Deset let TOP 09: Spory mezi vůdci, úbytek voličů a existenční krize

TOP 09 ve středu slaví 10 let své existence. Kulaté výročí ji nezastihlo ve zrovna dobrém stavu. Strana se potácí na hranici existence, trápí ji úbytek voličů i rozpory mezi vůdčími tvářemi.

Zkratka TOP 09 vychází z slov Tradice, odpovědnost, prosperita. Strana byla založena 26. června 2009 bývalým předsedou lidovců, Miroslavem Kalouskem. Jejím předsedou až do listopadu 2015 však byl spoluzakladatel strany, Karel Schwarzenberg, kterého poté vystřídal Kalousek, který stranu vedl až do listopadu roku 2017, kdy jej nahradil současný předseda Jiří Pospíšil.

TOP 09 se politicky profiluje jako liberálně konzervativní středopravicová strana. Podle jejích kritiků však na ní není konzervativního vůbec nic, ale naopak se jedná na české scéně nejjasnějšího zástupce progresivistického liberalismu. Strana je skutečně volena především městskými liberály, kteří se orientují výrazně prounijně. Jako jediná česká politická strana otevřeně volá po přijetí eura.

Zatímco dnes je Kalousek jednou z nekritizovanějších postav na politické scéně, v roce 2009 byl třetím nejpopulárnějším politikem v zemi. Jeho kolega, „kníže“ Schwarzenberg, byl na tom ještě lépe – byl vůbec nejpopulárnějším politikem. Díky tomu TOP 09 získala na nový politický subjekt poměrně impozantních 873 833 hlasů (16, 70%) a spolu s ODS a Věcmi Veřejnými utvořila vládní koalici, ve které Kalousek zastával pozici ministra financí a Schwarzenberg pozici ministra zahraničí.

Dnes oba politici tvrdí, že právě jejich spoluúčast na vládě Petra Nečase je jedním z klíčových důvodů, proč má nyní strana problémy. V rozhovoru pro Aktuálně.cz uvedli, že nevěnovali dostatečnou pozornost zkazkám o možné korupci, která nakonec vládu položila. „Nemáme právo být v další vládě,“ sebekriticky přiznávají.

Díky velmi nepopulárním opatřením s cílem zvládnout negativní důsledky ekonomické krize, zvláště pak zmrazení důchodů, se Kalousek z jednoho z nejpopulárnějších politiků stal jedním z nejnenáviděnějších. Kalousek si však stojí za tím, že jeho postupy byly sice drastické, ale správné. Veřejnost však jej vnímá převážně negativně, čehož často využívají jeho političtí oponenti, např. Miloš Zeman, jehož strana SPOZ ve volbách v roce 2013 se pokusila získat přízeň voličů se sloganem „Zastavili jsme Kalouska“ - avšak neúspěšně.

Hlavní političtí protivníci

Nevraživost mezi Zemanem a TOP 09 je dána jeho střetnutím s Schwarzenbergem během první přímé volbě prezidenta v roce 2013. Ačkoliv zpočátku Schwarzenberg nebyl favorit na rozdíl od Zemana, do druhého kola se dostal díky značné podpoře tzv. kulturní fronty i části médií, např. serveru Aktuálně. Zeman, který již předtím často kritizoval média, se od té doby často strefuje do tzv. pražské kavárny, která dle něj svou volbou TOP 09 dokazuje svou odtrženost od reality.

Pokud je Zeman hlavním politickým oponentem Schwarzenberga, pak hlavním politickým protivníkem Kalouska je jednoznačně současný premiér Andrej Babiš (ANO). Ten sice v roce 2013 vyjádřil podporu Schwarzenbergovi v prezidentské volbě, avšak Kalouska vykreslil – a vykresluje – jako „symbol korupce“ a hlavní tvář jím kritizovaných tradičních stran.

Vzájemné výpady obou politiků se staly standardní součástí politického života v Česku. Zatímco odpůrci Babiše se mu vysmívají, že vše zlé hned svádí na „Kalouska“, odpůrci Kalouska mu zase vyčítají, že nemá jiný program než „Antibabiš“.

Ať má pravdu kdokoliv, skutečností je, že TOP 09 na rozdíl od ANO se potýká s značným úbytkem voličstva. Kdyby jí nezachránila Praha, hrozilo by jí, že během voleb v roce 2017 nepřesáhne ani 5% hranici vstupu do Sněmovny. Kalousek přiznává, že podcenili budování pevné a dlouhodobé voličské základny, zvláště v regionech.

Spory uvnitř strany

Po volbách v roce 2017 se Kalousek stáhl z vedení strany. Na pozici předsedy jej vystřídal Jiří Pospíšil. Právě s ním ale v poslední době vede Kalousek ostrý vnitrostranický spor. Vyčítá mu, že se kromě předsednictví strany se Pospíšil věnuje i funkci europoslance. „ Aby se nám podařilo naplnit koncept, o kterém mluvím, tak jsme oba přesvědčeni, že předseda strany musí stranu řídit velmi intenzivně sedm dní v týdnu a nesmí být europoslancem,“ uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Kalousek.

Proti Pospíšilovi se vymezil i Schwarzenberg. Ten v rozhovoru pro televizi Seznam.cz, že by si přál v čele vedení strany dalšího šlechtice jako je on a tedy bude podarovat během volby předsedy TOP 09 v listopadu potomka českého šlechtického rodu Czerninů, senátora Tomáše Czernina. Ten je jako Kalousek i Schwarzenberg kritikem Pospíšila.

Současného předsedy TOP 09 se naopak zastala „první dáma“ TOP 09, místopředsedkyně strany, Markéta Pekarová Adamová. Ta v rozhovoru pro Blesk Zprávy osočila Kalouska, že by neměl straně „okopávat kotníky“ a řešit vnitrostranické spory přes média. „Nehodlám si vyřizovat stranické záležitosti přes média ani sociální sítě. To dělají jen ti, kteří neustojí, když se druhým podařilo spojit 16 subjektů, zatímco s nimi se rozkmotřil i jeden tradiční partner, hnutí Starostové,“ opřela se též Pekarová Adamová do Kalouska v rozhovoru pro server Echo24.

Současné vnitrostranické, ale i mezistranické spory – Pospíšil se několikrát např. střetl s Piráty, Kalousek s ODS – vnáší otázku, zda bude TOP 09 schopná znovu se stát silnou politickou stranou, která získává 16% hlasů ve volbách a má koaliční potenciál. Pozitivní zprávou pro stranu může být, že v nedávných evropských volbách v koalici s hnutím STAN získala strana tři mandáty. Před tím však měla mandáty čtyři. Zdá se, že vyhlídky T0P 09 jsou spíše chmurné než pozitivní a možná se to projeví i na zítřejší oslavě 10 let strany.   

Související

Více souvisejících

top 09 Miroslav Kalousek Karel Schwarzenberg Jiří Pospíšil Markéta Pekarová Adamová

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy