Praha - Nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Zdeněk Hazdra slibuje, že nedovolí, aby ústav dál ovlivňovali politici. Respekt má instituci přinést jen kvalitní badatelská práce, která se musí dělat v klidu, a to může trvat i čtyři roky. Hazdra to řekl v rozhovoru pro ČTK. Do úřadu nastoupil dnes, odhadovaný mandát má na pět let. Svou koncepci chce podle svých slov zavádět postupně a ne žádnou revolucí. Jeho úspěch v konkurzu i průběh samotného výběrového řízení má ale řadu kritiků.
"To, že se o ústav vedou nejrůznější politické sváry na pravici nebo levici, vytváří dojem, že je hájemstvím několika politických proudů. Politici by měli ústav nechat dýchat a žít. Tři čtyři roky kontinuální práce, to je šance, jak ho lépe ukotvit ve společnosti," myslí si Hazdra.
Činnost ústavu, jenž má nestranně zkoumat dobu nesvobody, tedy komunismu a nacismu, provázejí pře politiků i zaměstnanců už od doby před jeho vznikem v roce 2008. Přitahuje také určité typy lidí, kteří touží hodnotit minulost. Loni zvolená rada, jejíž členy vybírá Senát, vzbuzuje pochybnosti a nyní čelí kritice kvůli údajným chybám v konkurzu.
Ústav vede několik soudních sporů. Nově vyhrál soud s bývalým členem vedení ÚSTR Patrikem Košickým, který pracuje na ministerstvu kultury. V pátek bude další soud projednávat žalobu bývalého ředitele a současného ministra kultury Daniela Hermana kvůli jeho loňskému odvolání.
Třicetiletý Hazdra byl prvním náměstkem ředitelky ÚSTR Pavly Foglové od loňského dubna, působí také na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Hazdra byl zvolen ve třetím kole výběrového řízení. Proti jmenování se ihned postavili někteří zaměstnanci a dva neúspěšní kandidáti.
Ačkoli Hazdra očekával "revoltu", zatím k ní prý nedošlo. Jak říká, neplánuje dramatické personální změny. Jeho náměstkem bude od 1. června historik Ondřej Matějka, ředitel občanského sdružení Antikomplex.
Jedním z jeho prvních úkolů bude vyřešit spornou digitalizaci, která už několik týdnů prochází kontrolou. Pracovníci Archivu bezpečnostních složek nemohli v minulosti kontrolovat materiály, když se převáděly do elektronické podoby. Teď, když je mohou kontrolovat, zjišťují, že naskenované dokumenty v řadě případů údajně neodpovídají originálům.
Literarky.cz vidí ale v ÚSTR problémy: "Ústav zůstává vnitřně rozdělený a Hazdra nemá šanci toto rozdělení překonat. Zároveň zřejmě nechce nijak razantně vstoupit ani do diskusí o statusu ústavu a chce ho měnit pozvolna, zevnitř, nenápadněji než otevřením diskuse o ustavujícím zákonu. Což znamená, že významná část historiků a komentátorů bude nadále ÚSTR považovat za podivnou a potenciálně zpolitizovanou instituci. Oprávněně."
ÚSTR vznikl v roce 2008 na základě zvláštního zákona, má k dispozici zvláštní rozpočtovou kapitolu a jeho radu jmenuje Senát. Už dlouho před jeho vznikem a po celou dobu jeho existence se diskutovalo a diskutuje o tom, nakolik pracuje na politickou objednávku (v době vzniku a v prvních letech fungování na objednávku ODS) a zda může být seriózním vědeckým pracovištěm.
Diskutuje se i o tom, zda neslouží spíš ke skandalizování, případně zastrašování veřejně známých osobností tím, že vytahuje dílčí informace z archívů StB. Diskutuje se o bulvarizujících kauzách, z nichž nejznámější jsou zřejmě „kauza Kundera" (Milan Kundera popsán jako udavač v článku týdeníku Respekt na základě informací pracovníka ÚSTR) a „atentát na Gottwalda", čili neověřená informace o tom, že skupina bratří Mašínů připravovala atentát na Klementa Gottwalda.
Činnost ÚSTR bývá často předmětem kritiky, zejména s ohledem na okruh témat, kterými se tato instituce zabývá. Současná podoba ÚSTR bývá označována jako antikomunistický pomník, který se ale nevěnuje systematickému vědeckému uchopení minulosti a role většinové společnosti v ní.
Ke kritice se přidal i Český svaz bojovníků za svobodu, který ÚSTR vytýká, že se v dostatečné míře nezabývá zkoumáním nacistické totality. Již dříve byl z jejich strany vysloven požadavek, aby ÚSTR zveřejnil seznamy agentů gestapa, což se nestalo.
Související
Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?
Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta
Aktuálně se děje
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
včera
Izraelská armáda zabila velitele Hizballáhu i organizátora útoků ze 7. října
včera
Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb
včera
Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům
včera
Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět
včera
Španělsko se topí pod vodou. Video ukazuje, jak povodně zaplaví město za pár vteřin
včera
Česko se raduje z výsledků voleb v Moldavsku. Můžete se na nás spolehnout, vzkázal Sanduové Fiala
včera
Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování
včera
Trump zažaloval televizní stanici CBS
včera
WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael
včera
V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly
Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.
Zdroj: Libor Novák