Poslanci k ničemu: Tito si to ve sněmovně jen odseděli. Podívejte se

Praha - Předčasné volby se každým dnem blíží. Víte koho budete volit? Možná vám pomůže přehled, ve kterém se můžete podívat na aktivitu poslanců, kteří byli ve Sněmovně poslední tři roky.

V našem přehledu najdete informace o tom, kdo nejčastěji překládal zákony a kdo jich předložil nejméně. Kdo často mluvil a kdo se k řečnickému pultíku vůbec neodvážil? Našli se i takoví, kteří za celou dobu ve Sněmovně neřekli svým kolegům jedinou větu.

Největším předkladatelem zákonů se stal bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Celkově jich podal ke schválení osmdesát. Mezi nimi například novelu o dani z nemovitosti či novelu o státních svátcích. Druhé místo obsadil Jan Chvojka z České strany sociálně demokratické. Na rozdíl od Kalouska však byla velká část jeho návrhů zamítnuta už při prvním čtení. Podrobnou statistiku zpracoval portál ihned.cz.

Druhou kategorií je počet pronesených projevů. Největším řečníkem se stala Miroslava Němcová. Zásadním projevem byl ten k rozpuštění Poslanecké sněmovny, které předsedala. Naopak mezi nejméně aktivní patří například Štěpánka Fraňková z Věcí Veřejných. V seznamu najdeme i Romana Pekárka, který si nyní odpykává pětiletý trest za korupci.

Také exministra životního prostředí Pavla Drobila (ODS) práce ve sněmovně pravděpodobně příliš nebavila. Vypovídá o tom statistika z Poslanecké sněmovny. Drobil je nejméně aktivní poslanec. V plénu řečnil málo, ministry neinterpeloval, předložil pouze tři zákony a padesáti procent hlasování se vůbec neúčastnil.

"Tahle statistika vůbec o ničem nevypovídá, je to velmi zkreslený pohled. Nemám potřebu před ostatními řečnit pouze proto, abych byl vidět v televizi. A interpelace? Je přece jasné, že koaliční poslanci své ministry neinterpelují, to je výsada opozice," vysvětluje Pavel Drobil.

Mezi desítkou nejméně aktivních poslanců se objevil i další bývalý ministr Nečasova kabinetu - Jiří Besser z TOP 09, který byl sice hlavním vyjednavačem státu s církvemi o majetkovém vyrovnání, ve sněmovně o tom ale téměř nepromluvil. Drtivá většina jeho 18 vystoupení před poslanci přesto byla z doby, kdy byl ministrem, po odchodu z funkce se odmlčel.

Jen velmi málo aktivní byl také jihomoravský hejtman a místopředseda ČSSD Michal Hašek, který pravidelně vede tabulku nejčastěji chybějících poslanců - neúčastnil se 65 procent hlasování. Od titulu nejméně pracovitého poslance ho ale uchránil fakt, že má na svém kontě hned třicítku projevů a dvacet předložených zákonů. I když "jeho" jsou jen dva, ke zbývajícím se spíš přidal.

Poslanecká sněmovna byla rozpuštěna v úterý 20. srpna. Prezident Miloš Zeman pak následovně ohlásil datum předčasných voleb. Ty se budou konat 25. a 26. října.

Související

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Češi si za koncesionářské poplatky připlatí, rozhodla Sněmovna. I když nemají televizi

Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona, který přináší zásadní změny v oblasti financování veřejnoprávních médií. Takzvaná velká mediální novela, která zvyšuje koncesionářské poplatky a rozšiřuje okruh jejich plátců, prošla dolní komorou Parlamentu hlasy vládní čtyřkoalice, navzdory ostré kritice opozice. Předloha nyní míří k projednání do Senátu.

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna Pavel Drobil

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

včera

včera

Friedrich Merz (CDU)

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Aktualizováno včera

včera

Panamský průplav

Trumpův plán získat kontrolu nad Panamským průplavem se výrazně zkomplikoval

Plán Donalda Trumpa získat kontrolu nad přístavy v Panamském průplavu se setkal s tvrdým odporem z Pekingu a Hongkongu. V úterý čínští a hongkongští představitelé vystoupili proti návrhu prodat přístavy americké investiční skupině vedené společností BlackRock. Následkem toho prudce klesly akcie hongkongského konglomerátu CK Hutchison, který přístavy vlastní.

včera

včera

včera

včera

Petr Fiala

Svět se nezměnil, Evropu destabilizuje migrace, prohlásil Fiala

Předseda vlády Petr Fiala v úterý 18. března vystoupil na 12. ročníku konference Naše bezpečnost není samozřejmost, která se konala v Míčovně Pražského hradu. Ve svém projevu zdůraznil nutnost posilování obrany, ochrany vnitřní bezpečnosti a ekonomické stability České republiky.

včera

Gökhan Bacik

Bacik pro EZ promluvil o obnoveném konfliktu v Gaze. Bylo logické takový vývoj očekávat, míní

Izraelské nálety v noci na úterý zasáhly Pásmo Gazy a připravily o život stovky lidí. Podle Gokhana Bacika, experta na blízkovýchodní politiku z olomoucké Univerzity Palackého, bylo možné eskalaci očekávat, příměří s Hamásem totiž umožňuje Izraeli jednostranné akce. Mezitím USA útočí na Husíje v Jemenu, ale podle Bacika je bez širší strategie konflikt neukončitelný.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jak Trump mění Evropu? EU čelí zásadnímu přehodnocení bezpečnostní politiky

Evropská unie čelí zásadnímu přehodnocení své bezpečnostní politiky, a to především v důsledku nového přístupu prezidenta Donalda Trumpa a neustálé hrozby ze strany Ruska. V této souvislosti roste podle serveru Politico podpora společného zadlužení, které by mohlo sloužit k financování zbrojních investic. Tento krok má potenciál přiblížit EU k dlouhodobému cíli větší politické a fiskální integrace.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy