Osobnosti světové politiky? U Čechů vyhrál Zeman, Merkelová pohořela

Nejdůvěryhodnější z vybraných osobností světové politiky pro české občany zůstává podle Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) český prezident Miloš Zeman. Za ním skončili jeho slovenský protějšek Andrej Kiska a maďarský premiér Viktor Orbán, kteří si oproti loňskému dubnovému šetření významně polepšili.

Nejméně důvěryhodnými politiky ve světovém měřítku nadále byli podle CVVM německá kancléřka Angela Merkelová, americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin, k nimž nově přibyl severokorejský vůdce Kim Čong-un.

Zemanovi podle nyní zveřejněného průzkumu důvěřovalo 50 procent dotázaných (o tři procentní body více než v dubnu loňského roku) a 43 procent mu nedůvěřovalo (o čtyři procentní body méně). Důvěra Čechů v Kisku se zvýšila z 33 na 44 procent, nedůvěra klesla z 30 na 25 procent. Končící slovenský prezident tak na tom byl podle CVVM ze všech 23 hodnocených osobností relativně nejlépe.

Ze čtvrté na třetí příčku v žebříčku důvěryhodnosti se dostal Orbán, který si v důvěře polepšil z 25 na 34 procent, přičemž nadále mu nedůvěřovala zhruba čtvrtina lidí. V dubnu třetího francouzského prezidenta Emmanuela Macrona (31 procent důvěřujících) předskočila těsně i britská premiérka Theresa Mayová (32 procent důvěřujících).

Nedůvěra v ně se ale zvýšila - u Mayové z 31 na 35 procent, u Macrona z 35 na 43 procent. Za ně se do žebříčku dostal slovenský premiér Peter Pellegrini s 23 procenty důvěry a 18 procenty nedůvěry.

Žebříček nejvíce nedůvěryhodných lídrů se podle CVVM od dubna do prosince nezměnil. Merkelové nadále nevěřilo 70 procent Čechů, Trumpovi a Putinovi dvě třetiny respondentů. Důvěřovala jim zhruba pětina dotázaných. V míře nedůvěry se za tuto trojici dostal poprvé hodnocený Kim Čong-un, kterému důvěřovala tři procenta Čechů.

Hůře na tom byl s dvouprocentní důvěrou už jen také nově hodnocený současný íránský duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí. Jemu nedůvěřovala čtvrtina dotázaných a tři pětiny oslovených nevěděly, o koho jde.

Průzkum CVVM se uskutečnil od 1. do 13. prosince loňského roku. Zapojilo se do něj 1078 lidí starších 15 let.

Související

Miloš Zeman se vrátil do pražské kanceláře.

Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla

Bývalý prezident Miloš Zeman se v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Hradem a stranou Motoristé. Ve sporu o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se částečně zastal svého nástupce Petra Pavla, když potvrdil, že hlava státu má podle Ústavy právo jakéhokoli kandidáta odmítnout. Zeman tento postoj odvozuje z formulace, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, přičemž samotné slovo návrh podle něj implikuje možnost jej nepřijmout. Dodal, že by byl pokrytcem, kdyby Pavla za tento postup kritizoval, neboť on sám během svého mandátu postupoval stejně.
Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

Více souvisejících

Miloš Zeman Angela Merkelová Andrej Kiska Viktor Orbán průzkumy češi Vladimír Putin Donald Trump

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump označil Lukašenka za vysoce respektovaného prezidenta

To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky na adresu některého ze světových politiků. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Pákistán, ilustrační foto

Válka USA s Íránem má nečekaného "vítěze". Překonal i Trumpa

Válka mezi Spojenými státy a Íránem vynesla na světlo světa nečekaného diplomatického hráče. Pákistán, země tradičně zmítaná vlastními vnitřními i sousedskými konflikty, se dokázal vmanévrovat do role klíčového prostředníka mezi Washingtonem a Teheránem. Tento úspěch je výsledkem promyšlené strategie, která využívá jak osobních sympatií amerického prezidenta Donalda Trumpa, tak specifického postavení Pákistánu v regionu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Sežeňte si ropu sami. Budeme si pamatovat, že jste nám nepomohli, vzkázal rozlícený Trump Evropě

Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svými nevybíravými výroky na sociální síti Truth Social. Tentokrát se jeho hněv obrátil proti tradičním evropským spojencům, zejména Velké Británii a Francii. Trump těmto zemím vzkázal, aby si své zásoby ropy a leteckého paliva zablokované v Hormuzském průlivu „prostě obstaraly“ samy a přestaly spoléhat na pomoc Spojených států.

před 4 hodinami

Viktor Orbán

Orbán překročil meze. EU doufá, že volby znovu nevyhraje

Evropské diplomatické kruhy se netají nadějí na porážku maďarského premiéra Viktora Orbána v nadcházejících dubnových volbách. Podle průzkumu agentury Reuters mezi více než desítkou současných i bývalých úředníků panuje v Bruselu hluboká frustrace z politiky Budapešti.

před 5 hodinami

Těžba ropy

Světový trh s ropou se zmítá v hluboké krizi. Existuje naděje na stabilizaci dodávek?

Světový trh s ropou, který se zmítá v hluboké krizi, našel v uplynulých týdnech alespoň částečnou úlevu díky strategickému kroku Saúdské Arábie. Rijád začal odklánět miliony barelů surové ropy, které měly původně putovat přes zablokovaný Hormuzský průliv, do svého přístupu Janbu v Rudém moři. Tato naděje na stabilizaci dodávek je však nyní v přímém ohrožení poté, co do válečného konfliktu o uplynulém víkendu oficiálně vstoupili íránem podporovaní hutuští povstalci.

před 6 hodinami

Pentagon

Pentagon zvažuje, že zbraně určené pro Ukrajinu pošle na Blízký východ

Americké ministerstvo obrany se ocitlo v bezprecedentní situaci, kdy musí řešit kritický nedostatek klíčové munice. Podle informací listu The Washington Post Pentagon vážně zvažuje, že zbraně a vojenské vybavení původně určené pro Ukrajinu přesměruje na Blízký východ. Tento krok odráží rostoucí nároky, které na Spojené státy klade probíhající válečný konflikt s Íránem.

před 7 hodinami

Útok na Ruský dům

K útoku na budovu Ruského střediska se dobrovolně přihlásil cizinec

K útoku na budovu Ruského střediska vědy a kultury v Praze 6, ke kterému došlo minulý týden, se policii dobrovolně přihlásil cizinec. Kriminalisté muže zadrželi a během úterý s ním zahájili standardní úkony trestního řízení. Podle informací zveřejněných policií na síti X zadržený vypověděl, že útok pomocí zápalných lahví plánoval a připravoval již od léta roku 2025.

před 8 hodinami

Evropská unie

Západní metropole vědomě brzdí zřízení tribunálu pro potrestání Ruska, tvrdí ukrajinský tisk

Snaha o dosažení spravedlnosti za ruskou agresi na Ukrajině naráží na nečekané překážky přímo v srdci Evropy. Přestože uplynulo výročí plnosměrné invaze a evropští lídři se předhánějí v prohlášeních o „spravedlivém míru“, realita v zákulisí diplomacie vypadá zcela jinak. Podle zjištění serveru Evropská pravda některé západní metropole, které jsou paradoxně klíčovými spojenci Kyjeva v dodávkách zbraní, proces zřízení speciálního tribunálu pro potrestání ruského vedení vědomě brzdí.

před 9 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Frustrace v Bruselu dosáhla vrcholu. EU chystá plán v případě, že Orbán vyhraje volby

Evropská unie se v těchto dnech intenzivně připravuje na scénář, který pro mnohé v Bruselu představuje noční můru: další volební vítězství Viktora Orbána. Přestože maďarské průzkumy momentálně favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, diplomaté EU neponechávají nic náhodě. Podle informací webu Politico od deseti vysokých představitelů unie se již nyní diskutuje o krizových plánech, které mají zabránit tomu, aby maďarský premiér po případném znovuzvolení 12. dubna opět ochromoval chod celého společenství.

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zveřejnil svoje příjmy. Prezidentský plat má nižší než je minimální mzda v Česku

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zveřejnil podrobnosti o svých příjmech za uplynulý rok 2025. Podle serveru RBC-Ukraine dosáhl celkový finanční obrat prezidenta a jeho rodinných příslušníků výše 15 805 828 hřiven, což je v přepočtu přibližně 360 000 dolarů. Většinu těchto prostředků tvořily výdělky z platů, bankovní úroky a také zisky z pronájmu soukromých nemovitostí.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Počasí bude proměnlivé. Na horách připadne sníh, na víkend se má oteplit

Projevy zimního a jarního počasí se budou střídat během týdne na přelomu března a dubna. Na horách ještě může připadnout až 10 centimetrů nového sněhu, zároveň ale porostou teploty až na 15 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy