České neziskovky čekají krušné časy? Z EU přišla špatná zpráva

Celkem by v dalším sedmiletém období mohlo do ČR z unie přitéct zhruba 20 miliard eur (nyní 509,33 miliardy korun). V tomto období byla suma o 13 procent vyšší a činila 23 miliard eur (585,73 miliardy korun). Na ESF nyní připadá 15,1 procenta evropských peněz, nově to bude 13,7 procenta. Tyto prostředky se rozdělí nejen na sociální věci, ale i na vzdělávání a zdravotní služby.

Česká strana by se na úhradě projektů měla také podílet víc než dosud. V méně rozvinutých oblastech, kam patří severozápad a severovýchod ČR, střední Morava a Moravskoslezský kraj, EU dosud poskytovala projektům 85 procent jejich rozpočtu a česká strana 15 procent. Nově by to mělo být 30 procent domácích a 70 procent unijních peněz. V přechodových regionech, jako jsou střední Čechy, jihozápad a jihovýchod republiky, se má evropský podíl snížit ze 60 na 55 procent. Česko by tak muselo zajistit 45 místo 40 procent rozpočtu. Praha jako rozvinutý region by měla nově platit 60 procent projektu místo dosavadní poloviny. S vyšším podílem by tedy měl počítat státní rozpočet i příjemci peněz.

"Budeme usilovat o to, aby míra kofinancování zůstala na stávající úrovni, případně aby došlo jen k minimální úpravě. Například u sociálních služeb by to mohlo velmi výrazně ovlivnit možnost realizovat projekty," uvedla náměstkyně ministerstva práce pro fondy EU Martina Štěpánková. Neziskové organizace by mohly mít problém požadovaný vyšší podíl peněz obstarat.

Změnit se má také rozložení čerpání peněz. Místo modelu n+3 by to byl model n+2. Přidělené finance na projekt by se tak měly utratit ne do tří let, ale do dvou. Komplikace by mohly nastat hlavně v prvních letech příštího období, kdy budou končit poslední staré projekty i první nové.

"Pokud my se vyčerpáme projektově na dočerpání peněz prvního období, bude velký problém v některých oblastech pročerpat první peníze na nové období," řekl sněmovnímu sociálnímu výboru ředitel odboru Dohody o partnerství, evaluací a strategií ministerstva pro místní rozvoj David Škorňa.

Podle Štěpánkové by při překrývání období a projektů mohli mít realizátoři třeba problém s pracovníky. "Může se to zdát nemožné, ale republika má samozřejmě určitou kapacitu v jednom okamžiku realizovat určité množství projektů. V praxi často narážíme na to, že už chybí personální kapacity. Projekty mají problém najít zaměstnance," dodala náměstkyně.

Čtvrtina peněz z ESF musí putovat do sociálního začleňování a dvě procenta do pomoci chudým. V přepočtu by se tak na potravinovou pomoc, obědy do škol, školní pomůcky či oblečení pro lidi v tísni mohlo použít 1,39 miliardy korun. Do sociálního začleňování, které zahrnuje podporu sociálních služeb, programů na ochranu dětí či pro lidi s duševním onemocněním, rozvoj péče na sociálně zdravotním pomezí či sociální a dostupné bydlení, by se mohlo využít 17,42 miliardy korun. Zbývající peníze z ESF se mají rozdělit na zaměstnanost a na sociální inovace. Čerpat je bude možné na rozšíření sociální ekonomiky, uplatnění mladých a dlouhodobě nezaměstnaných, dětské skupiny či na další vzdělávání, technologie do sociálních služeb i podporu vícečetných rodin.

Návrh národní koncepce pro využití evropských peněz by vláda měla dostat do konce července. Dohoda o partnerství a jednotlivé operační programy by pak měly být hotové začátkem příštího roku a kabinet by je měl dostat do konce března. Následovat bude vyjednávání s Evropskou komisí. Proces by se měl uzavřít do konce příštího roku. Výzvy k podávání žádostí o evropské peníze by pak měly úřady začít vyhlašovat na začátku roku 2021.