Boj proti chudobě? Praha a NKÚ se dostaly do vážného sporu ohledně dotací

NKÚ uvedl, že Praha pravděpodobně nedosáhne cílových hodnot některých ukazatelů, které si v operačním programu stanovila. Do loňského listopadu, tedy asi do poloviny programového období, vzniklo z celkového počtu 112 plánovaných zázemí pro služby a sociální práci pouze jedno. Sociálních bytů mělo za peníze z programu vzniknout 137, ovšem do listopadu 2018 získal podporu jeden projekt na čtyři byty.

"Tento závěr je více než předčasný. První výzvy byly vyhlášeny až v roce 2016 a před sebou má program téměř pět let implementace, během nichž se situace bude vyvíjet," sdělil ČTK mluvčí magistrátu Vít Hofman.

NKÚ zkontroloval 22 projektů u 17 příjemců, kteří získali z dotací téměř 119 milionů korun. Šedesát procent z nich vyhodnotil jako účelné nebo jen s mírnými nedostatky. U 40 procent ale zjistil, že jejich přínos k sociálnímu začleňování a k boji s chudobou byl jen omezený.

"Některé z nich pak nemělo město podle pravidel programu k podpoře vůbec vybrat," konstatoval NKÚ. Při porovnání přínosů s vynaloženými prostředky bylo efektivních nebo s mírnými nedostatky jen 55 procent projektů. Některá z pochybení u poskytovatele dotací nebo jejich příjemců vyhodnotil NKÚ jako podezření na porušení rozpočtové kázně.

Boj proti chudobě a sociálnímu vyloučení v Praze s podporou EU: neefektivní skoro polovina posuzovaných projektů, přínosy jsou nejasné. Více zde: https://t.co/JebPSabIPJ pic.twitter.com/7jkTmDwHIJ

Praha ale zveřejněné závěry důrazně odmítla. "NKÚ se při kontrole dopustil zásadních pochybení, v jejichž důsledku dospěl k nesprávným závěrům," uvedl mluvčí magistrátu. NKÚ podle něj po sedm měsíců trvající hloubkové kontrole zpochybnil způsob využití 11,7 milionu korun, což je přibližně 0,89 procenta celkové alokace. O podezřeních na porušení rozpočtové kázně rozhodne až finanční úřad, podle Prahy ale žádné předpisy porušeny nebyly.

"Závěry kontroly jsou výsledkem nesprávné a laické interpretace podkladů, zásadního nepochopení problematiky a ignorování doložených odborných stanovisek. NKÚ ne vždy prezentuje fakta, ale nepodložené, subjektivní názory svých úředníků, a to bohužel navzdory názorům respektovaných odborníků," uvedl pověřený ředitel odboru evropských fondů magistrátu Karel Andrle.

Hlavní město podle kontrolního úřadu nemělo kritéria ke zjištění, zda a jak schválené projekty přispěly k řešení chudoby a sociálního začleňování. Takový závěr považuje Praha za hrubou chybu ze strany kontrolorů, protože město využilo program podle platných metodik. Magistrát odmítl i další tvrzení NKÚ, že peníze rozděloval dost jednostranně - v průměru devět z deseti projektů se týkalo kulturně-komunitních center a sociálních podniků, zatímco podpora například azylových domů či sociálních bytů byla pouze okrajová.

"Taková interpretace je zcela zavádějící. Žádná z aktivit nebyla uměle upřednostňována, ovšem o podporu azylových domů a sociálních bytů byl ze strany žadatelů menší zájem než o ostatní aktivity," uvedl mluvčí magistrátu.

Schvalování projektů nebylo podle NKÚ efektivní. Na posuzování žádostí má město sedm měsíců, ve skutečnosti ale proces trval 11 až 18 měsíců, a to i u výzev, kde bylo třeba jen deset žadatelů.

V rámci operačního programu Praha - pól růstu ČR je možné na účely boje s chudobou a na sociální začleňování čerpat do roku 2023 celkem přes 1,3 miliardy korun, zhruba polovinu hradí fondy EU.