Praha - Obvodní soud pro Prahu 3 dnes opět projednával žalobu bývalého ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) a nynějšího ministra kultury Daniela Hermana (KDU-ČSL), kterou podal mimo jiné kvůli svému loňskému odvolání z čela této instituce. Před soudem vystoupily členky rady ústavu Naděžda Kavalírová a Emilie Benešová. Kavalírová se Hermana zastávala. Kritička bývalého ředitele Benešová naopak jeho odvolání obhajovala. Soud bude kvůli výslechu dalších svědků pokračovat 2. května.
Herman se domnívá, že odvolání z funkce ředitele bylo neplatné a byl při něm porušen zákoník práce. U soudu si stěžuje také na neplatnost volby některých členů rady ÚSTR, kteří byli v době volby členy politické strany. Herman míní, že výpověď dostal neplatně, protože nebyla projednaná s odbory a ani mu nikdo nenabídl jiné místo.
Rada ústavu odvolala Hermana z funkce loni v dubnu kvůli tomu, že nebyla spokojena s jeho prací. Kavalírová uvedla, že nevěděla o tom, že by měl být na tomto jednání Herman z funkce odvolán. "Strašně jsem s tím nesouhlasila," uvedla dnes Kavalírová. Podle ní k odvolání ředitele nebyl důvod.
Současná šéfka rady Benešová naopak tvrdila, že byl Herman z funkce radou odvolán, protože mu byla vytýkána celá řada nedostatků. Posledním důvodem prý byla jeho pracovní cesta do USA, která údajně neměla žádný přínos. "Od počátku odmítl s radou spolupracovat a nechtěl poskytovat některé dokumenty," zdůvodnila také Benešová.
Herman nechtěl jednání soudu komentovat, do té doby než v případu rozhodne. Ministr je přesvědčený, že za jeho odchodem z čela ústavu byl politicky motivovaný puč, což radě vyčítali také její kritici. "Šlo o klíček k archivu bezpečnostních složek, protože jsou lidé, kteří mají zájem na tom, aby se minulost ne dostatečně otvírala," prohlásil Herman. Původce puče nechtěl jmenovat, ale údajně si to s nimi "vyříkal".
Ústav pro studium totalitních režimů 26. února oficiálně vystoupil z Platformy evropské paměti a svědomí. Potvrdil to mluvčí ústavu Pavel Ryjáček, informuje CT24. Platforma evropské paměti a svědomí sdružuje 43 obdobných ústavů z evropských zemí. S kritikou ÚSTR začala s nástupem jeho nového vedení.
Etický kodex platformy členským organizacím zakazuje, aby zaměstnávaly ať v placené, či neplacené funkci osoby, které v rámci totalitního režimu zastávaly placenou politickou funkci. Právě ÚSTR nedokázal dosud rozptýlit podezření, že takoví lidé v jeho rámci pracují. Předsedkyně rady Emilie Benešová ale už dříve uvedla, že žádné provinění ústavu nevidí. "Platforma nebyla schopna dokázat, že ÚSTR porušil kodex. Ústav si není vědom, že by vědomě zaměstnával lidi z komunismu," prohlásila v Interview.
Podle ÚSTR jde zřejmě o to, že někteří členové vědecké rady byli kdysi členy KSČ. Ti ale nejsou zaměstnanci ústavu. "Platforma nás tlačila do v podstatě bolševického kádrování a my jsme ho odmítli. To, že byl někdo jako Petr Pithart nebo Vilém Prečan v 50. nebo v 60. letech v komunistické straně a potom si to odčinil svou prací v disentu nebo v emigraci, to pro nás opravdu není důvod, abychom takového člověka do vědecké rady nezvali. Rozhodující jsou odborné a další kvality," řekl České televizi Ryjáček.
Související
Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?
Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
před 1 hodinou
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
před 2 hodinami
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
před 3 hodinami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 5 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 6 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 7 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 8 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 8 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 10 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 11 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 12 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.
Zdroj: Libor Novák