Praha - Šestnáctý leden by mohl uzavřít desítku významných dnů, které zná český kalendář. Poslanci navrhli, aby se datum, vzpomínka na upálení studenta Jana Palacha, zapsalo do zákona o státních svátcích, novelu v pátek sněmovna propustila do druhého čtení, důvodovou zprávu zákona zpochybnila KSČM.
"Jménem Jana Palacha jsou dnes pojmenovány desítky ulic a náměstí u nás i v zahraničí. Jeho čin, který svým významem daleko překročil hranice naší vlasti, by měl být nesporně zvýrazněn a zdůrazněn i zařazením nového významného dne do našeho kalendáře," píší poslanci v čele s Janou Černochovou (ODS) v důvodové zprávě předlohy.
Bývalý předseda komunistické strany Miroslav Grebeníček ale poznamenal, že Palach se stal rukojmím negativismu. Vyzval k demokratické diskusi, která podle něj ani nyní ve společnosti není. Jako příklad dával návrhy občanů na odstoupení členů KSČM v Jihočeském kraji, kteří se v loňských demokratických volbách dostali do rady kraje. "Jan Palach ano, ale mizerná důvodová zpráva ne," řekl poslanec, který zároveň odmítl myšlenku, že Palachova oběť směřovala proti komunistické diktatuře. Část koaličních zákonodárců opustila při jeho výstoupení jednací sál.
Část poslanců je toho názoru, že Jan Palach důvodovou zprávu nepotřebuje. "Nebavme se o podružných věcech, byl to hrdina," řekl stínový ministr kultury Vítězslav Jandák (ČSSD).
Podle poslankyně Černochové byl Grebeníčkův výstup důkazem, že se "demagogie hraničící s fanatismem", kterou KSČM používá, za posledních 45 let nezměnila.
Poslanec Jiří Paroubek (NS-LEV 21) připomněl i oběť Jana Zajíce. "Myslím si, že by stálo za to, aby ten státní svátek nesl jména obou," apeloval na zákonodárce.
Poslankyně Marta Semelová (KSČM) se domnívá, že poslanci zaměňují oběti a vrahy. "Jste to vy, kteří falšujete a zkreslujete historii už v učebnicích pro děti v prvních třídách základní školy. Převracení historie jde na váš účet," řekla poslankyně. Odkazovala se tak na starší diskusi o bratrech Mašínech.
Místopředseda sociálních demokratů Lubomír Zaorálek připomněl, že Jan Palach chtěl upálení přežít, měl podle něj plán na vytvoření skupiny, která by se i nadále "pálila" do té doby, než by byla zrušená cenzura a přestaly by se šířit sovětské tiskoviny. "Palach vlastně nechtěl pokračovat s tím, jak si kolaborace podává ruku s národním odbojem. Byl to zoufalý pokus, abychom nespadli do stejného bahna jako v minulosti," porovnával s odkazem na historika Jana Tesaře protektorát s rokem 1968.
To se ale nelíbilo poslanci Janu Burešovi (ODS), který se domnívá, že kolaborace a členství v odboji spojené v jedné osobě se musí rozlišovat podle jednotlivců. Ukázal své myšlenky na příkladu generála Aloise Eliáše. "To byl předseda protektorátní vlády, který za svou spolupráci s Benešem po Heydrichově příchodu zaplatil životem," vysvětlil.
Češi zatím mají v zákoně o státních svátcích stanovených devět významných dnů - 27. leden - Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, 8. březen - Mezinárodní den žen, 12. březen - Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO), 7. duben - Den vzdělanosti, 5. květen - Květnové povstání českého lidu, 15. květen - Den rodin, 10. červen - Vyhlazení obce Lidice, 27. červen - Den památky obětí komunistického režimu a 11. listopad - Den válečných veteránů. Významné dny nejsou svátky, lidé během nich chodí do práce.
Ministerstva k návrhu nemají připomínky, spíše se k poslanecké iniciativě staví pozitivně. Pouze ministerstvo dopravy by si přálo, aby vláda konečně zpracovala novelu, která by stanovila významné dny a případně také státní svátky podle jednotných objektivních kritérií.
Student filozofie Jan Palach se v lednu 1969 pokusil vyburcovat obyvatele Československa k odporu proti normalizaci, když se před Národním muzeem v Prazem polil hořlavinou a zapálil.
Po absolvování základní školy ve Všetatech studoval gymnázium v Mělníku. Zájem o historii ho dovedl k rozhodnutí studovat Filozofickou fakultu UK. Přijímací zkoušky sice udělal, ale nebyl přijat. Rok tedy studoval na Vysoké škole ekonomické. Přesto se dál zajímal o historii a sen studovat na filozofické fakultě ho neopustil. O dva roky později absolvoval znovu přijímací zkoušky a byl přijat do druhého ročníku obor dějepis - politická ekonomie.
Rok 1968 prožíval velmi intenzivně. Okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy nesl velmi těžce a nehodlal se s ní smířit. V touze probudit v lidech novou sílu, se uchýlil k nejzoufalejšímu činu, stal se lidskou pochodní. Jeho čin otřásl nejen Československem, ale i celým světem.
Těžce popálený Palach, popáleniny měl na více než osmdesáti procentech těla, žil ještě tři dny. Jeho pohřeb 25. ledna 1969 se stal manifestací proti režimu. V dalších dnech následovali Palachův příklad další mladí lidé. Někteří pokus o sebeupálení přežili, jiní ne. K nejznámějším jménům patří například Jan Zajíc, Evžen Plocek, Josef Hlavatý, Miroslav Malinka nebo Blanka Nacházelová.
Od chvíle, kdy se Palach zapálil až do pohřbu 25. ledna, drželi mladí lidé u sochy sv. Václava na pražském Václavském náměstí protestní hladovku za splnění jeho požadavků. Tím bylo okamžité zrušení cenzury a zákaz rozšiřování Zpráv (okupačního tisku). Mezi hladovkáři byl i Palachův následovník a příští pochodeň Jan Zajíc.
Po celém Československu se po Palachově smrti uskutečnily smuteční tryzny. V centru Prahy se 20. ledna 1969 sešel průvod tisíců lidí, kteří podporovali jeho požadavky a žádali odstoupení zkompromitovaných politiků.
Palachův pohřeb se stal celonárodní manifestací proti okupantům. Desetitisíce lidí se s ním rozloučily při obřadu v prostorách Karolina a v ulicích Prahy. V den pohřbu se upálil osmnáctiletý student průmyslové školy v Šumperku Jan Zajíc. Zanechal po sobě báseň o Palachovi a čtyři dopisy, v nichž se označuje jako pochodeň č. 2. Upálil se v Praze v průchodu domu na Václavské náměstí a na místě zemřel. K tomuto kroku se rozhodl poté, když viděl, že navzdory Palachovu činu se život vrací do starých kolejí.
Nakonec ale skutek Palachův došel o dvacet let později naplnění v tzv. Palachově týdnu, který předznamenal konec totalitního režimu v Československu.
Zákon by měl začít platit od 11. srpna 2013, tedy ode dne, kdy by Palach oslavil 65. narozeniny.
Související
Babiš ve Sněmovně cupoval důchodovou reformu. Jde prý o okrádání seniorů
Koalice s ODS? Babiš řekl, s kým chce po volbách vládnout
Poslanecká sněmovna , Jan Palach , Miroslav Grebeníček
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Voliči demokratů a republikánů se vzájemně nenávidí. Americký politolog vysvětlil proč
před 27 minutami
Expert pro EZ popsal, proč je Trump hrozbou pro americkou demokracii
před 43 minutami
Volební právo není v USA samozřejmost. Jak může odsouzený zločinec Trump hlasovat?
před 1 hodinou
Konec éry Joea Bidena. Jak bude sledovat volby končící prezident?
před 1 hodinou
USA pod palbou hoaxů. Dva státy kvůli volbám posílily kybernetické útoky a dezinformační kampaně
před 2 hodinami
Americké volby jako obrovská bezpečnostní operace. Barikády jsou kolem sídel kandidátů i soukromých podniků
před 2 hodinami
Američané nevolí jen prezidenta. Rozhodují o politické budoucnosti země
před 2 hodinami
Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa
před 3 hodinami
Rusko přišlo s bizarní teorií, proč v Moldavsku vyhrála prozápadní prezidentka
před 4 hodinami
Kampaň v USA jde do finále. Ani jeden z kandidátů nezklamal, zbytek zůstává na voličích
před 4 hodinami
Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu
před 4 hodinami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 5 hodinami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 5 hodinami
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 6 hodinami
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 6 hodinami
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 6 hodinami
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 6 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 7 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 7 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.
Zdroj: Libor Novák