Přijetím nové DPH zdraží potraviny, léky i dětské pleny

Praha - Patnáct reformních zákonů, které neprošly Senátem, by měli projednat poslanci na schůzi sněmovny, která začala v úterý odpoledne. Poslanci budou znovu hlasovat například o diskutovaném zákoníku práce, DPH nebo sociální reformě, jednání se tak může protáhnout až do pozdních nočních hodin.

Opoziční strany už před začátkem schůze avizovaly, že se budou snažit prosazování reforem zabránit. Samotné schvalování programu proto trvalo několik hodin. Za řečnickým pultem se s návrhem na jeho úpravu vystřídalo několik desítek řečníků.Aby vládní koalice zabránila možným obstrukcím, rozhodla se – tak, jak ji to umožňuje jednací řád sněmovny – omezit jednotlivá vystoupení poslanců na pouhých 10 minut s tím, že každý zákonodárce smí v rozpravě k jednomu bodu vystoupit pouze dvakrát.Zástupci koalice se už dříve nechali slyšet, že jsou odhodláni jednat až do pozdních nočních hodin, v úterý si proto odhlasovali možnost jednat po 19. i 21. hodině a dokonce i po půlnoci.Na oba tyto návrhy, které sněmovnou prošly hlasy vládní koalice, reagovali opoziční poslanci nesouhlasnými proslovy. Obě strany si v rámci debaty o programu navzájem citovaly pasáže z jednacího řádu sněmovny, opozice upozorňovala na jeho odlišné výklady v rámci jednoho volebního období. Ke schvalování o programu se zákonodárci dostali až před půl druhou odpoledne, a kvůli velkému množství přednesených návrhů i samotné hlasování trvalo více než hodinu. Ihned po něm si požádal hodinovou pauzu klub sociální demokracie.Na úterním programu mají poslanci projednávání prvních čtení a zákonů, které sněmovně vrátil Senát. Přes nesouhlas horní komory by tak mohla koalice prosadit například novelu zákona o zaměstnanosti, část zdravotnických reforem nebo i diskutovaný zákon o DPH.Ten v případě svého přijetí zdraží potraviny, léky, dětské pleny, tiskoviny i dopravu. Změny mají zajistit peníze na financování důchodové reformy. "Novela navrhuje v souvislosti s penzijní reformou upravit parametry DPH ve dvou krocích," uvedl už dříve ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).Rok 2012 podle něj bude v případě přijetí zákona znamenat skok snížené daňové sazby z 10 na 14 procent. O rok později by měla sazba vystoupat až na 17,5 procenta. Na stejnou úroveň má zároveň k 1. lednu 2013 klesnout stávající základní, tedy 20procentní sazba DPH.Dodatečné výnosy z DPH mají posílit rezervní fond určený na důchodovou reformu. Zatímco dosud měl být účet plněný hypotetickým přebytkem mezi vyplacenými důchody a vybranými příjmy z důchodového pojištění, nově sem má jít 7,2 procenta příjmů z DPH připadající na státní rozpočet. Při očekávaných daňových příjmech v roce 2012 by do rezervy mohlo jít zhruba 15 miliard korun.Další normou, která neprošla horní komorou, je novela zákona o zaměstnanosti. Tou se realizuje první etapa vládní sociální reformy a upravuje definice nelegálního zaměstnávání. "Dále se navrhuje zjednodušit a zefektivnit úpravu týkající se podpory práce zdravotně postižených, protože dnes je ta podpora dvojkolejná, jednak zaměřená na chráněná pracovní místa a jednak na chráněné pracovní dílny," řekl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) k novele v Senátu. Návrh však mimo jiné počítá se zrušením chráněných pracovních dílen, což kritizuje opozice. Podle Drábka tím ale stát pouze omezí zneužívání státní podpory k zaměstnávání osob se zdravotním postižením.Sněmovna projedná také balíček 17 novel zákonů v sociální oblasti. Ten například ruší sociální příplatek, zachovává výši nemocenské na 60 procentech a zaměstnavatelům ji ukládá platit po dobu tří týdnů. Kdyby soubor novel letos zdárně neprošel celým legislativním procesem, stouply by v příštím roce výdaje rozpočtu o 11,2 miliardy korun a o 9,1 miliardy korun se sníží rozpočtové příjmy, varovala již dříve vláda.Sněmovna balík projednala již dvakrát, po prvním projednání ho však v březnu zrušil Ústavní soud. Tentokrát návrh vrací Senát.Senát vrátil do sněmovny hlasy opoziční ČSSD také vládou navrhované změny ve stavebním spoření. Novela stanovuje maximální podporu dva tisíce korun ročně a úroky daněné 15procentní sazbou. Dvoutisícová hranice pro státní podporu, která představuje deset procent z naspořené částky omezené limitem 20 tisíc korun, je platná i pro rok 2011. Vláda její zavedení prosadila a podle propočtů ministerstva financí ušetřila státnímu rozpočtu tři až 4,5 miliardy korun. Pokud by se k žádným změnám nepřistoupilo, zvýšil by se od příštího roku strop pro podporu v závislosti na datu uzavření smlouvy až na 4500 korun.Sněmovna se vrátí také k reformním zákonům z dílny ministerstva zdravotnictví. Poslanci tak projednají například novelu zákona o zdravotních službách, kterou ministerstvo zdravotnictví nahrazuje zákon o zdraví lidu z 60. let minulého. Legislativní změna si klade za cíl zejména rozšířit práva pacientů.Novela zákona je jednou z částí zdravotní reformy, kterou připravila vláda Petra Nečase (ODS) a navazuje na zákon o veřejném zdraví z roku 1966. Ten označil ministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09) jako na svoji dobu velmi moderní, jeho nahrazení bylo ale po 45 letech kvůli vývoji společnosti směrem k vyšším právům pacientů i celého zdravotnického systému podle něj nezbytné.Senát vrátil hlasováním také vládní návrh zákona o zdravotnické záchranné službě, který prodlužuje dobu dojezdu sanitky. Senátoři se nesmířili s tím, že by se doba čekání lidí na záchranáře měla prodloužit namísto současných patnácti na dvacet minut. Ministerstvo zdravotnictví, které za změnou stojí, zdůvodňuje svůj návrh analýzou dostupnosti záchranné služby z roku 2008, která prokázala, že dojezdovou dobu do 15 minut nebylo možné z objektivních důvodů dodržet přibližně u 1970 obcí, tedy zhruba u 1 300 000 obyvatel. V případě dojezdové doby do 20 minut by ji pak nebylo možné z objektivních důvodů dodržet v případě 439 obcí, tedy asi u 211 000 obyvatel.Senátoři odmítli také novelu zákona o hmotné nouzi, která umožňuje dlužníkům odebrat příspěvek na živobytí a splácet z něj dlužné částky. I k té se tak budou chtít koaliční poslanci vrátit.Vzhledem k plánovaným obstrukcím opozice není jisté, že dnešní program zákonodárci skutečně stihnou projednat. Zástupci koaličních stran však trvají na tom, aby sněmovna schválila všechny tyto normy ještě v rámci své 25. schůze a počítají proto s jednáním do pozdních nočních hodin každý jednací den, sejít se navíc chtějí dokonce o víkendu.

Související

Poslanecká sněmovna

Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud

Poslanecká sněmovna po dvoudenním bouřlivém jednání přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k novele rozpočtových pravidel. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě tak prosadila legislativní změnu, která uvolňuje dosavadní omezení pro růst státních výdajů a zadlužování. Pro přehlasování prezidentského veta hlasovalo 104 ze 176 přítomných poslanců, přičemž potřebné minimum činilo 101 hlasů.
Alena Schillerová v Poslanecké sněmovně

Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud

Poslanecká sněmovna v jednacím sále podobně jako v úterý i dnes čelí vyostřeným debatám ohledně vládní novely k veřejným rozpočtům. Zákonné úpravy prosazuje koalice stran ANO, SPD a Motoristé sobě, přičemž předloha upravuje rozpočtová pravidla pro následující roky. Poslanci se k samotnému projednávání dostali až po zhruba deseti hodinách úvodních jednání, během kterých koaliční většina zamítla několik desítek opozičních návrhů na změnu programu schůze.

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna zákoník práce

Aktuálně se děje

před 41 minutami

Norský král Harald V.

Norský král Harald V. zemřel

Ve věku 89 let zemřel norský král Harald V., který byl hospitalizován v národní nemocnici v Oslu kvůli léčbě vzácného krevního onemocnění. Královský palác potvrdil, že panovník odešel pokojně v pátek v brzkých ranních hodinách. V reakci na tuto zprávu byla vlajka na střeše královského paláce spuštěna na půl žerdi. V posledních hodinách jeho života jej v nemocnici navštívili členové rodiny a před palácem se shromáždili lidé, aby položili květiny.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump nařídil změnit název jezera Ontario na Americké jezero. Zvažuje přejmenování Atlantského či Tichého oceánu

Americký prezident Donald Trump podepsal v Oválné pracovně Bílého domu výkonné nařízení, kterým se název Hořejšího jezera Ontario v rámci Spojených států mění na „Lake America“, tedy Americké jezero. Tento krok přichází v době vyostřující se obchodní války mezi Washingtonem a Ottawou. Trump prohlásil, že změna názvu vstupuje v platnost okamžitě, a naznačil, že by do budoucna se svými administrativními úpravami mohl přistoupit i k přejmenování Atlantského nebo Tichého oceánu.

před 4 hodinami

Bouřka, ilustrační foto

Počasí dnes: V Česku hrozí velmi intenzivní bouřky

Páteční bouřky mohou být v Čechách i velmi intenzivní, varovali meteorologové s tím, že vydaná výstraha se bude s velkou pravděpodobností upřesňovat. Možné je i zvýšení stupně výstrahy. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

včera

Ilustrační fotografie.

Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny

Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.

včera

Andrej Babiš

Babiš jednal s předsedou Evropské rady Costou. Řešili spolu peníze

Premiér Andrej Babiš (ANO) přijal ve čtvrtek v Kramářově vile předsedu Evropské rady Antónia Costu. Diskutovali spolu především o podobě nového víceletého finančního rámce Evropské unie a o prioritách, které Česká republika při vyjednávání o novém unijním rozpočtu prosazuje, nebo o dalším rozšiřování EU o země západního Balkánu.

včera

Ovoce, ilustrační fotografie.

U paprik či citrusů se skrývá nebezpečí. Kontroly odhalily i obávaného škůdce

Za prvních šest měsíců letošního roku zaznamenali inspektoři Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) 21 případů výskytu živých škůdců v zásilkách dovezených ze zemí mimo Evropskou unii. Nejčastěji se jednalo o zásilky ovoce a zeleniny, například manga, citrusů, papáji nebo paprik, zjištěny byly rovněž zásilky s nevyhovujícím osivem, dřeviny napadené hmyzem a nevyhovující dřevo. Opět mezi nimi nechyběl v Evropě obávaný invazní škůdce Bactrocera dorsalis.

včera

Zatmění měsíce

Česko čeká zatmění Měsíce. Bude výrazné, lákají astronomové

V pátek se nám v případě bezoblačného počasí a dobrého výhledu k jihozápadnímu obzoru naskytne zajímavý pohled na částečné zatmění Měsíce. Počátek samotného zatmění bude ve 4 hodiny 33 minut a uvidíme jej očima i bez dalekohledu z celého území ČR. Zatmění Měsíce bude výrazné a z našeho území jej budeme moci pozorovat na ranní obloze nízko nad jihozápadním obzorem před východem Slunce.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán pohrozil útokem na Bulharsko

V reakci na nejnovější hospodářská opatření ze strany Washingtonu pohrozil Írán rozsáhlou odvetou, která by mohla citelně zasáhnout regionální i globální stabilitu. Americký ministr financí Scott Bessent oznámil záměr zacílit na složitou síť, s jejííž pomocí se Teherán dlouhodobě vyhýbá sankcím. Tento krok přichází po měsících konfliktu vedeného Spojenými státy a Izraelem, který se ocitl v patové situaci kvůli chybějícímu diplomatickému řešení.

včera

Ratko Mladić

Zemřel Ratko Mladić. "Bosenský řezník" byl jedním z největších válečných zločinců 20. století

Ve věku 84 let zemřel v mezinárodním vězeňském zařízení v Haagu bývalý bosensko-srbský generál Ratko Mladić. Zprávu o jeho úmrtí zveřejnila srbská státní televize RTS s odkazem na informace ze zdrojů z OSN. Mladić, který si odpykával doživotní trest za genocidu a válečné zločiny z období konfliktu v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995, skonal po sérii těžkých mozkových příhod a dlouhodobém zhoršování zdravotního stavu.

včera

včera

Chálid Šajch Muhammad

Soud v USA stanovil datum zahájení procesu se strůjci 11. září

Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.

včera

včera

včera

USS Theodore Roosevelt

Trump posílá k Íránu další letadlovou loď. Finanční síla USA vede zemi k velkému vítězství nad Íránem, tvrdí

Spojené státy americké vysílají na Blízký východ letadlovou loď USS Theodore Roosevelt s posádkou čítající přibližně pět tisíc námořníků. Podle oficiálních představitelů amerického námořnictva se očekává, že mise potrvá nejméně sedm až osm měsíců. Tento krok přichází v době, kdy americká flotila čelí výraznému tlaku a přetížení v důsledku trvajícího konfliktu v regionu a dalších globálních závazků.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Po katastrofě v Nepálu se pohřešuje 1500 lidí. Počet mrtvých roste

Katastrofální blesková povodeň zasažená pohraniční oblastí mezi Nepálem a Čínou (Tibetem) si vyžádala nejméně 165 mrtvých a úřady pohřešují přibližně 1500 lidí, z nichž značnou část tvoří zahraniční turisté a poutníci. Vodní živel devastoval celá údolí, smetl obydlené vesnice, dopravní infrastrukturu i hydroelektrárny. 

včera

Donald Trump a nový ředitel CIA John Ratcliffe

Politico: Šéf CIA letěl do Moskvy, aby Rusko varoval

Ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe tento týden během své neohlášené návštěvy Moskvy varoval ruské představitele před jakoukoliv eskalací konfliktu se spojenci ze Severoatlantické aliance. Zvláštní důraz kladl především na pobaltské státy, tedy Estonsko, Lotyšsko a Litvu. Ratcliffe tak reagoval na situaci okolo zamrzlé ruské invaze na Ukrajině. Podle informací dvou zdrojů webu Politico obeznámených s průběhem jednání šlo o hlavní téma rozhovorů.

včera

26. srpna 2026 22:31

Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda

Írán zařadil na seznam nepřátelských vojenských cílů rádio sídlící v Praze

Iránské ministerstvo zpravodajských služeb vydalo novou směrnici, ve které označilo desítky jednotlivců, médií a účtů na sociálních sítích za nepřátelské. Mezi dotčenými subjekty se ocitla také perskojazyčná služba Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda známá pod názvem Radio Farda. Směrnice navíc jmenovitě uvádí redaktorku Fereshteh Ghazi. Jakékoliv poskytování fotografií, videí či jiného digitálního obsahu těmto médiím a novinářům je v Iránu nově trestným činem.

26. srpna 2026 21:46

Péter Magyar

Maďarsko poprvé oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Vyjádřilo plnou podporu Ukrajině

Maďarsko pod vedením nového premiéra Pétera Magyara oficiálně označilo Rusko za hrozbu. Tento krok vyplývá z dokumentu schváleného pro zářijové Valné shromáždění Organizace spojených národů, který podepsal samotný předseda vlády. Událost představuje zásadní obrat v dosavadní zahraniční politice státu a jasný rozchod s proruskou linií dlouholetého bývalého premiéra Viktora Orbána.

26. srpna 2026 20:32

Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce

Vysokorychlostní železniční doprava mezi Velkou Británií a kontinentální Evropou pod Lamanšským průlivem směřuje k výraznému rozvoji. Počet denních spojů spojujících Londýn s Paříží, Bruselem či Amsterdamem by se mohl ze současných 25 zpátečních jízd provozovaných společností Eurostar zvýšit do konce desetiletí až na 55 denně. Tento nárůst představuje přibližně čtyři odjezdy během každé hodiny.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy