Budou ještě ministři chodit do Sněmovny? Klouzavý mandát jim umožní více se věnovat resortu, říká Výborný

Změna byla přijata ve znění pozměňovacího návrhu ze Stálé komise pro Ústavu a Ústavně právního výboru. „V něm jsme se na můj návrh shodli na takzvaném  rakouském modelu,“ komentuje aktuální změnu lidovecký poslanec Marek Výborný. Schválená změna neznamená, že ministr automaticky přijde o mandát poslance, ale bude mít možnost se ho po dobu výkonu funkce ministra, respektive člena vlády, dobrovolně vzdát. „Poslanecký mandát potom přechází na náhradníka, který ale bude mít zcela shodná práva a povinnosti jako řádný poslanec,“ dodává.

Zmíněný model, který úspěšně funguje v sousedním Rakousku, podpořili i poslanci KDU-ČSL. „Považuji za logické a správné, aby se člen vlády plně věnoval práci ve svém resortu a zároveň byl také v neustálém kontaktu se Sněmovnou právě v oblastech, které odpovídají jeho gesci,“ vysvětluje Výborný, podle kterého nedává smysl, aby například ministr zemědělství seděl ve Sněmovně v době, kdy bude diskutován školský zákon nebo ministr životního prostředí trávil svůj čas debatou nad úhradami zdravotní péče.

Poslanec, který se stane ministrem, by se svého postu ve Sněmovně mohl vzdát buď oznámením na schůzi Dolní komory, anebo doručením notářského zápisu o této skutečnosti do rukou jejího předsedy. Náhradník za člena vlády by se stal zastupujícím poslancem se všemi právy a povinnostmi běžného člena dolní komory. V praxi to znamená, že by byl členem sněmovních výborů a komisí, což člen vlády být jako poslanec nemůže. Současně by také měl právo vystupovat na plénu a hlasovat. V roli zastupujícího poslance by podle novel neztratil ani postavení náhradníka pro případ nabytí plnohodnotného mandátu.

Při pádu kabinetu je pozice dočasného poslance nejistá

Zavedením klouzavého mandátu dojde i k posílení principu dělby státní a náležité kontroly vlády Poslaneckou sněmovnou. „Je přece logické, že poslanec, který je současně členem vlády sám sebe logicky nemůže nezávisle kontrolovat. Zcela jistě se zvýší množství času, které bude moci člen vlády věnovat svému resortu. V době předcovidové se jednalo v průměru až o 80 jednacích dnů Poslanecké sněmovny ročně,“ tvrdí bývalý šéf strany.

Významně by se tím snížila potřeba párování a posílila by akceschopnost případné křehké vládní většiny. „Nevýhodou potom je, že mandát dočasného poslance je skutečně dočasný a nelze předvídat, kdy kabinet padne, anebo kdy bude ministr odvolán. Tím je samozřejmě pozice dočasného poslance poněkud nejistá,“ uvědomuje si zastupitel města Heřmanův Městec. Nicméně z hlediska pracovněprávních vztahů stále platí, že zaměstnavatel je povinen držet pracovní místo zaměstnanci po dobu výkonu práce ve veřejném zájmu.

Sílí obavy, že tímto krokem ministři nebudou mít už vůbec potřebu chodit do Poslanecké sněmovny. „Osobně jsem však přesvědčen, že v obecných záležitostech stále platí základní ústavní teze, že vláda jako celek je odpovědna Sněmovně, a tedy při jednání ve věci vlády jako celku budou ministři přítomni všichni,“ míní zákonodárce.

Podle Výborného se zároveň  nově vytvoří prostor, aby se nejen intenzivně věnovali práci v resortu, ale také pravidelně docházeli na interpelace jak ústní, tak písemné a skutečně byli i ve výborech reprezentanty témat, která mají ve vládě na starosti. „Mimochodem už nyní je účast ministrů na jednání sněmovny velmi tristní. Smyslem tedy není samoúčelná přítomnost členů kabinetu, ale účast na bodech, které skutečně spadají do jejich gesce nebo v jiných věcech, kde se sněmovna výslovně rozhodne,“ uzavírá Marek Výborný pro EuroZprávy.cz.