Bývalý zmocněnec pro svobodu vyznání při EU chce obnovu postu: Jde o lidskou důstojnost

Evropská komise by měla obnovit post zmocněnce pro svobodu vyznání při EU. Na dnešní konferenci pořádané v Praze u příležitosti připomínky pronásledovaných pro víru to řekl slovenský politik Ján Figeľ, který byl prvním a zároveň dosud posledním takovým zmocněncem.

Dodržování náboženských svobod je podle něj ukazatelem toho, jak se daná společnost staví k ostatním svobodám člověka. "Nejde jen o náboženskou svobodu, ale i o lidskou důstojnost, je to výraz respektování důstojnosti každého z nás," uvedl.

Funkci zmocněnce zastával od roku 2016 a zanikla automaticky s loňským ukončením mandátu předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera. Ministr zahraničí Tomáš Petříček dnes na konferenci uvedl, že probíhá proces, ve kterém by měl být vybrán Figeľův nástupce.

Svoboda vyznání je základním právem každého člověka. Musíme společně udělat vše pro to, aby se nikdo nemusel bát o svůj život jenom kvůli tomu, že má jiný názor nebo víru. Jen skrze spolupráci a dialog můžeme společně překonat problémy dnešní doby. #ČervenáStředa ? pic.twitter.com/H79Ewf11gA

— Tomáš Petříček (@TPetricek) November 25, 2020

Konference se u příležitosti dnešní Červené středy, mezinárodní iniciativy k připomínce těch, kdo jsou pro svou víru pronásledováni, koná v pražském Karolinu a přenáší se on-line. Po jejím skončení se uskuteční společná křesťansko-židovská modlitba a po ní krátký průvod Prahou. Projde kolem veřejných a církevních budov nasvícených červeně jako symbol krve prolité nespravedlivě stíhanými věřícími po celém světě.

"Jsem rád, že je Petr Jašek na svobodě. Sám jsem se angažoval ve prospěch devíti osob v zemi, kterou jsem neznal, a v situaci, která byla složitá a riskantní. Ale ve jménu Evropy a s důvěryhodností této komunity, jejíž součástí je i ČR a Slovensko, se podařilo v některých zemích víc, než jsem čekal," uvedl. Jašek byl před několika lety v Súdánu odsouzen k dlouholetému vězení, strávil tam 14,5 měsíce, než se ho diplomatickou cestou podařilo dostat zpět do vlasti. Uváděl, že v zemi dokumentoval špatnou situaci tamních křesťanů.

Evropská spolupráce podle Figeľa pomohla v podobných případech nejen v Súdánu, ale i Pakistánu, Iráku či dalších afrických zemích. "Proto by EU měla udělat víc a navázat na tohle úvodní období, které bylo vyvolané genocidou - ne nějakou událostí, ale zločinem zločinů vůči náboženským menšinám v Iráku a Sýrii, abychom konali spíše preventivně, ne jen reaktivně," řekl Figeľ.

"Musíme pamatovat na to, že i my jsme byli v nesvobodě, a hlavně, že většina lidí ve světě tuto svobodu nemá. Nejde jen o náboženskou svobodu, ale i o lidskou důstojnost, je to výraz respektování důstojnosti každého z nás," uvedl a připomněl situaci v bývalém Československu před rokem 1989. Potlačované náboženské svobody jsou podle něj lakmusovým papírkem pro dodržování ostatních svobod. Až 79 procent světové populace podle něj žije v zemích, kde jsou velké překážky pro náboženskou svobodu. Trendy v porušování náboženských svobod se podle něj zhorčují a jsou na škále od nesnášenlivosti po genocidu.

Kromě zemí zmítaných islámským terorismem jde podle něj o náboženský nacionalismus jako třeba v Indii nebo Barmě nebo totalitární ideologie, jíž se vyznačuje Severní Korea nebo do velké míry i Čína v jejím vztahu třeba k Ujgurům. Potlačování náboženských svobod je ale podle něj problém i v některých evropských zemích. Sekularismus je v nich podle Figeľa chápaný ideologicky, jako náhrada za pluralitu. "Férový sekularismus je požehnání pro náboženskou svobodu, ale neférový nahrazuje náboženskou svobodu novou ideologií," míní.

Dnešní konferenci pořádají společně Česká biskupská konference s Ekumenickou radou církví, Federací židovských obcí a Institutem pro křesťansko-demokratickou politiku. Generální sekretář Ekumenické rady církví Petr Jan Vinš dnes uvedl, že až 60 procent světové populace nemůže vyznávat svou víru svobodně. Až 100.000 lidí je podle pořadatelů konference ročně pro víru zavražděno.

Související

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Náboženství Ján Figeľ křesťanství Tomáš Petříček

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy