Česká republika si dnes připomíná 20. výročí vstupu do Severoatlantické aliance. A zatímco na Pražském hradě se slaví, komunistický poslanec Zdeněk Ondráček tvrdí, že NATO je agresivní pakt a že není co slavit.
Zatímco většina českých politiků dnes, v den 20. výročí vstupu Česka do NATO, připomíná důležitost tohoto paktu, komunista Zdeněk Ondráček to vidí poněkud jinak. „Je mi smutno z toho, že tady společně s balkánskou řeznicí oslavujete 20 výročí vstupu do válečného agresivního paktu NATO,“ uvedl v reakci na dnešní konferenci, která se koná na Pražském Hradě.
Poukazuje na to, co se dělo krátce po českém vstupu do NATO. „Připomínám, že jen o pár dní později váš humanitární bombardér Havel zatáhl náš národ do vojenské agrese proti slovanskému lidu Srbska. I na našich rukou je tak jejich krev,“ tvrdí Ondráček.
Diskutující mu ovšem ihned připomněli, že letecké útoky Severoatlantické aliance na vojenské cíle v Jugoslávii tehdy odsouhlasil za vládu její předseda Miloš Zeman, zásah aliance konzultoval pouze s ministrem zahraničí Janem Kavanem.
Jiní pak připomněli, že pojem humanitární bombardování Havel nikdy nepoužil. V rozhovoru pro Reuters pouze řekl: „Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, který nikdo nemůže popřít: nálety, bomby, ty nebyly vyvolány ze zištných zájmů. Jejich povaha je výlučně humanitární: to, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu. A to poskytuje útoku na Jugoslávskou federaci legitimitu i bez mandátu Spojených národů. Ale na základě své osobní zkušenosti jsem stejně silně přesvědčen, že jen čas dovolí objektivně zhodnotit to, co se děje v těchto dnech v Jugoslávii a dopad na NATO.“
Později Havel označil pojem „humanitární bombardování“ za obskurní a říkal, že ho nikdy ani nevymyslel, ani nepoužil.
Ondráček se těchto slov chytil a zdůraznil, že to bylo bez rezoluce OSN. „Tedy akt vojenské agrese, kterou obhajoval. Všichni měli stanou před vojenským tribunálem,“ spustil komunistický poslanec. „Kdo? Havel? za to že řekl svůj názor?“ nechápal jeden z diskutujících. „Tedy mimo jiné Zeman,“ přidal se další s ohledem na to, co již bylo řečeno a napsáno. „Klidně i Zeman,“ přitakal Ondráček.
Václav Havel se podle komunisty provinil už tím, že mlčel. „Havel byl tenkrát na západě ikona. Kdyby tenkrát jen řekl, že s tím máme problém..., ale on zbaběle mlčel a pak pindal, že akt válečné agrese je v podstatě humanitární bombardování. Zemřelo několik tisíc lidi, ale koho by v NATO zajímaly oběti z řad civilistů, žen a dětí,“ pokračoval komunista.
Dodal, že ani on sám se neozval. „Byl jsem ve služebním poměru ke státu a byl vázán apolitičností. Ano, je mi líto všech nevinných obětí,“ vysvětluje Ondráček, který v tu dobu pracoval u policie. Teprve až po odchodu vstoupil Ondráček, který za minulého režimu působil u Veřejné bezpečnosti, do politiky.
Po zásahu Pohotovostního útvaru VB v lednu 1989 proti demonstrantům během tzv. Palachova týdne Ondráčeek v prosinci 1989 v rozhovoru pro časopis Mladý svět přiznal, že tehdy mlátil lidi a obuškem uhodil i dívku. Díky tomu získal přezdívku "mlátička". V listopadu 1989 poskytl také rozhovor Československé televizi, ve kterém popisoval, jak měli být demonstranti údajně vyzbrojeni.
Sám Ondráček se dnes konference u příležitosti oslav vstupu ČR do NATO neúčastní. „Když přišla pozvánka z Hradu, tak letěla hned do koše. Uvidíme, kdo z politiků tam půjde. Od nás z KSČM doufám, že nikdo,“ dodal Ondráček¨.
Související
Komunisté zase velí zemi. I když se neoslovujeme soudruhu a major Zeman nezáří z obrazovky
Nouzový stav má být prodloužen o 30 dní, KSČM tentokrát patrně podpoří vládu
Zdeněk Ondráček , NATO , Václav Havel , Miloš Zeman , Madeleine Albrightová
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 1 hodinou
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák