Okamura se paktuje s Véčkaři. Jakých koalic se můžeme dočkat?

Věci veřejné (VV) zvažují spolupráci s jinými stranami. Hnutí Úsvit přímé demokracie, které založil senátor Tomio Okamura a ke kterému se hlásí poslanec Radim Fiala, chce kandidovat samostatně.

Bývalá vládní strana LIDEM se potýká s nedostatkem financí, protože státní příspěvky za poslanecké mandáty zůstaly VV. Strana navíc nemá předsedu, protože exšéfka a bývalá vicepremiérka Karolína Peake na post předsedkyně rezignovala. O tom, zda bude strana v předčasných sněmovních volbách kandidovat, by měla ve čtvrtek odpoledne rozhodnout republiková rada LIDEM. 

Kandidovat určitě chtějí VV, které nyní podle předsedy Víta Bárty jednají o možné spolupráci s dalšími stranami. "I to, na jak krátkou trať se v současné době hraje, vyžaduje v sobě mít pokoru a vážit to, kdo v regionu je nejlepší nejenom v řadách Věcí veřejných," řekl novinářům Bárta. 

Mluví se o tom, že by VV mohly spojit síly s hnutím senátora Okamury Úsvit přímé demokracie. Okamura to nevylučuje, podle něj mají VV s úsvitem shodné některé programové cíle, které se týkají prosazování přímé demokracie.

Úsvit chce sestavit samostatné kandidátky ve všech krajích, na listiny hnutí přijme i zástupce jiných organizací či stran. "Pro naše cíle hledáme podporu u všech občanů, iniciativ, politických stran. Není důležité, jestli je někdo doleva nebo doprava," řekl ČTK Okamura.

Jaké šance mají menší strany 

Zásadními faktory pro konečné rozhodnutí voličů v případných předčasných volbách budou bezpochyby, jak podoby volebních kampaní jednotlivých stran, oslovení voličů novými politickými subjekty, ale i případné znechucení části zejména pravicových voličů v podobě odevzdání protestních hlasů mezi nové či malé politické strany a hnutí.

Takové tendence naznačuje nárůst podpory politickému hnutí miliardáře Andreje Babiše ANO 2011, které se s aktuálním ziskem 2,6% blíží tříprocentní hranici, či politickému hnutí Úsvit přímé demokracie se ziskem 2,7% hlasů, v jehož čele stojí senátor a neúspěšný prezidentský kandidát Tomio Okamura.

Pravicové voliče a zejména pak euroskeptiky oslovuje i SUVERENITA (SBB) s aktuální podporou 3,2% voličů, či Strana svobodných občanů, která se však aktuálně pohybuje pod dvouprocentní hranicí.

O návrat do Poslanecké sněmovny bude však usilovat i Strana zelených, které by v srpnu dalo svůj hlas 2,8% rozhodnutých voličů a zejména o protestní hlasy nespokojených voličů bude usilovat i Česká pirátská strana (2,4%). Tyto protestní hlasy sbírá i Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), která se aktuálně drží pod dvěma procenty.

Dvouprocentní hranici v srpnu dosáhla i strana bývalého premiéra Jiřího Paroubka LEV 21 (2%), která však své voliče ztrácí.

Nadále se pak jako zcela nereálné jeví možný volební úspěch Věcí veřejných (0,3%) či strany LIDEM, která má podporu 0,1% voličů.

Rozmělnění velkého procenta voličů mezi malé a nové politické subjekty naznačuje, snahu zejména pravicových voličů o hledání alternativ k tradičním politickým subjektům, či snahu o protestní volbu takových stran a hnutí, které by mohly napomoci žádaným změnám v chování vrcholných politiků a v samotné politické kultuře, informuje agentura SANEP.