ROZHOVOR | BIS nemůže ani prezidentovi vše sdělovat. Zeman nepochopil, k čemu slouží, říká pro EZ Benda

Je pro Hrad nepohodlný, a tak útoky na ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku sílí. Člen sněmovní komise pro kontrolu BIS Marek Benda osobně pokládá stav, kdy prezident republiky bojuje z jednou ze služeb, za velice nešťastný. „To musím říci zcela na rovinu. A navíc s ní ještě bojuje způsobem, že polovina věcí je předávána veřejně, a tak se stanou zcela všeobecně známými. Takový styl prostě není dobrý pro službu, prezidenta, ani pro zemi.“

Zeman, který naznačuje, že Koudelka není dobrým manažerem a už pětkrát jej odmítl na doporučení vlády povýšit do generálské hodnosti, způsobil mezi ním a BIS ještě větší napětí. A to když po kontrarozvědce požaduje detaily o ruských zpravodajských operacích na našem území a dokonce konkrétní jména ruských špionů v České republice. „Vždy tvrdím a jsem o tom osobně přesvědčený, že každá služba si musí část svých zjištění nechat pro sebe. Žádná služba nikde na světě vám neřekne seznamy svých agentů, a to vůbec nikomu. Ani svému veliteli,“ tvrdí v rozhovoru pro EuroZprávy.cz syn disidenta Václava Bendy.

I když sněmovní komise dospěla k usnesení, že BIS podle zákona musí hlavu státu řádně informovat a BIS si zároveň musí zajistit, aby nebyly ohroženy její operace, předseda ústavně právního výboru si stojí za svým. Tvrdí, že ani prezident nemůže žádat všechny detaily. „Skutečně se nedá předpokládat, že by se ústavním činitelům sdělovalo úplně všechno. Od toho jsou ty služby tajné.“

Bývalý předseda poslaneckého klubu ODS je opatrný, aby sdělil, proč Hrad a jeho okolí tolik tlačí na Koudelku. Určitým motivem podle něj může být, že BIS varuje, aby se ruské a čínské firmy podílely na tendru na dostavbu Dukovan. „Osobně mohu pouze vést spekulace o tom, jestli zmíněný tlak nepochází ze zemí jako je Rusko anebo Čína a jestli tyto státy nečiní tak proto, aby byla služba oslabena. Ale bez jakýchkoli důkazů nemohu nic tvrdit.“

Zákonodárce, který v Dolní komoře působí do roku 1993 až do roku 2002 a od roku 2004 až do současnosti, nemá žádné informace, podle nichž BIS údajně monitoruje obchodní aktivity i kontakty některých osob z prezidentova pracovního okolí. Pozornost by se měla soustředit i na ekonomického poradce Martina Nejedlého i kancléře Vratislava Mynáře, který nemá bezpečnostní prověrku. „Předpokládám, že BIS těžko může konat proti ústavním činitelům. Co se týká volných poradců, ti nepochybně mohou být v hledáčku,“ míní Marek Benda.

ŘEDITELOVA MANAŽERSKÁ SELHÁNÍ SE NEPOTVRDILA

Pane poslanče Bendo, sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby (BIS), jejíž jste členem, rozhodla, že kontrarozvědka má podle zákona prezidenta Miloše Zemana řádně informovat, ale zároveň zajistit, aby nebyly ohroženy její operace. Usnesení reaguje na další napětí mezi Hradem a BIS, které vzniklo poté, co hlava státu po šéfovi BIS Michalu Koudelkovi žádala detaily o ruských zpravodajských operacích na našem území a dokonce konkrétní jména ruských špionů v České republice. Jak lze rozhodnutí poslanců vnímat, protože nepůsobí jednoznačně?  Navíc okolí nejvyššího ústavního činitele tvrdí, že šéf BIS se ve své funkci dopustil manažerského selhání.

Musíme z usnesení vypíchnout dva důležité parametry. Prvním je, že co se týče potencionálních manažerských pochybení pana ředitele Koudelky, na které bylo z Pražského hradu poukazováno, tak jsme žádné zásadní selhání neshledali. A to je velice důležité. Druhý bod ohledně úkolování prezidenta republiky komentovat nemůžeme, protože jsou v tajném režimu. Usnesení komise ale směřovalo k tomu, že prezident má právo úkolovat bezpečnostní služby, tedy i BIS, ale i ona současně musí dbát zákona a dát pozor na to, aby neohrozila důležité zájmy služby.

Dobře, ale to vše je známé. Mě zajímá, zda si BIS ze zmiňovaných bezpečnostních důvodů může důležitou informaci nechat pro sebe, nepředávat ji prezidentovi, když nemá, jak vyplývá z usnesení, ohrožovat své zájmy?

Vždy tvrdím a jsem o tom osobně přesvědčený, že každá služba si musí část svých zjištění nechat pro sebe. Žádná služba nikde na světě vám neřekne seznamy svých agentů, a to vůbec nikomu. Ani svému veliteli, tedy přímému nadřízenému. Jsou prostě věci, které se nedělají a informace pro prezidenta i všechny ústavní orgány mají směřovat k výstupům z operací, nikoli ke způsobu provádění.

Hlava státu je ale přesvědčena, že BIS jí nesmí nic tajit, a to ani jména ruských špionů. Zeman to napsal poslancům z komise. Co takové rétorice říkáte?

Skutečně se nedá předpokládat, že by se ústavním činitelům sdělovalo úplně všechno.  Od toho jsou ty služby tajné. Proto se ale zakládal kontrolní orgán druhého stupně, který by mohl případně na základě podnětu vlády anebo kontrolní komise sněmovny jít přímo do služby a prověřovat některé, řekněme živé věci. Ale znovu opakuji, že úplně vše se prozrazovat nedá.

Co vás jako komisi přesvědčilo o tom, že ředitel BIS Michal Koudelka manažersky nepochybil, jak nedávno zmínil prezident Zeman, který se tak opíral o zprávu, jíž vypracoval bývalý šéf analytiky BIS Jiří Rom? Neúspěšný kandidát na post ředitele BIS začal od letošního 1. srpna pracovat v Kanceláři prezidenta republiky.

Tady jsme se dostali do takzvané informační nouze, protože není veřejně známo, co panu Koudelkovi bylo vytýkáno. Ale tím, čím jsme se na komisi zabývali, tak při našem jednáním jsme žádná manažerská pochybení či selhání neshledali.

Zažil jste někdy ve své minulosti, abyste jako komise dostali z Hradu soupis už zmiňovaných údajných manažerských pochybení ze strany šéfa BIS?

Určitě jsem takový postup ještě nezažil. Osobně pokládám stav, kdy prezident republiky bojuje z jednou ze služeb, za velice nešťastný. To musím říci zcela na rovinu. A navíc s ní ještě bojuje způsobem, že polovina věcí je předávána veřejně, a tak se stanou zcela všeobecně známými. Takový styl prostě není dobrý pro službu, prezidenta, ani pro zemi.

O čem zmíněný prezidentův postoj svědčí?

Víte, prezidenta dobře znám z doby, kdy byl ještě předsedou vlády, a tak občas říkám, že nikdy úplně nepochopil k čemu tajné služby jsou, k čemu jsou dobré. Při jeho ekonomickém vzdělání, zaměření i pohledu na věc šly služby vždy mimo něj. Vůbec si neuvědomuje, že Bezpečnostní informační služba je v první řadě kontrarozvědka, to znamená, že jejím úkolem je bojovat proti vnějším nepřátelům země, kteří se tady nějakým způsobem pokoušejí republiku ovlivnit. Už věci, které říkal v minulosti, jako například, že by se služba neměla věnovat boji s Rusy anebo Číňany, a že by se měla zaměřovat na ekonomické zájmy, trochu svědčí o tom, že opravdu nerozumí k čemu je služba zřízena. Jejím úkolem není sledovat ekonomickou kriminalitu, protože tady od toho máme orgány činné v trestním řízení.

Za kompromitujícím materiálem, který tvrdí, že ředitel Michal Koudelka je špatným manažerem, měl stát už zmíněný Jiří Rom. Mnozí jsou přesvědčeni, že se nyní mstí za to, že se nestal ředitelem BIS. Znáte jej, setkal jste se někdy s ním?

Absolutně jej neznám, nikdy jsem neměl možnost s ním hovořit. Koneckonců prezident může zaměstnat, koho chce. Ale jak už jsem řekl, všechna pochybení, která byla vyřčena, komise vyřešila usnesením, které jsme dali k dispozici. To znamená, že neshledáváme žádná manažerská pochybení.

ZA TLAKEM KVŮLI DUKOVANŮM MŮŽE STÁT RUSKO I ČÍNA

Proč podle vás tak Hrad tlačí na ředitele Koudelku, aby odstoupil?

To se spíše ptejte Hradu než mě.

Nezlobte se, ale nyní se ptám vás. Může v současném téměř válečném stavu mezi Hradem a šéfem BIS hrát roli i to, že kontrarozvědka varuje, aby se na tendru na dostavbu Dukovan podílely ruské a čínské firmy?

Určitě to může být potencionálním motivem, ale znovu bych vás odkázal na prezidenta Zemana, aby vám řekl, co ho vede k těmto krokům a proč vytváří na ředitele Koudelku takový tlak. Osobně mohu pouze vést spekulace o tom, jestli zmíněný tlak nepochází ze zemí, které jste jmenoval a jestli tyto státy nečiní tak proto, aby byla služba oslabena. Ale bez jakýchkoli důkazů nemohu nic tvrdit.

BIS údajně dlouhodobě a pozorně monitoruje obchodní aktivity i kontakty některých osob z prezidentova pracovního okolí. Pozornost by se měla soustředit i na ekonomického poradce Martina Nejedlého i kancléře Vratislava Mynáře, který nemá bezpečnostní prověrku. Můžete aktivitu BIS směrem k Hradu potvrdit?

Žádnými informacemi tohoto druhu vůbec nedisponuji. Nemám tedy o tom žádné zprávy. Předpokládám, že BIS těžko může konat proti ústavním činitelům. Co se týká volných poradců, ti nepochybně mohou být v hledáčku.

Měl jste možnost nyní hovořit s ředitelem Koudelkou a pokud ano, co současné situaci sám říká?

Jelikož byl ve čtvrtek přítomen osobně na části sněmovní komise, kde vysvětloval některé své postoje, tak jsem měl možnost s ním rokovat. Myslím si, že je z celé situace také upřímně nešťastný, neboť si uvědomuje, že to, co se nyní odehrává, neprospívá BIS. Zejména z hlediska důvěry zahraničních partnerů je prostě tento způsob otevřeného boje s prezidentem republiky velmi nešťastný.

Dovedl jste si někdy představit, že jednatřicet let po Sametové revoluci bude prezident republiky a jeho okolí zasahovat do práce kontrarozvědky?

Uměl jsem si to vždy představit. Mě by spíše zajímaly motivy, než to,  že ústavní činitelé zasahují do práce kontrarozvědky. Ani nemám nic proti jejímu úkolování, dokonce je to správné, ale tady si nejsem úplně jistý, zda současný model je úplně vyhovující.

Co si myslíte, že by současnému stavu ohledně sporu prezidenta a BIS řekl váš zesnulý, moudrý otec Václav Benda, bývalý disident, jeden z prvních signatářů Charty 77, demokrat i filozof?          

Tatínek by nepochybně respektoval prezidenta republiky jako ústavní orgán, což dělám rovněž i já. Myslím si, že to je velice důležité. Současně by si, alespoň věřím, byl stejně jako já vědom toho, že tajná služba je tajná právě proto, že ne všechny své informace sděluje, a to dokonce ani ústavním činitelům.