Ačkoliv i v případě ČR se hovoří o nárůstu tzv. populistických stran, v porovnání s Maďarskem či Polskem nelze v ČR hovořit o jednoznačném příklonu k neliberální demokracii. Podle magazínu Foreign Policy je to dáno českým sklonem k ironii a silnou liberální tradicí.
Podle autora článku, Jamese Trauba z Center on International Cooperation, český vztah k politice velmi dobře ilustruje anketa o Největšího Čecha uspořádaná Českou televizí v roce 2005. Hlasování vyhrál Jára Cimrman, fiktivní postava českého génia pronásledovaného smůlou, kvůli které se svět o jeho objevech nemohl dozvědět. Až po nátlaku BBC Česká televize dosadila na první místo Karla IV.
Právě cimrmanovská povaha Čechů dle Trauba zajišťuje, že na rozdíl od Poláků či Maďarů nemají tak silné imperialistické cítění a netlačí tolik na obnovu nostalgicky vnímané minulosti, kdy oba státy byly „velkými“. Na rozdíl od Maďarů se Češi smířili s vývojem po první světové válce, jakkoliv se na něj dívají se sarkasmem.
Traub, který v Praze vyučoval na Newyorské univerzitě, nicméně podotýká, že i v ČR jsou přítomné elementy neliberální demokracie, reprezentované primárně proruským prezidentem Milošem Zemanem. Upozorňuje na vysokou skeptičnost obyvatel ČR vůči EU, jak se projevuje v průzkumech veřejného mínění.
Nicméně, z jeho zkušenosti Češi, ačkoliv vyjadřují některé obavy z budoucnosti, jsou stále ve velké míře oddáni liberálním hodnotám. Podle Trauba je to dáno českou silnou liberální tradicí počínající už za Jana Husa a pokračující přes Jana Amose Komenského až směrem k Tomáši Garriguovi Masarykovi.
Traub vykresluje české dějiny jako boj liberalismu proti autoritářství. Dle něj se česká oddanost liberálním hodnotám se projevila i během nadvlády komunistické strany v podobě tzv. pražského jara. Jeho étos přežíval i po tvrdém potlačení ze strany SSSR a později se manifestoval v podobě Charty 77.
Jako Masaryk předtím, i první český prezident Václav Havel posvětil liberální tradici svou autoritou. O její síle svědčí i to, že ačkoliv ČR je dnes polo-liberální zemí, na rozdíl od Polska a Maďarska, které s liberalismem taktéž koketovali, se nevydala směrem od liberalismu – a velký díl v tom má česká ironie. „Ironie“ píše Traub, „nevytváří mocný meč, ale může sloužit jako účinný štít“.
Zatímco Traub dává český liberalismus a populismus do kontrastu, výzkumníci z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Ondřej Slačálek, Eva Svobodová, ve svém článku „The Czech Islamophobic movement: beyond ‘populism’?“ (České islamofobní hnutí: za ‘populismem’?) o českém islamofobním populismu upozorňují, že mezi nimi existuje mnohem významnější shoda, než by se zdálo.
Podle jejich analýzy český populismus prezentovaný např. SPD je založen na západním modelu populismu, který se pokouší o ochranu západních, progresivních a sekulárních hodnot– svoboda projevu, rovnost mužů a žen – považovaných za ohrožované přicházejícím islámem. V tom se výrazně liší od etnonacionalistického a konzervativního populismu polského a maďarského typu.
Jako Traub, i Slačálek a Svobodová tento rozdíl přisuzují odlišné národní identitě Čechů, vyznačující se právě touto příslušností k liberálním, Masarykovským hodnotám a sklonem k ironii a výsměchu velkým nacionálním mýtům, typickým pro polský a maďarský národní diskurz. Dá se tedy říci, že v ČR není společnost ani tak rozdělena mezi konzervatismus a liberalismus jako spíše mezi dvěma typy odlišného liberalismu
Související
KOMENTÁŘ: Vpád do Kongresu demonstroval hrozbu populismu a konspiračních teorií
KOMENTÁŘ: Soumrak po sto letech. Jsme skutečně připraveni na konec komunistů v parlamentu?
populismus , Miloš Zeman , Maďarsko , Polsko , Sociálnědemokratická strana Německa (SPD)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Policie obvinila řidiče kamionu kvůli tragické sobotní nehodě na D1
před 2 hodinami
Mladík se přiznal k napadení europoslance Eckeho. Policie hledá další podezřelé
před 2 hodinami
Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům
Aktualizováno před 3 hodinami
Náhle zemřela herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let
před 3 hodinami
Události Petra Nutila: Slovenská vláda lůzy a TOPácká střelba do vlastní nohy
před 4 hodinami
Revoluce v elektromobilitě: 10 minut stačilo švédské automobilce k nabití svého prototypu
před 4 hodinami
Lipavský potvrdil, že Česko odvolalo velvyslance z Ruska
před 5 hodinami
Google u soudu. V něm jde o miliardy dolarů a to, jak používáme internet
před 5 hodinami
Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě, vzkázal Zelenskyj do Ruska
před 6 hodinami
Požár ve Frýdku-Místku: Hasiči zachránili 17 lidí z hořícího domu
před 7 hodinami
Izrael představil Američanům plán evakuace Rafáhu. Definitivně hotový ještě není
před 7 hodinami
Počasí: V Česku dnes hrozí bouřky. Problém může nastat na horách
před 8 hodinami
Ukrajině hrozí porážka kvůli váhající Evropě, tvrdí analýza z Německa
před 9 hodinami
Putin a další 6leté funkční období. Disponuje mimořádnou mocí v Rusku
před 9 hodinami
Madonna do starého železa nepatří. Brazilskou show sledoval více než milion lidí
před 9 hodinami
Australská policie zastřelila 16letého chlapce. Pobodal muže v Perthu
před 10 hodinami
V Gaze vládne plnohodnotný hladomor, tvrdí šéfka Světového potravinového programu
před 10 hodinami
Ukrajinské jednotky sestřelily bitevník Su-25, prohlásil Zelenskyj
před 10 hodinami
USA pomohou Ukrajině v roce 2025 znovu zaútočit a vytlačit Rusy z okupovaných území, oznámil Sullivan
před 11 hodinami
Záhada imploze ponorky Titan. Nová studie naznačuje, proč došlo k tragédii
Záhada imploze miniponorky Titan by mohla být brzy vyřešena. Byla zveřejněna nová studie, která naznačuje, že pět lidí, kteří zahynuli na palubě lodi OceanGate, když se ponořila tisíce stop pod hladinu moře, mohly být oběťmi tzv. „mikrodeformace“.
Zdroj: Julie Jarošová