Praha - Obvodní soud pro Prahu 3 dnes opět projednával žalobu bývalého ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a nynějšího ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), kterou podal mimo jiné kvůli svému loňskému odvolání z čela této instituce. Před soudem vystoupily členky rady ústavu Naděžda Kavalírová a Emilie Benešová. Kavalírová se Hermana zastávala. Kritička bývalého ředitele Benešová naopak jeho odvolání obhajovala. Soud bude kvůli výslechu dalších svědků pokračovat 2. května.
Herman se domnívá, že odvolání z funkce ředitele bylo neplatné a byl při něm porušen zákoník práce. U soudu si stěžuje také na neplatnost volby některých členů rady ÚSTR, kteří byli v době volby členy politické strany. Herman míní, že výpověď dostal neplatně, protože nebyla projednaná s odbory a ani mu nikdo nenabídl jiné místo.
Rada ústavu odvolala Hermana z funkce loni v dubnu kvůli tomu, že nebyla spokojena s jeho prací. Kavalírová uvedla, že nevěděla o tom, že by měl být na tomto jednání Herman z funkce odvolán. "Strašně jsem s tím nesouhlasila," uvedla dnes Kavalírová. Podle ní k odvolání ředitele nebyl důvod.
Současná šéfka rady Benešová naopak tvrdila, že byl Herman z funkce radou odvolán, protože mu byla vytýkána celá řada nedostatků. Posledním důvodem prý byla jeho pracovní cesta do USA, která údajně neměla žádný přínos. "Od počátku odmítl s radou spolupracovat a nechtěl poskytovat některé dokumenty," zdůvodnila také Benešová.
Herman nechtěl jednání soudu komentovat, do té doby než v případu rozhodne. Ministr je přesvědčený, že za jeho odchodem z čela ústavu byl politicky motivovaný puč, což radě vyčítali také její kritici. "Šlo o klíček k archivu bezpečnostních složek, protože jsou lidé, kteří mají zájem na tom, aby se minulost ne dostatečně otvírala," prohlásil Herman. Původce puče nechtěl jmenovat, ale údajně si to s nimi "vyříkal".
Ústav pro studium totalitních režimů 26. února oficiálně vystoupil z Platformy evropské paměti a svědomí. Potvrdil to mluvčí ústavu Pavel Ryjáček, informuje CT24. Platforma evropské paměti a svědomí sdružuje 43 obdobných ústavů z evropských zemí. S kritikou ÚSTR začala s nástupem jeho nového vedení.
Etický kodex platformy členským organizacím zakazuje, aby zaměstnávaly ať v placené, či neplacené funkci osoby, které v rámci totalitního režimu zastávaly placenou politickou funkci. Právě ÚSTR nedokázal dosud rozptýlit podezření, že takoví lidé v jeho rámci pracují. Předsedkyně rady Emilie Benešová ale už dříve uvedla, že žádné provinění ústavu nevidí. "Platforma nebyla schopna dokázat, že ÚSTR porušil kodex. Ústav si není vědom, že by vědomě zaměstnával lidi z komunismu," prohlásila v Interview.
Podle ÚSTR jde zřejmě o to, že někteří členové vědecké rady byli kdysi členy KSČ. Ti ale nejsou zaměstnanci ústavu. "Platforma nás tlačila do v podstatě bolševického kádrování a my jsme ho odmítli. To, že byl někdo jako Petr Pithart nebo Vilém Prečan v 50. nebo v 60. letech v komunistické straně a potom si to odčinil svou prací v disentu nebo v emigraci, to pro nás opravdu není důvod, abychom takového člověka do vědecké rady nezvali. Rozhodující jsou odborné a další kvality," řekl České televizi Ryjáček.
Související
Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?
Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 44 minutami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 1 hodinou
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 1 hodinou
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 2 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 3 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.
Zdroj: Libor Novák