ROZHOVOR | Armádní rozkazy ze strany vlády přivedly lidi na náměstí. Násilí k demokracii nepatří, říká pro EZ Rakušan

ROZHOVOR – Dospěl k názoru, že pokud by vláda s občany lépe komunikovala, nepřišlo by na nedělní pražskou demonstraci tak vysoký počet lidí. Předseda hnutí STAN Vít Rakušan vytýká exekutivě, že národ v době koronavirové pandemie straší jen pokutami a dalšími postihy. „Od začátku krize je vládní rétorika s občany vedena armádním stylem a je zdůrazňováno, co se jim stane, když neuposlechnou. Postrádám nějaké detailnější vysvětlování či prevenci,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz šéf Starostů a nezávislých Vít Rakušan.

Je přesvědčený, že nedělní demonstrace na pražském Staroměstském náměstí, která byla namířena proti vládním opatřením v souvislosti s koronavirovou pandemií, nebyla ojedinělou protestní akcí. „Jisté je, že se společenská a sociální tenze bude zvyšovat,“ říká poslanec Vít Rakušan. Zatím nechce predikovat, zda včerejší protest může vytvořit novou extrémní stranu či hnutí. „Zatím bych se opravdu zdržel jakéhokoli předpovědi ohledně toho, zda nespokojenost části lidí povede k založení extrémní či jiné strany. Tak daleko nevidím.“

Člen Výboru pro bezpečnost ve Sněmovně se rezolutně vymezuje proti násilí, které na akci vyeskalovalo. „Násilné projevy jsou úplně něčím jiným než svobodným vyjádřením názoru. Pokud posílám skandováním někoho do plynu, pak to s demokracií nemá už opravdu nic společného,“ podotýká Rakušan.

Bývalý starosta Kolína ale odmítá tvrzení, že v metropoli demonstrovali jen samí chuligáni, kteří se přijeli porvat kvůli nemožnosti dát si v hospodě pivo. „Byli tam i lidé, kterým současné vládní restrikce přijdou omezující, příliš zasahující do jejich osobního života či mají strach, jak vyžijí, když přišli o práci anebo nemohou podnikat. Právě této zmíněné skupině bych se opravdu intenzivně věnoval.“

Absolvent historie a germanistiky na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a školského managmentu na Univerzitě Karlově v Praze postrádá v České republice podobný přístup, jaký razí Německo. „U našich sousedů má prestižní virolog Christian Drosten své podcasty, které jsou hojně sledované, a srozumitelným jazykem veřejnosti vysvětluje, jakým způsobem se chránit, anebo co vir přináší či odnáší a podobně. Bohužel u nás taková vysvětlující osobnost chybí.“

Zastupitel Středočeského kraje konstatuje, že u nás je boj s koronavirem založen hlavně na represích. „ Což dokumentuje i prezident Miloš Zeman, který vyzývá k pokutování těch, co nenosí roušky,“ všímá si v rozhovoru pro EuroZprávy.cz předseda hnutí STAN Vít Rakušan.

NA RODÍCÍ SE EXTREMISTICKOU STRANU JE ZATÍM BRZY

Pane předsedo Rakušane, nemáte obavy, že by po nedělní demonstraci namířené proti vládním opatřením v souvislosti s koronavirovou pandemií vyrostlo v zemi extrémistické hnutí či strana. Nemohl včerejší protest napomoci vzniku podobného spolku?

Nevím, zda je už nyní příhodné hovořit o nějaké rodící se extrémistické straně, ale jisté je, že se společenská a sociální tenze bude zvyšovat. Na Staroměstském náměstí totiž nebyli jen fotbaloví či hokejoví chuligáni, kteří se přijeli jen porvat. Byli tam i lidé, kteří se díky opatřením ocitli v životní nouzi, a to tím, že ztratili práci či životní perspektivu a samozřejmě hledají viníka, kdo za jejich situaci může. A část těchto nespokojenců se pak snadno dostává na vlnu nejrůznějších dezinformací i zjednodušeného vidění celé problému. Jejich postoj se pak promítne do skutečnosti, že odmítají respektovat vládní opatření. Osobně předpokládám a podotýkám, že radost z toho nemám, ale akce, jakou Praha zažila v neděli, nebyla ojedinělou. Zatím bych se ale opravdu zdržel jakéhokoli predikování ohledně toho, zda nespokojenost části lidí povede k založení extrémní či jiné strany. Tak daleko nevidím.

Odborníka na extrémismus Miroslava Mareše překvapila poměrně vysoká účast demonstrujících. Nezarazilo množství protestujících i vás?

Jelikož pozorně sleduji i virtuální prostor, v němž se řada lidí živí zaručenými informacemi a pravdami, které pochopitelně pocházejí z neověřených zdrojů, pak mě počet protestujících nepřekvapil. Spíše mně udivuje, že naše exekutiva nepracuje tak, aby podobným akcím předešla.

Měla by tedy podle vás s lidmi více komunikovat či detailněji jim vysvětlovat vyřčená vládní opatření? Jako germanista jste už jistě zareagoval, že německá i rakouská média označují včerejší protest za krizový mód, v němž prezident Miloš Zeman i premiér Andrej Babiš ztratili morální autoritu.

Ano, a právě proto se podívejme na Německo, kde prestižní virolog Christian Drosten má své podcasty, které jsou hojně sledované, a srozumitelným jazykem veřejnosti vysvětluje, jakým způsobem se chránit, anebo co vir přináší či odnáší a podobně. Bohužel u nás taková vysvětlující osobnost chybí. Musím konstatovat, že v České republice je boj s koronavirem založen hlavně na represích, což dokumentuje i rétorika prezidenta Miloše Zemana, který vyzývá k pokutování těch, co nenosí roušky. Od začátku krize je vládní komunikace s občany vedena armádním stylem. A to ve smyslu, tohle nedělejte, tam nechoďte, když to uděláte, hrozí vám sankce, ale lidé potřebují slyšet i nějaké vysvětlení, včetně prevence a jsem přesvědčený, že jim to chybí. Nedostatečná komunikace a absence informační kampaně ze strany státu je hmatatelná, viditelná a stojí právě za vysokou účastí lidí na nedělní demonstraci.

Tvrdíte, že vysoký počet nespokojených lidí vás nepřekvapil. Je něco, co vás v souvislosti s akcí udivilo? Například brutalita či agrese lidí, s jakou zaútočili na policisty.

Je jasné, že pokud na podobné akce přijdou lidé, jejichž cílem je organizovat bitky, anebo se těší, jak se porvou, potom takové atmosféry pro svůj záměr zcela evidentně využijí. Pak automaticky dojde k obrovské eskalaci násilí, jakého jsme byli svědky v poslední fázi demonstrace. Ale já bych trochu rozlišoval, kdo v neděli na Staroměstské náměstí přišel. Nemohu tvrdit, že na něj přišli jen chuligáni, kteří se chtěli porvat a pro své jednání by využili jakékoli situace, a jediné, co jim vadí je, že si nemohou nyní zajít do hospody na pivo. Zbývající část ale netvořili pouze násilníci. Byli tam i lidé, kterým současné vládní restrikce přijdou omezující, příliš zasahující do jejich osobního života či mají strach, jak vyžijí, když přišli o práci anebo nemohou podnikat. Právě této zmíněné skupině bych se opravdu intenzivně věnoval.

Ale i někteří lidé, kteří nepatří do skupiny chuligánů, napadli policisty. Jakékoli násilí je zavrženíhodné a nikdo nemá právo bít druhého jen kvůli tomu, že nemá na chleba.

Máte pravdu. Násilné projevy jsou úplně něčím jiným než svobodným vyjádřením názoru. Pokud budu mluvit za sebe, pak já osobně nikdy nikomu za žádných okolností nebudu ubírat právo, aby ve svobodné zemi vyjádřil jiný názor, než má vláda či politici. V tom přece tkví kouzlo demokracie, ale zásadně k ní nepatří násilné chování a vyřvávání, že chci někoho poslat do plynu. (Část demonstrantů posílala skandováním ministra zdravotnictví Romana Prymulu do plynu – pozn. red.). To už nemá s demokracií nic společného, naopak se dotýkám práv druhého člověka, jehož tak omezuji.

Související

Eva Taterová Rozhovor

Izrael nemá moc na výběr, hodnotí Taterová situaci v regionu. Pro EZ řekla, zda hrozí totální válka

Izrael se v současné době nachází ve složitém vojenském konfliktu na několika frontách, přičemž bojuje proti Hamásu, Hizballáhu a nepřímo i Íránu či Hutíjům. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR vysvětluje geopolitické souvislosti tohoto konfliktu, roli Íránu a možné scénáře dalšího vývoje. Odpověděla také na otázky týkající se legitimity izraelských akcí a vyhlídek na mírové uspořádání regionu.
Elena Bolocan Rozhovor

Bojují o vstup do EU. Proruský oligarcha ale snahy Moldavska podkopává, varuje expertka

Již 20. října se uskuteční prezidentské volby v Moldavsku, které budou současně organizovány společně s referendem, jehož cílem je změnit ústavu a udělat z členství v EU prioritu závaznou pro všechny následující vlády. Svůj mandát se pokouší podruhé obhájit i současná proevropská prezidentka Maia Sandu. Podle Eleny Bolocan, expertky z moldavského Institutu evropských politik a reforem (IPRE), se země stále více obrací k EU. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz také upozornila, že zemi znepokojují ruské hrozby a narativy.

Více souvisejících

rozhovor Vít Rakušan (STAN) demonstrace proti opatřením (18.10.2020) Policie ČR Vláda ČR Roman Prymula (epidemiolog) Andrej Babiš Miloš Zeman Starostové a nezávislí (STAN)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 37 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Chameneí se chce za útoky Izraele pomstít USA

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí v sobotu varoval, že Izrael a Spojené státy obdrží "zničující odpověď" za své útoky namířené proti Íránu a jeho spojencům v regionu. Chameneí tak reagoval na zvýšené napětí v oblasti, které eskalovalo od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy v říjnu loňského roku. Uvedl to server Times of Israel.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Situace v Gaze po izraelských náletech

"Katastrofa, apokalypsa..." OSN popsala, co se odehrává v Pásmu Gazy

Na severu Pásma Gazy se odehrává katastrofa, která představuje vážné nebezpečí pro všechny tamní obyvatele. Ve společném prohlášení na to upozornil Meziagenturní stálý výbor (IASC) Organizace spojených národů (OSN), který sdružuje vedoucí představitele humanitárních agentur OSN. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

včera

Princ Harry v upoutávce k dokumentu Harry 2 Meghan.

Princ Harry se z USA poroučet nebude, naznačil syn Donalda Trumpa

Princ Harry si tak trochu může oddechnout, i když jej slova Erica Trumpa, syna amerického prezidentského kandidáta Donalda Trumpa, jinak moc nepotěší. Podle Erica je setrvání prince v USA zaručeno i v případě návratu jeho otce do Bílého domu. Dost jasně dal však mladý Trump najevo, že Harry je Američanům ukradený. 

včera

Policisté budou protestovat i za vyšší platy. S udělováním pokut se nepočítá

Státní policisté se příští týden chystají protestovat a chtějí dosáhnout zvýšení platů. Do protestní akce by se mohly zapojit tisíce příslušníků, přičemž je avizováno, že některé přestupky se namísto pokuty budou řešit dohodou. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy