Praha - Strana LIDEM, která vznikla odštěpením části poslanců zvolených ze Věci veřejné, uvažuje, jestli bude vůbec kandidovat v předčasných volbách do Sněmovny. Podle první místopředsedkyně Dagmar Navrátilové je možné, že se členové LIDEM voleb nezúčastní ani na kandidátkách jiných stran. Řekla to dnes ČTK.
Věci veřejné (VV) zvažují spolupráci s jinými stranami. Hnutí Úsvit přímé demokracie, které založil senátor Tomio Okamura a ke kterému se hlásí poslanec Radim Fiala, chce kandidovat samostatně.
Bývalá vládní strana LIDEM se potýká s nedostatkem financí, protože státní příspěvky za poslanecké mandáty zůstaly VV. Strana navíc nemá předsedu, protože exšéfka a bývalá vicepremiérka Karolína Peake na post předsedkyně rezignovala. O tom, zda bude strana v předčasných sněmovních volbách kandidovat, by měla ve čtvrtek odpoledne rozhodnout republiková rada LIDEM.
Kandidovat určitě chtějí VV, které nyní podle předsedy Víta Bárty jednají o možné spolupráci s dalšími stranami. "I to, na jak krátkou trať se v současné době hraje, vyžaduje v sobě mít pokoru a vážit to, kdo v regionu je nejlepší nejenom v řadách Věcí veřejných," řekl novinářům Bárta.
Mluví se o tom, že by VV mohly spojit síly s hnutím senátora Okamury Úsvit přímé demokracie. Okamura to nevylučuje, podle něj mají VV s úsvitem shodné některé programové cíle, které se týkají prosazování přímé demokracie.
Úsvit chce sestavit samostatné kandidátky ve všech krajích, na listiny hnutí přijme i zástupce jiných organizací či stran. "Pro naše cíle hledáme podporu u všech občanů, iniciativ, politických stran. Není důležité, jestli je někdo doleva nebo doprava," řekl ČTK Okamura.
Jaké šance mají menší strany
Zásadními faktory pro konečné rozhodnutí voličů v případných předčasných volbách budou bezpochyby, jak podoby volebních kampaní jednotlivých stran, oslovení voličů novými politickými subjekty, ale i případné znechucení části zejména pravicových voličů v podobě odevzdání protestních hlasů mezi nové či malé politické strany a hnutí.
Takové tendence naznačuje nárůst podpory politickému hnutí miliardáře Andreje Babiše ANO 2011, které se s aktuálním ziskem 2,6% blíží tříprocentní hranici, či politickému hnutí Úsvit přímé demokracie se ziskem 2,7% hlasů, v jehož čele stojí senátor a neúspěšný prezidentský kandidát Tomio Okamura.
Pravicové voliče a zejména pak euroskeptiky oslovuje i SUVERENITA (SBB) s aktuální podporou 3,2% voličů, či Strana svobodných občanů, která se však aktuálně pohybuje pod dvouprocentní hranicí.
O návrat do Poslanecké sněmovny bude však usilovat i Strana zelených, které by v srpnu dalo svůj hlas 2,8% rozhodnutých voličů a zejména o protestní hlasy nespokojených voličů bude usilovat i Česká pirátská strana (2,4%). Tyto protestní hlasy sbírá i Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), která se aktuálně drží pod dvěma procenty.
Dvouprocentní hranici v srpnu dosáhla i strana bývalého premiéra Jiřího Paroubka LEV 21 (2%), která však své voliče ztrácí.
Nadále se pak jako zcela nereálné jeví možný volební úspěch Věcí veřejných (0,3%) či strany LIDEM, která má podporu 0,1% voličů.
Rozmělnění velkého procenta voličů mezi malé a nové politické subjekty naznačuje, snahu zejména pravicových voličů o hledání alternativ k tradičním politickým subjektům, či snahu o protestní volbu takových stran a hnutí, které by mohly napomoci žádaným změnám v chování vrcholných politiků a v samotné politické kultuře, informuje agentura SANEP.
Související
"S Piráty nechceme mít nic společného." Okamura řekl, s kým chce po parlamentních volbách vládnout
Miloš Zeman má osmdesátiny. Slavit bude na Hluboké, dorazí Fico či Babiš
Tomio Okamura , Věci veřejné , Volby 2013
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek