ÚSTR se hemží komunisty, hřímá Nečas

Rezignace všech členů původní vědecké rady obsazené "nezpochybnitelnými a nezávislými osobnostmi" podle Nečase "jasně ukázala, co se v ústavu děje".

"Dnes ve vědecké radě figurují jména bývalých dlouholetých členů KSČ a odpůrců vzniku ústavu, dokonce i lidí, kteří za totality vyučovali dějiny KSČ v Ústavu marxismu-leninismu, to hovoří samo za sebe," uvádí Nečas bez uvedení konkrétních jmen ve stanovisku, které dnes poskytl ČTK úřad vlády.

Do nové Rady se mimo jiné vrátí historik Vilém Prečan, který z ní odešel v roce 2010. Mezi členy vědecké rady budou také politik a historik Petr Pithart (KDU-ČSL), ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma či francouzská historička žijící ve Vídni Muriel Blaiveová, která dříve usilovala o křeslo ředitelky ústavu.

Podle zdroje ČTK má Nečas na mysli právě Jana Rataje, Petra Pitharta, Viléma Prečana a Oldřicha Tůmu. Server iDnes.cz upozornil na to, že o historikovi a politologovi Ratajovi uveřejnila v roce 1999 historička Helena Krejčová text, v němž popisuje jeho působení v 80. letech. "V letech 1981 - 1990 působil v Ústavu marxismu-leninismu UK v Praze, kde učil adepty humanitních věd dějinám KSČ a mezinárodního dělnického hnutí," píše Krejčová. Pithart, Prečan a Rataj byli členy KSČ. Pithart ji opustil v roce 1968, Prečan byl v roce 1970 vyloučen.

Předsedkyně hlavní rady ÚSTR Petruška Šustrová Nečasovy výhrady odmítla. "Premiér zřejmě neuznává, že člověk může změnit smýšlení. Poznala jsem v disentu mnoho bývalých komunistů a nemohu proti nim říct ani slovo, naopak si jich vážím," řekla Šustrová ČTK.

Jak píše ihned.cz., kandidáty ve středu předložila ředitelka ÚSTR Pavla Foglová druhé, hlavní radě této instituce. Ta je odpoledne schválila pěti hlasy, zdržela se Naděžda Kavalírová. "Ta jména jsou vskutku skvostná," řekla jedna ze členů hlavní rady Emilie Benešová. Větší debata se vedla o Pitharovi, většina radních ho nakonec obhájila. "Petr Pithart patřil mezi odpůrce vzniku ústavu," uvedla Kavalírová.

Člen nové vědecké rady Vilém Prečan nedávno prohlásil, že situace kolem ÚSTR je zpolitizovaná. "Protože politikové nejsou schopni rozumného konsenzu, učinili ze záležitostí ústavu politické kolbiště," míní historik.

"ODS byla spokojená v době, kdy měla rozhodující vliv na složení rady a odtud na obsazení vedoucích funkcí a obměňování personálu ústavu. Po loňských senátních volbách, kdy shodou okolností končilo funkční období většině členů rady, v jejímž čele stála pět let paní (Naděžda) Kavalírová, se změnil poměr sil Senátu," podotkl Prečan.

O Radě ÚSTR se ovšem velmi kriticky v Parlamentních novinách vyjádřil mediální expert Petr Žantovský a poodhalil méně známá fakta.

"Paní Petruška Šustrová byla členkou Hnutí revoluční mládeže. Toto hnutí se vyznačovalo různými maoistickými tezemi, vedl ho Petr Uhl, byl tam přítomen také pan Bašta a spousta dalších lidí, které jsme potom viděli ve veřejném životě. Byla to extrémně levicová organizace a tito lidé byli postihováni pro svou levicovou úchylku počátkem sedmdesátých let, nikoli nějakou antikomunistickou. To je věc, na kterou se zapomíná. A když teď takoví lidé velí instituci, která o sobě říká, že chce být objektivní studijní institucí, tak se divím," poznamenává Petr Žantovský.

Petr Pithart vstoupil do Komunistické strany Československa v roce 1960 a vystoupil z ní v roce 1968. „Vstoupil tam v době, kdy už byli komunistickým režimem popraveni lidé minimálně v řádu stovek a Petr Pithart jako syn komunistického funkcionáře o tom mohl, ale spíše musel vědět. To, že v devatenácti letech vstoupí do organizace, která vůči svému národu páchá genocidu, o něm něco vypovídá. To, že z ní vystoupí v okamžiku, kdy jeho skupina prohrává svůj boj, z něj nedělá hrdinu, ale dělá z něj poraženého," tvrdí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

A Vilém Prečan se stal v roce 1957 pracovníkem Historického ústavu ČSAV, což byl kádrově velmi čistý ústav, právě proto, že se měl zabývat výkladem novodobých dějin Československa. „Koneckonců je to vidět na jeho publikacích Cesta ke květnu nebo Slovenské národné povstanie a svědčí o tom, že pan Prečan určitě nebyl žádným disidentem uvnitř Historického ústavu. I když jsem prošel všechny možné zdroje, tak jsem se nikde nedočetl o tom, jestli pan Prečan byl, nebo nebyl v KSČ. Možná byl, možná nebyl. Já si myslím, že jako pracovník Historického ústavu ČSAV být musel, ale nemám k tomu žádný doklad," přiznává mediální odborník.