Ministr Herman trvá na svém: Můj vyhazov z ÚSTR byl politický puč

Praha - Obvodní soud pro Prahu 3 dnes opět projednával žalobu bývalého ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a nynějšího ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), kterou podal mimo jiné kvůli svému loňskému odvolání z čela této instituce. Před soudem vystoupily členky rady ústavu Naděžda Kavalírová a Emilie Benešová. Kavalírová se Hermana zastávala. Kritička bývalého ředitele Benešová naopak jeho odvolání obhajovala. Soud bude kvůli výslechu dalších svědků pokračovat 2. května.

Herman se domnívá, že odvolání z funkce ředitele bylo neplatné a byl při něm porušen zákoník práce. U soudu si stěžuje také na neplatnost volby některých členů rady ÚSTR, kteří byli v době volby členy politické strany. Herman míní, že výpověď dostal neplatně, protože nebyla projednaná s odbory a ani mu nikdo nenabídl jiné místo.

Rada ústavu odvolala Hermana z funkce loni v dubnu kvůli tomu, že nebyla spokojena s jeho prací. Kavalírová uvedla, že nevěděla o tom, že by měl být na tomto jednání Herman z funkce odvolán. "Strašně jsem s tím nesouhlasila," uvedla dnes Kavalírová. Podle ní k odvolání ředitele nebyl důvod.

Současná šéfka rady Benešová naopak tvrdila, že byl Herman z funkce radou odvolán, protože mu byla vytýkána celá řada nedostatků. Posledním důvodem prý byla jeho pracovní cesta do USA, která údajně neměla žádný přínos. "Od počátku odmítl s radou spolupracovat a nechtěl poskytovat některé dokumenty," zdůvodnila také Benešová.

Herman nechtěl jednání soudu komentovat, do té doby než v případu rozhodne. Ministr je přesvědčený, že za jeho odchodem z čela ústavu byl politicky motivovaný puč, což radě vyčítali také její kritici. "Šlo o klíček k archivu bezpečnostních složek, protože jsou lidé, kteří mají zájem na tom, aby se minulost ne dostatečně otvírala," prohlásil Herman. Původce puče nechtěl jmenovat, ale údajně si to s nimi "vyříkal".

Ústav pro studium totalitních režimů 26. února oficiálně vystoupil z Platformy evropské paměti a svědomí. Potvrdil to mluvčí ústavu Pavel Ryjáček, informuje CT24. Platforma evropské paměti a svědomí sdružuje 43 obdobných ústavů z evropských zemí. S kritikou ÚSTR začala s nástupem jeho nového vedení.

Etický kodex platformy členským organizacím zakazuje, aby zaměstnávaly ať v placené, či neplacené funkci osoby, které v rámci totalitního režimu zastávaly placenou politickou funkci. Právě ÚSTR nedokázal dosud rozptýlit podezření, že takoví lidé v jeho rámci pracují. Předsedkyně rady Emilie Benešová ale už dříve uvedla, že žádné provinění ústavu nevidí. "Platforma nebyla schopna dokázat, že ÚSTR porušil kodex. Ústav si není vědom, že by vědomě zaměstnával lidi z komunismu," prohlásila v Interview.

Podle ÚSTR jde zřejmě o to, že někteří členové vědecké rady byli kdysi členy KSČ. Ti ale nejsou zaměstnanci ústavu. "Platforma nás tlačila do v podstatě bolševického kádrování a my jsme ho odmítli. To, že byl někdo jako Petr Pithart nebo Vilém Prečan v 50. nebo v 60. letech v komunistické straně a potom si to odčinil svou prací v disentu nebo v emigraci, to pro nás opravdu není důvod, abychom takového člověka do vědecké rady nezvali. Rozhodující jsou odborné a další kvality," řekl České televizi Ryjáček.

Související

ÚSTR Původní zpráva

Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?

Po kritickém komentáři Matěje Bílého poskytly EuroZprávy.cz začátkem června vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prostor pro vyjádření, což vyvolalo vlnu negativních reakcí. Někteří bývalí zaměstnanci a odborníci postupně anonymně sdíleli své obavy ohledně současného vedení ÚSTR. Na světlo světa vycházejí dříve nezveřejněné informace a také sporné údaje o vyplácení odměn vedení. Ekonomické otázky a údajné nehospodárné jednání dokonce měly vést k destabilizaci sekce ekonomiky. Rovněž se podařilo vyvrátit některé osobní útoky a nepravdivá tvrzení vůči Bílému.
Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

ústr Daniel Herman

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

21. července 2026 19:37

21. července 2026 18:24

21. července 2026 17:01

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

21. července 2026 15:52

21. července 2026 14:40

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

21. července 2026 13:22

Češka nesla na pláži v Chorvatsku slunečník. Zasáhl ji blesk, v nemocnici bojuje o život

Na pláži v chorvatské Bašce na ostrově Krk došlo v ranních hodinách k vážnému zranění ženy, kterou během silné bouřky zasáhl blesk v momentě, kdy nesla slunečník.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy