Zdeněk Svěrák otevřeně: K moci se dostali neurvalci, prezident podporuje rozdělení společnosti

Niedermayera hned na úvod zajímalo, proč když se Čechům žije snad nejlépe v historii, jsou lidé tak naštvaní a nespokojení. „To bych taky rád věděl,“ posteskl si herec, který souhlasí s tím, že po hmotné stránce se nám nikdy nežilo tak dobře. „Ale český člověk je asi zvyklý pořád na něco nadávat. A asi je to taky tím, že je zvyklý mít nějakou vrchnost, na kterou se dá něco svést,“ myslí si Svěrák.

Takže místo „oni“ jako vrchnost, teď mnozí používají „oni“ jako třeba Evropská unie. „Náš člověk tam nevidí a rád se nechá zmást těmi řečmi o tom, že je to byrokratický moloch,“ domnívá se Svěrák. Lidé si ale podle něj neuvědomují, že vstupem do EU musela země část suverenity ztratit – protože aby mohl takový klub něčeho dosáhnout, musí se lidé vzdát kousku svého názoru, když je většina pro jiný názor.

K tomu prý ale Češi podle všeho nejsou vychovaní. A další podíl viny podle něj leží na internetu, který měl být zdrojem komunikace a místo toho je zdrojem nedorozumění. Zdůraznil také, že demokracie je velmi choulostivá věc. V posledních volbách se dle jeho mínění na výsluní dostali „neurvalci“, kteří pod rouškou vlastenectví chtějí Česko z EU vytrhnout.

„Já myslím, že když tohle připustíme, tak pošlapeme to, za co praví vlastenci umírali. Protože oni umírali pro demokracii, aby byla zachována, aby ty hodnoty, které sdílíme s ostatními v tom evropském klubu, byly uchráněny,“ myslí si Svěrák, podle kterého bude tato cesta náročná. Důležité je ale podle něj vzdělání a umění žít v demokracii a neschovávat se za to, že o nás rozhoduje „někdo nahoře“. 

„My se nepokládáme za člena EU se všemi právy, i když jsme! Pořád jsme zvyklí na to poddanství, že oni jsou nad námi a my s tím nic neuděláme. Není to pravda," namítá herec a spisovatel v jedné osobě.

Zmínil také problematiku hybridní války a kybernetiky. Informační technologie sice podle něj měly sloužit dobré věci, dnes jsou ale zneužívány „silami zla“- Tam je zakopaná pes, ono je to anonymní. Hodíte granát, schováte se a nikdo neví, odkud přišel.. Lze tam lhát a nemůžete dokázat. Že je to lež. Nebo se to dokazuje velmi těžce,“ připouští Svěrák. Jako konkrétní příklady zmínil třeba volbu amerického prezidenta nebo debatu před referendem o brexitu.

A rozdělení je cítit i u nás. „Pan prezident toto rozdělení podporuje. A vymyslel termín „pražská kavárna“, kam se řadím. To má být pejorativní název pro lidi, kteří nepracují a válí se v kavárnách,“ připomněl herec s tím, že jediná cesta, jak to překonat, je naučit se rozpoznávat pravdu a lež. A to na tom podle něj musí pracoval nejen školy, ale i rodiče.

Poukázal přitom na různé ankety, kde se ukázalo, že děti neví, kdo to byl Masaryk, nebo co se stalo v roce 1968. Lidé by podle něj spolu měli více mluvit. „Ale to je taky dlouhá trať. Je těžké přijít do hospody, když má celá hospoda jiná názor než vy a začít jim povídat o svých názorech,“ dodal s tím, že spojování bublin je jediná cesta, jak se z toho vymanit.