom, který by tato vláda přinesla do budoucnosti nejen českého školství, ale také české ekonomiky, která je na to navázaná.

Preference hnutí ANO zůstávají stále stejné. Jak tedy přesvědčit voliče k tomu, aby od něj odešli a volili právě třeba hnutí STAN?

Dárečky působí. Zvýšení důchodů, zlevněné jízdné, propojení mediální a politické moci pana premiéra prostě působí. To všechno přejde v okamžiku, kdy nastane ekonomická krize a jak hnutí ANO, tak ČSSD nebude mít z čeho rozdávat. Ministryně práce a sociálních věcí (Jana Maláčová – pozn.red.) už má tady ve Sněmovně přezdívku Venezuela a já jenom doufám, že tato vláda to nedotáhne tam, kam to dotáhla venezuelská socialistická vláda.

Politolog Jan Kubáček mi v nedávném rozhovoru řekl, že váš elektorát je v lecčems podobný hnutí ANO, což vám dává velký potenciál jejich voliče případně převzít. To by z vás mohlo učinit jeden z nejsilnějších politických subjektů na české politické mapě. Jaké by tedy měly být ambice hnutí pro příští parlamentní volby? Účast ve vládě, nebo třeba i křeslo premiéra?

Já jsem to říkal na začátku, že jsme v současné době pro mnoho lidí stranou druhé volby. Já si myslím, že protože jsme hnutí zkušených politiků, kteří se umí postarat, jejichž výsledky jsou vidět v jejich obcích a městech, kteří tu zkušenost umí přenést na celostátní úroveň, tak jsem si jist, že až nastane čas, kdy už nebudou stačit dárečky, kdy už nebudou peníze, tak se budou hledat zkušení komunální politici, kteří svoje zkušenosti a úspěchy přenesou na celostátní úroveň.

Protože největší problém české politiky je, že se dnes do politických stran a hnutí nikdo příliš nehrne. Tím pádem přirozený výběr není takový, jak si sliboval ústavodárce, když naši politickou soutěž postavil na volné soutěži politických stran. Reálně dnes všechny politické strany dohromady mají desítky, možná více než sto tisíc členů, což je strašně malý výběr z oněch 10 milionů. Až se ukáže, že tento výběr nestačí, pak se lidé budou uchylovat ke zkušeným komunálním politikům. Hnutí STAN do budoucna poroste a věřím, že bude dobrou vládní stranou, která ukáže, že politika nejsou jenom výkřiky a rozdávání, ale že je to konkrétní řešení věcných problémů, které přinese lidem prosperitu a šťastný život.

Závěrem, co byste vzkázal nebo spíš poradil vašemu nástupci v čele hnutí STAN?

Že dobrý starosta myslí dál, než na vlastní katastr a vlastní volební období, že má měřit všem stejně a že má vždy stát za tím, co říká, i když je to momentálně nepopulární, protože čas ukáže, že dlouhodobější pohled dává zemi prosperitu.