Jak to bylo s Občanským fórem?

Praha - V listopadu 1989 vznikla politická hnutí Občanské fórum a Verejnosť proti násiliu, která významně ovlivnila politickou situaci a vývoj v postkomunistickém Československu po revoluci. Během následujících let se hnutí rozdělila na strany, které formují českou a slovenskou politiku dodnes.

Občanské fórum (OF) vzniklo dva dny po vypuknutí Sametové revoluce. Sdružovalo mnoho politických a ideových směrů, které společně odmítaly totalitní komunistický režim. Předsedou se v říjnu 1990 stal Václav Klaus. Jeho volba definitivně Občanské fórum rozdělila, pro řadu bývalých disidentů byla nepřijatelná Klausova koncepce klasické politické strany.V roce 1991 se OF definitivně rozpadlo na Klausem vedenou Občanskou demokratickou stranu s pravicovým programem tržních reforem a Občanské hnutí, které se orientovalo více doleva, a kde skončila většina intelektuálně zaměřených členů prosazující Havlovu myšlenku "nepolitické politiky". "ODS měla velice úspěšnou komunální politiku, proto se stala silnou stranou. A samozřejmě to pomohlo i Klausovi jako špičce ODS," říká politolog Jan Kubáček.Důvod, proč se OF nakonec rozpadlo na několik politických stran a hnutí, byla názorová roztříštěnost jeho členů. Shromažďovalo různé skupiny s odlišnými názory na vedení státu, různými cíly a zájmy. Z dnešního pohledu lze říct, že OF sdružovalo antikomunisty zaměřené na pravicovou, středovou i levicovou politiku. "Občanské fórum se shodovalo na kritice komunismu, ale neshodlo se na způsobu vlády, reformách a názorech," soudí Kubáček.OF ještě před jeho rozpadem opustila skupina konzervativně zaměřených politiků, kteří založili Občanskou demokratickou alianci (ODA). Na rozdíl od občanských demokratů, kteří se ve vrcholné politice udrželi do současnosti, ODA tak silná nebyla. "ODA byla uzavřenější, nestarala se o komunální politiku. Měla moc globální, universální politiku a řešila jen některá témata," vysvětluje Kubáček. Její zánik odůvodnil právě tím, že lidé chtěli to, co jim nabízela ODS, tedy řešit konkrétní domácí problémy. Zániku ODA pomohly i aféry kolem financování strany.Na Slovensku obdobnou funkci jako v Česku OF zastávalo hnutí Verejnosť proti násiliu (VPN). K jeho zakladatelům patřili Milan Kňažko, Ján Budaj, Fedor Gál, Jozef Kučerák a další. "VPN ale bylo zaměřené levicověji oproti OF. Prosazovalo sociálně liberální, konzervativní a křesťanské názory. Odmítaly tak silné a přímé reformy, které navrhoval Václav Klaus," komentoval Kubáček. Z VPN se postupně vyčlenilo několik slovenských politických stran, například HZDS - Hnutie za demokratické Slovensko v čele s Vladimírem Mečiarem.

Související

Češi si na Národní třídě připomínají události 17. listopadu 1989.

Česko si připomnělo 17. listopad. Ve světle války se zdůrazňovala hodnota svobody a demokracie

Vládní i opoziční politici i řada kandidátů na prezidenta si dnes na pražské Národní třídě připomněli výročí 17. listopadu 1989 a 1939. Většina z nich zdůraznila hodnotu svobody a demokracie a upozornila, že tyto hodnoty nejsou samozřejmé. Zazněly i připomínky nynějšího konfliktu na Ukrajině. Prahou prošly i průvody demonstrantů proti vládě, na podporu Ukrajiny nebo za ochranu klimatu. Vzpomínkové akce vyvrcholily koncertem na Václavském náměstí, který poslouchaly tisíce lidí. 

Více souvisejících

sametová revoluce politika

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy