Ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Dušan Navrátil dnes na jednání předsednictva Bezpečnostní rady státu (BRS) řekl, že jeho úřad senátorům neposkytl informace, na základě kterých senátní výbor minulý týden přijal usnesení o kybernetickém útoku na ministerstvo zahraničí a výzvu, aby vláda ochraně věnovala pozornost a dostatečné prostředky.
Kabinet podle tiskového prohlášení podniká konkrétní kroky k zajištění bezpečnosti významných IT systémů.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) výsledek jednání předsednictva rady nechtěl dál přiblížit. Novinářům řekl, že jeho resort počítá pro příští rok s 1,6 miliardy Kč na kybernetickou bezpečnost a o částce bude ještě jednat s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO).
"V rámci schůze předsednictva BRS ředitel NÚKIB konstatoval, že se jednání senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost za NÚKIB nikdo neúčastnil a nikomu ze senátorů nebyly poskytnuty žádné informace, na jejichž základě následně senátní výbor přijal své usnesení ze dne 13. srpna 2019," uvedla Strakova akademie v tiskové zprávě. Předsednictvo BRS zasedlo na úřadu vlády ráno.
"Veškeré kybernetické útoky jsou brány vážně a vláda se jejich řešení vždy intenzivně věnuje a věnovala. Jedná se o jednu z dlouhodobých vládních priorit," uvedlo dál vedení rady s tím, že vláda podniká přímé a konkrétní kroky k zajištění bezpečnosti významných informačních systémů a modernizaci komunikačních technologií v rámci celé státní správy.
Výbor minulý týden přijal usnesení, ve kterém uvedl, že "se znepokojením konstatuje, že nejnovější incident, který kyberneticky napadl ministerstvo zahraničních věcí, je podle informací NÚKIB útokem cizí státní moci". Zároveň výbor vyzval vládu, aby tyto incidenty brala s nejvyšší vážností. Kabinet také požádal, aby věnoval veškerou pozornost a rozpočtové peníze na posílení kybernetické bezpečnosti nejen na úřadech, které jsou pod kybernetickým útokem, ale aby také přijal opatření, která umožní kybernetickým útokům zamezit. Předseda výboru Pavel Fischer usnesení výboru zveřejnil na svém twitteru.
Ministerstvo zahraničních věcí se opět stalo terčem kybernetického útoku. Vyzýváme vládu, aby konečně začala kybernetickou bezpečnost našich úřadů odpovědně řešit! pic.twitter.com/YnHoafiFFQ
— Pavel Fischer (@PavelFischer) August 13, 2019
"Výroky, které dnes zazněly v souvislosti s jednáním Bezpečnostní rady státu, bereme na vědomí a budeme se jim věnovat, ale ne prostřednictvím médií," sdělil ČTK na žádost o komentář k vyjádření Navrátila Fischer. "Usnesení výboru mluví jasnou řečí: rozpočet na kybernetickou obranu státu není dostatečný a vláda tomu nevěnuje patřičnou pozornost," uvedl Fischer v komentáři, který ČTK poskytl jeho asistent Jan Urban. Stále podle Fischera platí, že vláda rozpočet na kybernetickou obranu občanů nenavýšila.
I další člen výboru Jiří Dienstbier (ČSSD) považuje za podstatnou část usnesení tu, ve které se mluví o důležitosti boje s kybernetickými hrozbami a jeho financování. Pasáž o NÚKIB podle něj byla do usnesení zapracována poté, co na výboru taková informace zazněla.
Ministerstvo zahraničí čelilo kybernetickému útoku v červnu. Podle serveru Deník N za útokem na českou diplomacii s velkou pravděpodobností stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Ruské velvyslanectví to označilo za spekulaci. Hackeři údajně narušili vnější počítačovou síť ministerstva, ve které nejsou utajované informace. Výbor poté se znepokojením konstatoval, že incident je "podle informací NÚKIB útokem cizí státní moci".
Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu kritizoval, že NÚKIB se situací zabýval a informoval Senát, ale žádného z členů vlády. "Považuji za zcela nepřijatelné, aby vláda o takové situaci nebyla informovaná nebo se o takových informacích dozvídala z médií," uvedl. Pokud se potvrdí, že za útokem stojí Rusko, přislíbil jednoznačnou reakci.
22. července 2026 17:26
Pavel poprvé vetoval Babišově vládě zákon. Sněmovně vrátil spornou novelu rozpočtových zákonů
Související
Ministerstvo vnitra odhalilo útok hackerů. Citlivá data údajně neunikla
Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) , Vláda ČR , Bezpečnostní rada státu , ministerstvo zahraničí , Senát ČR , Pavel Fischer , GRU , Jiří Dienstbier ml.
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Čína zařadila českou Tatru na sankční seznam
před 1 hodinou
Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?
před 2 hodinami
Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab
před 4 hodinami
Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci
před 5 hodinami
Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují
před 6 hodinami
Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla
před 7 hodinami
Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil
před 9 hodinami
Tropické počasí se vrátí, potvrdili meteorologové. Panuje ale menší nejistota
včera
Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude
včera
Česko obměňuje diplomacii. Bude ho zastupovat šest nových velvyslanců
včera
Závažný zločin v Jablonci. Případ řeší policie, spekuluje se o vraždě dítěte
včera
Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů
včera
Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League
včera
Trump pohrozil Íránu, pokud Hútíové opět zaútočí na komerční lodě
včera
Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů
včera
Rusku dochází dech? Skutečný ekonomický stav veřejnosti tají, v tichosti chystá další mobilizaci
včera
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
včera
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
včera
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
včera
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Zdroj: Libor Novák