Pracovat zadarmo pro stát je ponižující, rozhod ÚS

Ze zákona o zdravotních službách vypadly některé věty, jež se týkají povinnosti přeregistrace provozovatelů nestátních zdravotnických zařízení. Nová registrace podle ÚS nesleduje žádný objektivně zjistitelný účel. Soud škrtl také časové omezení takzvaného dříve vysloveného přání, jež může pacient učinit pro případ, že v budoucnu nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotní péče. Zákon platnost přání limitoval pětiletou lhůtou.Další změna se týká Národního registru zdravotnických pracovníků. Podle ústavních soudců byl rozsah povinně sdělovaných a zveřejňovaných údajů o zdravotnických pracovnících příliš široký. Souvisejícím Národním zdravotnickým informačním systémem se Ústavní soud z procesních důvodů detailně nezabýval. Vyzval však zákonodárce, aby normu revidovali a odstranili případné nedostatky, jež by mohly vést k porušování práv pacientů i zdravotnických pracovníků.Sociální demokraté napadli 14 zákonů, které loni v listopadu prosadila vládní koalice. Většina sporných norem je součástí sociální, zdravotní a důchodové reformy, obsahují například zavedení druhého pilíře důchodového systému. V "balíčku" je ale také zákon o Generální inspekci bezpečnostních sborů nebo změna dolní sazby DPH z deseti na 14 procent.ČSSD vadil především způsob schválení skupiny zákonů, proto primárně požadovala zrušení všech norem jako celku. Vládní většina podle sociálních demokratů porušila práva opozice. Koalice po vrácení zákonů Senátem rozhodla o sloučení rozpravy ke všem zákonům a omezila délku poslaneckých vystoupení na dvakrát deset minut.Ústavní soud uznal, že postup koalice byl v rozporu s jednacím řádem Sněmovny, protože mezi jednotlivými zákony se sloučenou rozpravou nebyla obsahová souvislost. Podle soudců to ale nevedlo k porušení základních ústavních principů. Zákony vrácené Senátem už totiž předtím prošly řádnou legislativní procedurou. Opoziční poslanci se tak mohli se zákony seznámit a navrhovat jejich změny."K předmětnému omezení došlo v poslední fázi zákonodárné procedury, kdy již v Poslanecké sněmovně proběhla tři čtení ke všem těmto návrhům, a to v obvyklém časovém rozpětí. Stejně tak došlo i k jejich řádnému projednání ze strany Senátu," uvedl soudce zpravodaj Pavel Rychetský.Veřejná služba pro nezaměstnané je podle Ústavního soudu v rozporu se zákazem nucené práce i některými základními právy. Dříve bývala veřejná služba určena jen pro lidi v hmotné nouzi, jimž umožňovala zvýšit si příspěvek na živobytí. Reforma poslala do veřejné služby i uchazeče o zaměstnání po dvou měsících v evidenci."Veřejná služba je v případě uchazečů o zaměstnání vykonávána nedobrovolně pod pohrůžkou trestu spočívajícího ve vyřazení z evidence a ztrátě zabezpečení v nezaměstnanosti," uvedl generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek. Lidé, kteří od nynějška odepřou odpracovat 20 hodin týdně ve veřejné službě, nepřijdou o podporu v nezaměstnanosti.Soudci nebyli při rozhodování jednotní. S výrokem o veřejné službě nesouhlasili soudci Stanislav Balík, Ivana Janů a Vladimír Kůrka, odlišné stanovisko k odůvodnění si vyhradila Dagmar Lastovecká. Soudci Jiří Nykodým, Pavel Holländer, Vlasta Formánková a Miloslav Výborný měli ještě další výhrady proti zákonu o zdravotních službách. Soudce Jan Musil pravděpodobně zastával názor, že soud měl zrušit všechny napadené zákony pro porušení ústavnosti v legislativním procesu.ÚS se reformním balíčkem primárně zabýval na základě stížnosti ČSSD. Po návrhu sociálních demokratů ale obdržel ÚS ještě podněty od skupiny poslanců vedené Vojtěchem Filipem (KSČM), která žádala zrušit celý zákon o zdravotních službách, a skupiny senátorů zastupované Alenou Dernerovou (ČSSD), která napadla některé paragrafy téhož zákona. Několika senátorským argumentům soudci vyhověli.