Lidovci pošlou stížnost k ústavnímu soudu ohledně restitucí do konce týdne

Ústavní stížnost na zdanění finančních náhrad za majetek nevydaný církvím v restitucích, kterou vypracovala KDU-ČSL, podpořilo 42 senátorů. Kromě lidovců jsou mezi nimi i členové senátorských klubů ODS, Senátor 21 a tři senátoři vládní ČSSD, která ve Sněmovně zákon podpořila. Senátoři odešlou stížnost k Ústavnímu soudu do konce týdne, řekl dnes na tiskové konferenci předseda senátorského klubu KDU-ČSL Petr Šilar.

Podle autora stížnosti Jakuba Kříže je stížnost založena na několika argumentech. Zdanění je podle ní retroaktivní, protože nárok na výplatu náhrad vznikl už v roce 2013. Podle stížnosti vzniká také daňová nerovnost, protože církve by se staly prvním subjektem, který by musel vyplácet daně z majetku vráceného v restitucích. Argumentuje také tím, že zdanění znamená zásah do legitimního očekávání církví a náboženských společností, které se dohodly se státem na vyplacení náhrad, stát ale nebyl ochoten vyplatit částku najednou, a proto se dohodl na třicetiletých splátkách, jejichž část nyní chce zdanit.

"Jsme v situaci, kdy je popíráno legitimní očekávání a zároveň je zdaňováno něco, co není příjmem, ale odškodněním," řekl předseda KDU-ČSL Marek Výborný. "Stát něco ukradl, teď to církvím vrací a současně říká, odveďte z toho něco státu. Považujeme to za něco zcela nepřijatelného," řekl.

"Tento zákon považujeme za velkou hanebnost," uvedla místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. Podle ní zdanění církevních restitucí vytváří velkou právní nejistotu, stížnost k Ústavnímu soudu podle ní je bojem za spravedlivý právní systém.

Podle předsedy senátorského klubu ODS Miloše Vystrčila strany, které zákon ve Sněmovně podpořily, vědí, že je v rozporu s ústavou, a snažily se pouze udělat gesto, které by jim přineslo body u voličů. "Pokud bychom takhle pokračovali, Česká republika by kráčela cestou, která do civilizované Evropy nepatří," řekl.

Senátoři odešlou stížnost do konce týdne datovou schránkou Ústavnímu soudu. Zároveň žádají o přednostní projednání záležitosti, protože zákon nabude účinnosti od ledna 2020.

Samostatnou ústavní stížnost na zdanění církevních restitucí připravují i poslanci, podle Výborného je koncipována jiným způsobem a bude se doplňovat se senátní stížností. Podání vlastní stížnosti avizovali také senátoři STAN, což Výborný označil za tříštění sil. Podle Vystrčila by se senátoři ODS mohli připojit i ke stížnosti STAN, pokud by také mohla přispět ke zrušení zákona.

Zdanění finančních náhrad prosadila v dubnu vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku.

Restituční zákon schválený za bývalé vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Související

Marek Výborný

Výborný naznačil, jakým směrem povede KDU-ČSL po návratu do čela strany

Říjen přinesl změnu v čele jedné z vládních stran. Staronovým předsedou KDU-ČSL se stal Marek Výborný, který v diskuzním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct naznačil, jakým směrem lidovce povede. Vyloučil každopádně, že by strana pod jeho vedením uvažovala o personálních změnách ve vládě. 

Více souvisejících

KDU - ČSL Ústavní soud ČR restituce

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 41 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy