Budou ještě ministři chodit do Sněmovny? Klouzavý mandát jim umožní více se věnovat resortu, říká Výborný

Poslanecká sněmovna schválila v pátek nejtěsnější možnou většinou 120 hlasů ze 157 přítomných zákonodárců novelu Ústavy ČR, kde se zakotvuje takzvaný klouzavý mandát. Po dobu výkonu funkce ministra je tak možné se dobrovolně vzdát poslaneckého mandátu. „Klouzavý mandát zcela jistě zvýší množství času, které bude moci člen vlády věnovat svému resortu,“ říká pro EuroZprávy.cz poslanec za KDU – ČSL a člen Ústavně právního výboru Marek Výborný.

Změna byla přijata ve znění pozměňovacího návrhu ze Stálé komise pro Ústavu a Ústavně právního výboru. „V něm jsme se na můj návrh shodli na takzvaném  rakouském modelu,“ komentuje aktuální změnu lidovecký poslanec Marek Výborný. Schválená změna neznamená, že ministr automaticky přijde o mandát poslance, ale bude mít možnost se ho po dobu výkonu funkce ministra, respektive člena vlády, dobrovolně vzdát. „Poslanecký mandát potom přechází na náhradníka, který ale bude mít zcela shodná práva a povinnosti jako řádný poslanec,“ dodává.

Zmíněný model, který úspěšně funguje v sousedním Rakousku, podpořili i poslanci KDU-ČSL. „Považuji za logické a správné, aby se člen vlády plně věnoval práci ve svém resortu a zároveň byl také v neustálém kontaktu se Sněmovnou právě v oblastech, které odpovídají jeho gesci,“ vysvětluje Výborný, podle kterého nedává smysl, aby například ministr zemědělství seděl ve Sněmovně v době, kdy bude diskutován školský zákon nebo ministr životního prostředí trávil svůj čas debatou nad úhradami zdravotní péče.

Poslanec, který se stane ministrem, by se svého postu ve Sněmovně mohl vzdát buď oznámením na schůzi Dolní komory, anebo doručením notářského zápisu o této skutečnosti do rukou jejího předsedy. Náhradník za člena vlády by se stal zastupujícím poslancem se všemi právy a povinnostmi běžného člena dolní komory. V praxi to znamená, že by byl členem sněmovních výborů a komisí, což člen vlády být jako poslanec nemůže. Současně by také měl právo vystupovat na plénu a hlasovat. V roli zastupujícího poslance by podle novel neztratil ani postavení náhradníka pro případ nabytí plnohodnotného mandátu.

Při pádu kabinetu je pozice dočasného poslance nejistá

Zavedením klouzavého mandátu dojde i k posílení principu dělby státní a náležité kontroly vlády Poslaneckou sněmovnou. „Je přece logické, že poslanec, který je současně členem vlády sám sebe logicky nemůže nezávisle kontrolovat. Zcela jistě se zvýší množství času, které bude moci člen vlády věnovat svému resortu. V době předcovidové se jednalo v průměru až o 80 jednacích dnů Poslanecké sněmovny ročně,“ tvrdí bývalý šéf strany.

Významně by se tím snížila potřeba párování a posílila by akceschopnost případné křehké vládní většiny. „Nevýhodou potom je, že mandát dočasného poslance je skutečně dočasný a nelze předvídat, kdy kabinet padne, anebo kdy bude ministr odvolán. Tím je samozřejmě pozice dočasného poslance poněkud nejistá,“ uvědomuje si zastupitel města Heřmanův Městec. Nicméně z hlediska pracovněprávních vztahů stále platí, že zaměstnavatel je povinen držet pracovní místo zaměstnanci po dobu výkonu práce ve veřejném zájmu.

Sílí obavy, že tímto krokem ministři nebudou mít už vůbec potřebu chodit do Poslanecké sněmovny. „Osobně jsem však přesvědčen, že v obecných záležitostech stále platí základní ústavní teze, že vláda jako celek je odpovědna Sněmovně, a tedy při jednání ve věci vlády jako celku budou ministři přítomni všichni,“ míní zákonodárce.

Podle Výborného se zároveň  nově vytvoří prostor, aby se nejen intenzivně věnovali práci v resortu, ale také pravidelně docházeli na interpelace jak ústní, tak písemné a skutečně byli i ve výborech reprezentanty témat, která mají ve vládě na starosti. „Mimochodem už nyní je účast ministrů na jednání sněmovny velmi tristní. Smyslem tedy není samoúčelná přítomnost členů kabinetu, ale účast na bodech, které skutečně spadají do jejich gesce nebo v jiných věcech, kde se sněmovna výslovně rozhodne,“ uzavírá Marek Výborný pro EuroZprávy.cz.

Související

Marek Výborný

Výborný naznačil, jakým směrem povede KDU-ČSL po návratu do čela strany

Říjen přinesl změnu v čele jedné z vládních stran. Staronovým předsedou KDU-ČSL se stal Marek Výborný, který v diskuzním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct naznačil, jakým směrem lidovce povede. Vyloučil každopádně, že by strana pod jeho vedením uvažovala o personálních změnách ve vládě. 
Rozvodněná Morava v olomouckém Chomoutově. (16.9.2024)

Ministři vyrazili do míst zasažených povodněmi. Řešili další pomoc

Financování obnovy území, pomoc státu, výstavba protipovodňových opatření i zpětná vazba ze strany zasažených obcí byly na programu setkání ministrů práce a sociálních věcí, financí, místního rozvoje, životního prostředí, zemědělství a dopravy. Pozvání přijala třicítka starostů a starostek z Moravskoslezského kraje, zástupci vedení kraje, podnikatelů i Asociace obnova 2024.

Více souvisejících

Marek Výborný (KDU-ČSL) Poslanecká sněmovna ministerstva

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 32 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy