ČSSD má nahnáno, stranu už brzy čeká další zkouška

Sociální demokraté berou eurovolby velmi vážně, protože jejich výsledek může podle hlasů ze strany ukázat, jestli se podařilo zastavit nečekaný propad z loňského sněmovního hlasování. Špatný výsledek by navíc podle některých mohl stranu poznamenat před podzimními komunálními a senátními volbami. 

Tou by mohla být právě místopředsedkyně Senátu Gajdůšková, která je i díky své účasti ve vyjednávacích týmech o vládě i církevních restitucích veřejnosti známější než většina současných sociálnědemokratických europoslanců.

"Kdyby mi to bylo nabídnuto, neodmítla bych to s jedinou podmínkou, že současná europoslankyně z našeho kraje Olga Sehnalová bude také na volitelném místě," potvrdila dnes Gajdůšková ČTK, že o věci již přemýšlela. Později sice doplnila, že svoji roli vidí pořád více při projednávání evropských návrhů v národním Parlamentu, část sociálních demokratů ale připouští, že viditelných osobností, z nichž by se dal vybírat lídr kandidátky, není zdaleka tolik.

V minulosti se v souvislosti s vedením evropské kandidátky ČSSD nejčastěji mluvilo o Dienstbierovi. Právě pro něj se také po debatě v pondělí vyslovilo grémium největší parlamentní strany. Nakonec ale šéf strany Bohuslav Sobotka nominoval Dienstbiera na ministra pro lidská práva a rovné příležitosti a na šéfa legislativní rady vlády.

Volby druhé kategorie

Přestože ve Štrasburku i Bruselu téma nového složení jediné přímo volené instituce Evropské unie rezonuje už několik týdnů, v členských zemích je výběr europoslanců tradičně brán spíše jako „volby druhé kategorie". V předvolebních kampaních proto často dominují vnitropolitická témata.

Česká republika není v tomto směru žádnou výjimkou. Nadcházející eurovolby jsou navíc v Česku specifické tím, že se uskuteční jen několik měsíců po těch do Poslanecké sněmovny. Podle původního plánu se měly oboje volby uskutečnit ve stejném termínu, nicméně kvůli tomu, že se dolní komora Parlamentu na konci léta předčasně rozpustila, tomu tak nakonec nebude.

„V národních volbách voliči vědí, že mohou ovlivnit daně nebo důchody. Ve volbách do Evropského parlamentu ale nemají o tom, co vlastně ovlivňují, ponětí," vysvětlil na nedávné debatě „Co chystají politické strany?", kterou pořádal think-tank Evropské hodnoty, Pavel Šaradín, politolog z Katedry politologie a evropských studií Univerzity Palackého. I proto jsou podle něj evropské volby spíše volbami národními, které jsou navíc některými stranami interpretovány jako referendum o vládě, uvedl EurActiv.cz.

To potvrdil i ředitel think-tanku Evropské hodnoty Radko Hokovský. Podle něj mají voliči jen minimální informace o činnosti jednotlivých europoslanců. Při samotných volbách tak mohou jen těžko zhodnotit, jak se poslanci v minulém volebním období stavěli ke konkrétním evropským otázkám a legislativám.