Ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Dušan Navrátil dnes na jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu (BRS) řekl, že jeho úřad senátorům neposkytl informace, na základě kterých senátní výbor minulý týden přijal usnesení o kybernetickém útoku na ministerstvo zahraničí a výzvu, aby vláda ochraně věnovala pozornost a dostatečné prostředky.
Kabinet podle tiskového prohlášení podniká konkrétní kroky k zajištění bezpečnosti významných IT systémů.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) výsledek jednání předsednictva rady nechtěl dál přiblížit. Novinářům řekl, že jeho resort počítá pro příští rok s 1,6 miliardy Kč na kybernetickou bezpečnost a o částce bude ještě jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO).
"V rámci schůze předsednictva BRS ředitel NÚKIB konstatoval, že se jednání senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost za NÚKIB nikdo neúčastnil a nikomu ze senátorů nebyly poskytnuty žádné informace, na jejichž základě následně senátní výbor přijal své usnesení ze dne 13. srpna 2019," uvedla Strakova akademie v tiskové zprávě. Předsednictvo BRS zasedlo na úřadu vlády ráno.
"Veškeré kybernetické útoky jsou brány vážně a vláda se jejich řešení vždy intenzivně věnuje a věnovala. Jedná se o jednu z dlouhodobých vládních priorit," uvedlo dál vedení rady s tím, že vláda podniká přímé a konkrétní kroky k zajištění bezpečnosti významných informačních systémů a modernizaci komunikačních technologií v rámci celé státní správy.
Výbor minulý týden přijal usnesení, ve kterém uvedl, že "se znepokojením konstatuje, že nejnovější incident, který kyberneticky napadl ministerstvo zahraničních věcí, je podle informací NÚKIB útokem cizí státní moci". Zároveň výbor vyzval vládu, aby tyto incidenty brala s nejvyšší vážností. Kabinet také požádal, aby věnoval veškerou pozornost a rozpočtové peníze na posílení kybernetické bezpečnosti nejen na úřadech, které jsou pod kybernetickým útokem, ale aby také přijal opatření, která umožní kybernetickým útokům zamezit. Předseda výboru Pavel Fischer usnesení výboru zveřejnil na svém twitteru.
Ministerstvo zahraničních věcí se opět stalo terčem kybernetického útoku. Vyzýváme vládu, aby konečně začala kybernetickou bezpečnost našich úřadů odpovědně řešit! pic.twitter.com/YnHoafiFFQ
— Pavel Fischer (@PavelFischer) August 13, 2019
"Výroky, které dnes zazněly v souvislosti s jednáním Bezpečnostní rady státu, bereme na vědomí a budeme se jim věnovat, ale ne prostřednictvím médií," sdělil ČTK na žádost o komentář k vyjádření Navrátila Fischer. "Usnesení výboru mluví jasnou řečí: rozpočet na kybernetickou obranu státu není dostatečný a vláda tomu nevěnuje patřičnou pozornost," uvedl Fischer v komentáři, který ČTK poskytl jeho asistent Jan Urban. Stále podle Fischera platí, že vláda rozpočet na kybernetickou obranu občanů nenavýšila.
I další člen výboru Jiří Dienstbier (ČSSD) považuje za podstatnou část usnesení tu, ve které se mluví o důležitosti boje s kybernetickými hrozbami a jeho financování. Pasáž o NÚKIB podle něj byla do usnesení zapracována poté, co na výboru taková informace zazněla.
Ministerstvo zahraničí čelilo kybernetickému útoku v červnu. Podle serveru Deník N za útokem na českou diplomacii s velkou pravděpodobností stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Ruské velvyslanectví to označilo za spekulaci. Hackeři údajně narušili vnější počítačovou síť ministerstva, ve které nejsou utajované informace. Výbor poté se znepokojením konstatoval, že incident je "podle informací NÚKIB útokem cizí státní moci".
Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu kritizoval, že NÚKIB se situací zabýval a informoval Senát, ale žádného z členů vlády. "Považuji za zcela nepřijatelné, aby vláda o takové situaci nebyla informovaná nebo se o takových informacích dozvídala z médií," uvedl. Pokud se potvrdí, že za útokem stojí Rusko, přislíbil jednoznačnou reakci.
Související
Ministerstvo vnitra odhalilo útok hackerů. Citlivá data údajně neunikla
Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) , Vláda ČR , Bezpečnostní rada státu , ministerstvo zahraničí , Senát ČR , Pavel Fischer , GRU , Jiří Dienstbier ml.
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
před 1 hodinou
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
před 3 hodinami
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
před 4 hodinami
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
před 5 hodinami
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
před 6 hodinami
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
před 8 hodinami
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
před 9 hodinami
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
před 10 hodinami
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
před 11 hodinami
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Zdroj: Libor Novák