Budou ještě ministři chodit do Sněmovny? Klouzavý mandát jim umožní více se věnovat resortu, říká Výborný

Poslanecká sněmovna schválila v pátek nejtěsnější možnou většinou 120 hlasů ze 157 přítomných zákonodárců novelu Ústavy ČR, kde se zakotvuje takzvaný klouzavý mandát. Po dobu výkonu funkce ministra je tak možné se dobrovolně vzdát poslaneckého mandátu. „Klouzavý mandát zcela jistě zvýší množství času, které bude moci člen vlády věnovat svému resortu,“ říká pro EuroZprávy.cz poslanec za KDU – ČSL a člen Ústavně právního výboru Marek Výborný.

Změna byla přijata ve znění pozměňovacího návrhu ze Stálé komise pro Ústavu a Ústavně právního výboru. „V něm jsme se na můj návrh shodli na takzvaném  rakouském modelu,“ komentuje aktuální změnu lidovecký poslanec Marek Výborný. Schválená změna neznamená, že ministr automaticky přijde o mandát poslance, ale bude mít možnost se ho po dobu výkonu funkce ministra, respektive člena vlády, dobrovolně vzdát. „Poslanecký mandát potom přechází na náhradníka, který ale bude mít zcela shodná práva a povinnosti jako řádný poslanec,“ dodává.

Zmíněný model, který úspěšně funguje v sousedním Rakousku, podpořili i poslanci KDU-ČSL. „Považuji za logické a správné, aby se člen vlády plně věnoval práci ve svém resortu a zároveň byl také v neustálém kontaktu se Sněmovnou právě v oblastech, které odpovídají jeho gesci,“ vysvětluje Výborný, podle kterého nedává smysl, aby například ministr zemědělství seděl ve Sněmovně v době, kdy bude diskutován školský zákon nebo ministr životního prostředí trávil svůj čas debatou nad úhradami zdravotní péče.

Poslanec, který se stane ministrem, by se svého postu ve Sněmovně mohl vzdát buď oznámením na schůzi Dolní komory, anebo doručením notářského zápisu o této skutečnosti do rukou jejího předsedy. Náhradník za člena vlády by se stal zastupujícím poslancem se všemi právy a povinnostmi běžného člena dolní komory. V praxi to znamená, že by byl členem sněmovních výborů a komisí, což člen vlády být jako poslanec nemůže. Současně by také měl právo vystupovat na plénu a hlasovat. V roli zastupujícího poslance by podle novel neztratil ani postavení náhradníka pro případ nabytí plnohodnotného mandátu.

Při pádu kabinetu je pozice dočasného poslance nejistá

Zavedením klouzavého mandátu dojde i k posílení principu dělby státní a náležité kontroly vlády Poslaneckou sněmovnou. „Je přece logické, že poslanec, který je současně členem vlády sám sebe logicky nemůže nezávisle kontrolovat. Zcela jistě se zvýší množství času, které bude moci člen vlády věnovat svému resortu. V době předcovidové se jednalo v průměru až o 80 jednacích dnů Poslanecké sněmovny ročně,“ tvrdí bývalý šéf strany.

Významně by se tím snížila potřeba párování a posílila by akceschopnost případné křehké vládní většiny. „Nevýhodou potom je, že mandát dočasného poslance je skutečně dočasný a nelze předvídat, kdy kabinet padne, anebo kdy bude ministr odvolán. Tím je samozřejmě pozice dočasného poslance poněkud nejistá,“ uvědomuje si zastupitel města Heřmanův Městec. Nicméně z hlediska pracovněprávních vztahů stále platí, že zaměstnavatel je povinen držet pracovní místo zaměstnanci po dobu výkonu práce ve veřejném zájmu.

Sílí obavy, že tímto krokem ministři nebudou mít už vůbec potřebu chodit do Poslanecké sněmovny. „Osobně jsem však přesvědčen, že v obecných záležitostech stále platí základní ústavní teze, že vláda jako celek je odpovědna Sněmovně, a tedy při jednání ve věci vlády jako celku budou ministři přítomni všichni,“ míní zákonodárce.

Podle Výborného se zároveň  nově vytvoří prostor, aby se nejen intenzivně věnovali práci v resortu, ale také pravidelně docházeli na interpelace jak ústní, tak písemné a skutečně byli i ve výborech reprezentanty témat, která mají ve vládě na starosti. „Mimochodem už nyní je účast ministrů na jednání sněmovny velmi tristní. Smyslem tedy není samoúčelná přítomnost členů kabinetu, ale účast na bodech, které skutečně spadají do jejich gesce nebo v jiných věcech, kde se sněmovna výslovně rozhodne,“ uzavírá Marek Výborný pro EuroZprávy.cz.

Související

Marek Výborný

Výborný naznačil, jakým směrem povede KDU-ČSL po návratu do čela strany

Říjen přinesl změnu v čele jedné z vládních stran. Staronovým předsedou KDU-ČSL se stal Marek Výborný, který v diskuzním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct naznačil, jakým směrem lidovce povede. Vyloučil každopádně, že by strana pod jeho vedením uvažovala o personálních změnách ve vládě. 
Rozvodněná Morava v olomouckém Chomoutově. (16.9.2024)

Ministři vyrazili do míst zasažených povodněmi. Řešili další pomoc

Financování obnovy území, pomoc státu, výstavba protipovodňových opatření i zpětná vazba ze strany zasažených obcí byly na programu setkání ministrů práce a sociálních věcí, financí, místního rozvoje, životního prostředí, zemědělství a dopravy. Pozvání přijala třicítka starostů a starostek z Moravskoslezského kraje, zástupci vedení kraje, podnikatelů i Asociace obnova 2024.

Více souvisejících

Marek Výborný (KDU-ČSL) Poslanecká sněmovna ministerstva

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy