ROZHOVOR | Babišova vláda žije odtrženě od reality. Proto je schodek rozpočtu tak obří, říká pro EZ Skopeček

ZEMAN BY DEFICITY ROZJEL VÍCE, KDYBY JEJ NEBRZDILA ODS

Pane poslanče Skopečku, co říkáte na výši schodku státního rozpočtu, který má po středečním schválení Poslanecké sněmovny činit 320 miliard?

Schválený schodek považuji za škodící, obří, dramatický a naprosto nepotřebný. Jedná se v pořadí už o druhý extrémně vysoký deficit po letošním schodku, který zřejmě nevyčerpá celkovou výši pět set miliard, ale bezesporu se k němu bude blížit. A tak i v dalším roce uděláme opětovný krok k dluhové spirále, kterou současná vláda na úkor dalších generací roztáčí.

Jak konkrétně se mohou na budoucích generací projevit oba schválené schodky?

Deficity mají celou řadu negativních dopadů, jak na generace budoucí, tak ale i na naši nynější. Je zřejmé, že pokud tímto způsobem roste státní dluh, pak se vše odrazí dříve anebo později v úrokových sazbách, to znamená, že v nadcházejících letech budeme platit za obsluhu státního dluhu větší peníze. Všichni dobře víme, že už se dnes za obsluhu státního dluhu platí desítky miliard ročně, které by mohly být využity na produktivní výdaje, což se bohužel nestane. A tak se budou muset hradit ještě ve větší míře. Druhou věcí je, že zvýšením schodku bereme jakýkoli fiskální prostor pro budoucí vlády. A to ve smyslu, že pokud přijde nějaká ekonomická či nedejbože podobná koronavirová krize, jakou prožíváme v současné době, tak prostor příštího kabinetu pro ekonomickou podporu bude mnohem menší, než jaký má aktuální vláda. A stane se tak proto, že většina finančních prostředků půjde na zmíněnou obsluhu státního dluhu. Je tedy logické, že zadlužená země nebude moci tak utrácet. Co se týče budoucích generací, tak budou splácet dluh, ať už vyššími daněmi anebo nedostatek peněz pocítí ve zdravotnictví a školství, kam by za normálních okolností peníze šly, ale kvůli deficitu budou přesměrované na splácení a úroky schodku, který tady nyní nasekala vláda Andreje Babiše.

Dorůstající lidé rovněž pocítí takzvané rouškovné, které představuje jednorázový pětitisícový bonus pro seniory, který státní kasu zatíží 14,5 miliardami korun…

Ano, souhlasím s vámi. Ale hlavním problémem středečního schvalování rozpočtu v Poslanecké sněmovně je, že jsme schvalovali de facto jeho fikci rozpočtu na účet, protože příjmová strana nepočítá s plánovanými daňovými změnami, které budeme schvalovat v následujících týdnech. Mluvím o složení superhrubé mzdy, což jsou znovu desítky miliard propadu na příjmovou stranu rozpočtu. Zrušení superhrubé mzdy samozřejmě podporuji, je mně blízké snižování daní, které podle mého názoru v současné chvíli musí nastat, abychom ekonomice pomohli. Bohužel postrádám u Babišova kabinetu aktivitu na straně výdajů ve smyslu, aby se pokusila, stejně jako tak činí během koronavirové krize domácnosti a firmy, šetřit alespoň v provozních výdajích. Současná vláda žije úplně odtrženě od reality, od ekonomického vývoje a výsledek zmíněného rozpočtu také podle toho vypadá. A rovněž ani nereflektuje reálná čísla, protože, jak říkám, nejsou v něm započtené daňové změny, které se chystají. A co víc, paní ministryně financí Schillerová nepřipravila ani pravidelnou listopadovou makroekonomickou prognózu s čerstvými daty ekonomického vývoje, na kterých se každý rozpočet má správně stavět. A právě čerstvá data by nám ukázala, jestli schválený rozpočet je postavený realistických základech. Nynější rozpočet je sestaven ze zářijových čísel. Listopadové údaje se měly při sestavování rozpočtu konfrontovat, a když k tomu nedošlo, pak je to špatně.

Na sociálních sítí jste po středečním schválení napsal následující: „Prezident Zeman se ve sněmovně chválí, že jako premiér dělal nízké deficity. Zapomněl dodat, že ho v deficitech brzdila ODS a V. Klaus Opoziční smlouvou, resp. Tolerančním patentem. Jinak by deficity rozjel víc. Co nestačil M. Zeman, dohnali další socialisti Špidla a Sobotka.“ Z vašeho příspěvku je patrné, že levicové vlády mají v krvi zadlužovat zemi. Čím si jejich počínání vysvětlujete?

Protože socialisté i levičáci mají ve svém genetickém kódu uloženo utrácet cizí peníze, to je prostě pro ně charakteristické. Miloš Zeman se chválil za nízké deficity v době, kdy vedl vládu, ale byl to on, který vlastně deficitní financování nastavil jako něco, co je naprosto normální i běžné. Dříve tomu za vlád ODS před Milošem Zemana nebylo. Jasným příkladem je bývalý ministr financí Ivan Kočárník, který v květnu roku 1997 opouštěl svoji funkci kvůli ekonomické krizi, jež rozpočet z dnešního pohledu poslala do niterného schodku. (Jednalo se o schodek ve výši 15, 7 miliard Kč - pozn. red., Kočárník ale ve funkci skončil už 2. června 1997). Pak přišla éra Miloše Zemana, který nastavil schodkové hospodaření a musím spravedlivě dodat, že jeho následovníci na pozici premiérů Špidla se Sobotkou vše posunuli ještě na výší úroveň. Ve srovnání se Špidlou i Sobotkou dělal Zeman nízké deficity, ale je potřeba připomenout, že ve svých záměrech byl brzděn opoziční smlouvou, respektive Tolerančním patentem, který prostě stanovoval maximální míru deficitů, a kdyby tomu tak nebylo, tak bych se velmi divil, kdyby Miloš Zeman deficity nerozjel ještě více.

MLADÍ UŽ POCHOPILI, ŽE SI NA PENZI MUSÍ NAŠETŘIT

Ministryně financí Alena Schillerová oznámila, že současná vláda už nestihne připravit důchodovou reformu. Nezneklidňuje vás to?

Samozřejmě, že jsem tím velice znepokojen. Je nutné si uvědomit, že obyvatelstvo stárne. Protože, jestli chceme dělat něco systémového s veřejnými financemi a hodláme je strukturálně uzdravit tak, byť volám po nejrůznějších úsporách provozních výdajů a šetření, pak je nutné investovat do penzijního a zdravotního systému. Důchodová reforma je obrovským balvanem, který před sebou valíme. Pokud ji neuděláme, pak nemáme šanci dát veřejné finance do jakéhokoli pořádku.

Hrozí podle vás, že dnešní třicátníci a mladší lidé skončí za třicet let na ulici jako žebráci, protože nebudou mít důchod?

Doufám, že nebudeme mít na ulici žebráky. Jsem přesvědčený, že lidé uvažují ve větší míře racionálně, zvláště když vidí, jak máme neschopnou vládu, která nedovede připravit důchodovou reformu. Sami tuší a my jako opozice jim to musíme dokola opakovat, že stát ve chvíli, kdy bude mnohem více seniorů a mnohem méně ekonomicky aktivních lidí, kteří jim budou vydělávat na jejich důchody, tak je zřejmé, že poměr penze k průměrné mzdě bude za třicet let výrazně menší než dnes. Proto mladším generacím musí být jasné, že zkrátka budou muset spoléhat nejen na důchod ze strany státu, ale že je nutné, aby měly našetřené či nainvestované vlastní prostředky, tak aby následnou penzi prožily ve finančně dobré kondici.