Přijetím nové DPH zdraží potraviny, léky i dětské pleny

Praha - Patnáct reformních zákonů, které neprošly Senátem, by měli projednat poslanci na schůzi sněmovny, která začala v úterý odpoledne. Poslanci budou znovu hlasovat například o diskutovaném zákoníku práce, DPH nebo sociální reformě, jednání se tak může protáhnout až do pozdních nočních hodin.

Opoziční strany už před začátkem schůze avizovaly, že se budou snažit prosazování reforem zabránit. Samotné schvalování programu proto trvalo několik hodin. Za řečnickým pultem se s návrhem na jeho úpravu vystřídalo několik desítek řečníků.Aby vládní koalice zabránila možným obstrukcím, rozhodla se – tak, jak ji to umožňuje jednací řád sněmovny – omezit jednotlivá vystoupení poslanců na pouhých 10 minut s tím, že každý zákonodárce smí v rozpravě k jednomu bodu vystoupit pouze dvakrát.Zástupci koalice se už dříve nechali slyšet, že jsou odhodláni jednat až do pozdních nočních hodin, v úterý si proto odhlasovali možnost jednat po 19. i 21. hodině a dokonce i po půlnoci.Na oba tyto návrhy, které sněmovnou prošly hlasy vládní koalice, reagovali opoziční poslanci nesouhlasnými proslovy. Obě strany si v rámci debaty o programu navzájem citovaly pasáže z jednacího řádu sněmovny, opozice upozorňovala na jeho odlišné výklady v rámci jednoho volebního období. Ke schvalování o programu se zákonodárci dostali až před půl druhou odpoledne, a kvůli velkému množství přednesených návrhů i samotné hlasování trvalo více než hodinu. Ihned po něm si požádal hodinovou pauzu klub sociální demokracie.Na úterním programu mají poslanci projednávání prvních čtení a zákonů, které sněmovně vrátil Senát. Přes nesouhlas horní komory by tak mohla koalice prosadit například novelu zákona o zaměstnanosti, část zdravotnických reforem nebo i diskutovaný zákon o DPH.Ten v případě svého přijetí zdraží potraviny, léky, dětské pleny, tiskoviny i dopravu. Změny mají zajistit peníze na financování důchodové reformy. "Novela navrhuje v souvislosti s penzijní reformou upravit parametry DPH ve dvou krocích," uvedl už dříve ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).Rok 2012 podle něj bude v případě přijetí zákona znamenat skok snížené daňové sazby z 10 na 14 procent. O rok později by měla sazba vystoupat až na 17,5 procenta. Na stejnou úroveň má zároveň k 1. lednu 2013 klesnout stávající základní, tedy 20procentní sazba DPH.Dodatečné výnosy z DPH mají posílit rezervní fond určený na důchodovou reformu. Zatímco dosud měl být účet plněný hypotetickým přebytkem mezi vyplacenými důchody a vybranými příjmy z důchodového pojištění, nově sem má jít 7,2 procenta příjmů z DPH připadající na státní rozpočet. Při očekávaných daňových příjmech v roce 2012 by do rezervy mohlo jít zhruba 15 miliard korun.Další normou, která neprošla horní komorou, je novela zákona o zaměstnanosti. Tou se realizuje první etapa vládní sociální reformy a upravuje definice nelegálního zaměstnávání. "Dále se navrhuje zjednodušit a zefektivnit úpravu týkající se podpory práce zdravotně postižených, protože dnes je ta podpora dvojkolejná, jednak zaměřená na chráněná pracovní místa a jednak na chráněné pracovní dílny," řekl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) k novele v Senátu. Návrh však mimo jiné počítá se zrušením chráněných pracovních dílen, což kritizuje opozice. Podle Drábka tím ale stát pouze omezí zneužívání státní podpory k zaměstnávání osob se zdravotním postižením.Sněmovna projedná také balíček 17 novel zákonů v sociální oblasti. Ten například ruší sociální příplatek, zachovává výši nemocenské na 60 procentech a zaměstnavatelům ji ukládá platit po dobu tří týdnů. Kdyby soubor novel letos zdárně neprošel celým legislativním procesem, stouply by v příštím roce výdaje rozpočtu o 11,2 miliardy korun a o 9,1 miliardy korun se sníží rozpočtové příjmy, varovala již dříve vláda.Sněmovna balík projednala již dvakrát, po prvním projednání ho však v březnu zrušil Ústavní soud. Tentokrát návrh vrací Senát.Senát vrátil do sněmovny hlasy opoziční ČSSD také vládou navrhované změny ve stavebním spoření. Novela stanovuje maximální podporu dva tisíce korun ročně a úroky daněné 15procentní sazbou. Dvoutisícová hranice pro státní podporu, která představuje deset procent z naspořené částky omezené limitem 20 tisíc korun, je platná i pro rok 2011. Vláda její zavedení prosadila a podle propočtů ministerstva financí ušetřila státnímu rozpočtu tři až 4,5 miliardy korun. Pokud by se k žádným změnám nepřistoupilo, zvýšil by se od příštího roku strop pro podporu v závislosti na datu uzavření smlouvy až na 4500 korun.Sněmovna se vrátí také k reformním zákonům z dílny ministerstva zdravotnictví. Poslanci tak projednají například novelu zákona o zdravotních službách, kterou ministerstvo zdravotnictví nahrazuje zákon o zdraví lidu z 60. let minulého. Legislativní změna si klade za cíl zejména rozšířit práva pacientů.Novela zákona je jednou z částí zdravotní reformy, kterou připravila vláda Petra Nečase (ODS) a navazuje na zákon o veřejném zdraví z roku 1966. Ten označil ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) jako na svoji dobu velmi moderní, jeho nahrazení bylo ale po 45 letech kvůli vývoji společnosti směrem k vyšším právům pacientů i celého zdravotnického systému podle něj nezbytné.Senát vrátil hlasováním také vládní návrh zákona o zdravotnické záchranné službě, který prodlužuje dobu dojezdu sanitky. Senátoři se nesmířili s tím, že by se doba čekání lidí na záchranáře měla prodloužit namísto současných patnácti na dvacet minut. Ministerstvo zdravotnictví, které za změnou stojí, zdůvodňuje svůj návrh analýzou dostupnosti záchranné služby z roku 2008, která prokázala, že dojezdovou dobu do 15 minut nebylo možné z objektivních důvodů dodržet přibližně u 1970 obcí, tedy zhruba u 1 300 000 obyvatel. V případě dojezdové doby do 20 minut by ji pak nebylo možné z objektivních důvodů dodržet v případě 439 obcí, tedy asi u 211 000 obyvatel.Senátoři odmítli také novelu zákona o hmotné nouzi, která umožňuje dlužníkům odebrat příspěvek na živobytí a splácet z něj dlužné částky. I k té se tak budou chtít koaliční poslanci vrátit.Vzhledem k plánovaným obstrukcím opozice není jisté, že dnešní program zákonodárci skutečně stihnou projednat. Zástupci koaličních stran však trvají na tom, aby sněmovna schválila všechny tyto normy ještě v rámci své 25. schůze a počítají proto s jednáním do pozdních nočních hodin každý jednací den, sejít se navíc chtějí dokonce o víkendu.

Související

Poslanecká sněmovna

Návrh na zrušení koncesionářských poplatků ve Sněmovně úspěšně prošel prvním čtením

V Poslanecké sněmovně prošel vládní návrh na zrušení rozhlasových a televizních poplatků a přechod na financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu prvním čtením. Hlasování proběhlo v sobotu brzy ráno po mimořádně vyostřeném a protahovaném nočním jednání, které prosadila vládní koalisní většina složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě.

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna ,  zákoník práce

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

včera

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

včera

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

včera

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

včera

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Snaha o ovlivnění voleb? Trumpova administrativa se pokusila donutit Kalifornii zneplatnit desítky tisíc hlasů

Federální odvolací soud zamítl bezprecedentní pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa donutit Kalifornii, aby zrušila hlasy 20 000 lidí, o kterých tvrdí, že by mohli být cizinci. Federální vláda tvrdila, že tyto hlasy by mohly patřit osobám, které nejsou občany Spojených států. Soudní rozhodnutí tak prozatím chrání průběh probíhajícího hlasování v nejlidnatějším americkém státě.

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová: Putin žádný zájem o mír nemá, Ukrajina očekává brutální zimu

Evropští ministři obrany a představitelé Evropské unie varovali na pondělním zasedání v Paříži, že Ukrajinu čeká velmi náročné období a ruský prezident Vladimir Putin neprojevuje reálný zájem o mír. Zasedání bezpečnostní skupiny E5, která sdružuje Francii, Velkou Británii, Německo, Polsko a Itálii, se zúčastnila také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová a eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Setkání se konalo v sídle francouzského ministerstva ozbrojených sil.

včera

Ilustrační foto

Tajemství barvy očí: Proč vás slunce oslepuje násobně víc?

Máte modré nebo zelené oči? V tom případě vám přijde hodně povědomé to, že když vyběhnete z domu na letní slunce, rychle začnete sahat po slunečních brýlích, protože to zkrátka nezvládnete. Světlé oči obsahují méně pigmentu než tmavé a citlivost na světlo s tím může souviset. Jak se s tímto problémem co nejjednodušeji poprat?

včera

Benjamin Netanjahu

Izraelským volbám dominuje téma bezpečnosti. Průzkumy ale Netanjahuovi nejsou nakloněny

Izraelští voliči dnes zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejvýznamnějších a nejdůslednějších voleb v moderní historii země. Hlasování přichází poprvé od tragických událostí ze sedmého října roku 2023, kdy při útocích Hamasu zahynulo přibližně dvanáct stovek lidí. Současný premiér Benjamin Netanjahu usiluje o zisk nového mandátu v čele vlády navzdory probíhajícímu korupčnímu procesu a sílící mezinárodní izolaci státu.

včera

Donald Trump

Trump před volbami vyostřuje rétoriku. Napadá i rodiny protikandidátů

Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice kvůli tomu, že ve svých nedávných výrocích spojil teroristické útoky z 11. září 2001 s demokratickým kandidátem do Senátu Abdulem El-Sayedem. Tento incident se odehrál během předvolebního shromáždění v americkém státě Michigan. Podobné rétorické útoky vyvolaly vlnu pobouření napříč politickým spektrem.

včera

raketový systém Patriot

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí raket do Patriotů

Ukrajina požádala pět evropských spojenců o poskytnutí deseti procent jejich stávajících zásob protiraketových systémů Patriot a IRIS-T. Tento krok má pomoci zemi čelit nadcházejícím ruským útokům během nadcházejícího zimního období. Kyjev nabízí výměnu za budoucí dodávky munice, na které má již uzavřené oficiální smlouvy.

včera

Palestina

Jak mohou výsledky voleb v Izraeli změnit Palestinu?

Výzkumník Joshua Yaphe a ředitel Dubajského centra pro výzkum veřejné politiky Mohammed Baharoon ve své analýze publikované Centrem pro národní zájem tvrdí, že se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa po volbách v Izraeli pravděpodobně vrátí k vizi nazvané „Mír k prosperitě“. Cílem tohoto plánu je modernizace palestinské ekonomiky a přesunutí pozornosti od obtížné obnovy Pásma Gazy k novým možnostem na Západním břehu Jordánu.

včera

včera

Izrael, ilustrační foto

V Izraeli se otevřely volební místnosti. Začalo rozhodování o osudu Netanjahua

V Izraeli byly v úterý ráno otevřeny volební místnosti v rámci jedněch z nejvýznamnějších voleb v historii země. Voliči opět řeší známou otázku, zda by měl v úřadě setrvat dosavadní premiér Benjamin Netanjahu. Tyto volby jsou prvním celostátním hlasováním od teroristického útoku Hamasu z 7. října 2023. Současné hlasování tak představuje pro mnoho občanů první příležitost k vyjádření postojů vůči dosavadnímu vedení.

včera

26. října 2026 21:59

26. října 2026 21:05

Pavel počtvrté udělí vyznamenání. Politici mu navrhli umělce, sportovce i Zemana

Česko vstoupilo do týdne, v němž si připomene vznik samostatného československého státu v říjnu 1918. Zraky lidí budou ve středy upřeny i na Pražský hrad, kde se prezident Petr Pavel chystá předávat státní vyznamenání. Může dát i na doporučení členů obou parlamentních komor. Poslanci a senátoři také letos navrhli mnoho zajímavých jmen. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy