Námitka o hlasování byla v pořádku, hájí se Hamáček. Právník to ale vidí jinak

Praha – Středeční hlasování ve sněmovně o snížení spotřební daně na pohonné hmoty dopadlo jinak, než si vládní koalice představovala. Jeden z poslanců ČSSD vznesl námitku, předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček ji uznal, protože podle něj byla v pořádku. Opozice se ale brání a vyhrožuje žalobou k Ústavnímu soudu.

Hlasování bylo zpochybněno poté, co 17 poslanců ČSSD hlasovalo spolu s opozicí pro snížení spotřební daně na benzín a naftu. Bohuslav Sobotka se později snažil vysvětlit, že jeho lidé nevěděli, pro co vlastně zvedají ruku. Námitku jednoho z poslanců přijal předseda sněmovny Hamáček. Koalice proto chce o celé věci znovu hlasovat v pátek.

To se ale nelíbí pozici, podle které námitka vůbec neměla být uznána. „Jednání koaličních poslanců je skandální, jde o ohýbání zákona o jednacím řádu ve sněmovně," rozčiluje se předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura. Podobný názor má i KSČM. „Tato koalice pokračuje v praktikách koalicí předešlých, jen nemá paní Nagyovou," komentoval situaci Vojtěch Filip.

ODS chce hnát celou věc až k soudu. „Bylo tam několik pochybení, která se řetězila, například to, že námitka byla podána až po dost dlouhé pauze. Pan poslanec měl šanci ji podat ještě předtím, tedy bezprostředně vyhovět jednacímu řádu. Nebylo dáno přednostní slovo předsedovi poslaneckého klubu, což zase zákon o jednacím řádu přikazuje. Jsem přesvědčena, že by ta ústavní stížnost byla důvodná," uvedla Hamáčkova předchůdkyně v čele sněmovny Miroslava Němcová.

Hamáček se ale brání, že stížnost byla úplně v pořádku. „Podle zvykového práva je ta doba pro námitku asi tři až pět minut. Nechal jsem to změřit a od hlasování do doby vyhlášení přestávky uplynuly dvě minuty padesát vteřin. Kvůli přestávce pak pan poslanec Šincl ztratil možnost uplatnit námitku. To udělal okamžitě po tom, co začala sněmovna znovu jednat," popisuje pro DV TV situaci ze svého pohledu předseda sněmovny.

Problém ale byl v tom, že přestávka trvala skoro hodinu, fakticky tedy námitka byla vznesena po více než 60 minutách. Takový postup je podle ústavního právníka Jiřího Hřebejka na hraně s jednacím řádem, ve kterém se píše, že poslanec má hlasování zpochybnit bezprostředně po hlasování. Mohl by to být do budoucna nebezpečný precedens. „Jednou se prostě něco rozhodne a je třeba to respektovat, podobně jako jednou odehrané sportovní utkání nikdo zpětně nevrací. Z padesáti minut by v budoucnu mohl někdo připustit hodinu a půl, poté tři hodiny, poté třeba tři dny," komentoval dění pro ČT Hřebejk.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček Poslanecká sněmovna koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety

Ruský prezident Vladimir Putin se snaží zastrašit západní spojence eskalací konfliktu, tvrdí bývalý velvyslanec USA při NATO Ivo Daalder. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy