Maximum z příštího období evropských dotací, které bude v letech 2021 až 2027, by mělo v České republice směřovat do infrastruktury. Při návštěvě Středočeského kraje to dnes řekla ministryně financí za ANO Alena Schillerová. Obcím mnohde chybí i základní infrastruktura jako kanalizace nebo obchvaty. Neznamená to ale podle ní úplné ignorování takzvaných měkkých projektů zaměřených například na vzdělávání nebo inovace.
Podle ministryně je třeba také počkat na výsledky nadcházejících voleb do Evropského parlamentu. "Počítám, že vyjednávání nového programovacího období na léta 2021 až 2027 začne nejdříve na podzim," uvedla Schillerová. Podle ní bude při vyjednávání ministerstvo financí významným hegemonem.
ČR ročně dostává z evropského rozpočtu desítky miliard korun. Podle dřívějších údajů ministerstva financí získala ČR z EU o 741,3 miliardy korun víc, než zaplatila. Od roku 2004 do konce loňska z rozpočtu EU dostala zhruba 1,31 bilionu korun, do rozpočtu unie poslala 565 miliard korun.
Tématem jednání budou také podmínky získávání dotací a systematické nastavení pravidel odrážející skutečné potřeby regionů. Na dnešním setkání s dobrovolnými hasiči například zazněly stížnosti na nelogické nastavení pravidel přidělování dotací. Počet obyvatel Středočeského kraje každoročně roste a v obcích, které se rychle rozvíjejí je problémem chybějící infrastruktura, silnice, školy, kanalizace a podobně.
Související
Rok 2024 v kostce: Česká politická scéna balancuje mezi populismem a ztrátou důstojnosti
Konec šéfky Sněmovny? ANO chce odvolat Pekarovou Adamovou, podpisů má desítky
Alena Schillerová , dotace , EU (Evropská unie)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Dvě procenta HDP na obranu nestačí? Italové ukázali, že lze být uvědomělý spojenec a zároveň obejít pravidla
před 1 hodinou
Počasí: Česko pokrylo náledí, na Kladensku se srazily autobusy
před 2 hodinami
Evropa stojí před šancí zajistit mír na Ukrajině
před 4 hodinami
Trump nevyloučil anexi Grónska. Putin se chce setkat, válka na Ukrajině může být mnohem horší, prohlásil
před 5 hodinami
Facebook zavádí revoluční změnu. Přestane ověřovat obsah
před 6 hodinami
Trudeau potupně odchází, zatímco Kanada neinvestuje do obrany. Pod jeho vedením se téměř nic nezměnilo
před 6 hodinami
Alijev: Rusko zasáhlo náš letoun. Teď prezentuje absurdní verze a tají pravdu
před 7 hodinami
Otázka, která pálí celou Kanadu: Trudeau, kdo ho ale nahradí?
před 8 hodinami
Zemřel Jean-Marie Le Pen
před 8 hodinami
Nevyzpytatelné počasí v Česku. Meteorologové upozornili na první letošní bouřku
před 9 hodinami
Jak klimatická krize mění počasí? Chaos v koloběhu vody dopadá na miliardy lidí
před 10 hodinami
Co znamená konec tranzitu plynu přes Ukrajinu pro Rusko a EU?
před 11 hodinami
Ruské síly údajně obsadily strategické frontové město Kurachove
před 11 hodinami
Protiteroristická akce na Slovensku. Policie uklidňuje veřejnost
před 12 hodinami
Česko bude mít nového nejvyššího žalobce. Stříž se rozhodl rezignovat
před 13 hodinami
Virus v Číně děsí svět. Experti uklidňují veřejnost a vysvětlují, o co jde
před 14 hodinami
Severní Korea označila Junovo stanné právo za šílené. A odpálila hypersonickou raketu
před 14 hodinami
Oblast Tibetu zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou desítky
před 15 hodinami
Počasí o víkendu jako stvořené k lyžování? V Česku opět nasněží
včera
Rumunsko a Bulharsko vstoupily do Schengenského prostoru. Mohlo být načasování ještě horší?
Migrační krize a pandemie onemocnění covid-19 změnily Schengenský prostor z účinného a oblíbeného nástroje na zdroj politických neshod. Rumuni a Bulhaři zažili velké problémy ve snaze se k němu připojit, což se jim nakonec povedlo v době nejkritičtější. Pomohlo jim k tomu Rakousko, které koncem roku zvedlo své veto a toto rozšíření umožnilo.
Zdroj: Jakub Jurek