Von der Leyenová má podporu většiny českých europoslanců

Čeští politici většinou soudí, že Němka byla nejlepší z kandidátů, o nichž evropští prezidenti a premiéři na summitu v Bruselu uvažovali. Předseda české vlády Andrej Babiš již v úterý řekl, že doufá, že von der Leyenovou všech 21 českých europoslanců při hlasování 16. července podpoří.

"Pokud byl výběr mezi socialistou Fransem Timmermansem a německou ministryní, je tato dáma určitě lepší volbou," řekl ČTK v narážce na jména zvažovaná tento týden bruselským summitem český zástupce nejsilnější lidovecké frakce (EPP) Jiří Pospíšil (TOP 09). Stejně jako další politici z jeho skupiny oceňuje, že von der Leyenová jako pravicová politička není zastánkyní přílišné unijní regulace.

"Navíc jako Němka může mít pochopení pro problémy našeho regionu," dodal Pospíšil.

Podpořit kandidátku, na níž se shodli evropští prezidenti a premiéři po dvou neúspěšných pokusech nalézt kompromis, hodlá i liberální poslankyně Martina Dlabajová (ANO), která patří k nejpočetnější české straně v EP. "Jsem ráda, že na takto důležitou pozici byla jmenována žena, která má rozsáhlé politické zkušenosti," zdůraznila pozitiva dlouholeté členky německé vlády Dlabajová.

Nominace Von der Leyenové je podle ní součástí "pracně skládané mozaiky" a balíčku funkcí, který je kompromisem přijatelným pro všechny. "Z toho důvodu je dobré ji podpořit," uvedla Dlabajová. Summit v rámci zmíněného balíčku vybral do čela Evropské rady liberálního belgického premiéra Charlese Michela, prezidentkou Evropské centrální banky bude Francouzka Christine Lagardeová a šéfem unijní diplomacie se má stát španělský socialista Josep Borrell.

Hlasovat pro německou političku by mohl i europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti), který je jedním ze tří českých Pirátů v parlamentní skupině zelených. Stejně jako zbytek frakce vidí velmi kriticky způsob, jímž unijní lídři obešli systém takzvaných spitzenkandidátů a bez jakékoli diskuse s poslanci přišli s nečekaným návrhem. To ovšem samo o sobě podle Peksy nemusí být důvodem k odmítnutí Von der Leyenové.

"Čekal bych, že předloží velice dobrý plán, co komise v příštích pěti letech má dělat. Pokud ji my máme podpořit, musí respektovat naše témata. Není možné, aby to bylo další cenzurování, omezování internetu, není možné ignorovat klimatické změny, dotační podvody, je třeba se starat o to, aby v členských zemích fungoval právní stát," vyjmenoval Peksa témata, kterými by jej von der Leyenová mohla získat na svou stranu.

Podporu německé političky nevyloučil ani konzervativec Jan Zahradil (ODS), který si však chce počkat, až dá členka vlády kancléřky Angely Merkelové europoslancům prostor na podrobné dotazy.

"Zatím její názory na evropskou integraci neznám, protože se v tomhle ohledu vůbec neprofilovala. Rádi si poslechneme, co nám sem přijde říct," sdělil ČTK Zahradil. Špatnou zprávou by podle něho bylo, kdyby vzhledem ke svému vládnímu portfoliu a dřívějším postojům hodlala von der Leyenová budovat společnou unijní armádu, která by byla konkurencí NATO. "To by nejen u nás, ale i v celé střední a východní Evropě vzbudilo velký nesouhlas," dodal Zahradil.

O osudu německé političky by měli europoslanci rozhodovat na další schůzi v polovině července. Aby získala vrcholnou funkci, musí pro ni hlasovat většina členů EP.

Jednoznačně proti první ženě ucházející se o post v čele EK je duo politiků SPD, kteří náleží k nacionalistické frakci Identita a demokracie. "V žádném případě nepodpoříme německou političku, která chce přitvrzovat sankce proti Rusku a která přibližuje hrozbu války Evropy s Ruskem," uvedl europoslanec Ivan David.

Podobně striktně odmítá možnost podpory pro pravicovou političku jediná česká komunistka v EP Kateřina Konečná. Podle ní by komisi neměla vést "kámoška" kancléřky Merkelové, která má pověst jedné z nejméně schopných ministryň německé vlády. "Rozhodnutí Evropské rady odmítám, jelikož se nese v duchu vše při starém a do značné míry ignoruje výsledek evropských voleb," uvedla Konečná na svém webu.