Politologové: Voliči demokratických stran se spojili proti komunistům

Praha - Neúspěch KSČM, která z 12 kandidátů v druhém kole voleb do Senátu získala pouze jednoho senátora, je způsoben tím, že se proti nim spojili voliči demokratických stran. Agentuře Mediafax to v reakci na výsledky voleb v sobotu řekl politolog Rudolf Kučera.

"Jsem především rád, že KSČM nedosáhla v druhém kole takový výsledek, jaký se po prvním kole očekával. Ukázalo se, že voliči demokratických stran se dokázali spojit, aby tady tu možnost eliminovali," řekl Kučera. Že komunisté uspějí pouze v jednom z dvanácti obvodů, kde měli své kandidáty, nečekal ani další politolog Jiří Pehe. "Tipoval jsem, že budou mít čtyři až pět senátorů. Je to tak ještě horší výsledek, než jsem myslel," uvedl Pehe pro Českou televizi.

Další z politologů Bohumil Doležal vnímá výsledek KSČM jako totální propadák. "Ukázalo se, že takové ty pověsti o tom ukázněném komunistickém elektorátu zase až tak moc neplatí, protože když srovnáte počet voličů pro komunistické kandidáty v 1. a 2. kole, tak většinou v tom druhém je o dost menší. A protože volební účast byla opravdu příšerná, druhá nejhorší v historii Senátu, tak spousta i komunistických voličů do voleb nešla," komentoval Doležal.

Na čem se politologové také shodují, je, že výsledek voleb byl velkým neúspěchem především ODS. Ta obhájila jen čtyři ze 14 senátorských křesel a její senátorský klub tak zeštíhlí na 15 senátorů. "Slabý výsledek ODS se dal očekávat. Je to znamení postupného sestupu ODS," uvedl Kučera s tím, že je to i důsledek nepopulárních reforem.

"Ve dvou nesocialistických soubojích, kde nebyl ani kandidát ČSSD, ani komunista, je shoda v tom, že v obou prohrál kandidát ODS. Občanská demokracie tedy nedopadla moc dobře a myslím, že je to důsledek jakéhosi rozpadu v té straně, který se velmi podobá tomu, jaký tam panoval na konci Topolánkovy vlády a myslím, že mají i stejný zdroj," dodal Doležal.

Naopak jako úspěch hodnotí odborníci vítězství ČSSD ve 13 obvodech. Sociální demokraté tak budou mít nadpoloviční většinu v Senátu se 46 senátory z celkových 81. " Je to přeci jen slušný úspěch," zhodnotil Kučera výsledek. Volby podle něj už nejsou hlasováním voličů levice a pravice a sociální demokraté jsou vnímáni na rozdíl od komunistů jako demokratická strana. Navíc úspěch sociálně orientovaných stran je trendem ve většině Evropy.

"Prostě takto ten politický život vypadá, a to zvlášť v současné Evropě, kdy vlády bojují s nezaměstnaností a se sociálními problémy a většinou je to tak, že pravice na to doplácí," dodal Kučera. Politolog Roman Joch zdůraznil, že senátní volby fungují jako protiváha a až se ČSSD stane vládní stranou, budou v Senátu opět posilovat pravicové strany.

Opatrný v hodnocení výsledku sociálních demokratů je Bohumil Doležal. "U ČSSD je to zajímavé. Z deseti obvodů, kde stál proti sociálnímu demokratovi komunista, tak tam to sociální demokraté vyhráli v devíti. V těch třinácti obvodech, kde stála ČSSD proti jiné partaji, vyhrála ČSSD jen ve čtyřech případech. Čili to není zas tak nic moc," zhodnotil Doležal s tím, že zajímavý je také fakt, že tam, kde stála ČSSD proti jinému než komunistickému kandidátovi, dostala ve třech případech víc hlasů než v prvním kole. "Z toho usuzuji, že v těchto třech případech zafungovalo tiché spojenectví mezi ČSSD a KSČM," dodal politolog.

Sociálním demokratům také s jejich 46 senátory chybí pouze další tři hlasy k ústavní většině v horní komoře. Ve spojení s komunisty dokonce jen jeden. Sehnat by jej díky složení Senátu, ve kterém jsou i nezávislí senátoři a zástupci některých úspěšných regionálních hnutí, nemusel být neřešitelný problém. Podle politologů však v současné době ústavní většina v Senátu nemá téměř žádný význam.

"Jestli je nebo není ústavní většina v Senátu, není podstatné. Mnohem důležitější je Poslanecká sněmovna a onen politický obrat se může dokončit teprve po volbách do ní," vysvětlil Kučera s tím, že v současné době by ani ústavní většinu nebylo v Senátu k čemu využít.

Obdobně to vidí i Doležal. "To má hodnotu nanejvýš symbolickou. Role Senátu je prostě blokovat vládu, což plní úspěšně a bude ji blokovat dál, ať už má ústavní většinu nebo prostou. To fakticky vůbec nic neznamená," dodal.

Zajímavé jsou podle Doležala také výsledky některých nezávislých kandidátů. Konkrétně ho zaujal výborný výsledek Elišky Wagnerové (nezávislá za SZ), Libora Michálka a Tomia Okamury. "Paní Wagnerová je to, co se označuje v Klausově okruhu opovržlivě jako 'pravdoláskař', pan Michálek je takový případ nelítostného bojovníka proti korupci a pan Okamura je případ podnikatelského spasitele. Nechci to přeceňovat, ale je to signál toho, že takoví lidé mají v současnosti důvěru veřejnosti," zhodnotil politolog.

Související

Lidé na pražském Václavském náměstí demonstrují proti Fialově vládě. (3.9.2022)

Politologové: Proti vládě demonstrovali extremisté i lidé jen nespokojení

Protivládní demonstrace v Praze se v sobotu podle politologů nezúčastnili jen proruští extremisté, na něž poukázal premiér Petr Fiala (ODS), ale také lidé, kteří chtěli vyjádřit nespokojenost s postupem vlády při řešení energetické krize. Politolog Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně dnes řekl ČTK, že na tuto nespokojenost mohou doplatit vládní strany při komunálních volbách, které budou především ve velkých městech testem důvěry ve Fialův kabinet.

Více souvisejících

Jiří Pehe Volby 2012

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy