Lidovci pošlou stížnost k ústavnímu soudu ohledně restitucí do konce týdne

Ústavní stížnost na zdanění finančních náhrad za majetek nevydaný církvím v restitucích, kterou vypracovala KDU-ČSL, podpořilo 42 senátorů. Kromě lidovců jsou mezi nimi i členové senátorských klubů ODS, Senátor 21 a tři senátoři vládní ČSSD, která ve Sněmovně zákon podpořila. Senátoři odešlou stížnost k Ústavnímu soudu do konce týdne, řekl dnes na tiskové konferenci předseda senátorského klubu KDU-ČSL Petr Šilar.

Podle autora stížnosti Jakuba Kříže je stížnost založena na několika argumentech. Zdanění je podle ní retroaktivní, protože nárok na výplatu náhrad vznikl už v roce 2013. Podle stížnosti vzniká také daňová nerovnost, protože církve by se staly prvním subjektem, který by musel vyplácet daně z majetku vráceného v restitucích. Argumentuje také tím, že zdanění znamená zásah do legitimního očekávání církví a náboženských společností, které se dohodly se státem na vyplacení náhrad, stát ale nebyl ochoten vyplatit částku najednou, a proto se dohodl na třicetiletých splátkách, jejichž část nyní chce zdanit.

"Jsme v situaci, kdy je popíráno legitimní očekávání a zároveň je zdaňováno něco, co není příjmem, ale odškodněním," řekl předseda KDU-ČSL Marek Výborný. "Stát něco ukradl, teď to církvím vrací a současně říká, odveďte z toho něco státu. Považujeme to za něco zcela nepřijatelného," řekl.

"Tento zákon považujeme za velkou hanebnost," uvedla místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija. Podle ní zdanění církevních restitucí vytváří velkou právní nejistotu, stížnost k Ústavnímu soudu podle ní je bojem za spravedlivý právní systém.

Podle předsedy senátorského klubu ODS Miloše Vystrčila strany, které zákon ve Sněmovně podpořily, vědí, že je v rozporu s ústavou, a snažily se pouze udělat gesto, které by jim přineslo body u voličů. "Pokud bychom takhle pokračovali, Česká republika by kráčela cestou, která do civilizované Evropy nepatří," řekl.

Senátoři odešlou stížnost do konce týdne datovou schránkou Ústavnímu soudu. Zároveň žádají o přednostní projednání záležitosti, protože zákon nabude účinnosti od ledna 2020.

Samostatnou ústavní stížnost na zdanění církevních restitucí připravují i poslanci, podle Výborného je koncipována jiným způsobem a bude se doplňovat se senátní stížností. Podání vlastní stížnosti avizovali také senátoři STAN, což Výborný označil za tříštění sil. Podle Vystrčila by se senátoři ODS mohli připojit i ke stížnosti STAN, pokud by také mohla přispět ke zrušení zákona.

Zdanění finančních náhrad prosadila v dubnu vládní koalice ANO a ČSSD za podpory KSČM a SPD, když přehlasovala veto Senátu. Prezident Miloš Zeman zákon podepsal 2. května. Církve mají hradit daň z peněžitých náhrad, které dostávají od státu za majetek nevydaný v restitucích, od příštího roku.

Restituční zákon schválený za bývalé vlády premiéra Petra Nečase (ODS) počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard korun navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny od roku 2013. Zákon ale také fakticky znamená odluku státu a církví. Dosavadní příspěvky státu na jejich činnost se postupně snižují až na nulu v roce 2030.

Související

Marek Ženíšek Původní zpráva

Český pohled na Trumpa. Ministr Fialovy vlády či lídr Pirátů pro EZ řekli, co si myslí o prezidentovi

Donald Trump se minulý týden oficiálně chopil moci v Bílém domě, což znamená zahájení nové éry nejen pro Spojené státy, ale i pro světovou politiku. Dopad jeho vlády bude citelný i v České republice. Server EuroZprávy.cz proto vyzval politické strany, včetně těch mimo parlament, aby se podělily o své názory na nového prezidenta Spojených států a jeho politiku MAGA (Make America Great Again).
Marek Výborný

Výborný naznačil, jakým směrem povede KDU-ČSL po návratu do čela strany

Říjen přinesl změnu v čele jedné z vládních stran. Staronovým předsedou KDU-ČSL se stal Marek Výborný, který v diskuzním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct naznačil, jakým směrem lidovce povede. Vyloučil každopádně, že by strana pod jeho vedením uvažovala o personálních změnách ve vládě. 

Více souvisejících

KDU - ČSL Ústavní soud ČR restituce

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 58 minutami

před 1 hodinou

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropští lídři se sešli v Paříži na jednání o Ukrajině. Macron zavolal Trumpovi

Hlavní evropští lídři se v pondělí sešli v Paříži na neformální schůzce zaměřené na situaci na Ukrajině a evropskou bezpečnost. Setkání svolal francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na zrychlené kroky administrativy Donalda Trumpa, která zahájila mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou bez přímého zapojení Kyjeva nebo Evropské unie. Uvedl to server The Guardian.

před 1 hodinou

Robert Fico

Fico se bouří proti jednání EU o Ukrajině v Paříži

Slovenský premiér Robert Fico v pondělí ostře kritizoval účast představitelů Evropské unie na mimořádných jednáních v Paříži, která se zaměřují na budoucí roli Evropy v možném příměří na Ukrajině. Podle něj EU nemá mandát k těmto rozhovorům a její účast pouze podkopává důvěru v celou unii.

před 2 hodinami

Ursula von der Leyenová

K Ukrajině mlčí, teď ale Bruselu vyrazila dech. Kam se poděla von der Leyenová?

Ursula von der Leyenová zahájila své druhé funkční období v čele Evropské komise bleskovou a rozsáhlou deregulací, o níž téměř nikdo v Bruselu nevěděl, dokud se už nezačala uskutečňovat. Pod tlakem pravicových vlád postavila svou druhou prezidentskou éru na snižování administrativní zátěže s cílem učinit Evropu atraktivnějším místem pro podnikání.

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Protivzdušná obrana, letadla, lodě... Zelenskyj si nadiktoval podmínky míru

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj zdůraznil, že jeho země potřebuje bezpečnostní záruky, které budou skutečné a nikoli pouze „na papíře“. V souvislosti s možností rozmístění evropského mírového kontingentu na Ukrajině jako součásti vyjednané dohody s Ruskem uvedl, že Ukrajina chce bezpečnostní opatření „na zemi, na vodě, ve vzduchu – protivzdušnou obranu, letadla, lodě“.

před 3 hodinami

Sergej Lavrov

Rusko: Žádný kompromis nebude. O Ukrajině jednat budeme, ale neustoupíme

Rusko a Spojené státy se v úterý setkají v saúdskoarabském Rijádu k jednání o možnosti obnovy vzájemných vztahů a budoucnosti války na Ukrajině. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova se ruská delegace v čele s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a prezidentským poradcem Jurijem Ušakovem zaměří na „obnovení celého komplexu rusko-amerických vztahů“.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Keir Starmer

V Paříži se scházejí evropští lídři. Na mír na Ukrajině mají dohlížet evropské armády

Evropští lídři se scházejí v Paříži, kde se pokusí stanovit akční plán pro Evropu po několika dnech chaotických vyjednávání americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě diskuse o evropských vojenských zárukách pro Ukrajinu bude summit také řešit žádost USA o objasnění, zda jsou evropské státy připraveny poslat vojáky na stabilizační síly v případě příměří. Podle Francouzů probíhají jednání o rozmístění francouzských, britských a polských armád, které mají zajistit, že případné budoucí příměří se promění v a trvalý mír. S tím ale Poláci nesouhlasí.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Trump

Jak se Evropa snaží přesvědčit Trumpa o své důležitosti? Ve hře je vyslání vojáků na Ukrajinu

Evropští lídři horečně hledají způsoby, jak si udržet svůj vliv na dění na Ukrajině. Důkazem je i narychlo svolaný bezpečnostní summit v Paříži. Zůstává totiž hořkou skutečností, že nebyli pozváni k přímým jednáním mezi Spojenými státy a Ruskem. Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem „velmi brzy“ setká, což v Evropě vyvolalo obavy, že se zdejší státy ocitnou na vedlejší koleji.

před 8 hodinami

traktor

Polským zemědělcům už leze Ukrajina krkem. Zákon vzali do vlastních rukou

Téměř tři roky po začátku války na Ukrajině odhalují protesty polských farmářů hluboké sociální a politické trhliny v kdysi neotřesitelné alianci mezi Varšavou a Kyjevem. Zemědělci se rozhodli vzít zákon do vlastních rukou a na hraničních přechodech kontrolují dokonce i sanitní vozy, píše Politico.

před 8 hodinami

Miloš Balák

Zemřel Zemanův hajný lánské obory Miloš Balák

V neděli večer zemřel v 57 letech bývalý ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák. Informaci o jeho úmrtí přinesl server iDNES.cz. Dlouhodobě trpěl vážnou nemocí, konkrétně rakovinou, o níž média informovala již před lety. Přesná příčina jeho smrti však zatím nebyla oficiálně potvrzena.

před 9 hodinami

Vladimír Putin na ekonomickém fóru ve Vladivostoku

CNN: Amerika diktuje, Evropa se bojí. Jediným vítězem současné situace je Putin

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa učinila klíčové kroky k ukončení války na Ukrajině, které však vyvolávají obavy mezi evropskými spojenci a samotným Kyjevem. Očekávané rozhovory mezi USA a Ruskem, které se uskuteční v Saúdské Arábii, přinášejí zásadní otázky ohledně možných ústupků vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a oslabování transatlantických vazeb.

před 10 hodinami

Počasí

Počasí do víkendu: Česko sevřou mrazy, teploty klesnou hluboko pod nulu

V Česku začíná předposlední únorový pracovní týden, který se ponese ve znamení mrazivého počasí. Až do čtvrtka totiž zůstane v platnosti výstraha před silným mrazem, přičemž teploty budou klesat až k -16 °C. Ukazuje to i předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

včera

Vévodkyně Meghan s princem Harrym

Návrat prince Harryho. Na místě, kde představil Meghan, zaujal s jinou ženou

Princ Harry, vévoda ze Sussexu, opět prokázal svou oddanost a podporu účastníkům Invictus Games, když během finále vozíčkářského ragby v kanadském Vancouveru políbil na tvář britskou sportovkyni Amandu Pye. Tento srdečný moment se odehrál po napínavém zápase mezi týmy Spojeného království a Francie, ve kterém Francie zvítězila 19:14 a získala zlatou medaili, zatímco britský tým si odnesl stříbro. 

včera

Mužská tenisová jednička Sinner si dá pauzu. Stopku za doping si dohodl

Jeho dopingový nález z loňského března v tenisových kruzích rozvířil značné vášně, neboť i po něm nadále objížděl turnaje ATP včetně třeba US Open, které ovládl, stejně jako letošní Australian Open. Ital Jannik Sinner se nakonec trestu za doping dočkal až nyní, poté, co se na něm dohodl se Světovou antidopingovou agenturou WADA. Za užití anabolického steroidu klostebol bude konkrétně tři měsíce bez tenisu a na kurtech se tak zase objeví až 4. května.

Zdroj: David Holub

Další zprávy