Hony na čarodějnice, vraždění a upalování! U Jílkové na ČT se lidovec s komunistou div nepoprali kvůli zdanění církevních restitucí

Církve a náboženské společnosti obdrží v rámci restitucí až 59 miliard korun. S inflací se může částka vyšplhat až na 96 mld. Měly by být církevní restituce zdaněny, anebo se jedná o porušení a právních jistot? Odpověď na tuto otázku se ve čtvrtek večer v pořadu Máte slovo Michaely Jílkové snažili Stanislav Grospič, místopředseda KSČM, Daniel Herman, předseda komise pro kulturu KDU-ČSL, Jiří Mašek, poslanec Hnutí ANO, Karel Štícha, ředitel Správy majetku arcibiskupství pražského, Michal Pokorný, důchodce a aktivista a Petr Jan Vinš, generální sekretář Ekumenické rady církví.

Moderátorka Jílková se zeptala místopředsedy Grospiče, na základě čehož se domnívá, že bylo církvím navráceno víc, než jim bylo ukradeno. Ten se odvolal na ocenění zemědělské půdy, kdy byly v případě církví použity ceny na metr čtvereční 44,48 Kč, zatímco u běžných restituentů částka činila pouhých 7,50 Kč. Vůči běžným restituentům to bylo podle Grospiče nefér. Následovalo slovíčkaření o tom, zda byl církvím vůbec nějaký majetek ukraden. Podle ředitele Štíchy se jednalo o justiční krádež, tedy s posvěcením státu.

Grospič následně zmínil dvě pozemkové reformy - jedna z roku 1919 a druhá z roku 1947. Pak řekl, že po Velké francouzské revoluci došlo k zestátnění veškerého církevního majetku, což bylo zákonem potvrzeno v roce 1905, kdy ve světě neexistovala jediná komunistická strana. "Platí to dodnes," ukončil svůj projev Grospič. Štícha vyvrátil Grospičovy argumenty o různých cenách pro církve a fyzické osoby. Zaprvé je třeba vzít v úvahu, kdy k restitucím došlo, a neohánět se nějakými absolutními čísly a zadruhé se nesmí zapomínat, že fyzickým osobám už bylo prakticky vše vráceno v naturáliích. Posléze se začalo mluvit o tom, jakým majetkem církev v roce 1948 disponovala, a zda to lze objektivně zjistit.

Odpovídají restituce stavu k 25. únoru 1948?

Poslanec Mašek oponoval, že nikdo nepředložil, ani neargumentoval seznamy církví vlastněného majetku, a že co se týče rozlohy pozemků, tak církve často chodí před rok 1919. "O té první pozemkové reformě rozhodoval demokratický parlament a schvaloval to prezident Masaryk, ke kterému se všichni upínáme. Možná se smějete, pane Štícho, ale v roce 1947 při revizi té první pozemkové reformy opět demokratický parlament, a tehdy prezident Beneš. A potom to dobrali komunisté po tom Vítězným únoru," vysvětloval Mašek.

Štícha trval na svém, že církevní požadavky odpovídají stavu před únorem 1948, a že on to může posoudit, protože u toho sám byl. "V tom zákoně je jasně stanovené to rozhodné datum. V případě, že, pane poslanče, máte podezření, že něco z toho bylo vydáno, co nepatřilo církvi před rokem 1948, tak se obraťte na soud s určovací žalobou," vstoupil do toho sekretář Vinš. Mašek stále upozorňoval na to, že se manipuluje s čísly, a že samy církve řekly, že vytvoření seznamu by trvalo dlouho, a že by vyšlo na víc než 30 milionů korun. "30 milionů korun versus 134 miliard?!," podivil se Mašek.

Předseda Herman uvedl, že zákon č. 428/2012 Sb. jasně stanoví hranici 25. únorem 1948. Protistranu nařkl, že nemluví pravdu, když tvrdí, že církve dostaly majetek, který v té době vůbec nevlastnily. "Jenom v paragrafu 5 (a) citovaného zákona se prolamuje zákon z roku 1947 a dále se potom také hovoří o tom, že se nevztahují zákony o pozemkové reformě. Pak se tam hovoří také o tom, že se nejedná jenom o majetek, který církev vlastnila, nýbrž i který držela, případně spravovala," vyvracel Grospiš Hermanova tvrzení. Následovala hádka mezi Hermanem a Grospičem o pozemkových reformách a o tom, zda církve opravdu šly se svým požadavkem před rok 1919. 

Od Hermana zaznělo, že se pozemkové reformy netýkaly státem vlastněného majetku. Když se Grospič vrátil do starších dob, tedy do Rakouska Uherska, tak uvedl, že už tehdejší občanský zákoník z roku 1811, Prosincová ústava a květnové zákony jasně formulovaly, že církve majetek nevlastní, nýbrž pouze spravují, a že se jedná o státní majetek. Za první republiky měl být tento majetek přerozdělen a už tehdy se vedly právní spory.

Štícha mluvil o pozemkových knihách, které komunisté zrušily, a opět si stál za tím, že rozhodné datum bylo 25. února 1948. Aktivista Pokorný stáhl diskuzi ke způsobu, jakým církve získávaly majetek. "Byla to psychologická loupež na osobách, které neměly dostatečné vzdělání, aby to mohly posoudit. To bych řekl, že je **** Dole jsem podepsal, že se budu chovat slušně, ale myslím si to," řekl Pokorný. Herman odmítl na jeho slova reagovat a začal citovat stanovisko Generální prokuratury z roku 1956:

"Majetek církví a náboženských společností není socialistickým vlastnictvím, ani vlastnictvím osobním. Církevní majetek nebyl zestátněn. Vlastnictví církví, popřípadě církevních institutů trvá, a stát na majetek toliko dozírá. Nemůže proto jít o žádnou z forem socialistického vlastnictví. To je, prosím, citát z vaší neomezené vlády v této zemi," zakončil svůj Herman svůj citát.

Co církve s penězi dělají?

Jílková vrátila do diskuze téma zneužívání chudých lidí a odpustků, které nastínil Pokorný. "Je to primitivní proticírkevní rétorika, která patří do minulosti," reagoval na tato slova Vinš. Stejného názoru byl i občan z publika, podle něhož Pokorný šíří bludy. Potom následovala hádka o neposkvrněném početí. Grospič se pak zeptal, od čeho církve vůbec odvozují nárok na vlastnictví, když už za Rakouska Uherska a následně za První republiky bylo potvrzeno, že nic nevlastní, nýbrž pouze spravují. 

Posléze Grospič poukázal na to, že církve dostávají nejen dvě miliardy plus inflace ročně, ale že stát platí také duchovní. Vinš upozornil, že církevní restituce spočívají nejen v napravení způsobených křiv, nýbrž i v narovnání budoucích vztahů, aby například stát už nadále nepřispíval na platy kněžích. Mluvilo se také o určovacích žalobách vůči krajům a obcím, které na sebe převedly majetek, na nějž nemají nárok. Jílková předala mikrofon Bažantovi z publika. Podle jeho názoru by se neměla řešit částka, nýbrž účelovost. Z vyjádření církví má pocit, že nepřispívá na obecně prospěšné účely - pomoc lidem v nouzi, nemocnice, vzdělávání atd.

Komunisté morálně zdevastovali národ! Církve upalovaly a pořádaly hony na čarodějnice!

Štícha se k tomu vyjádřil tak, že církve musejí šetřit, aby mohly takové služby poskytovat, až jim stát přestane přispívat na duchovní. Bažant vyjádřil nespokojenost s tím, že učitelé církevních škol jsou placeni ze státního rozpočtu, nikoliv církvemi. Z tohoto důvodu by uvítal zdanění restitucí. Herman si následně postěžoval na pronásledování řádových sester a duchovních v 50. letech a konstatoval, že církve pomáhají lidem v nouzi, a že poskytují hospicové služby. "Já se divím, že nemáte tolik studu, že se k této odporné ideologii hlásíte! Na jejímž kontě je 100 milionů mrtvých, pane poslanče. Severní Korea, Čína, teď Venezuela. Všude, kam vaše noha vstoupila, tak je naprostá devastace a spoušť!," rozhněval se Herman na Grospiče.

"Dějiny křesťanské církve jsou dějinami potoků krve a bojů o světskou moc, vraždění, pálení, upalování, honů na čarodějnice, mamonění, hromadění majetku. A vy mi laskavě odpovězte, jestli v době josefínských reforem, kdy bylo zabráno a zlikvidováno 700 klášterů tady byl jediný komunista!," nenechal si nic líbit Grospič. Herman chyby 18. století přiznal, ale znovu poukázal na rozebírání lidí na orgány v Číně a hladomor ve Venezuele. 

Jílková se snažila diskuzi vrátit ke zdanění, ale neúspěšně. Herman a Grospič si opět vyměnili slova. Oba se obvinili ze lži. Mluvilo se i o církevní podpoře Hitlerovského Německa. Mašek opět řekl, že církev dostala vše, co dostat měla, a že dalších 59 miliard korun, které církve dostanou díky bývalému premiérovi Nečasovi, už je ziskových, a tudíž by mělo být zdaněno. "Pan Štícha vás může vzít na procházku Prahou a ukázat všechny ty domy, které nebyly vráceny," reagoval na to Vinš.

"Vráceno nebylo, protože bylo asi 2500 budov, nebo nemovitostí ukradeno. Vráceno bylo asi 220. To je jedna věc. A druhá věc co se týče zdanění těch náhrad. Když vám zloděj ukradne auto, pojišťovna vám zaplatí tu částku, a vy jí budete danit?! A co zdanili komunisté z toho majetku, co ukradli?!," zlobila se paní  z publika. Následovala opět slovní přestřelka mezi oběma stranami. Mluvilo se i o církevních restitucích z dílny Nečasovy vlády.

Herman si ještě v blížícím se závěru diskuze postěžoval na to, že komunisté zničili církevní majetek. Z kostelů a klášterů udělali teletníky! Jílková poukázala také na ústavnost zákona o zdanění církevních restitucí. Grospič ubezpečil veřejnost, že se lidé nemusejí ničeho bát, a že se nic nebude danit retroaktivně. Už byly podány ústavní žaloby, tak ať se k tomu tedy vyjádří jako zástupce světské moci.

Mladý pán z publika si postěžoval na škody, které u nás napáchali komunisté. Vinš zde však spatřuje porušení smlouvy, v níž se stát zavázal vyplácet církvím dohodnutou částku, a že nebude zdaněná. I z tohoto důvodu lze mluvit o retroaktivitě. Pokorný si na konec ještě postěžoval na to, že se o církevních restitucích nehlasovalo v referendu. Jílková oznámila konec diskuze a téma příštího týdne, jímž bude tolerance 0,5 promile alkoholu u cyklistů.

Související

Michaela Jílková v pořadu Máte slovo

"Lidi, vzpamatujte se. Cestujte po Česku," apelovala u Jílkové seniorka

Globální pandemie nového koronaviru zcela ochromila dopravu a tím pádem i cestování a zahraniční dovolené. Více než polovina Čechů se momentálně chystá strávit prázdniny v tuzemsku. Máme ale jistotu, že když si zakoupíme zájezd, ať už v rámci Česka nebo v cizině, tak skutečně odjedeme, a v pořádku se vrátíme? Toto bylo tématem čtvrtečního pořadu Máte slovo Michaely Jílkové.

Více souvisejících

Máte slovo církevní restituce politika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

před 7 hodinami

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

před 8 hodinami

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

před 8 hodinami

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

před 10 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

před 10 hodinami

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

před 12 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 13 hodinami

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 13 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 14 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 15 hodinami

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy