Alžběta II. navštívila i Česko. Král Charles opakovaně zavítal do Brna

Historická návštěva královny Alžběty II., která dnes zemřela v 96 letech, v ČR v březnu 1996 se stala první oficiální cestou britského panovníka na území Čech a Moravy v tisícileté historii česko-britských vztahů. Do Česka ji pozval tehdejší prezident Václav Havel a během návštěvy královna zavítala i do Brna. Havel se s britskou panovnicí setkal v Buckinghamském paláci už v únoru 1990 jako první poválečný československý prezident. Osobně se s ní setkali i čeští prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus.

Po příletu do Prahy 27. března 1996 předala tehdy sedmdesátiletá Alžběta II. svému hostiteli, prezidentu Václavu Havlovi, Velkokříž britského Řádu Lázně, jedno z nejvyšších britských vyznamenání. Havel dekoroval královnu řádem Bílého lva první třídy s Řádovým řetězem, který přísluší jen hlavám států. Britská panovnice se svým chotěm princem Philipem pobývala v ČR od středy 27. do pátku 29. března.

První pražskou pamětihodností, kterou si v úvodu návštěvy královna a vévoda z Edinburghu prohlédli, byl Karlův most. Královský pár se pozdravil s Pražany a návštěvníky hlavního města, kteří na tuto událost čekali již dlouhou dobu před jejich příchodem. Vyvrcholením prvního dne návštěvy byla večeře na Pražském hradě, během které se v přípitku královna zmínila o Mnichovské dohodě jako o "jediném stínu", který česko-britské vztahy zatěžuje. Zajímavostí bylo, že hlavním chodem byla hovězí svíčková pečeně, která se servírovala v den, kdy česká vláda zakázala dovoz britského hovězího masa kvůli takzvané nemoci šílených krav.

Následující den se královna setkala s tehdejším premiérem Václavem Klausem a předsedou Poslanecké sněmovny Milanem Uhdem a navštívila také Brno, kde ji rovněž vítaly davy nadšených lidí. Poslední den návštěvy si prohlédla pražskou Staroměstskou radnici a Pražský hrad, seznámila se s prací české pobočky Britské rady a v Betlémské kapli se setkala s britskou komunitou v Praze. Osobně se také pozdravila s vdovami po českých letcích, kteří za 2. světové války sloužili v britském letectvu. Princ Philip se v uniformě důstojníka britského Královského letectva poklonil v Praze-Dejvicích památce československých letců.

Královna měla vystoupit také v českém parlamentu, co se ale nakonec nestalo. Předseda Sněmovny Uhde kvůli tomu čelil kritice poté, co z jeho rozhovoru s novináři vyplynulo, že zřejmě jeho obava z nedůstojného zastoupení poslanců v parlamentním jednacím sále při královnině proslovu vedla k tomu, že Alžběta II.v parlamentu nevystoupila.

Občany České republiky pozdravila Alžběta II. během své návštěvy v Hovorech v Lánech, které vysílal Český rozhlas 31. března: "Těšila jsem se na svou návštěvu ve vaší zemi už tak dlouho. Bylo velkým zážitkem vidět, jak mnoho vaše země dokázala v tak krátké době pod vaším vedením," řekla královna. "Praha je opravdu krásná a jak bych mohla zapomenout na uvítání, které mi připravili v Brně. A dokonce jste pro nás zařídili i počasí. Naše země k sobě již nyní mají blízko. Možná je tato návštěva sblíží ještě více," prohlásila Alžběta II. Prezident Havel to v Českém rozhlase komentoval slovy, že návštěva britské panovnice, která se v České republice těšila velké pozornosti, byla zároveň určitou lekcí politické kultury. Královně poděkoval za hezká slova a jménem všech občanů za její návštěvu v České republice.

Alžběta II. poté v dopise prezidentovi Havlovi poděkovala na vřelé přijetí. O dopise informoval 2. dubna prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. Podle něho královna zvlášť zdůraznila, "že nikdy nezapomene davy zdravících občanů v Brně, a vyjádřila pocit jistoty, že návštěva bude mít dlouhotrvající přínos vzájemným vztahům mezi oběma zeměmi".

Václav Havel během královniny návštěvy současně připomněl své první setkání s ní v roce 1990: "Přijížděl jsem tehdy na oběd do Buckinghamského paláce jako ještě veskrze nezkušený československý prezident a vzpomínal jsem přitom na doby, kdy jsem jako chlapec sledoval pravidelně novinky z vašeho života v časopise The London Illustrated News," řekl jí. Havlova návštěva v Londýně v roce 1990 položila základ pro rozvoj především ekonomických a obchodních vztahů.

Poté se Havel s Alžbětou II. viděli třeba při finálovém utkání českých a německých fotbalistů na mistrovství Evropy 1996. A o dva roky později Havla v Buckinghamském paláci přijala královna s veškerými poctami včetně přehlídky vojenské stráže a slavnostního oběda. Britská královna přijala v listopadu 2007 i Havlova nástupce v prezidentském úřadu Václava Klause (i s jeho ženou Livií).

Asi půlhodinovou audienci u britské panovnice absolvoval v polovině června 2017 i český prezident Miloš Zeman. Zúčastnily se jí i prezidentova choť Ivana a dcera Kateřina, která tehdy v Británii studovala. Zeman mimo jiné hovořil o desetitisících českých občanů, kteří studují či pracují v Británii, a o tom, jaký bude jejich osud po britském odchodu z Evropské unie. Bylo to Zemanovo třetí setkání s Alžbětou II. Setkal se s ní i v červnu 2014 na společném obědě státníků na francouzské pláži u příležitosti 70. výročí vylodění spojenců v Normandii, a také v březnu 1996 během její návštěvy v ČR.

Vztah českých občanů k britské panovnici dokládá i dar, který poslala učitelka Jaroslava Londová ze Střední odborné školy Josefa Sousedíka ve Vsetíně královně Alžbětě II. v dubnu 2016 k jejím devadesátinám - bohatě zdobený několikapatrový perníkový výtvor. Učitelka již dříve poslala perníkové dary vévodovi a vévodkyni z Cambridge Williamovi a Kate u příležitosti jejich svatby i ke křtinám jejich dětí: "Před pěti lety, kdy se začala šířit informace o připravované svatbě, tak jsem byla mimořádně nadšená. To mě tak chytilo za srdce, že jsem se rozhodla, že i ke křtinám, které potom následovaly, pošleme. Takže oba dva potomci dostali od nás perníkový dar. Poslední připravovaný královně, to už byla třešinka, to mi i manžel řekl, že bych nemohla udělat, abych jí ten perník nevytvořila," řekla Londová ČTK.

Nový britský král Charles opakovaně navštívil Brno, zajímal se o vědu a inovace

Nový britský král Charles III. v minulosti opakovaně navštívil Brno, naposledy v roce 2010. "Zajímal se tehdy především o univerzitní život, mladé lidi, rozvoj vědy a inovací v Brně a na jižní Moravě. Bylo zážitkem jej tehdy osobně poznat a doprovodit," vzpomínal dnes v rozhovoru pro ČTK tehdejší hejtman Michal Hašek.

Charles se stal králem poté, co dnes zemřela jeho matka Alžběta II., bylo jí 96 let. "Odchodem Alžběty II. teprve fakticky končí 20. století a vlastně i 'starý dobrý svět', který jsem měl spojený právě s britskou královnou," uvedl Hašek.

Charles v roce 2010 v Brně převzal Velkou zlatou medaili Masarykovy univerzity. Obdržel ji za zájem o životní prostředí a trvale udržitelný rozvoj a za činnost v charitě. V kampusu v Brně-Bohunicích se setkal s vybranou skupinou studentů, s nimiž živě diskutoval o jejich projektech a nešetřil přitom úsměvy.

"Já jsem viděl, že jej zajímají problémy, které projekty řeší, že jim rozumí, a to považuji za důležité. Debata se proto neodehrávala ve frázích. Bylo to velmi lidské a otevřené," řekl tehdy ČTK po setkání s princem Charlesem rektor univerzity Petr Fiala, nynější premiér.

Následník britského trůnu vstoupil do sálu knihovny kampusu v očividně dobré náladě. Tři studentky mu představily své vědecké projekty. Přihlíželo tomu asi 60 posluchačů. Všechny princ Charles překvapil zájmem o předložená témata. Nechal si vysvětlovat detaily i odborné výrazy a projekty chválil.

Už v roce 1991 Charles do města přijel se svou tehdejší manželkou Dianou. Vítalo je zcela zaplněné Dominikánské náměstí. Do Brna se vrátil v roce 2000. Prohlédl si Technologický park a v nedalekém Vyškově zahájil činnost Britského vojenského poradního a výcvikového týmu.

Související

Královna Alžběta II.

Na dvoře Alžběty II. byl sovětský špion, potvrzují odtajněné dokumenty MI5

Prasklo další tajemství týkající se královny Alžběty II., která zemřela před více než dvěma lety ve věku 96 let po sedmi dekádách na britském trůnu. Panovnice svého času nebyla několik let informována, že jeden z dvořanů se přiznal k tomu, že byl sovětským špionem. Vyplývá to z nově zveřejněných dokumentů MI5, upozornila BBC. 

Více souvisejících

Královna Alžběta II. Král Charles III. (Karel III.) Česká republika

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Ilustrační fotografie.

Chceme-li chránit demokracii, musíme chránit i její jazyk. S označením „dezolát“ by se mělo šetřit

Označení „dezolát“ se z okrajového výrazu stalo běžnou nálepkou i ve vážně míněné publicistice. Když ho v titulku použije nejčtenější české médium, nejde už jen o slang nebo bezpředmětné urážky napříč běžnými občany, ale o dehonestaci. Případ filmu Velký vlastenecký výlet, který zachycuje cestu tří Čechů na Ukrajinu, ukazuje, jak se jazyk může stát nástrojem rozdělování. A jak největší médium v zemi, místo ochrany svobodné diskuse, podkopává její základy.

Aktualizováno před 1 hodinou

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Anonym vyhrožoval bombou v obchodních centrech v Praze

Zatím neznámý anonym se rozhodl zkomplikovat poslední červencovou sobotu lidem, kteří se v Praze vydali na nákupy. Policie prověřovala výhrůžku týkající se několika obchodních center v hlavním městě. Na místech zasahovali pyrotechnici. Bomba se nenašla.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

V Gaze umřeli hladem další lidé. Pomoc by mohla přijít ze vzduchu

Téměř třetina lidí v Pásmu Gazy se potýká s nedostatkem jídla, varovali pracovníci OSN. Izrael popírá, že by bránil dodávkám humanitární pomoci na palestinské území. Z problémů viní hnutí Hamás. Úřady jím vedené v pátek potvrdily úmrtí dalších několika podvyživených osob.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Tanky ABRAMS, ilustrační fotografie

Na Ukrajinu dorazily americké tanky M1A1 Abrams

Austrálie potvrdila dodávku první várky amerických tanků M1A1 Abrams, které byly darovány Ukrajině jako součást širšího balíčku vojenské pomoci. Z celkového počtu 49 tanků jich většina již dorazila na ukrajinské území, přičemž zbývající kusy mají být dodány v následujících měsících. 

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Formace i klamné cíle pro rakety. Jak ruské útoky dronů ničí odhodlání Ukrajiny?

Noc co noc se obloha nad Ukrajinou plní těžko odrazitelnými roji ruských dronů, řízených střel a balistických raket. Moskva zintenzivnila své nálety na konkrétní města, přičemž cíle jako Lutsk se ocitají pod opakovaným tlakem. Zatímco dříve mezi masivními útoky ubíhalo klidně i deset dní, nyní je interval zkrácen na tři až pět dní. Ukrajinská protivzdušná obrana je přetížená, a civilní ztráty dosáhly v červnu nejvyššího počtu za poslední tři roky: 232 obětí.

včera

Prezident Trump

Má Putina za přítele nebo protivníka? Trumpovy snahy ukončit válku selhaly na všech frontách

Po hrozbách, že přeruší vojenskou pomoc Ukrajině, se zdá, že prezident USA Donald Trump změnil svůj postoj. Původně se administrativa domnívala, že její proruská rétorika, signály a diplomacie vyvolají reciprocitu v Moskvě a otevřou cestu k ukončení rusko-ukrajinské války. Nyní se však zdá, že Trump pochopil, že tento přístup není jen slepou uličkou, ale že vedl k opačnému efektu — ruské útoky na ukrajinská města a vesnice jen eskalovaly.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Můžeme být mrtví, ale až do smrti zůstaneme svobodní, říká Zolotukhin. Ukrajinci i během války nastavují prezidentovi červené čáry

Ukrajinský expert na národní bezpečnost a bývalý náměstek ministra informační politiky Dmytro Zolotukhin v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz okomentoval kontroverzní krok prezidenta Volodymyra Zelenského a parlamentu, kteří se rozhodli podřídit nezávislé protikorupční agentury generální prokuratuře. „Z mého osobního pohledu – co je rozbité, nemůže být ještě více rozbité,“ říká. Upozorňuje přitom na sílu občanské společnosti, která podle něj dává najevo své hranice. „Ukrajinci mají svobodu a demokracii v krvi. Nemohou jednat jinak.“

včera

včera

včera

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump tu nebude navždy, říká expertka. EU čelí tlaku obchodnímu tlaku USA a hledá cestu ven

Evropská unie čelí vážné obchodní výzvě. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa plánuje zvýšit cla na evropské zboží, Brusel proto připravuje odvetná opatření. Hrozí další eskalace vztahů s USA, zatímco sílí snahy o nalezení alternativních partnerů. O možných dopadech, strategických směrech a varováních před Čínou promluvila pro EuroZprávy.cz výkonná ředitelka Institutu pro politiku a společnost Šárka Shoup.

včera

Gaza na pokraji humanitární katastrofy: Dochází potraviny pro podvyživené děti, jednání o příměří se zastavila

Pásmu Gazy hrozí akutní nedostatek specializované terapeutické výživy, která je klíčová pro záchranu životů vážně podvyživených dětí. Na kritickou situaci upozorňují agentury OSN a humanitární organizace. Podle nich se zásoby hotové terapeutické stravy (RUTF), nezbytné pro léčbu těžké podvýživy, vyčerpají do poloviny srpna, pokud nedojde k okamžitému doplnění dodávek.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy