Nový šéf ÚSTR se zlobí: Politici by měli ústav nechat dýchat a žít

Praha - Nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Zdeněk Hazdra slibuje, že nedovolí, aby ústav dál ovlivňovali politici. Respekt má instituci přinést jen kvalitní badatelská práce, která se musí dělat v klidu, a to může trvat i čtyři roky. Hazdra to řekl v rozhovoru pro ČTK. Do úřadu nastoupil dnes, odhadovaný mandát má na pět let. Svou koncepci chce podle svých slov zavádět postupně a ne žádnou revolucí. Jeho úspěch v konkurzu i průběh samotného výběrového řízení má ale řadu kritiků.

"To, že se o ústav vedou nejrůznější politické sváry na pravici nebo levici, vytváří dojem, že je hájemstvím několika politických proudů. Politici by měli ústav nechat dýchat a žít. Tři čtyři roky kontinuální práce, to je šance, jak ho lépe ukotvit ve společnosti," myslí si Hazdra.

Činnost ústavu, jenž má nestranně zkoumat dobu nesvobody, tedy komunismu a nacismu, provázejí pře politiků i zaměstnanců už od doby před jeho vznikem v roce 2008. Přitahuje také určité typy lidí, kteří touží hodnotit minulost. Loni zvolená rada, jejíž členy vybírá Senát, vzbuzuje pochybnosti a nyní čelí kritice kvůli údajným chybám v konkurzu.

Ústav vede několik soudních sporů. Nově vyhrál soud s bývalým členem vedení ÚSTR Patrikem Košickým, který pracuje na ministerstvu kultury. V pátek bude další soud projednávat žalobu bývalého ředitele a současného ministra kultury Daniela Hermana kvůli jeho loňskému odvolání.

Třicetiletý Hazdra byl prvním náměstkem ředitelky ÚSTR Pavly Foglové od loňského dubna, působí také na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Hazdra byl zvolen ve třetím kole výběrového řízení. Proti jmenování se ihned postavili někteří zaměstnanci a dva neúspěšní kandidáti.

Ačkoli Hazdra očekával "revoltu", zatím k ní prý nedošlo. Jak říká, neplánuje dramatické personální změny. Jeho náměstkem bude od 1. června historik Ondřej Matějka, ředitel občanského sdružení Antikomplex. 

Jedním z jeho prvních úkolů bude vyřešit spornou digitalizaci, která už několik týdnů prochází kontrolou. Pracovníci Archivu bezpečnostních složek nemohli v minulosti kontrolovat materiály, když se převáděly do elektronické podoby. Teď, když je mohou kontrolovat, zjišťují, že naskenované dokumenty v řadě případů údajně neodpovídají originálům.

Literarky.cz vidí ale v ÚSTR problémy: "Ústav zůstává vnitřně rozdělený a Hazdra nemá šanci toto rozdělení překonat. Zároveň zřejmě nechce nijak razantně vstoupit ani do diskusí o statusu ústavu a chce ho měnit pozvolna, zevnitř, nenápadněji než otevřením diskuse o ustavujícím zákonu. Což znamená, že významná část historiků a komentátorů bude nadále ÚSTR považovat za podivnou a potenciálně zpolitizovanou instituci. Oprávněně."

ÚSTR vznikl v roce 2008 na základě zvláštního zákona, má k dispozici zvláštní rozpočtovou kapitolu a jeho radu jmenuje Senát. Už dlouho před jeho vznikem a po celou dobu jeho existence se diskutovalo a diskutuje o tom, nakolik pracuje na politickou objednávku (v době vzniku a v prvních letech fungování na objednávku ODS) a zda může být seriózním vědeckým pracovištěm.

Diskutuje se i o tom, zda neslouží spíš ke skandalizování, případně zastrašování veřejně známých osobností tím, že vytahuje dílčí informace z archívů StB. Diskutuje se o bulvarizujících kauzách, z nichž nejznámější jsou zřejmě „kauza Kundera" (Milan Kundera popsán jako udavač v článku týdeníku Respekt na základě informací pracovníka ÚSTR) a „atentát na Gottwalda", čili neověřená informace o tom, že skupina bratří Mašínů připravovala atentát na Klementa Gottwalda.

Činnost ÚSTR bývá často předmětem kritiky, zejména s ohledem na okruh témat, kterými se tato instituce zabývá. Současná podoba ÚSTR bývá označována jako antikomunistický pomník, který se ale nevěnuje systematickému vědeckému uchopení minulosti a role většinové společnosti v ní.

Ke kritice se přidal i Český svaz bojovníků za svobodu, který ÚSTR vytýká, že se v dostatečné míře nezabývá zkoumáním nacistické totality. Již dříve byl z jejich strany vysloven požadavek, aby ÚSTR zveřejnil seznamy agentů gestapa, což se nestalo.

Související

ÚSTR Původní zpráva

Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?

Po kritickém komentáři Matěje Bílého poskytly EuroZprávy.cz začátkem června vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prostor pro vyjádření, což vyvolalo vlnu negativních reakcí. Někteří bývalí zaměstnanci a odborníci postupně anonymně sdíleli své obavy ohledně současného vedení ÚSTR. Na světlo světa vycházejí dříve nezveřejněné informace a také sporné údaje o vyplácení odměn vedení. Ekonomické otázky a údajné nehospodárné jednání dokonce měly vést k destabilizaci sekce ekonomiky. Rovněž se podařilo vyvrátit některé osobní útoky a nepravdivá tvrzení vůči Bílému.
Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

ústr Zdeněk Hazdra

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy