KDU-ČSL stagnuje, ztrácí tisíce členů. Už nemám tu dravost, přiznal Bělobrádek

Na volebních výsledcích KDU-ČSL je vidět na rozdíl od minulých let stagnace a mírný pokles, míní končící předseda strany Pavel Bělobrádek. Lidovci podle něj potřebují nový impulz. Bělobrádkovými důvody k odchodu z pozice předsedy jsou především rodina a únava, zdravotní stav je až na posledním místě. Uvedl to ve zprávě pro brněnský lidovecký sjezd, kterou má ČTK k dispozici. Bělobrádek skončí v čele strany po osmi letech a čtyřech měsících z vlastního rozhodnutí. Sjezd v pátek zvolí předsedu nového. O vedení strany se ucházejí dosavadní místopředsedové Jan Bartošek a Marian Jurečka a poslanec Marek Výborný.

"Manželka byla na tři děti (šest let, čtyři a dva roky) v podstatě sama a já jí slíbil, že svoji službu více přesunu domů. Vidím jako nutnost být více s rodinou. Straně jsem již odvedl a obětoval hodně," uvedl Bělobrádek. Zároveň se cítí unavený. "Již nemám tu dravost, elán a energii jako dříve. Potřebuji si odpočinout fyzicky i psychicky, chvíli jet v pelotonu," doplnil. Až jako třetí důvod zmínil svůj zdravotní stav. Bělobrádek má roztroušenou sklerózu.

"Pro mnoho politiků a novinářů je nepochopitelné, že by člověk sám od sebe, bez pikantní vnější příčiny, neobhajoval funkci. Je jasným předsudkem, že za tím musí být něco jiného, než tak banálního, jako je rodina a vlastní soudnost. Takže zmiňují hlavně moji chorobu. Má svoji roli, ale ne hlavní," poznamenal Bělobrádek, který v čele KDU-ČSL stanul v listopadu 2010 jako takřka neznámý krajský politik. O tři roky později lidovce dovedl zpět do Poslanecké sněmovny.

V hodnocení minulých let Bělobrádek zmiňuje jako neúspěch rozpad koalice se Starosty a nezávislými (STAN) před sněmovními volbami v roce 2017. Subjekty se původně dohodly na volební koalici, lidovci z ní ale ustoupili v obavě, že se nepodaří překročit desetiprocentní hranici nutnou pro vstup dvojbloku do Sněmovny. KDU-ČSL následně navrhla hnutí STAN, aby jeho zástupci vstoupili na lidovecké kandidátky. Starostové to odmítli. Oba subjekty se samostatně do dolní komory těsně dostaly, KDU-ČSL se ziskem 5,8 procenta, STAN s 5,18 procenta.

Bělobrádek je přesvědčen, že rozhodnutí odejít do opozice po čtyřech letech ve vládě s ANO a ČSSD bylo správným rozhodnutím. Lidovci si tím podle něj zachovali charakter a splnili slib. "Nebyli jsme ochotni tolerovat člena vlády, dokonce už obviněného z podvodu. Nutno si však přiznat, že vítěz voleb (ANO) o nás nejevil žádný zvláštní zájem, což lze dokumentovat jasnými výroky jeho čelných představitelů již při sčítání hlasů," uvedl předseda. Lidovci podle něj pouze dostali nabídku k podpoře menšinového kabinetu.

Opoziční práce podle Bělobrádka není jednoduchá. Vláda podle něj návrhy opozice obvykle zamítne, aby obsah vykradla a předložila a prohlasovala sama.

S výsledkem loňským komunálních voleb není úplně spokojený. "Sice jsme stále nejsilnější parlamentní stranou v obecních volbách, ale nedokázali jsme postavit ani stejně kandidátních listin jako v roce 2014," poznamenal. Lidovci obhajovali 3859 mandátů, získali jich 3231. Nespokojený je Bělobrádek i s výsledkem senátních voleb. "Očekávané obhájení tří mandátů se nekonalo, o jeden jsme přišli a další jsme nepřidali," konstatoval.

V budoucnu podle něj KDU-ČSL potřebuje uspět nejen v letošních volbách do Evropského parlamentu, ale také příští rok v krajských a senátních volbách, kde bude strana obhajovat 61 zastupitelů a šest senátorů. Strana podle něj musí zachovat své tradiční hodnoty, svůj přístup k politice, "jímž je ulamování hrotů, mírnění extrémů, sjednocování společnosti, přispívání ke konsensu."

Každý rok přichází kvůli úmrtím lidovci o zhruba tisíc členů. Věkový průměr členské základny KDU-ČSL se pohybuje okolo 65 let. V uplynulých měsících lidovci své členy přeregistrovali. "Očekávali jsme, že tím počet členů klesne možná velmi výrazně, ale nestalo se tak - stále máme více než 22.000 členů. Pokles byl "jen" o necelé dva tisíce. Jsme také velmi genderově vyrovnaní - poměr mužů a žen je téměř 50:50," shrnul závěry přepočítání Bělobrádek.

Zpráva o hospodaření strany uvádí, že lidovcům nadále ubývá členských příspěvků. Ve srovnání s rokem 2017 jich loni vybrali o 701.000 korun méně, ze 4,5 milionu korun klesl jejich výběr na 3,8 milionu korun.

Celkově lidovci loni hospodařili s 93,5 milionu korun, což bylo o zhruba 20 milionů korun méně než v předchozím volebním roce. Na darech vybrali o 14 milionů méně než v roce 2017, a to zhruba 15,7 milionu korun. Po volbách v roce 2017 a 2018 přišli lidovci také o část příspěvku na mandáty. V Poslanecké sněmovně to byl pokles o tři miliony, v Senátu o 150.000 korun a za mandáty v hlavním městě o 83.000 korun.

Náklady snížili loni lidovci o 21 milionů oproti volebnímu roku 2017. Celkové náklady na volby do Sněmovny činily předloni 55,6 milionu, z toho 20 milionů Kč tvořila nyní už splacená půjčka. Náklady na senátní kampaň 9,3 milionu pokryla strana celé z vlastních zdrojů.

Proti roku 2017 loni vydali lidovci na osobní náklady o 907.000 Kč víc, když na mzdy místo 18,5 milionu korun vydali 19,4 milionu Kč. Hospodářský výsledek strany v roce 2018 po zdanění sklouzl do ztráty 1,5 milionu Kč.

Související

Marek Výborný

Výborný naznačil, jakým směrem povede KDU-ČSL po návratu do čela strany

Říjen přinesl změnu v čele jedné z vládních stran. Staronovým předsedou KDU-ČSL se stal Marek Výborný, který v diskuzním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct naznačil, jakým směrem lidovce povede. Vyloučil každopádně, že by strana pod jeho vedením uvažovala o personálních změnách ve vládě. 

Více souvisejících

KDU - ČSL Pavel Bělobrádek Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 59 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy