Kolaps sociálních služeb? Kraje zvažují krizový plán, pokud nedostanou další peníze

Pokud kraje nedostanou od státu další peníze na dofinancování sociálních služeb, budou muset přistoupit ke krizovým plánům v péči o seniory, postižené a další potřebné. Krizová varianta by mohla zahrnovat propouštění i omezení péče. Miliarda, kterou dodatečně regionům pošlou ministerstva financí a práce, stačit nebude a evropské peníze letošní problémy nevyřeší. Novinářům to dnes po jednání sněmovního sociálního výboru řekl náměstek hejtmana Ústeckého kraje Martin Klika (ČSSD). Podle náměstkyně ministerstva práce Jany Hanzlíkové (ANO) by schválenou miliardu měly mít kraje na účtech v polovině srpna.

Kraje požadovaly doplacení dvou miliard korun. Spor o to, kdo a kolik dofinancuje, se vedl čtvrt roku. Šéfky resortů financí Alena Schillerová (ANO) a práce Jana Maláčová (ČSSD) se před nedávnem s šéfkou Asociace krajů Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO) dohodly, že stát i ministerstvo práce pošlou regionům po půl miliardě, tedy dohromady miliardu. Další 1,5 miliardy by do roku 2022 mohly kraje získat z EU.

"Pokud nedojde k dofinancování, budeme muset jako kraje udělat krizový plán. Neziskové organizace, církve a další poskytovatelé nebudou mít na výplaty. Kraje se ale musí o klienty postarat... Evropské peníze nám v tuto chvíli nic nevyřeší. V sociální komisi Asociace krajů je na tom naprostá shoda," řekl na jednání výboru Klika. Přesněji krizový scénář zatím nepopsal. Zahrnovat by mohl omezení péče v terénu i v zařízeních a propouštění. Klika dodal, že peníze z EU by některé projekty mohly získat nejdřív před koncem roku.

Poskytovatelé péče letos na sociální služby požadovali 20,38 miliardy korun. Kraje od ministerstva práce na dotace obdržely ale 15,12 miliardy. Tato částka nepočítá s navýšením platů a zvláštních příplatků, které vláda schválila krátce před koncem roku.

Podle Hanzlíkové by kraje mohly mít dodatečnou miliardu na účtech kolem poloviny srpna. Suma se přerozdělí podle stejného klíče jako dotace, tedy podle takzvaného směrného čísla. To má každý kraj jiné.

Podle Kliky tak Ústecký kraj dostane dodatečně 99 milionů korun, chybí mu ale asi 260 milionů. Náměstek hejtmana podotkl, že někteří poskytovatelé v kraji dostali letos jen 65 procent loňské dotace. Síť služeb není možné rozvíjet a vedení zařízení zjišťuje, zda bude muset letos propouštět. "Všichni na krajích víme, že evropské peníze jsou virtuální. Kdo nemá projekty, tak je nevyčerpá. Možná se nám v kraji podaří jeden projekt," uvedl Klika.

Poskytovatelé sociálních služeb žádají o peníze dodatečně téměř každý rok. "Na prstech jedné ruky by se dalo spočítat, kdy neproběhlo dofinancování. Někdy byla i čtyři kola. To je důkaz, že systém financování nefunguje," řekl člen prezídia Asociace poskytovatelů sociálních služeb Pavel Bráborec.

Výbor o financování sociálních služeb jednal poněkolikáté. Poslanci a poslankyně z opozice i koalice kritizovali to, že na dnešní jednání nedorazila ministryně práce. Omluvila se ze zdravotních důvodů. Kritikou zákonodárci nešetřili ani u dohodnutého modelu financování o miliardu a s 1,5 miliardou z EU.

Schváleno! Jedna miliarda na platy v sociálních službách půjde ze státního rozpočtu a další miliarda na individuální projekty z peněz EU. Přesně tak, jak chtěly kraje i Asociace poskytovatelů sociálních služeb. @JVildumetzova @CSSD a Jiří Horecký

— Jana Maláčová (@JMalacova) 17. června 2019

"Ač to mediálně vypadá jako super varianta, věděli jsme, že to ku prospěchu krajů není. Někdo si jen dělá PR," řekla Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Pirátka Olga Richterová podotkla, že ministerstvo práce o přesunutí 1,5 miliardy z EU na sociální služby informovalo už v lednu. "Už ani nemám chuť o tom mluvit. Točíme se na tom od února. Pořád jsme v situaci, že nevíme, jak to řešit," uvedl k dofinancování sociálních služeb lidovec Vít Kaňkovský.

Podle poslance ODS Jana Bauera jednání na výboru nabourává představu o koalici a opozici, když většími kritiky ministryně jsou zástupci vládní a podporující strany. "My si tu nehrajeme na opozici a koalici, problémy řešíme věcně," opáčila šéfka výboru Radka Maxová (ANO). Původně zvažovala, že kvůli neúčasti ministryně jednání zruší.

Výbor by se měl vůli situaci v sociálních službách sejít znovu 11. července. Vyzval Maláčovou, aby se osobně dostavila. Na jednání by měli být i zástupci ministerstva financí, Asociace krajů a Asociace poskytovatelů sociálních služeb.

Související

Ministerstvo práce

Příspěvek na péči dozná v roce 2024 změn. Ministerstvo představilo návrh

Do léta mají být příspěvky na péči vypláceny v současné výši. Částka má poté výrazně vzrůst ve stupních II, III a IV. Ještě vyšší částku zřejmě dostanou osoby ve stupni IV s úplnou závislostí a péčí poskytovanou mimo pobytové sociální služby. Počítá s tím návrh, o kterém informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. 
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Příspěvek na péči se v roce 2024 zvýší. Stát dá na navýšení miliardy korun

Jen do léta budou příspěvky na péči vypláceny v současné výši. Ta totiž od léta výrazně poroste ve stupních II, III a IV. Ještě vyšší částku dostanou osoby ve stupni IV s úplnou závislostí a péčí poskytovanou mimo pobytové sociální služby. Počítá s tím poslanecký pozměňovací návrh zákona o sociálních službách, o kterém informovalo ministerstvo práce a sociálních věcí. 

Více souvisejících

sociální péče kraje Jana Vildumetzová - Jana Maláčová (ČSSD) Alena Schillerová zdravotně postižení Zdravotnictví Olga Richterová (Piráti) Jan Bauer důchodci, senioři

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy