Nový šéf ÚSTR se zlobí: Politici by měli ústav nechat dýchat a žít

Praha - Nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Zdeněk Hazdra slibuje, že nedovolí, aby ústav dál ovlivňovali politici. Respekt má instituci přinést jen kvalitní badatelská práce, která se musí dělat v klidu, a to může trvat i čtyři roky. Hazdra to řekl v rozhovoru pro ČTK. Do úřadu nastoupil dnes, odhadovaný mandát má na pět let. Svou koncepci chce podle svých slov zavádět postupně a ne žádnou revolucí. Jeho úspěch v konkurzu i průběh samotného výběrového řízení má ale řadu kritiků.

"To, že se o ústav vedou nejrůznější politické sváry na pravici nebo levici, vytváří dojem, že je hájemstvím několika politických proudů. Politici by měli ústav nechat dýchat a žít. Tři čtyři roky kontinuální práce, to je šance, jak ho lépe ukotvit ve společnosti," myslí si Hazdra.

Činnost ústavu, jenž má nestranně zkoumat dobu nesvobody, tedy komunismu a nacismu, provázejí pře politiků i zaměstnanců už od doby před jeho vznikem v roce 2008. Přitahuje také určité typy lidí, kteří touží hodnotit minulost. Loni zvolená rada, jejíž členy vybírá Senát, vzbuzuje pochybnosti a nyní čelí kritice kvůli údajným chybám v konkurzu.

Ústav vede několik soudních sporů. Nově vyhrál soud s bývalým členem vedení ÚSTR Patrikem Košickým, který pracuje na ministerstvu kultury. V pátek bude další soud projednávat žalobu bývalého ředitele a současného ministra kultury Daniela Hermana kvůli jeho loňskému odvolání.

Třicetiletý Hazdra byl prvním náměstkem ředitelky ÚSTR Pavly Foglové od loňského dubna, působí také na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Hazdra byl zvolen ve třetím kole výběrového řízení. Proti jmenování se ihned postavili někteří zaměstnanci a dva neúspěšní kandidáti.

Ačkoli Hazdra očekával "revoltu", zatím k ní prý nedošlo. Jak říká, neplánuje dramatické personální změny. Jeho náměstkem bude od 1. června historik Ondřej Matějka, ředitel občanského sdružení Antikomplex. 

Jedním z jeho prvních úkolů bude vyřešit spornou digitalizaci, která už několik týdnů prochází kontrolou. Pracovníci Archivu bezpečnostních složek nemohli v minulosti kontrolovat materiály, když se převáděly do elektronické podoby. Teď, když je mohou kontrolovat, zjišťují, že naskenované dokumenty v řadě případů údajně neodpovídají originálům.

Literarky.cz vidí ale v ÚSTR problémy: "Ústav zůstává vnitřně rozdělený a Hazdra nemá šanci toto rozdělení překonat. Zároveň zřejmě nechce nijak razantně vstoupit ani do diskusí o statusu ústavu a chce ho měnit pozvolna, zevnitř, nenápadněji než otevřením diskuse o ustavujícím zákonu. Což znamená, že významná část historiků a komentátorů bude nadále ÚSTR považovat za podivnou a potenciálně zpolitizovanou instituci. Oprávněně."

ÚSTR vznikl v roce 2008 na základě zvláštního zákona, má k dispozici zvláštní rozpočtovou kapitolu a jeho radu jmenuje Senát. Už dlouho před jeho vznikem a po celou dobu jeho existence se diskutovalo a diskutuje o tom, nakolik pracuje na politickou objednávku (v době vzniku a v prvních letech fungování na objednávku ODS) a zda může být seriózním vědeckým pracovištěm.

Diskutuje se i o tom, zda neslouží spíš ke skandalizování, případně zastrašování veřejně známých osobností tím, že vytahuje dílčí informace z archívů StB. Diskutuje se o bulvarizujících kauzách, z nichž nejznámější jsou zřejmě „kauza Kundera" (Milan Kundera popsán jako udavač v článku týdeníku Respekt na základě informací pracovníka ÚSTR) a „atentát na Gottwalda", čili neověřená informace o tom, že skupina bratří Mašínů připravovala atentát na Klementa Gottwalda.

Činnost ÚSTR bývá často předmětem kritiky, zejména s ohledem na okruh témat, kterými se tato instituce zabývá. Současná podoba ÚSTR bývá označována jako antikomunistický pomník, který se ale nevěnuje systematickému vědeckému uchopení minulosti a role většinové společnosti v ní.

Ke kritice se přidal i Český svaz bojovníků za svobodu, který ÚSTR vytýká, že se v dostatečné míře nezabývá zkoumáním nacistické totality. Již dříve byl z jejich strany vysloven požadavek, aby ÚSTR zveřejnil seznamy agentů gestapa, což se nestalo.

Související

ÚSTR Původní zpráva

Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?

Po kritickém komentáři Matěje Bílého poskytly EuroZprávy.cz začátkem června vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prostor pro vyjádření, což vyvolalo vlnu negativních reakcí. Někteří bývalí zaměstnanci a odborníci postupně anonymně sdíleli své obavy ohledně současného vedení ÚSTR. Na světlo světa vycházejí dříve nezveřejněné informace a také sporné údaje o vyplácení odměn vedení. Ekonomické otázky a údajné nehospodárné jednání dokonce měly vést k destabilizaci sekce ekonomiky. Rovněž se podařilo vyvrátit některé osobní útoky a nepravdivá tvrzení vůči Bílému.
Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

ústr Zdeněk Hazdra

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 7 minutami

před 34 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 5 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace

Východní polovinu Česka v těchto chvílích zasypává sníh, pokud se tedy vyplnily předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pomyslným viníkem je tlaková níže, která dokonce dostala vlastní jméno. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy