Volba prezidenta nám ukázala, kdo jako národ jsme!

„Mnozí lamentují nad tím, že první přímá volba prezidenta prý neúnosně polarizovala českou společnost. Jiní ji kritizují jako údajně povrchní spektákl, který dělá z vážné politické události něco jako fotbalový mač," píše Pehe v článku pro deník Právo.

Téměř každý ale podle politologa zaujal k volbě nějaké stanovisko, i když mnohdy jen na základě emocí. Mnozí voliči snadno podlehli demagogickým argumentům a kampani, která byla plná osobních útoků. Neměli bychom však podceňovat, jaký mobilizační potenciál volby prezidenta měly.

„Byli jsme tak svědky i veskrze pozitivních jevů, jako byla rozsáhlá dobrovolnická činnost nebo masová aktivizace mladých lidí na sociálních sítích. Občanská společnost musela vystoupit ze své politické netečnosti a postavit se na tu či onu stranu. Zkouškou „ohněm" si prošla i média, a možná se ze svých chyb poučí," dodává.

Výhodou polarizace bylo to, že lidé ve prospěch svého kandidáta argumentovali a neskončili u pouhých povrchních argumentů. Ačkoli prezident v České republice nic moc kvůli omezeným pravomocím nezmůže, vzepětí voličů bylo z důvodu toho, co post prezidenta symbolizuje.

„Přímá volba nám tak poskytla plastický obraz toho, kdo jako národ jsme," dodává. Oba kandidáti v druhém kole symbolizovali něco jiného, jeden levici a návaznost na Václava Klause, druhý pravici a návaznost na Václava Havla. „Rozdíly mezi oběma polohami byly vyšroubovány do extrémů především personifikovanou kampaní," doplňuje Pehe.