Odbory ÚSTR žalují ministerstvo zahraničí. Co je naštvalo?

Praha - Nezávislá odborová organizace Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) podala správní žalobu na ministerstvo zahraničních věcí a Česká centra. Odbory žádaly úřady o poskytnutí informací o bývalé ředitelce ÚSTR Pavle Foglové, která dříve byla také ředitelkou Českého centra ve Varšavě. Chtěly mimo jiné ověřit informaci, že kvůli pochybením předčasně skončila ve funkci. Ministerstvo i Česká centra však žádost odmítly kvůli ochraně osobních údajů.

Podle právního názoru žalobce (odborů) je takové rozhodnutí nezákonné, protože Foglová byla veřejně činnou osobou, píše se v žalobě, kterou má ČTK k dispozici. Odbory se dlouhodobě snaží prokázat, že Foglová byla pro vedení ústavu pro studium totality nekompetentní a poukázat na politizaci ústavu.

Žalobu na ministerstvo zahraničí a ústřední organizaci Českých center byla podle zjištění ČTK podána 30. května. Řízení zahájil pražský městský soud. Místopředseda Nezávislé odborové organizace ÚSTR Miroslav Vodrážka ČTK řekl, že soud se obrátil na odbory, zda by mohl rozhodnout v jejich nepřítomnosti, s tím ale nesouhlasily.

Odboráři se v žádosti mimo jiné ptali, jestli nevzniklo při výkonu funkce Foglové nějaké protiprávní jednání či nebyl porušen úřední postup, právní povinnosti či předpisy v Českém centru ve Varšavě. Zajímali se také o to, pokud pochybila, zda ji zaměstnavatele nějak potrestal.

Odboráři poukazují na právní názor, podle něhož se mohou i bez souhlasu údaje poskytnout, když jde o veřejně činnou osobu, funkcionáře nebo zaměstnance veřejné správy. Obojí platilo podle odborů i v době, když byla Foglová ředitelkou ÚSTR, tedy od dubna 2013 do konce dubna letošního roku. Proto prý její souhlas se zveřejněním informací nebyl a není nutný.

Odbory v žalobě navrhují, aby "soud vedle zrušení napadených rozhodnutí zároveň přikázal povinnému subjektu poskytnout žalobcem požadované informace, včetně doložených kopií".

Činnost ÚSTR bývá často předmětem kritiky, zejména s ohledem na okruh témat, kterými se tato instituce zabývá. Současná podoba ÚSTR bývá označována jako antikomunistický pomník, který se ale nevěnuje systematickému vědeckému uchopení minulosti a role většinové společnosti v ní. Ke kritice se přidal i Český svaz bojovníků za svobodu, který ÚSTR vytýká, že se v dostatečné míře nezabývá zkoumáním nacistické totality. Již dříve byl z jejich strany vysloven požadavek, aby ÚSTR zveřejnil seznamy agentů gestapa, což se nestalo.

Den po odvolání Daniela Hermana z čela ústavu rezignovala část vědecké rady a ředitelkou byla jmenována Pavla Foglová, bohemistka a polonistka, překladatelka. Dne 15. dubna 2013 odstoupila celá vědecká rada a byl odvolán první náměstek Eduard Stehlík.

V dubnu 2014 Rada ústavu zvolila novým ředitelem historika Zdeňka Hazdru. Výběr nového ředitele provázely četné spory a kritika. V květnu 2014 nepravomocně rozhodl Obvodní soud pro Prahu 3, že Herman byl odvolán protiprávně.

Související

ÚSTR Původní zpráva

Vedení si letos odměny nevyplatilo, vánoční ale byly štědré. Co se děje v ÚSTR?

Po kritickém komentáři Matěje Bílého poskytly EuroZprávy.cz začátkem června vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) prostor pro vyjádření, což vyvolalo vlnu negativních reakcí. Někteří bývalí zaměstnanci a odborníci postupně anonymně sdíleli své obavy ohledně současného vedení ÚSTR. Na světlo světa vycházejí dříve nezveřejněné informace a také sporné údaje o vyplácení odměn vedení. Ekonomické otázky a údajné nehospodárné jednání dokonce měly vést k destabilizaci sekce ekonomiky. Rovněž se podařilo vyvrátit některé osobní útoky a nepravdivá tvrzení vůči Bílému.
Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

ústr ministerstvo zahraničí

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 59 minutami

Helena Zeťová

Zemřela zpěvačka Helena Zeťová

Česko zasáhla jen pár dní před letošními Vánocemi nečekaná tragédie. Ve věku pouhých 44 let zemřela zpěvačka Helena Zeťová. Podle dostupných informací došlo k jejímu úmrtí za tragických okolností. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

České centrum v Kyjevě

Během ruského raketového útoku na Kyjev bylo zasaženo České centrum

Během pátečního raketového útoku ruské armády na ukrajinskou metropoli Kyjev bylo zasaženo i České centrum, které utrpělo škody v důsledku tlakové vlny. V době útoku se v budově nenacházeli žádní lidé, ale v okolních bytech žili civilisté, jak uvedl český ministr zahraničí Jan Lipavský na sociální síti X.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Chemické zbraně

Proč Kyjev zabil Kirillova? Používání chemických zbraní na Ukrajině není výjimkou

Obvinění z použití chemických zbraní během války na Ukrajině vzbuzují vážné obavy a znovu otevírají diskusi o respektování mezinárodního práva v konfliktech. Poslední události, včetně údajného atentátu na generála Igora , velitele ruských sil radiační, chemické a biologické ochrany, přitahují pozornost ke kontroverzní otázce využívání zakázaných látek na bojištích.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin: Orbán navrhnul vánoční příměří, Kyjev ho zamítnul

Ruský prezident Vladimir Putin vyjádřil ve čtvrtek ochotu jednat s nově zvoleným americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnosti ukončení války na Ukrajině. Tato vyjádření zazněla během jeho tradičního čtyřhodinového rozhovoru s novináři v Moskvě. Putin uvedl, že se s Trumpem osobně nesetkal více než čtyři roky, ale je připraven "kdykoli" zahájit diskuze na toto téma.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Vláda v USA kolabuje. Sněmovna zablokovala zákon o financování

Nad Spojenými státy se opět vznáší hrozba uzavření federální vlády, když návrh zákona o financování vlády podpořený Donaldem Trumpem ve Sněmovně reprezentantů neprošel. Ve čtvrtek večer se 38 republikánských zákonodárců vzepřelo svému budoucímu prezidentovi a hlasovalo proti návrhu. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Další důchodová změna. Od Nového roku se dotkne vybrané skupiny lidí

Důchody budou mít od ledna na základě pravidelné valorizace novou výši a některým lidem zároveň začnou chodit jinak, než byli zvyklí. Novela zákona o důchodovém pojištění totiž upravuje i způsob výplaty penzí lidem ve výkonu trestu odnětí svobody nebo v ústavu pro výkon zabezpečovací detence. 

včera

včera

včera

včera

Policie čelí kritice za postup v případu znásilněné dívky. Řeší ho inspekce

Mladá dívka se stala obětí brutálního mučení a znásilnění na Liberecku, kde ji násilník dva dny věznil. Po návratu v zuboženém stavu nenašla pomoc ani na policii, která její případ podle dostupných tvrzení zanedbala. Událost vyvolala vlnu kritiky a šetří ji Generální inspekce bezpečnostních sborů.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy