Mezinárodní organizace kritizují Zemana. Prezident jim vrací úder: Nebuďte pokrytci!

Nezisková organizace Člověk v tísni upozorňuje na to, že v Uzbekistánu dochází k mučení politických vězňů a děti i dospělí jsou nuceni k otrocké práci za malou nebo žádnou mzdu. Další kontroverzi vyvolává také to, že uzbecká vláda neumožnila nezávislé vyšetřování masakru stovek demonstrantů postřílených státní bezpečností, ke kterému došlo v městě Andžin v roce 2005.

„Oslovili nás kolegové z Human Rights Watch a uzbečtí disidenti, zda bychom jim pomohli protestovat proti cestě Karimova do Prahy. Stav lidských práv v Uzbekistánu nás zajímá, protože sledujeme celý postsovětský prostor a v mnoha zemích v regionu pracujeme. Sdílíme názor, že přijímání autoritářských vládců legitimizuje jejich režimy, které potlačují lidská práva. Detailněji se v tomto směru zabýváme Ázerbájdžánem a Běloruskem," uvedl Rostislav Valvoda, vedoucí východoevropských programů společnosti Člověk v tísni.

Neziskové organizace poslaly Zemanovi otevřený dopis, ve kterém ho vyzvaly, aby při setkání s Karimovem požádal o vysvětlení vážného porušování lidských práv. Za posledních pět let se uzbecká hlava státu vydala do zemí Evropské unie jen dvakrát. V roce 2011 v Bruselu se s ním mnozí vysocí představitelé EU odmítli setkat.

„Uzbeckého prezidenta Islama Karimova pozval můj předchůdce a je věcí diplomatické zdvořilosti, že nový prezident přejímá závazky svého předchůdce," vysvětlil neziskovkám Zeman, podle kterého organizace neprotestovaly, když byl Klaus v roce 2004 v Uzbekistánu.

„Prezident Islam Karimov nedávno jednal s vysokými představiteli Evropské unie v Bruselu. Nevšiml jsem si, že byste protestovali proti této návštěvě. Spojené státy americké hodnotí Uzbekistán jako spojence v boji proti islámskému terorismu. Nevšiml jsem si, že byste proti tomuto americkému stanovisku protestovali," rýpnul si prezident v reakci na otevřený dopis a na závěr popřál neziskovým organizacím více informovanosti a méně pokrytectví.

Člověk v tísni se ale brání, že Klaus zemi navštívil ještě před andižanským masakrem, který dramaticky změnil pohled mezinárodní diplomacie na Uzbekistán.