ROZHOVOR | Armádní rozkazy ze strany vlády přivedly lidi na náměstí. Násilí k demokracii nepatří, říká pro EZ Rakušan

ROZHOVOR – Dospěl k názoru, že pokud by vláda s občany lépe komunikovala, nepřišlo by na nedělní pražskou demonstraci tak vysoký počet lidí. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan vytýká exekutivě, že národ v době koronavirové pandemie straší jen pokutami a dalšími postihy. „Od začátku krize je vládní rétorika s občany vedena armádním stylem a je zdůrazňováno, co se jim stane, když neuposlechnou. Postrádám nějaké detailnější vysvětlování či prevenci,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz šéf Starostů a nezávislých Vít Rakušan.

Deník Shopaholičky

Je přesvědčený, že nedělní demonstrace na pražském Staroměstském náměstí, která byla namířena proti vládním opatřením v souvislosti s koronavirovou pandemií, nebyla ojedinělou protestní akcí. „Jisté je, že se společenská a sociální tenze bude zvyšovat,“ říká poslanec Vít Rakušan. Zatím nechce predikovat, zda včerejší protest může vytvořit novou extrémní stranu či hnutí. „Zatím bych se opravdu zdržel jakéhokoli předpovědi ohledně toho, zda nespokojenost části lidí povede k založení extrémní či jiné strany. Tak daleko nevidím.“

Člen Výboru pro bezpečnost ve Sněmovně se rezolutně vymezuje proti násilí, které na akci vyeskalovalo. „Násilné projevy jsou úplně něčím jiným než svobodným vyjádřením názoru. Pokud posílám skandováním někoho do plynu, pak to s demokracií nemá už opravdu nic společného,“ podotýká Rakušan.

Bývalý starosta Kolína ale odmítá tvrzení, že v metropoli demonstrovali jen samí chuligáni, kteří se přijeli porvat kvůli nemožnosti dát si v hospodě pivo. „Byli tam i lidé, kterým současné vládní restrikce přijdou omezující, příliš zasahující do jejich osobního života či mají strach, jak vyžijí, když přišli o práci anebo nemohou podnikat. Právě této zmíněné skupině bych se opravdu intenzivně věnoval.“

Absolvent historie a germanistiky na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a školského managmentu na Univerzitě Karlově v Praze postrádá v České republice podobný přístup, jaký razí Německo. „U našich sousedů má prestižní virolog Christian Drosten své podcasty, které jsou hojně sledované, a srozumitelným jazykem veřejnosti vysvětluje, jakým způsobem se chránit, anebo co vir přináší či odnáší a podobně. Bohužel u nás taková vysvětlující osobnost chybí.“

Zastupitel Středočeského kraje konstatuje, že u nás je boj s koronavirem založen hlavně na represích. „ Což dokumentuje i prezident Miloš Zeman, který vyzývá k pokutování těch, co nenosí roušky,“ všímá si v rozhovoru pro EuroZprávy.cz předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

NA RODÍCÍ SE EXTREMISTICKOU STRANU JE ZATÍM BRZY

Pane předsedo Rakušane, nemáte obavy, že by po nedělní demonstraci namířené proti vládním opatřením v souvislosti s koronavirovou pandemií vyrostlo v zemi extrémistické hnutí či strana. Nemohl včerejší protest napomoci vzniku podobného spolku?

Nevím, zda je už nyní příhodné hovořit o nějaké rodící se extrémistické straně, ale jisté je, že se společenská a sociální tenze bude zvyšovat. Na Staroměstském náměstí totiž nebyli jen fotbaloví či hokejoví chuligáni, kteří se přijeli jen porvat. Byli tam i lidé, kteří se díky opatřením ocitli v životní nouzi, a to tím, že ztratili práci či životní perspektivu a samozřejmě hledají viníka, kdo za jejich situaci může. A část těchto nespokojenců se pak snadno dostává na vlnu nejrůznějších dezinformací i zjednodušeného vidění celé problému. Jejich postoj se pak promítne do skutečnosti, že odmítají respektovat vládní opatření. Osobně předpokládám a podotýkám, že radost z toho nemám, ale akce, jakou Praha zažila v neděli, nebyla ojedinělou. Zatím bych se ale opravdu zdržel jakéhokoli predikování ohledně toho, zda nespokojenost části lidí povede k založení extrémní či jiné strany. Tak daleko nevidím.

Odborníka na extrémismus Miroslava Mareše překvapila poměrně vysoká účast demonstrujících. Nezarazilo množství protestujících i vás?

Jelikož pozorně sleduji i virtuální prostor, v němž se řada lidí živí zaručenými informacemi a pravdami, které pochopitelně pocházejí z neověřených zdrojů, pak mě počet protestujících nepřekvapil. Spíše mně udivuje, že naše exekutiva nepracuje tak, aby podobným akcím předešla.

Měla by tedy podle vás s lidmi více komunikovat či detailněji jim vysvětlovat vyřčená vládní opatření? Jako germanista jste už jistě zareagoval, že německá i rakouská média označují včerejší protest za krizový mód, v němž prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš ztratili morální autoritu.

Ano, a právě proto se podívejme na Německo, kde prestižní virolog Christian Drosten má své podcasty, které jsou hojně sledované, a srozumitelným jazykem veřejnosti vysvětluje, jakým způsobem se chránit, anebo co vir přináší či odnáší a podobně. Bohužel u nás taková vysvětlující osobnost chybí. Musím konstatovat, že v České republice je boj s koronavirem založen hlavně na represích, což dokumentuje i rétorika prezidenta Miloše Zemana, který vyzývá k pokutování těch, co nenosí roušky. Od začátku krize je vládní komunikace s občany vedena armádním stylem. A to ve smyslu, tohle nedělejte, tam nechoďte, když to uděláte, hrozí vám sankce, ale lidé potřebují slyšet i nějaké vysvětlení, včetně prevence a jsem přesvědčený, že jim to chybí. Nedostatečná komunikace a absence informační kampaně ze strany státu je hmatatelná, viditelná a stojí právě za vysokou účastí lidí na nedělní demonstraci.

Tvrdíte, že vysoký počet nespokojených lidí vás nepřekvapil. Je něco, co vás v souvislosti s akcí udivilo? Například brutalita či agrese lidí, s jakou zaútočili na policisty.

Je jasné, že pokud na podobné akce přijdou lidé, jejichž cílem je organizovat bitky, anebo se těší, jak se porvou, potom takové atmosféry pro svůj záměr zcela evidentně využijí. Pak automaticky dojde k obrovské eskalaci násilí, jakého jsme byli svědky v poslední fázi demonstrace. Ale já bych trochu rozlišoval, kdo v neděli na Staroměstské náměstí přišel. Nemohu tvrdit, že na něj přišli jen chuligáni, kteří se chtěli porvat a pro své jednání by využili jakékoli situace, a jediné, co jim vadí je, že si nemohou nyní zajít do hospody na pivo. Zbývající část ale netvořili pouze násilníci. Byli tam i lidé, kterým současné vládní restrikce přijdou omezující, příliš zasahující do jejich osobního života či mají strach, jak vyžijí, když přišli o práci anebo nemohou podnikat. Právě této zmíněné skupině bych se opravdu intenzivně věnoval.

Ale i někteří lidé, kteří nepatří do skupiny chuligánů, napadli policisty. Jakékoli násilí je zavrženíhodné a nikdo nemá právo bít druhého jen kvůli tomu, že nemá na chleba.

Máte pravdu. Násilné projevy jsou úplně něčím jiným než svobodným vyjádřením názoru. Pokud budu mluvit za sebe, pak já osobně nikdy nikomu za žádných okolností nebudu ubírat právo, aby ve svobodné zemi vyjádřil jiný názor, než má vláda či politici. V tom přece tkví kouzlo demokracie, ale zásadně k ní nepatří násilné chování a vyřvávání, že chci někoho poslat do plynu. (Část demonstrantů posílala skandováním ministra zdravotnictví Romana Prymulu do plynu – pozn. red.). To už nemá s demokracií nic společného, naopak se dotýkám práv druhého člověka, jehož tak omezuji.

Deník Shopaholičky

Související

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Rozhovor

Pokud Babiš nevyřeší střet zájmů, musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by funkci premiéra nezvládl, říká právník

Právník Petr Bezouška z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, jaké dopady by měl nedořešený střetu zájmů Andreje Babiše, jakmile by nastoupil do čela vlády. „Musel by se vylučovat z rozhodování tak často, že by de facto nemohl řádně naplňovat svoji funkci předsedy vlády,“ řekl. Vysvětlil také, že prezident Petr Pavel aktuálně využívá svého ústavního manévrovacího prostoru na maximum. „Nicméně ani prezident není všemocný. Ústava po něm vyžaduje, aby vláda nakonec vznikla,“ podotkl Bezouška.
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Rozhovor

Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o možné ruské agresi proti Pobaltí. Nemyslí si, že by byla reálná v rámci jednoho až dvou let, ale zároveň to podle něj není zodpovědné smést ze stolu. „Pokud by přesto došlo k otevřené vojenské invazi do Pobaltí, šlo by od první minuty o válku Ruska s NATO, nikoli jen s Estonskem, Lotyšskem nebo Litvou,“ zdůraznil Kraus s tím, že lze počítat i s účastí Spojených států, protože by politické a vojenské náklady nebránění spojenců zkrátka byly příliš vysoké.

Více souvisejících

rozhovor Vít Rakušan (STAN) demonstrace proti opatřením (18.10.2020) Policie ČR Vláda ČR Roman Prymula (epidemiolog) Andrej Babiš Miloš Zeman Starostové a nezávislí (STAN)

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 2 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

včera

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

včera

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

včera

3. prosince 2025 21:58

Na Štědrý den půjde nakoupit i letos. Jeden z řetězců ale bude pokračovat v tradici

Česko odpočítává první dny letošního prosince, během kterého se obchody znovu podřídí zákonu a během vybraných svátků zůstanou uzavřené. Na Štědrý den ale ještě na mnoha místech nakoupíte. Jeden z řetězců nicméně nechá prodejny ve středu 24. prosince uzavřené.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy