Neplatné podpisy pod prezidentskými kandidaturami? Autory nelze dohledat

První kolo kontroly provedlo ministerstvo od pátku 9. listopadu do pondělí 12. listopadu.

Úředníci postupují tak, že od každého kandidáta náhodně vyberou vzorek 8500 podpisů. Každý, kdo chtěl svého favorita legitimně podpořit, musel na petici uvést své jméno, adresu trvalého bydliště, datum narození a podpis. Ministerstvo zkontroluje, zda je takový člověk dohledatelný v evidenci obyvatel a základním registru. Když ne, je takový hlas neplatný. To nastává například, když petent uvedl adresu přechodného bydliště či vyplnil kolonky nečitelně. Zda daný člověk petici skutečně podepsal, už úřad nezkoumá.

V případě, že ministerstvo při první kontrole odhalí více než tři procenta lidí, které se na petici nepodařilo identifikovat, přistupuje ke kontrole druhého vzorku. To je situace, která nyní nastala. Znovu namátkově vybere 8500 podpisů a podrobí je stejnému postupu. Pokud se zopakuje situace, že v petičních arších jsou více než tři procenta chybových podpisů, ministerstvo od celkového počtu odečte poměrné procento. Kdyby měl například kandidát v prvním vzorku chybovost pět procent a ve druhém 10 procent, úřad obě čísla zprůměruje, výsledná hodnota bude 7,5 procenta. Toto číslo nakonec odečte od celkové sumy všech podpisů na arších.

Pokud tedy kandidát sesbíral přesně 50 tisíc podpisů a 7,5 procenta z nich neplatí, přichází o 3750 hlasů a z prezidentského klání vypadává.Závěrečné výsledky ověřování podpisů musí ministerstvo vnitra oznámit nejpozději 23. listopadu. Kandidáti, kteří nebudou spokojeni s kontrolou, budou mít po tomto datu dva pracovní dny na to, aby uplatnili žalobu k Nejvyššímu správnímu soudu. Ten rozhodne, zda je kandidatura platná, či nikoli.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský již dříve upozornil na to, že tyto procedury mohou zpozdit vyhlášený termín voleb. Domnívá se, že adepti, kteří neuspějí, podají stížnost automaticky. "A mohou podat stížnosti i proti petičním listinám svých protikandidátů. Pokud by nebylo definitivně rozhodnuto, kdo je nebo není kandidátem na prezidenta, tak by se volby ve vyhlášeném termínu konat nemohly," uvedl Rychetský.

Právníci upozorňují, že kandidáti mohou napadnout i samotný systém kontroly, protože výsledná chybovost je určena na základě vzorku, nikoli celku. Teoreticky je totiž možné, že v celkovém úhrnu hlasů by chybovost byla nižší.

Na prezidenta České republiky v přímé volbě může kandidovat ten, kdo získá buď písemně deklarovanou podporu 20 poslanců, 10 senátorů, nebo 50 000 podpisů od občanů republiky starších osmnácti let. Platí, že stačí splnit pouze jednu podmínku.

S politickou podporou jdou do volby Jiří Dienstbier (ČSSD), Přemysl Sobotka (ODS) a Karel Schwarzenberg (TOP 09). Ti mají už v tuto chvíli jisté, že se boje o Hrad zúčastní.

Zbývajících osm kandidátů, kterým se podařilo do 6. listopadu nasbírat padesát tisíc a více podpisů od občanů, si musí počkat na výsledky kontroly petičních archů. Tento postup se týká Jana Fischera, Miloše Zemana, Vladimíra Dlouhého, Zuzany Roithové, Jany Bobošíkové, Táni Fischerové, Tomia Okamury a Vladimíra Franze.

První kolo přímé volby by se mělo uskutečnit příští rok 11. a 12. ledna, budou v něm všichni uchazeči, kteří splnili zákonné podmínky. Pokud některý z kandidátů získá v prvním kole více než padesát procent hlasů od občanů republiky, stává se rovnou prezidentem.

Když nikdo z adeptů na hlavu státu nedosáhne nadpoloviční většiny hlasů, odehraje se druhé kolo volby. Do něj postupují dva kandidáti s nejvyšším získaným počtem hlasů. Prezidentem se stává ten, kdo v druhém kole získá vyšší počet hlasů.Zákon zavádí také limity pro prezidentskou kampaň, které jsou 40 milionů korun pro první kolo volby a dalších 10 milionů pro případné kolo druhé. Nevyčerpané peníze z kampaně podle zákona půjdou na dobročinné účely.Mandát současného prezidenta Václava Klause končí 7. března 2013.