15 let od vstupu ČR do EU: Co jsme díky členství získali?

V polovině týdne si naše republika připomněla významné výročí, a to 15 let od vstupu do Evropské unie. Vstup do evropského bloku nejen pro nás, ale i pro ostatní země střední a východní Evropy, které s námi do unie tehdy přistoupily, představoval obrovskou výzvu i příležitost; výzvu stát se součástí významného evropského projektu a příležitost konečně dokončit proces demokratické tranzice.

Vstup deseti nových států, z nichž většina byla ve druhé polovině 20. století součástí tzv. východního bloku, byl výzvou i pro samotnou Evropskou unii. Jednalo se totiž o vůbec největší rozšíření, jaké evropská integrace od svých úplných počátků zažila. Tzv. východní rozšíření bylo impulsem pro to, aby ekonomiky přistupujících zemí začaly dohánět hospodářství patnácti starších členů EU. Co nám, České republice, tedy členství v Evropské unii v uplynulých 15 letech přineslo? 

Česká republika požádala o vstup do EU na počátku roku 1996 s vidinou míru, politické a právní stability i hospodářského růstu. Již v této době bylo zřejmé, že integrace do unijních struktur přinese České republice značné benefity, a to především v oblasti ekonomické. Na druhou stranu je potřeba podotknout, že se naše členství nepojí pouze s pozitivními dopady. Například již od přístupových vyjednávání byly problematickým bodem dotace pro české zemědělce, které měly být mnohem nižší, než jaké získávaly západoevropské státy. Přesto se Češi v referendu v polovině roku 2003 rozhodli pro vstup do evropského seskupení.

Přínosy vstupu do EU

Vstup České republiky do Evropské unie přispěl k dokončení procesu demokratizace, který u nás započal po pádu komunistického režimu. Od listopadu roku 1989 se země soustředila na svůj návrat „zpět do Evropy“ a na začlenění se do západních demokratických struktur. Nejvýraznějším krokem nově se rodící zahraniční politiky byl vstup České republiky, spolu s Polskem a Maďarskem, do NATO v březnu roku 1999. Zbývalo tedy už pouze členství v Evropské unii.

Se zapojením se do evropské integrace a začleněním se do demokratických světových struktur jistě souvisí růst životní úrovně obyvatel země i celkový růst tuzemské ekonomiky. Podle statistik vzrostl mezi lety 2004 a 2017 hrubý národní příjem o 37 %. Pro srovnání s okolními zeměmi: v Maďarsku byl tento růst 23 % a na Slovensku byl dokonce zaznamenán nárůst o více než 60 %. Odborníci se shodují, že členství v unii mělo na růst zmíněných ekonomik zcela zjevný a pozitivní vliv.

Členství v unii dále napomáhá ke sbližování ekonomik jednotlivých členských států. Nové členské státy, včetně České republiky, se snaží dohánět vyspělé ekonomiky původních členských zemí, což má v důsledku mimo jiné zvyšovat jejich konkurenceschopnost. Doposud však integrace nedospěla do finální fáze konvergence ekonomik, a to z důvodu stále přetrvávajících rozdílů nejen mezi jednotlivými zeměmi napříč Evropou, ale i napříč jejími jednotlivými regiony. Ve hře je celá řada faktorů, které naprostému sblížení ekonomik doposud znemožňují. Přesto je i v této oblasti v České republice zřetelný nemalý pokrok.

Vstupem do Unie se pro ČR naskytly také mnohem větší ekonomické příležitosti, a to díky zapojení se do jednotného unijního trhu. Ten je postaven na tzv. čtyřech svobodách – na volném pohybu zboží, služeb, osob a kapitálu. České republice a dalším devíti novým členským státům se připojením se k jednotnému trhu otevřel obrovský prostor pro obchodování a nejen to. Unijní trh umožňuje svým občanům volně cestovat, pobývat a pracovat v kterémkoliv jiném členském státu EU. V rámci Schengenského prostoru probíhá tento pohyb obyvatelstva navíc bez jakýchkoliv hraničních kontrol. Občané ČR se mohou takto volně, tedy bez kontrol, po EU pohybovat od roku 2007.

Skutečnost, že se Česká republika stala součástí EU a jejího vnitřního trhu, se pojí i s větší důvěrou zahraničních investorů. Ti od počátku našeho unijního členství investují v ČR mnohem více kapitálu než na konci 90. let, především například do oblasti automobilového průmyslu.

Nakonec je třeba připomenout, že Česká republika suverénně patří mezi čisté příjemce financí z unijních strukturálních fondů. Podle údajů, které zveřejnilo Ministerstvo financí ČR, zaplatilo Česko od svého vstupu do EU v květnu roku 2004 do prosince roku 2018 do unijního rozpočtu 565,4 miliard Kč. Ve stejném období ale současně od Evropské unie obdrželo finance ve výši 1,3 bilionu korun českých. Pozorujeme tedy kladné saldo čisté pozice ČR ve vztahu k unijnímu rozpočtu, a to právě kvůli příjmům ze strukturálních fondů. Nejvíce financí získala Česká republika především z fondů kohezních a zemědělských. Debata ohledně dotací Evropské unie je ale plná kontroverzí a to vzhledem ke korupčním skandálům spojených s jejich čerpáním a ke skutečnosti, že ne vždy se ČR povedlo finance přicházející z evropské úrovně efektivně čerpat a využít.

Mnozí politici, státní zástupci, odborníci i žurnalisté se shodují, že je české členství v EU pro zemi našich rozměrů a geopolitického umístění v pomyslném srdci Evropy zcela klíčové a strategické. Ukotvení České republiky v euratlantickém prostoru bylo naprosto nezbytným krokem v procesu dokončení demokratické tranzice. Země se vstupem do unie stabilizovala a otevřela si možnosti pro své další působení, ať už v oblasti ekonomické či politické.

Související

Více souvisejících

Česká republika výročí EU (Evropská unie)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 46 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

EU se připravuje na obchodní válku. Podle ekonoma Kuchaře Trumpova cla pocítí hlavně Američané

Evropská unie se po zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem připravuje na možnou obchodní válku. Trump během kampaně slíbil, že navýší cla na dovoz produktů z EU i Číny. O problematice této politiky promluvil ekonom Pavel Kuchař z Univerzity Palackého v Olomouci.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy