ROZHOVOR | Armádní rozkazy ze strany vlády přivedly lidi na náměstí. Násilí k demokracii nepatří, říká pro EZ Rakušan

ROZHOVOR – Dospěl k názoru, že pokud by vláda s občany lépe komunikovala, nepřišlo by na nedělní pražskou demonstraci tak vysoký počet lidí. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan vytýká exekutivě, že národ v době koronavirové pandemie straší jen pokutami a dalšími postihy. „Od začátku krize je vládní rétorika s občany vedena armádním stylem a je zdůrazňováno, co se jim stane, když neuposlechnou. Postrádám nějaké detailnější vysvětlování či prevenci,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz šéf Starostů a nezávislých Vít Rakušan.

Je přesvědčený, že nedělní demonstrace na pražském Staroměstském náměstí, která byla namířena proti vládním opatřením v souvislosti s koronavirovou pandemií, nebyla ojedinělou protestní akcí. „Jisté je, že se společenská a sociální tenze bude zvyšovat,“ říká poslanec Vít Rakušan. Zatím nechce predikovat, zda včerejší protest může vytvořit novou extrémní stranu či hnutí. „Zatím bych se opravdu zdržel jakéhokoli předpovědi ohledně toho, zda nespokojenost části lidí povede k založení extrémní či jiné strany. Tak daleko nevidím.“

Člen Výboru pro bezpečnost ve Sněmovně se rezolutně vymezuje proti násilí, které na akci vyeskalovalo. „Násilné projevy jsou úplně něčím jiným než svobodným vyjádřením názoru. Pokud posílám skandováním někoho do plynu, pak to s demokracií nemá už opravdu nic společného,“ podotýká Rakušan.

Bývalý starosta Kolína ale odmítá tvrzení, že v metropoli demonstrovali jen samí chuligáni, kteří se přijeli porvat kvůli nemožnosti dát si v hospodě pivo. „Byli tam i lidé, kterým současné vládní restrikce přijdou omezující, příliš zasahující do jejich osobního života či mají strach, jak vyžijí, když přišli o práci anebo nemohou podnikat. Právě této zmíněné skupině bych se opravdu intenzivně věnoval.“

Absolvent historie a germanistiky na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a školského managmentu na Univerzitě Karlově v Praze postrádá v České republice podobný přístup, jaký razí Německo. „U našich sousedů má prestižní virolog Christian Drosten své podcasty, které jsou hojně sledované, a srozumitelným jazykem veřejnosti vysvětluje, jakým způsobem se chránit, anebo co vir přináší či odnáší a podobně. Bohužel u nás taková vysvětlující osobnost chybí.“

Zastupitel Středočeského kraje konstatuje, že u nás je boj s koronavirem založen hlavně na represích. „ Což dokumentuje i prezident Miloš Zeman, který vyzývá k pokutování těch, co nenosí roušky,“ všímá si v rozhovoru pro EuroZprávy.cz předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

NA RODÍCÍ SE EXTREMISTICKOU STRANU JE ZATÍM BRZY

Pane předsedo Rakušane, nemáte obavy, že by po nedělní demonstraci namířené proti vládním opatřením v souvislosti s koronavirovou pandemií vyrostlo v zemi extrémistické hnutí či strana. Nemohl včerejší protest napomoci vzniku podobného spolku?

Nevím, zda je už nyní příhodné hovořit o nějaké rodící se extrémistické straně, ale jisté je, že se společenská a sociální tenze bude zvyšovat. Na Staroměstském náměstí totiž nebyli jen fotbaloví či hokejoví chuligáni, kteří se přijeli jen porvat. Byli tam i lidé, kteří se díky opatřením ocitli v životní nouzi, a to tím, že ztratili práci či životní perspektivu a samozřejmě hledají viníka, kdo za jejich situaci může. A část těchto nespokojenců se pak snadno dostává na vlnu nejrůznějších dezinformací i zjednodušeného vidění celé problému. Jejich postoj se pak promítne do skutečnosti, že odmítají respektovat vládní opatření. Osobně předpokládám a podotýkám, že radost z toho nemám, ale akce, jakou Praha zažila v neděli, nebyla ojedinělou. Zatím bych se ale opravdu zdržel jakéhokoli predikování ohledně toho, zda nespokojenost části lidí povede k založení extrémní či jiné strany. Tak daleko nevidím.

Odborníka na extrémismus Miroslava Mareše překvapila poměrně vysoká účast demonstrujících. Nezarazilo množství protestujících i vás?

Jelikož pozorně sleduji i virtuální prostor, v němž se řada lidí živí zaručenými informacemi a pravdami, které pochopitelně pocházejí z neověřených zdrojů, pak mě počet protestujících nepřekvapil. Spíše mně udivuje, že naše exekutiva nepracuje tak, aby podobným akcím předešla.

Měla by tedy podle vás s lidmi více komunikovat či detailněji jim vysvětlovat vyřčená vládní opatření? Jako germanista jste už jistě zareagoval, že německá i rakouská média označují včerejší protest za krizový mód, v němž prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš ztratili morální autoritu.

Ano, a právě proto se podívejme na Německo, kde prestižní virolog Christian Drosten má své podcasty, které jsou hojně sledované, a srozumitelným jazykem veřejnosti vysvětluje, jakým způsobem se chránit, anebo co vir přináší či odnáší a podobně. Bohužel u nás taková vysvětlující osobnost chybí. Musím konstatovat, že v České republice je boj s koronavirem založen hlavně na represích, což dokumentuje i rétorika prezidenta Miloše Zemana, který vyzývá k pokutování těch, co nenosí roušky. Od začátku krize je vládní komunikace s občany vedena armádním stylem. A to ve smyslu, tohle nedělejte, tam nechoďte, když to uděláte, hrozí vám sankce, ale lidé potřebují slyšet i nějaké vysvětlení, včetně prevence a jsem přesvědčený, že jim to chybí. Nedostatečná komunikace a absence informační kampaně ze strany státu je hmatatelná, viditelná a stojí právě za vysokou účastí lidí na nedělní demonstraci.

Tvrdíte, že vysoký počet nespokojených lidí vás nepřekvapil. Je něco, co vás v souvislosti s akcí udivilo? Například brutalita či agrese lidí, s jakou zaútočili na policisty.

Je jasné, že pokud na podobné akce přijdou lidé, jejichž cílem je organizovat bitky, anebo se těší, jak se porvou, potom takové atmosféry pro svůj záměr zcela evidentně využijí. Pak automaticky dojde k obrovské eskalaci násilí, jakého jsme byli svědky v poslední fázi demonstrace. Ale já bych trochu rozlišoval, kdo v neděli na Staroměstské náměstí přišel. Nemohu tvrdit, že na něj přišli jen chuligáni, kteří se chtěli porvat a pro své jednání by využili jakékoli situace, a jediné, co jim vadí je, že si nemohou nyní zajít do hospody na pivo. Zbývající část ale netvořili pouze násilníci. Byli tam i lidé, kterým současné vládní restrikce přijdou omezující, příliš zasahující do jejich osobního života či mají strach, jak vyžijí, když přišli o práci anebo nemohou podnikat. Právě této zmíněné skupině bych se opravdu intenzivně věnoval.

Ale i někteří lidé, kteří nepatří do skupiny chuligánů, napadli policisty. Jakékoli násilí je zavrženíhodné a nikdo nemá právo bít druhého jen kvůli tomu, že nemá na chleba.

Máte pravdu. Násilné projevy jsou úplně něčím jiným než svobodným vyjádřením názoru. Pokud budu mluvit za sebe, pak já osobně nikdy nikomu za žádných okolností nebudu ubírat právo, aby ve svobodné zemi vyjádřil jiný názor, než má vláda či politici. V tom přece tkví kouzlo demokracie, ale zásadně k ní nepatří násilné chování a vyřvávání, že chci někoho poslat do plynu. (Část demonstrantů posílala skandováním ministra zdravotnictví Romana Prymulu do plynu – pozn. red.). To už nemá s demokracií nic společného, naopak se dotýkám práv druhého člověka, jehož tak omezuji.

Související

Petr Macinka na zasedání nové vlády Rozhovor

Macinka není kompetentní pro funkci šéfa diplomacie, Babiš je teď ve složité situaci, míní politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvila o SMS zprávách ministra zahraničních věcí Petra Macinky prezidentu Petru Pavlovi, které Hrad označil za vydírání. „I pokud se jedná o akt učiněný v rámci akutního zamlžení mysli nebo pod vlivem uvolněné atmosféry v nějakém restauračním zařízení, poukazuje to minimálně na to, že pan Macinka není kompetentní a způsobilý zastávat funkci šéfa české diplomacie,“ zdůraznila.
Tomáš Řepa Rozhovor

USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa

Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.

Více souvisejících

rozhovor Vít Rakušan (STAN) demonstrace proti opatřením (18.10.2020) Policie ČR Vláda ČR Roman Prymula (epidemiolog) Andrej Babiš Miloš Zeman Starostové a nezávislí (STAN)

Aktuálně se děje

včera

včera

Arc de Trump

Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě

Bílý dům oficiálně odhalil ambiciózní plány na výstavbu monumentálního vítězného oblouku, který má vyrůst přímo v hlavním městě Spojených států. Projekt, pro nějž se vžil název „Arc de Trump“, představil sám prezident Donald Trump. Ten neskrývá nadšení a na sociálních sítích uvedl, že půjde o největší a nejkrásnější triumfální oblouk na celém světě, který bude sloužit Američanům po mnoho nadcházejících desetiletí.

včera

Prezident Trump

Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop

Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).

včera

Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

včera

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

včera

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku

Nález trhaviny v blízkosti plynovodu Balkan Stream na srbském území vyvolal vlnu spekulací a diplomatického napětí. Podle bezpečnostních expertů se však s největší pravděpodobností nejednalo o reálný pokus o zničení klíčové infrastruktury, ale o rafinovanou provokaci ruských tajných služeb. Hlavním cílem této operace mělo být ovlivnění nedělních parlamentních voleb v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o politické přežití.

včera

Donald Trump

Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident

Americký prezident Donald Trump vyvolal na politické scéně i sociálních sítích nebývalý rozruch, když se v ostrém příspěvku na své platformě Truth Social pustil do řady dříve loajálních konzervativních komentátorů a influencerů. Předmětem sporu se stala válka v Íránu, kterou Trump zahájil a kterou část jeho dosavadních spojenců začala otevřeně kritizovat. Prezident na tyto výtky reagoval salvou urážek, v nichž své oponenty označil za „hloupé lidi“ s nízkým IQ a neúspěšné mediální osobnosti.

včera

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Co potřebujete vědět o volbách v Maďarsku: Výsledky se mohou sčítat týden, průzkumy věstí pád Orbána

Maďarsko stojí na prahu historického okamžiku. V neděli 12. dubna 2026 se otevřou volební místnosti v hlasování, které může po dlouhých šestnácti letech ukončit éru premiéra Viktora Orbána. Tato volba není sledována pouze v Budapešti, ale s napětím ji vyhlížejí i v Bruselu, Moskvě a Washingtonu. Orbán si totiž za léta u moci vybudoval pozici klíčového evropského spojence Donalda Trumpa i Vladimira Putina, což z něj činí postavu s vlivem, který dalece přesahuje hranice desetimilionového Maďarska.

včera

Kamala Harrisová

Kamala Harris zvažuje kandidaturu na prezidenta v roce 2028

Bývalá viceprezidentka Kamala Harris poprvé otevřeně promluvila o své politické budoucnosti a potvrdila, že zvažuje kandidaturu na úřad prezidenta v roce 2028. Učinila tak během pátečního vystoupení na sjezdu National Action Network v New Yorku, kde se jí revizor Al Sharpton přímo zeptal na její plány. „Přemýšlím o tom, přemýšlím o tom,“ odpověděla Harris za bouřlivého potlesku a skandování davu, který ji vyzýval k návratu do boje o Bílý dům.

včera

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Maďarsko na prahu historického přelomu. Do voleb zbývá jediný den

Maďarsko se nachází na prahu historického přelomu. Před rozhodujícími volbami, které mohou ukončit šestnáctiletou nepřetržitou vládu Viktora Orbána a jeho strany Fidesz, vrcholí kampaň v extrémně napjaté atmosféře. Hlavní vyzyvatel Péter Magyar, bývalý insider vládního tábora, který se proti systému vzbouřil, cítí šanci na vítězství a v průzkumech si udržuje průměrný náskok deseti procentních bodů.

včera

Mise Artemis II byla návratem astronautů úspěšně završena

Historický milník: Mise Artemis II úspěšně dokončena, astronauti se v pořádku vrátili na Zemi

Čtyři astronauti mise Artemis II se v pátek večer úspěšně vrátili na Zemi, když jejich vesmírná kapsle Orion dosedla do hladiny Tichého oceánu u pobřeží San Diega. Posádka ve složení Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Jeremy Hansen je v dobrém zdravotním stavu. Tímto historickým okamžikem skončila desetidenní výprava, která lidstvo po více než půl století opět přiblížila k Měsíci.

včera

10. dubna 2026 21:58

StarDance představila letošní porotu. Prohlédněte si galerii

Návrat Chlopčíka a jedna novicka. StarDance odhalila složení poroty

Hvězdné účastníky letošní řady StarDance už známe, ale představování důležitých lidí pokračuje. Česká televize konkrétně odhalila nové složení poroty. Televizní diváci očekávali, že bude tříčlenná. Nakonec je to ale jinak. Mezi porotci se objeví jeden nováček. 

10. dubna 2026 21:05

10. dubna 2026 20:22

10. dubna 2026 19:37

10. dubna 2026 18:59

Trumpův vzkaz Íránu přinutil slavného herce k reakci. Bílý dům se ozval

Dlouhotrvající slovní válka mezi současným americkým prezidentem Donaldem Trumpem a slavným hercem Georgem Clooneym se opět rozhořela. Clooney zkritizoval politika za jeho výhrůžky Íránu v uplynulých dnech. Bílý dům následně prudce reagoval. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy