Přijetím nové DPH zdraží potraviny, léky i dětské pleny

Praha - Patnáct reformních zákonů, které neprošly Senátem, by měli projednat poslanci na schůzi sněmovny, která začala v úterý odpoledne. Poslanci budou znovu hlasovat například o diskutovaném zákoníku práce, DPH nebo sociální reformě, jednání se tak může protáhnout až do pozdních nočních hodin.

Deník Shopaholičky

Opoziční strany už před začátkem schůze avizovaly, že se budou snažit prosazování reforem zabránit. Samotné schvalování programu proto trvalo několik hodin. Za řečnickým pultem se s návrhem na jeho úpravu vystřídalo několik desítek řečníků.Aby vládní koalice zabránila možným obstrukcím, rozhodla se – tak, jak ji to umožňuje jednací řád sněmovny – omezit jednotlivá vystoupení poslanců na pouhých 10 minut s tím, že každý zákonodárce smí v rozpravě k jednomu bodu vystoupit pouze dvakrát.Zástupci koalice se už dříve nechali slyšet, že jsou odhodláni jednat až do pozdních nočních hodin, v úterý si proto odhlasovali možnost jednat po 19. i 21. hodině a dokonce i po půlnoci.Na oba tyto návrhy, které sněmovnou prošly hlasy vládní koalice, reagovali opoziční poslanci nesouhlasnými proslovy. Obě strany si v rámci debaty o programu navzájem citovaly pasáže z jednacího řádu sněmovny, opozice upozorňovala na jeho odlišné výklady v rámci jednoho volebního období. Ke schvalování o programu se zákonodárci dostali až před půl druhou odpoledne, a kvůli velkému množství přednesených návrhů i samotné hlasování trvalo více než hodinu. Ihned po něm si požádal hodinovou pauzu klub sociální demokracie.Na úterním programu mají poslanci projednávání prvních čtení a zákonů, které sněmovně vrátil Senát. Přes nesouhlas horní komory by tak mohla koalice prosadit například novelu zákona o zaměstnanosti, část zdravotnických reforem nebo i diskutovaný zákon o DPH.Ten v případě svého přijetí zdraží potraviny, léky, dětské pleny, tiskoviny i dopravu. Změny mají zajistit peníze na financování důchodové reformy. "Novela navrhuje v souvislosti s penzijní reformou upravit parametry DPH ve dvou krocích," uvedl už dříve ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).Rok 2012 podle něj bude v případě přijetí zákona znamenat skok snížené daňové sazby z 10 na 14 procent. O rok později by měla sazba vystoupat až na 17,5 procenta. Na stejnou úroveň má zároveň k 1. lednu 2013 klesnout stávající základní, tedy 20procentní sazba DPH.Dodatečné výnosy z DPH mají posílit rezervní fond určený na důchodovou reformu. Zatímco dosud měl být účet plněný hypotetickým přebytkem mezi vyplacenými důchody a vybranými příjmy z důchodového pojištění, nově sem má jít 7,2 procenta příjmů z DPH připadající na státní rozpočet. Při očekávaných daňových příjmech v roce 2012 by do rezervy mohlo jít zhruba 15 miliard korun.Další normou, která neprošla horní komorou, je novela zákona o zaměstnanosti. Tou se realizuje první etapa vládní sociální reformy a upravuje definice nelegálního zaměstnávání. "Dále se navrhuje zjednodušit a zefektivnit úpravu týkající se podpory práce zdravotně postižených, protože dnes je ta podpora dvojkolejná, jednak zaměřená na chráněná pracovní místa a jednak na chráněné pracovní dílny," řekl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) k novele v Senátu. Návrh však mimo jiné počítá se zrušením chráněných pracovních dílen, což kritizuje opozice. Podle Drábka tím ale stát pouze omezí zneužívání státní podpory k zaměstnávání osob se zdravotním postižením.Sněmovna projedná také balíček 17 novel zákonů v sociální oblasti. Ten například ruší sociální příplatek, zachovává výši nemocenské na 60 procentech a zaměstnavatelům ji ukládá platit po dobu tří týdnů. Kdyby soubor novel letos zdárně neprošel celým legislativním procesem, stouply by v příštím roce výdaje rozpočtu o 11,2 miliardy korun a o 9,1 miliardy korun se sníží rozpočtové příjmy, varovala již dříve vláda.Sněmovna balík projednala již dvakrát, po prvním projednání ho však v březnu zrušil Ústavní soud. Tentokrát návrh vrací Senát.Senát vrátil do sněmovny hlasy opoziční ČSSD také vládou navrhované změny ve stavebním spoření. Novela stanovuje maximální podporu dva tisíce korun ročně a úroky daněné 15procentní sazbou. Dvoutisícová hranice pro státní podporu, která představuje deset procent z naspořené částky omezené limitem 20 tisíc korun, je platná i pro rok 2011. Vláda její zavedení prosadila a podle propočtů ministerstva financí ušetřila státnímu rozpočtu tři až 4,5 miliardy korun. Pokud by se k žádným změnám nepřistoupilo, zvýšil by se od příštího roku strop pro podporu v závislosti na datu uzavření smlouvy až na 4500 korun.Sněmovna se vrátí také k reformním zákonům z dílny ministerstva zdravotnictví. Poslanci tak projednají například novelu zákona o zdravotních službách, kterou ministerstvo zdravotnictví nahrazuje zákon o zdraví lidu z 60. let minulého. Legislativní změna si klade za cíl zejména rozšířit práva pacientů.Novela zákona je jednou z částí zdravotní reformy, kterou připravila vláda Petra Nečase (ODS) a navazuje na zákon o veřejném zdraví z roku 1966. Ten označil ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) jako na svoji dobu velmi moderní, jeho nahrazení bylo ale po 45 letech kvůli vývoji společnosti směrem k vyšším právům pacientů i celého zdravotnického systému podle něj nezbytné.Senát vrátil hlasováním také vládní návrh zákona o zdravotnické záchranné službě, který prodlužuje dobu dojezdu sanitky. Senátoři se nesmířili s tím, že by se doba čekání lidí na záchranáře měla prodloužit namísto současných patnácti na dvacet minut. Ministerstvo zdravotnictví, které za změnou stojí, zdůvodňuje svůj návrh analýzou dostupnosti záchranné služby z roku 2008, která prokázala, že dojezdovou dobu do 15 minut nebylo možné z objektivních důvodů dodržet přibližně u 1970 obcí, tedy zhruba u 1 300 000 obyvatel. V případě dojezdové doby do 20 minut by ji pak nebylo možné z objektivních důvodů dodržet v případě 439 obcí, tedy asi u 211 000 obyvatel.Senátoři odmítli také novelu zákona o hmotné nouzi, která umožňuje dlužníkům odebrat příspěvek na živobytí a splácet z něj dlužné částky. I k té se tak budou chtít koaliční poslanci vrátit.Vzhledem k plánovaným obstrukcím opozice není jisté, že dnešní program zákonodárci skutečně stihnou projednat. Zástupci koaličních stran však trvají na tom, aby sněmovna schválila všechny tyto normy ještě v rámci své 25. schůze a počítají proto s jednáním do pozdních nočních hodin každý jednací den, sejít se navíc chtějí dokonce o víkendu.

Deník Shopaholičky

Související

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna zákoník práce

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Prezident Trump

Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci

Americký prezident Donald Trump a jeho administrativa zveřejnili novou Národní bezpečnostní strategii, která obsahuje výbušné tvrzení. Dokument viní Evropskou unii a migrační politiku z hrozícího a totálního kulturního rozpadu starého kontinentu. Strategie tvrdí, že ekonomické problémy Evropy jsou „zastíněny reálnou a mnohem drastičtější vyhlídkou civilizačního vymazání“ během příštích dvaceti let.

před 23 minutami

Martin Kuba na 24. kongresu ODS

Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik

Jihočeský hejtman Martin Kuba domluvil odchod z ODS s pravděpodobně budoucím premiérem Andrejem Babišem (ANO). Promluvil o tom v pořadu Osobnost Plus politický analytik Bohumil Pečinka. Z čela ODS brzy odejde dosavadní předseda vlády Petr Fiala, a právě Kuba byl jedním z favoritů na jeho nástupce. Jeho krok jen potvrzuje, že občanští demokraté před sebou mají velmi náročné období.

před 51 minutami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že spojenci zůstanou pevní ve svém závazku podporovat Ukrajinu. Rutte v Bruselu na tiskové konferenci po setkání ministrů zahraničí Aliance přivítal jednání o mírovém plánu pro Ukrajinu, která probíhají za účasti Spojených států. Zároveň však zdůraznil, že podpora Kyjevu nesmí polevit.

před 1 hodinou

Vánoce

Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů

Mluvčí Generálního štábu Hasičského záchranného sboru ČR Klára Ochmanová v rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, na co by si lidé měli dávat pozor během období adventu a Vánoc. Upozornila na základní pravidla, jak požárům předcházet, jak se chovat v případě zahoření elektroniky a jakým způsobem správně hasit vzniklý oheň. „Nejdůležitější je nezpanikařit a zachovat klid. K tomu klidu přispěje i to, že jsme na možnost požáru připravení – víme například, kde máme hasicí přístroj a jak ho použít, abychom nemuseli studovat návod až ve chvíli, kdy hoří,“ říká.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska

Summit ruského prezidenta Vladimira Putina a indického premiéra Narendry Modiho v Novém Dillí přinesl další posílení bilaterálních vztahů v oblastech obrany, energetiky a technologií. Putin po jednáních, která se konala v pátek, potvrdil, že Rusko je připraveno pokračovat v nepřerušovaných dodávkách paliv pro Indii, což Moskvě zajišťuje důležitý trh v době západních sankcí.

před 4 hodinami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 6 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 7 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 8 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér

Belgický premiér Bart De Wever prohlásil, že je "naprostá iluze" věřit, že by Rusko mohlo ve válce na Ukrajině prohrát. Jeho nedávné komentáře, které odhalují hluboké neshody mezi evropskými lídry, zazněly v pondělí na akci deníku La Libre. Premiér si stěžoval na "neuvěřitelný" tlak ohledně otázky využití zmrazených ruských aktiv.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy