Ondráček soptí kvůli NATO: Řeznice Albrightová, humanitární bombardér Havel. I se Zemanem měli skončit před tribunálem

Česká republika si dnes připomíná 20. výročí vstupu do Severoatlantické aliance. A zatímco na Pražském hradě se slaví, komunistický poslanec Zdeněk Ondráček tvrdí, že NATO je agresivní pakt a že není co slavit.

Zatímco většina českých politiků dnes, v den 20. výročí vstupu Česka do NATO, připomíná důležitost tohoto paktu, komunista Zdeněk Ondráček to vidí poněkud jinak. „Je mi smutno z toho, že tady společně s balkánskou řeznicí oslavujete 20 výročí vstupu do válečného agresivního paktu NATO,“ uvedl v reakci na dnešní konferenci, která se koná na Pražském Hradě.

Poukazuje na to, co se dělo krátce po českém vstupu do NATO. „Připomínám, že jen o pár dní později váš humanitární bombardér Havel zatáhl náš národ do vojenské agrese proti slovanskému lidu Srbska. I na našich rukou je tak jejich krev,“ tvrdí Ondráček.

Diskutující mu ovšem ihned připomněli, že letecké útoky Severoatlantické aliance na vojenské cíle v Jugoslávii tehdy odsouhlasil za vládu její předseda Miloš Zeman, zásah aliance konzultoval pouze s ministrem zahraničí Janem Kavanem.

Jiní pak připomněli, že pojem humanitární bombardování Havel nikdy nepoužil. V rozhovoru pro Reuters pouze řekl: „Domnívám se, že během zásahu NATO v Kosovu existuje jeden činitel, který nikdo nemůže popřít: nálety, bomby, ty nebyly vyvolány ze zištných zájmů. Jejich povaha je výlučně humanitární: to, co je zde ve hře, jsou principy, lidská práva, jimž je dána taková priorita, která překračuje i státní suverenitu. A to poskytuje útoku na Jugoslávskou federaci legitimitu i bez mandátu Spojených národů. Ale na základě své osobní zkušenosti jsem stejně silně přesvědčen, že jen čas dovolí objektivně zhodnotit to, co se děje v těchto dnech v Jugoslávii a dopad na NATO.“

Později Havel označil pojem „humanitární bombardování“ za obskurní a říkal, že ho nikdy ani nevymyslel, ani nepoužil.

Ondráček se těchto slov chytil a zdůraznil, že to bylo bez rezoluce OSN. „Tedy akt vojenské agrese, kterou obhajoval. Všichni měli stanou před vojenským tribunálem,“ spustil komunistický poslanec. „Kdo? Havel? za to že řekl svůj názor?“ nechápal jeden z diskutujících. „Tedy mimo jiné Zeman,“ přidal se další s ohledem na to, co již bylo řečeno a napsáno. „Klidně i Zeman,“ přitakal Ondráček.

Václav Havel se podle komunisty provinil už tím, že mlčel. „Havel byl tenkrát na západě ikona. Kdyby tenkrát jen řekl, že s tím máme problém..., ale on zbaběle mlčel a pak pindal, že akt válečné agrese je v podstatě humanitární bombardování. Zemřelo několik tisíc lidi, ale koho by v NATO zajímaly oběti z řad civilistů, žen a dětí,“ pokračoval komunista.

Dodal, že ani on sám se neozval. „Byl jsem ve služebním poměru ke státu a byl vázán apolitičností. Ano, je mi líto všech nevinných obětí,“ vysvětluje Ondráček, který v tu dobu pracoval u policie. Teprve až po odchodu vstoupil Ondráček, který za minulého režimu působil u Veřejné bezpečnosti, do politiky.

Po zásahu Pohotovostního útvaru VB v lednu 1989 proti demonstrantům během tzv. Palachova týdne Ondráčeek v prosinci 1989 v rozhovoru pro časopis Mladý svět přiznal, že tehdy mlátil lidi a obuškem uhodil i dívku. Díky tomu získal přezdívku "mlátička". V listopadu 1989 poskytl také rozhovor Československé televizi, ve kterém popisoval, jak měli být demonstranti údajně vyzbrojeni.

Sám Ondráček se dnes konference u příležitosti oslav vstupu ČR do NATO neúčastní. „Když přišla pozvánka z Hradu, tak letěla hned do koše. Uvidíme, kdo z politiků tam půjde. Od nás z KSČM doufám, že nikdo,“ dodal Ondráček¨.

Související

KSČM Komentář

Komunisté zase velí zemi. I když se neoslovujeme soudruhu a major Zeman nezáří z obrazovky

KOMENTÁŘ – Po zemi se opět rozlila rudá barva, která diktuje, jak národ bude žít. Komunisté bohužel opět převzali moc nad republikou, i když se tváříme, že nám nevládnou. Z kabinetu Andreje Babiše si KSČM udělala své rukojmí, které plní, co jim nadiktují. Jinak by sestava ze Strakovy akademie nic neprosadila. Stala se pouhými loutkami v rukou bolševiků, kteří zvláště v koronavirové pandemii rozhodují o dění ve státě, jemuž velí. A tak rozkazují, kdy žáci půjdou do školy, anebo že ožebračí armádu o deset miliard. Nikdy se nevyplatí je podceňovat, stále jsou nebezpeční. Už jen tím, že stále existují a nejsou postaveni mimo zákon.

Více souvisejících

Zdeněk Ondráček NATO Václav Havel Miloš Zeman Madeleine Albrightová

Aktuálně se děje

před 26 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy