Nový šéf ÚSTR se zlobí: Politici by měli ústav nechat dýchat a žít

"To, že se o ústav vedou nejrůznější politické sváry na pravici nebo levici, vytváří dojem, že je hájemstvím několika politických proudů. Politici by měli ústav nechat dýchat a žít. Tři čtyři roky kontinuální práce, to je šance, jak ho lépe ukotvit ve společnosti," myslí si Hazdra.

Činnost ústavu, jenž má nestranně zkoumat dobu nesvobody, tedy komunismu a nacismu, provázejí pře politiků i zaměstnanců už od doby před jeho vznikem v roce 2008. Přitahuje také určité typy lidí, kteří touží hodnotit minulost. Loni zvolená rada, jejíž členy vybírá Senát, vzbuzuje pochybnosti a nyní čelí kritice kvůli údajným chybám v konkurzu.

Ústav vede několik soudních sporů. Nově vyhrál soud s bývalým členem vedení ÚSTR Patrikem Košickým, který pracuje na ministerstvu kultury. V pátek bude další soud projednávat žalobu bývalého ředitele a současného ministra kultury Daniela Hermana kvůli jeho loňskému odvolání.

Třicetiletý Hazdra byl prvním náměstkem ředitelky ÚSTR Pavly Foglové od loňského dubna, působí také na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Hazdra byl zvolen ve třetím kole výběrového řízení. Proti jmenování se ihned postavili někteří zaměstnanci a dva neúspěšní kandidáti.

Ačkoli Hazdra očekával "revoltu", zatím k ní prý nedošlo. Jak říká, neplánuje dramatické personální změny. Jeho náměstkem bude od 1. června historik Ondřej Matějka, ředitel občanského sdružení Antikomplex. 

Jedním z jeho prvních úkolů bude vyřešit spornou digitalizaci, která už několik týdnů prochází kontrolou. Pracovníci Archivu bezpečnostních složek nemohli v minulosti kontrolovat materiály, když se převáděly do elektronické podoby. Teď, když je mohou kontrolovat, zjišťují, že naskenované dokumenty v řadě případů údajně neodpovídají originálům.

Literarky.cz vidí ale v ÚSTR problémy: "Ústav zůstává vnitřně rozdělený a Hazdra nemá šanci toto rozdělení překonat. Zároveň zřejmě nechce nijak razantně vstoupit ani do diskusí o statusu ústavu a chce ho měnit pozvolna, zevnitř, nenápadněji než otevřením diskuse o ustavujícím zákonu. Což znamená, že významná část historiků a komentátorů bude nadále ÚSTR považovat za podivnou a potenciálně zpolitizovanou instituci. Oprávněně."

ÚSTR vznikl v roce 2008 na základě zvláštního zákona, má k dispozici zvláštní rozpočtovou kapitolu a jeho radu jmenuje Senát. Už dlouho před jeho vznikem a po celou dobu jeho existence se diskutovalo a diskutuje o tom, nakolik pracuje na politickou objednávku (v době vzniku a v prvních letech fungování na objednávku ODS) a zda může být seriózním vědeckým pracovištěm.

Diskutuje se i o tom, zda neslouží spíš ke skandalizování, případně zastrašování veřejně známých osobností tím, že vytahuje dílčí informace z archívů StB. Diskutuje se o bulvarizujících kauzách, z nichž nejznámější jsou zřejmě „kauza Kundera" (Milan Kundera popsán jako udavač v článku týdeníku Respekt na základě informací pracovníka ÚSTR) a „atentát na Gottwalda", čili neověřená informace o tom, že skupina bratří Mašínů připravovala atentát na Klementa Gottwalda.

Činnost ÚSTR bývá často předmětem kritiky, zejména s ohledem na okruh témat, kterými se tato instituce zabývá. Současná podoba ÚSTR bývá označována jako antikomunistický pomník, který se ale nevěnuje systematickému vědeckému uchopení minulosti a role většinové společnosti v ní.

Ke kritice se přidal i Český svaz bojovníků za svobodu, který ÚSTR vytýká, že se v dostatečné míře nezabývá zkoumáním nacistické totality. Již dříve byl z jejich strany vysloven požadavek, aby ÚSTR zveřejnil seznamy agentů gestapa, což se nestalo.