Přijetím nové DPH zdraží potraviny, léky i dětské pleny

Praha - Patnáct reformních zákonů, které neprošly Senátem, by měli projednat poslanci na schůzi sněmovny, která začala v úterý odpoledne. Poslanci budou znovu hlasovat například o diskutovaném zákoníku práce, DPH nebo sociální reformě, jednání se tak může protáhnout až do pozdních nočních hodin.

Opoziční strany už před začátkem schůze avizovaly, že se budou snažit prosazování reforem zabránit. Samotné schvalování programu proto trvalo několik hodin. Za řečnickým pultem se s návrhem na jeho úpravu vystřídalo několik desítek řečníků.Aby vládní koalice zabránila možným obstrukcím, rozhodla se – tak, jak ji to umožňuje jednací řád sněmovny – omezit jednotlivá vystoupení poslanců na pouhých 10 minut s tím, že každý zákonodárce smí v rozpravě k jednomu bodu vystoupit pouze dvakrát.Zástupci koalice se už dříve nechali slyšet, že jsou odhodláni jednat až do pozdních nočních hodin, v úterý si proto odhlasovali možnost jednat po 19. i 21. hodině a dokonce i po půlnoci.Na oba tyto návrhy, které sněmovnou prošly hlasy vládní koalice, reagovali opoziční poslanci nesouhlasnými proslovy. Obě strany si v rámci debaty o programu navzájem citovaly pasáže z jednacího řádu sněmovny, opozice upozorňovala na jeho odlišné výklady v rámci jednoho volebního období. Ke schvalování o programu se zákonodárci dostali až před půl druhou odpoledne, a kvůli velkému množství přednesených návrhů i samotné hlasování trvalo více než hodinu. Ihned po něm si požádal hodinovou pauzu klub sociální demokracie.Na úterním programu mají poslanci projednávání prvních čtení a zákonů, které sněmovně vrátil Senát. Přes nesouhlas horní komory by tak mohla koalice prosadit například novelu zákona o zaměstnanosti, část zdravotnických reforem nebo i diskutovaný zákon o DPH.Ten v případě svého přijetí zdraží potraviny, léky, dětské pleny, tiskoviny i dopravu. Změny mají zajistit peníze na financování důchodové reformy. "Novela navrhuje v souvislosti s penzijní reformou upravit parametry DPH ve dvou krocích," uvedl už dříve ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).Rok 2012 podle něj bude v případě přijetí zákona znamenat skok snížené daňové sazby z 10 na 14 procent. O rok později by měla sazba vystoupat až na 17,5 procenta. Na stejnou úroveň má zároveň k 1. lednu 2013 klesnout stávající základní, tedy 20procentní sazba DPH.Dodatečné výnosy z DPH mají posílit rezervní fond určený na důchodovou reformu. Zatímco dosud měl být účet plněný hypotetickým přebytkem mezi vyplacenými důchody a vybranými příjmy z důchodového pojištění, nově sem má jít 7,2 procenta příjmů z DPH připadající na státní rozpočet. Při očekávaných daňových příjmech v roce 2012 by do rezervy mohlo jít zhruba 15 miliard korun.Další normou, která neprošla horní komorou, je novela zákona o zaměstnanosti. Tou se realizuje první etapa vládní sociální reformy a upravuje definice nelegálního zaměstnávání. "Dále se navrhuje zjednodušit a zefektivnit úpravu týkající se podpory práce zdravotně postižených, protože dnes je ta podpora dvojkolejná, jednak zaměřená na chráněná pracovní místa a jednak na chráněné pracovní dílny," řekl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) k novele v Senátu. Návrh však mimo jiné počítá se zrušením chráněných pracovních dílen, což kritizuje opozice. Podle Drábka tím ale stát pouze omezí zneužívání státní podpory k zaměstnávání osob se zdravotním postižením.Sněmovna projedná také balíček 17 novel zákonů v sociální oblasti. Ten například ruší sociální příplatek, zachovává výši nemocenské na 60 procentech a zaměstnavatelům ji ukládá platit po dobu tří týdnů. Kdyby soubor novel letos zdárně neprošel celým legislativním procesem, stouply by v příštím roce výdaje rozpočtu o 11,2 miliardy korun a o 9,1 miliardy korun se sníží rozpočtové příjmy, varovala již dříve vláda.Sněmovna balík projednala již dvakrát, po prvním projednání ho však v březnu zrušil Ústavní soud. Tentokrát návrh vrací Senát.Senát vrátil do sněmovny hlasy opoziční ČSSD také vládou navrhované změny ve stavebním spoření. Novela stanovuje maximální podporu dva tisíce korun ročně a úroky daněné 15procentní sazbou. Dvoutisícová hranice pro státní podporu, která představuje deset procent z naspořené částky omezené limitem 20 tisíc korun, je platná i pro rok 2011. Vláda její zavedení prosadila a podle propočtů ministerstva financí ušetřila státnímu rozpočtu tři až 4,5 miliardy korun. Pokud by se k žádným změnám nepřistoupilo, zvýšil by se od příštího roku strop pro podporu v závislosti na datu uzavření smlouvy až na 4500 korun.Sněmovna se vrátí také k reformním zákonům z dílny ministerstva zdravotnictví. Poslanci tak projednají například novelu zákona o zdravotních službách, kterou ministerstvo zdravotnictví nahrazuje zákon o zdraví lidu z 60. let minulého. Legislativní změna si klade za cíl zejména rozšířit práva pacientů.Novela zákona je jednou z částí zdravotní reformy, kterou připravila vláda Petra Nečase (ODS) a navazuje na zákon o veřejném zdraví z roku 1966. Ten označil ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) jako na svoji dobu velmi moderní, jeho nahrazení bylo ale po 45 letech kvůli vývoji společnosti směrem k vyšším právům pacientů i celého zdravotnického systému podle něj nezbytné.Senát vrátil hlasováním také vládní návrh zákona o zdravotnické záchranné službě, který prodlužuje dobu dojezdu sanitky. Senátoři se nesmířili s tím, že by se doba čekání lidí na záchranáře měla prodloužit namísto současných patnácti na dvacet minut. Ministerstvo zdravotnictví, které za změnou stojí, zdůvodňuje svůj návrh analýzou dostupnosti záchranné služby z roku 2008, která prokázala, že dojezdovou dobu do 15 minut nebylo možné z objektivních důvodů dodržet přibližně u 1970 obcí, tedy zhruba u 1 300 000 obyvatel. V případě dojezdové doby do 20 minut by ji pak nebylo možné z objektivních důvodů dodržet v případě 439 obcí, tedy asi u 211 000 obyvatel.Senátoři odmítli také novelu zákona o hmotné nouzi, která umožňuje dlužníkům odebrat příspěvek na živobytí a splácet z něj dlužné částky. I k té se tak budou chtít koaliční poslanci vrátit.Vzhledem k plánovaným obstrukcím opozice není jisté, že dnešní program zákonodárci skutečně stihnou projednat. Zástupci koaličních stran však trvají na tom, aby sněmovna schválila všechny tyto normy ještě v rámci své 25. schůze a počítají proto s jednáním do pozdních nočních hodin každý jednací den, sejít se navíc chtějí dokonce o víkendu.

Související

Petr Gazdík (STAN)

Exministr Gazdík po patnácti letech končí ve Sněmovně. Kandidovat už nechce

Po patnácti letech opouští Poslaneckou sněmovnu jeden z nejviditelnějších politiků hnutí STAN a bývalý ministr školství Petr Gazdík. Na páteční krajské konferenci Starostů a nezávislých ve Zlínském kraji oznámil, že se již nebude ucházet o místo na podzimní kandidátce. Tím de facto opouští vrcholnou politiku. I nadále však zůstává aktivní jako zastupitel v Suché Lozi na Uherskohradišťsku.

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna zákoník práce

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Protivládní protesty v Bratislavě (24.4.2025) Prohlédněte si galerii

"Ne ruskému právu." Lidé po celém Slovensku protestují proti kontroverzní novele inspirované Moskvou

Ve čtvrtek večer se v několika slovenských městech i v zahraničí konají protestní shromáždění pod názvem Slovensko je Európa. Demonstrace se zaměřují zejména na odpor proti novele zákona o neziskových organizacích, kterou nedávno schválil slovenský parlament. Podle organizátorů tento zákon ohrožuje svobodu občanské společnosti a přibližuje Slovensko k autoritářskému modelu správy státu.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Desítky let jsme to přehlíželi, teď je tomu konec. Von der Leyenová poslala Rusku jasný vzkaz

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen během svého vystoupení na mezinárodním summitu o energetické bezpečnosti v Londýně varovala před nebezpečím zneužívání energetických zdrojů ze strany Ruska. Připomněla, že Moskva již v minulosti opakovaně použila dodávky energie jako zbraň a forma vydírání, a že Evropa si dlouho neuvědomovala cenu, kterou za tuto závislost platí.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Londýně.

Evropa se nesmí znovu nechat vydírat Ruskem, prohlásil Starmer. Volá po nové dohodě s EU

Britský premiér Keir Starmer na mezinárodním summitu o budoucnosti energetické bezpečnosti prohlásil, že Evropa už nikdy nesmí dopustit, aby se stala obětí vydírání ze strany Ruska kvůli energetickým surovinám. Společně s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen vystoupil na konferenci v Londýně, kde oba zdůraznili nutnost ukončit závislost na ruské energii a pokračovat v podpoře Ukrajiny.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Evropa čelí dilematu: Jak se může bránit Rusku bez USA?

Evropa se musí co nejrychleji připravit na realitu strategické samoty. Iluze, že v případě ohrožení východního křídla NATO automaticky přispěchá americká síla, se rozpadá pod tlakem trumpovského izolacionismu. Washington dnes sleduje jediný cíl, kterým je domácí triumf, bez ohledu na to, kdo za něj zaplatí. Nejnovějším terčem této politiky je Ukrajina – konflikt, v němž Bílý dům dobrovolně předává iniciativu Moskvě.

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Putinova tajná zbraň: Jak v hybridní válce proti Ukrajině využívá šachy?

Více než tisíc let jsou šachy symbolem strategie a války. V současnosti však tento ikonický sport získává novou roli – stává se nástrojem ruské geopolitiky a propagandy, řízené přímo z Kremlu. Vladimir Putin proměnil tuto starodávnou hru v moderní nástroj své hybridní války proti Ukrajině a Západu, píše server Politico.

včera

Ilustrační foto

Zapomeňme na Západ vs. Rusko. Globální válku může odstartovat Indie s Pákistánem

Další ozbrojený útok v horském Kašmíru, na vysoce napjatém pomezí mezi Indií a Pákistánem, znovu připomněl, jak nebezpečně tenká je hranice mezi lokálním násilím a globální katastrofou. Nenávist mezi oběma jaderně vyzbrojenými státy je natolik zakořeněná a (geo)politicky přiživovaná, že i malý incident může snadno spustit řetězec událostí, který přeroste v nejničivější konflikt 21. století.

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Zelenskyj usadil Trumpa. Vysvětlil mu, o co Ukrajině a Rusku skutečně jde

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svých posledních vystoupeních znovu zdůraznil, že navzdory destruktivnímu postupu Ruska je to právě Ukrajina, kdo přijal výzvu prezidenta Donalda Trumpa k bezpodmínečnému příměří. Zelenskyj upozornil, že Kyjev udělal maximum pro to, aby jednání s USA pokročila – včetně podpisu memoranda o nerostných surovinách, přičemž byly odstraněny prvky, které by odporovaly ukrajinské ústavě.

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Jak bezpečné vakcíny vlastně jsou? Odpověď měla přinést obří studie, Trump ji těsně před dokončením zastavil

Globální vědecký projekt, jehož cílem bylo detailně zhodnotit bezpečnost vakcín proti covidu-19 u stovek milionů lidí, byl náhle ukončen pouhých 13 měsíců před plánovaným závěrem. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v rozpočtu amerických vládních institucí, které v posledních týdnech provádí administrativa prezidenta Donalda Trumpa, uvedl server The Guardian.

včera

Trump usiluje aspoň o nějaké vítězství, říká Kraus. Rusové si díky tomu mohou sednout a čekat

Bezpečnostní expert Josef Kraus z Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, jak předpokládá další vývoj jednání o ukončení války na Ukrajině. „Zoufalá snaha získat aspoň nějakou výhru ale ve válce na Ukrajině způsobuje, že Rusové si mohou spokojeně sednout, točit palci a čekat, jaké výhodné podmínky a ústupky jim na Ukrajincích Američané vydobydou,“ varuje.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy