Maláčová žádá na sociální služby 1,5 miliardy z rozpočtové rezervy

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) a financí Alena Schillerová (za ANO) se nedohodly, z čeho se krajům doplatí sociální služby. Kraje žádají dvě miliardy korun. Maláčová pro ně chce z rozpočtové rezervy 1,5 miliardy a v pondělí to navrhne vládě. Řekla to novinářům. Schillerová ČTK sdělila, že nápad rozpustit vládní rezervu je nepodložený, za financování sociálních služeb je odpovědné ministerstvo práce a resort financí na přenesení odpovědnosti nepřistoupí. Postup Maláčové označila za neprofesionální a absurdní. Podle ministryně práce naopak koaliční partner odmítá pomoci potřebným.

Sněmovna minulý týden uložila vládě, aby jí do tohoto pátku sdělila, jak se resorty práce a financí dohodly a z čeho se chybějící dvě miliardy doplatí. Maláčová v úterý v dolní komoře řekla, že kraje by mohly dostat peníze na dofinancování 5. srpna, když patřičný návrh schválí vláda 10., nejpozději 17. června. Dnes uvedla, že by 1,5 miliardy mohl poskytnout z rezervy stát a půl miliardy evropské fondy.

"Nerozumím, proč ministerstvo práce stále na sociální služby nevyužilo okamžitě disponibilní nároky z nespotřebovaných výdajů, které má v současnosti k dispozici v objemu 2,3 miliardy korun. Nejsou čerpány ani dlouhodobě nespotřebované nároky z minulých let na investiční programy ve výši tři miliardy," sdělila ČTK Schillerová. Dodala, že nápad na rozpouštění vládní rezervy je neopodstatněný, kabinet o něm nedebatoval a "sliby paní Maláčové nelze brát vážně".

Postup označila za neprofesionální a přenesení odpovědnosti na ministerstvo financí za absurdní. "Na tyto pokusy o přenos zodpovědnosti nebudu přistupovat," řekla Schillerová. Podle ní chybí analýza financování služeb, návrh systémového řešení či aktualizování ceny služeb pro klienty.

V zákoně o státním rozpočtu na rok 2019 byla v kapitole Všeobecná pokladní správa schválena vládní rozpočtová rezerva 4,8 miliardy korun. Maláčová už dřív řekla, že většina výdajů jejího resortu jsou takzvané mandatorní výdaje jako třeba důchody, které se musí ze zákona vyplatit. Ministerstvo práce pošle ze svých úspor 200 milionů obcím na sociální práci, 81 milionů na služby pro autisty a pacienty s roztroušenou sklerózou a 165 milionů na ohrožené děti. Nespotřebované výdaje už nemá, využívá je na navýšení příspěvků na péči či na informační systémy, řekla ČTK před nedávnem Maláčová.

Takže narovinu. Od začátku jsme na soc. služby chtěli 17,4 mld, dostali jsme 15,7 mld. Paní Schillerová mě tehdy jako “žena ženu” ujistila, že peníze pošle. Nejenže neposlala - mé návrhy bezdůvodně zamítala. Nynější kompromisní návrh MPSV už je ale MAXIMUM, MF musí jednat.

— Jana Maláčová (@JMalacova) 5. června 2019

"Už se tři měsíce s dofinancováním sociálních služeb točíme v kruhu, mne to velmi mrzí, nechápu, proč náš koaliční partner odmítá pomoci těm nejpotřebnějším. Mrzí mne to s ohledem na fakt, že když se hledaly peníze pro kraje na silnice, našlo se řešení během několika dnů," uvedla Maláčová na adresu ANO. Podotkla, že Schillerová jí loni při sestavování letošního rozpočtu slíbila, že další prostředky pošle.

"Jinak lze peníze poslat z mandatorních výdajů, to ale povede k prohloubení rozpočtového schodku," uvedla Maláčová. Dodala, že kvůli nedostatku peněz je v ohrožení 10.000 pracovníků sociálních služeb.

Podle sociální statistické ročenky pracovalo v roce 2017 v sociálních službách téměř 97.000 lidí. V Česku fungují azylové domy, denní stacionáře, domovy pro seniory, krizová pomoc, centra pro děti, osobní asistence, terénní programy, stacionáře, pečovatelská služba, poradenství, chráněné bydlení, noclehárny, terapeutické komunity či pracoviště rané i následné péče. Podle sociální statistické ročenky v roce 2017 bylo v provozu 3404 těchto zařízení, nabízela 81.503 lůžek. V pobytových domovech bylo na konci roku 2017 přes 76.100 lidí. Všech služeb využilo za rok 2017 přes 530.500 klientů.

Podle šéfky Asociace krajů ČR Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) by bylo rychlejší, kdyby peníze poslalo ministerstvo práce ze svých rezerv, než kdyby je poskytoval státní rozpočet. Na jednání hejtmanů 11. června by už ráda informovala o výsledném řešení. "Stále jsem toho názoru - a je k tomu přijaté i usnesení ve Sněmovně - že by ministerstvo práce a sociálních věcí mělo využít k dofinancování sociálních služeb peněz ze své rezervy, kterou disponuje. Peníze by se tak dostaly k poskytovatelům sociálních služeb mnohem rychleji," řekla.

Podle opozice by stát měl peníze poslat krajům k dalšímu přerozdělení nejpozději do poloviny června, jinak počátkem září hrozí kolaps sociálních služeb. Na sociální služby dostávají kraje na každý rok peníze od ministerstva práce. Původně pro letošek usilovaly o 20,38 miliardy korun, dostaly 15,12 miliardy. Vláda ale následně ještě schválila zvýšení platů a zvláštních příplatků. S výdaji na ně dotační suma nepočítala.

Související

Jana Maláčová

Česko slaví 1. máj. Maláčová bojuje za vyšší platy, komunisté proti stíhačkám

Na pražském Střeleckém ostrově se dnes v rámci oslav Svátku práce sešli zástupci několika politických stran. Hlavní pozornost na sebe strhli sociální demokraté, kteří zde nejen zahájili svůj prvomájový průvod, ale představili i klíčové body svého předvolebního programu. Předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová ve svém projevu ostře kritizovala vládu Petra Fialy a upozornila na stále se zhoršující situaci pracujících.
Jana Maláčová

SOCDEM neví, co s volbami. Se Zelenými nechce, o ANO mlčí

Sociální demokracie (SOCDEM) v sobotu na programové konferenci v pražském hotelu Olšanka představila své klíčové priority pro nadcházející podzimní volby do Poslanecké sněmovny. Strana se zaměřila především na dostupné bydlení, sociální otázky a ekonomickou spravedlnost. Předsedkyně Jana Maláčová zároveň připustila, že stále není jasné, v jaké podobě se SOCDEM voleb zúčastní. 

Více souvisejících

Jana Maláčová (ČSSD) sociální péče Alena Schillerová Jana Vildumetzová

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno včera

Češi hrají třetí zápas ve skupině MS proti Dánsku.

MS v hokeji 2025 ONLINE: Česko – Dánsko 7:2. Pastrňák a Nečas úřadovali

Třetí zápas mají na programu na světovém šampionátu v hokeji v pondělí večer hokejisté České republiky. Po Švýcarsku (5:4 po prodloužení) a Norsku (2:1) tentokrát svěřence kouče Radima Rulíka čeká domácí Dánsko. Oproti zápasu s Nory se poprvé na turnaji v brance představí Daniel Vladař, pro kterého to bude debut na mistrovství světa. Trenéři pak na soupisku nově zapsali obránce Daniela Gazdu kvůli zranění Tomáše Kundrátka. Z duelu s Norskem neodešel bez šrámů ani útočník Jáchym Kondelík, jehož na pozici centra ve třetím útoku nahradí Daniel Voženílek. Jak si povedou Češi proti Dánům, sledujte online třetinu po třetině na serveru Eurozpravy.cz.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Francouzi byli blízko senzace. Finové ale v závěru vyrovnali a vyhráli v prodloužení

V neděli večer mohli zažít fanoušci na právě probíhajícím letošním hokejovém světovém šampionátu v Dánsku a ve Švédsku první šok. Mohli se o něj postarat Francouzi, kteří trápili favority z Finska. Ti svým výkonem po většinu zápasu navázali na nevýrazné výkony z přípravy na tento turnaj a už už se tak zdálo, že si z tohoto zápasu Francie odnese senzační tři body za výhru 3:1 Jenže v posledních dvou a půl minutách třetí třetiny Finové konečně zabrali a při hře bez gólmana dokázali vyrovnat na 3:3. Následovalo tak prodloužení, v němž rozhodl o finském vítězství Pärssinen.

včera

včera

Klára Červenková

Zabili ji nacisté. Před 80 lety zemřela Klára Červenková, vědkyně a bojovnice za práva žen

Pokud se někdy připomínají významné osobnosti našich dějin, zpravidla se jedná o muže. Ženám coby výrazným historickým osobnostem bývá věnována o poznání menší pozornost. Mnohé ženy by však rozhodně neměly být zapomenuty. Mezi pozapomenuté dámy naší historie patří také Klára Červenková, jedna z prvních českých vědkyň, bojovnice za práva žen, přítelkyně Alice Masarykové, dcery prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, a oběť nacistického režimu.

včera

včera

Pákistánská armáda, ilustrační fotografie.

Neexistuje rozumný důvod, proč očekávat mír. Indie a Pákistán se nenávidí

Příměří mezi Indií a Pákistánem, které oznámila administrativa Donalda Trumpa, může působit jako výrazný diplomatický moment, ve skutečnosti však zapadá do dlouhé řady obdobných epizod. Od roku 1947 se konflikt mezi oběma zeměmi vyznačuje opakujícím se vzorcem. Období relativního klidu střídají výbuchy násilí, zatímco hluboká nedůvěra a historické resentimenty brání jakémukoli trvalému řešení. Ani tentokrát není důvod čekat něco jiného.

včera

včera

Donald Trump

Přejmenování Perského zálivu, připojení Grónska či změna Mexického zálivu. Proč je Trump posedlý mapami?

Prezident Spojených států Donald Trump opět rozvířil mezinárodní vody — tentokrát nikoli novými sankcemi nebo vojenským nasazením, ale svým dlouholetým koníčkem: mapami. Jeho úterní schůzka s kanadským premiérem Markem Carneym, během níž Trump znovu vyjádřil přání přeměnit Kanadu na 51. stát USA, přinesla jasný důkaz, že jeho kartografické touhy mají reálný dopad na světovou geopolitiku. 

včera

včera

Evropská unie

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny

Evropská unie se chystá přepsat své dlouholeté přísné zásady v oblasti fúzí a akvizic s cílem vytvořit silné evropské průmyslové hráče schopné obstát v konkurenci se Spojenými státy. V rámci nového přístupu k hospodářské soutěži chce dát Bruselu více prostoru pro schvalování spojování podniků zejména v technologickém a obranném sektoru, uvedl server Politico.

včera

včera

včera

Napětí sílí. EU stupňuje nátlak a čeká, zda Putin dnes schválí příměří

Napětí mezi Západem a Ruskem kvůli válce na Ukrajině nadále sílí. Evropská politická špička se během pondělního setkání v Londýně vymezila vůči pokračujícímu bombardování Ukrajiny ze strany Moskvy a apelovala na Vladimira Putina, aby „přestal hrát hry“ a přistoupil na seriózní mírové jednání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy