Praha - Šestnáctý leden by mohl uzavřít desítku významných dnů, které zná český kalendář. Poslanci navrhli, aby se datum, vzpomínka na upálení studenta Jana Palacha, zapsalo do zákona o státních svátcích, novelu v pátek sněmovna propustila do druhého čtení, důvodovou zprávu zákona zpochybnila KSČM.
"Jménem Jana Palacha jsou dnes pojmenovány desítky ulic a náměstí u nás i v zahraničí. Jeho čin, který svým významem daleko překročil hranice naší vlasti, by měl být nesporně zvýrazněn a zdůrazněn i zařazením nového významného dne do našeho kalendáře," píší poslanci v čele s Janou Černochovou (ODS) v důvodové zprávě předlohy.
Bývalý předseda komunistické strany Miroslav Grebeníček ale poznamenal, že Palach se stal rukojmím negativismu. Vyzval k demokratické diskusi, která podle něj ani nyní ve společnosti není. Jako příklad dával návrhy občanů na odstoupení členů KSČM v Jihočeském kraji, kteří se v loňských demokratických volbách dostali do rady kraje. "Jan Palach ano, ale mizerná důvodová zpráva ne," řekl poslanec, který zároveň odmítl myšlenku, že Palachova oběť směřovala proti komunistické diktatuře. Část koaličních zákonodárců opustila při jeho výstoupení jednací sál.
Část poslanců je toho názoru, že Jan Palach důvodovou zprávu nepotřebuje. "Nebavme se o podružných věcech, byl to hrdina," řekl stínový ministr kultury Vítězslav Jandák (ČSSD).
Podle poslankyně Černochové byl Grebeníčkův výstup důkazem, že se "demagogie hraničící s fanatismem", kterou KSČM používá, za posledních 45 let nezměnila.
Poslanec Jiří Paroubek (NS-LEV 21) připomněl i oběť Jana Zajíce. "Myslím si, že by stálo za to, aby ten státní svátek nesl jména obou," apeloval na zákonodárce.
Poslankyně Marta Semelová (KSČM) se domnívá, že poslanci zaměňují oběti a vrahy. "Jste to vy, kteří falšujete a zkreslujete historii už v učebnicích pro děti v prvních třídách základní školy. Převracení historie jde na váš účet," řekla poslankyně. Odkazovala se tak na starší diskusi o bratrech Mašínech.
Místopředseda sociálních demokratů Lubomír Zaorálek připomněl, že Jan Palach chtěl upálení přežít, měl podle něj plán na vytvoření skupiny, která by se i nadále "pálila" do té doby, než by byla zrušená cenzura a přestaly by se šířit sovětské tiskoviny. "Palach vlastně nechtěl pokračovat s tím, jak si kolaborace podává ruku s národním odbojem. Byl to zoufalý pokus, abychom nespadli do stejného bahna jako v minulosti," porovnával s odkazem na historika Jana Tesaře protektorát s rokem 1968.
To se ale nelíbilo poslanci Janu Burešovi (ODS), který se domnívá, že kolaborace a členství v odboji spojené v jedné osobě se musí rozlišovat podle jednotlivců. Ukázal své myšlenky na příkladu generála Aloise Eliáše. "To byl předseda protektorátní vlády, který za svou spolupráci s Benešem po Heydrichově příchodu zaplatil životem," vysvětlil.
Češi zatím mají v zákoně o státních svátcích stanovených devět významných dnů - 27. leden - Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, 8. březen - Mezinárodní den žen, 12. březen - Den přístupu České republiky k Severoatlantické smlouvě (NATO), 7. duben - Den vzdělanosti, 5. květen - Květnové povstání českého lidu, 15. květen - Den rodin, 10. červen - Vyhlazení obce Lidice, 27. červen - Den památky obětí komunistického režimu a 11. listopad - Den válečných veteránů. Významné dny nejsou svátky, lidé během nich chodí do práce.
Ministerstva k návrhu nemají připomínky, spíše se k poslanecké iniciativě staví pozitivně. Pouze ministerstvo dopravy by si přálo, aby vláda konečně zpracovala novelu, která by stanovila významné dny a případně také státní svátky podle jednotných objektivních kritérií.
Student filozofie Jan Palach se v lednu 1969 pokusil vyburcovat obyvatele Československa k odporu proti normalizaci, když se před Národním muzeem v Prazem polil hořlavinou a zapálil.
Po absolvování základní školy ve Všetatech studoval gymnázium v Mělníku. Zájem o historii ho dovedl k rozhodnutí studovat Filozofickou fakultu UK. Přijímací zkoušky sice udělal, ale nebyl přijat. Rok tedy studoval na Vysoké škole ekonomické. Přesto se dál zajímal o historii a sen studovat na filozofické fakultě ho neopustil. O dva roky později absolvoval znovu přijímací zkoušky a byl přijat do druhého ročníku obor dějepis - politická ekonomie.
Rok 1968 prožíval velmi intenzivně. Okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy nesl velmi těžce a nehodlal se s ní smířit. V touze probudit v lidech novou sílu, se uchýlil k nejzoufalejšímu činu, stal se lidskou pochodní. Jeho čin otřásl nejen Československem, ale i celým světem.
Těžce popálený Palach, popáleniny měl na více než osmdesáti procentech těla, žil ještě tři dny. Jeho pohřeb 25. ledna 1969 se stal manifestací proti režimu. V dalších dnech následovali Palachův příklad další mladí lidé. Někteří pokus o sebeupálení přežili, jiní ne. K nejznámějším jménům patří například Jan Zajíc, Evžen Plocek, Josef Hlavatý, Miroslav Malinka nebo Blanka Nacházelová.
Od chvíle, kdy se Palach zapálil až do pohřbu 25. ledna, drželi mladí lidé u sochy sv. Václava na pražském Václavském náměstí protestní hladovku za splnění jeho požadavků. Tím bylo okamžité zrušení cenzury a zákaz rozšiřování Zpráv (okupačního tisku). Mezi hladovkáři byl i Palachův následovník a příští pochodeň Jan Zajíc.
Po celém Československu se po Palachově smrti uskutečnily smuteční tryzny. V centru Prahy se 20. ledna 1969 sešel průvod tisíců lidí, kteří podporovali jeho požadavky a žádali odstoupení zkompromitovaných politiků.
Palachův pohřeb se stal celonárodní manifestací proti okupantům. Desetitisíce lidí se s ním rozloučily při obřadu v prostorách Karolina a v ulicích Prahy. V den pohřbu se upálil osmnáctiletý student průmyslové školy v Šumperku Jan Zajíc. Zanechal po sobě báseň o Palachovi a čtyři dopisy, v nichž se označuje jako pochodeň č. 2. Upálil se v Praze v průchodu domu na Václavské náměstí a na místě zemřel. K tomuto kroku se rozhodl poté, když viděl, že navzdory Palachovu činu se život vrací do starých kolejí.
Nakonec ale skutek Palachův došel o dvacet let později naplnění v tzv. Palachově týdnu, který předznamenal konec totalitního režimu v Československu.
Zákon by měl začít platit od 11. srpna 2013, tedy ode dne, kdy by Palach oslavil 65. narozeniny.
Související
ANO by v březnu vyhrálo volby. Ze Sněmovny by vypadly dvě vládní strany
Babiš kvůli migračnímu paktu zaútočil na Fialu s Rakušanem
Poslanecká sněmovna , Jan Palach , Miroslav Grebeníček
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Nejen Zelenského měli zabít. Toto je plán členů ochranky
před 1 hodinou
Peskov nechtěl komentovat tvrzení Kyjeva, že za pokusem o vraždu Zelenského stojí ruská FSB
před 1 hodinou
Miliardy pro Kyjev. EU schválila vyzbrojení a obnovu Ukrajiny z výnosů ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě 210 miliard eur
před 1 hodinou
Rulík a spol. nemůžou počítat s Hertlem. Vedení Vegas českého útočníka na domácí MS nepustí
Aktualizováno před 2 hodinami
Izrael nadále operuje v okolí Rafáhu. Pozastavení pomoci z USA popírá
před 2 hodinami
Zemřela hvězda filmu Pomáda, Susan Bucknerová
před 2 hodinami
Dohoda je na světě. EU použije zmražená ruská aktiva na pomoc Ukrajině
před 3 hodinami
Kůň zranil dítě během dostihů v Pardubicích, bez jezdce se dostal mezi lidi
před 4 hodinami
Ukrajinci pošlou vězně na frontu. Parlament rozhodl, kteří to budou
před 4 hodinami
Němečtí politici nemohou být v klidu. Policie šetří další útok
před 6 hodinami
Nebyl to první atentát na Zelenského. Ukrajinci mluví o ruských pokusech od začátku války
před 6 hodinami
"I největší zlo jde porazit." Fiala zmínil poselství druhé světové války
před 7 hodinami
Šéf BIS Koudelka se dočkal dalšího povýšení. Pavel jmenoval generály
před 8 hodinami
Fico na výročí konce války spílal "slabé" EU. Po Bruselu chce mírový plán
před 8 hodinami
Polsko zadrželo ruského zběha. Utíkal přímo z fronty na Ukrajině
před 9 hodinami
Pavel na Vítkově: Rusko rozpoutalo válku, která je podobně ničivá jako druhá světová
před 10 hodinami
Policie upřesnila informace o případu v Plzni. Ženu se podařilo zachránit
před 10 hodinami
Válka na Ukrajině: Rusové opět cílili na energetickou infrastrukturu
před 11 hodinami
Se Simonou Postlerovou se lidé rozloučí ve vinohradském divadle
před 12 hodinami
Polsko vnímá nové riziko z Ruska. Upozornil na něj prestižní deník
Polské bezpečnostní služby jsou v plné pohotovosti kvůli hrozbě bombových útoků a záškodnických akcí ze strany Ruska na území Evropy, řekl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v úterý. Reagoval tak na článek deníku Financial Times, že Moskva plánuje násilné sabotáže v zahraničí.
Zdroj: Lucie Podzimková