Česko obdrželo domluvenou částku od Polska, stáhlo žalobu kvůli dolu Turów

Česká republika stáhla žalobu, kterou podala na Polsko u Soudního dvora Evropské unie kvůli rozšiřování těžby v příhraničním hnědouhelném dole Turów. Česko tak učinilo poté, co dnes od polské strany obdrželo 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy Kč) jako dohodnutou kompenzaci za vliv těžební činnosti.

Dlouho vyjednávanou mezivládní dohodu mezi Polskem a Českem podepsali premiéři obou zemí ve čtvrtek. Země se dohodly mimo jiné na výši náhrady za škody způsobené těžbou v dole. Proti smlouvě protestovala organizace Greenpeace, podle níž dohoda neochrání české příhraničí a tamní zásoby vody. Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uzavření dohody sice ocenil, ale kritizoval jen pětileté trvání soudního dohledu nad plněním podmínek. Zdůraznil, že v dole se má těžit mnohem déle.

Polsko se ve smlouvě zavázalo k vyplacení 45 milionů eur české straně. O odeslání dohodnuté peněžní kompenzace Česku informovala ve čtvrtek večer polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki dnes dopoledne podle agentury PAP oznámil, že Česko stáhlo žalobu, kterou na Polsko podalo u Soudního dvora EU kvůli rozšiřování těžby v dolu Turów. "Tím je věc zcela ukončená," prohlásil Morawiecki.

Obdržení dohodnuté peněžní kompenzace potvrdila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) dnes odpoledne. Mluvčí vlády Václav Smolka následně potvrdil stažení české žaloby u Soudního dvora EU. Česko se na unijní soud obrátilo loni v únoru v reakci na rozhodnutí polských úřadů o prodloužení těžby do roku 2026.

Částka 35 milionů eur z polské kompenzace poputuje do Libereckého kraje, se kterým důl Turów sousedí, zbylých deset milionů bude náležet českému státu. Mezivládní transfer činí 35 milionů eur, dalších deset milionů dnes poskytla Libereckému kraji nadace těžební společnosti PGE, která hnědouhelný důl provozuje.

Liberecký kraj peníze použije na konkrétní projekty v nejbližším okolí dolu Turów na českém území - na výstavbu náhradních vodovodů a zdrojů vody. "Budou ale určeny také na sledování stavu budov, které jsou především nejblíže dolu v obci Uhelná, Oldřichov na Hranicích," řekl liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Podle krajského radního pro životní prostředí Václava Židka (Piráti) se chce vedení kraje se zástupci obcí a vodohospodářských společností z dotčené oblasti sejít už příští týden. Oněch 45 milionů eur z Polska navíc nejsou jediné peníze, které do regionu půjdou. "Je tam ještě dlouhodobý společný závazek financování Fondu malých projektů, který bude administrovat Euroregion Nisa," řekl Židek.

Důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu, která je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Společnost PGE, které důl i elektrárna patří, plánuje těžbu uhlí do roku 2044. Tento týden ale správní soud ve Varšavě zrušil platnost jednoho z dokumentů týkajících posouzení vlivu na životní prostředí v případě prodloužení koncese na těžbu. V dole se proto bude těžit na základě koncese platné do roku 2026

Obyvatelé příhraničních obcí na české straně hranice poukazují na to, že v oblasti kvůli těžbě ubývá spodní vody a stěžují si i na hluk a znečištění prachem. Česko se proto na unijní soud obrátilo loni v únoru poté, co polské úřady schválily prodloužení těžby v dole Turów do roku 2026. Podle české vlády se tak stalo bez dostatečného posouzení vlivu dalších prací na životní prostředí, což je i názor Evropské komise. Varšava veškeré námitky Prahy i Bruselu odmítala.

Soudci v Lucemburku loni v květnu nařídili Polsku ukončit práce v dole až do vydání konečného rozsudku. Protože Varšava se odmítla podřídit a těžba pokračuje, vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur (12,2 milionu Kč) denně.

Spory týkající se rozšiřování dolu by měla ukončit ve čtvrtek podepsaná mezivládní dohoda mezi ČR a Polskem. Země se dohodly na náhradě 45 milionů eur za škody způsobené těžbou v dole. Jde o kompromis, Česko původně požadovalo až 50 milionů eur a Polsko nabízelo 40 milionů eur. Polsko se podle premiéra Petra Fialy (ODS) v dohodě zavázalo také k dostavbě podzemní stěny k zabránění odtoku podzemních vod z českého území, stavbě ochranného valu a dalším opatřením například k zlepšení ovzduší v regionu.

Budovanou stěnu kritizují jako nedostatečnou organizace Frank Bold a Greenpeace. Podle ředitele České geologické služby Zdeňka Venery ale může stěna zmírnit dopady provozu na české území. Zda bude opatření dostatečné, se podle něho ukáže až příští rok. Kompenzace, kterou Česko od Polska dostala, by měla být rychle využita k zajištění přívodu vody do míst zasažených vlivem dolu, napsal dnes Venera ČTK.

Související

Zničená Ukrajina.

O krok blíže třetí světové válce. Situace na Ukrajině dosahuje kritického bodu, píše tisk

Situace na Ukrajině dosahuje nového kritického bodu. Poprvé od začátku konfliktu se k bojům přidávají jednotky z třetí země, konkrétně vojáci z KLDR. Tento zásadní posun je předzvěstí toho, co by mohlo znamenat začátek širšího globálního konfliktu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již varoval, že to může být první krok k válce světového rozsahu. Upozornil na to polský server RMF24, podle kterého je svět o krok blíže třetí světové válce.
Volodymyr Zelenskyj na mírovém summitu. (16.6.2024)

Zelenského vítězný plán se nelíbí druhé evropské zemi

Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz v pátek na zasedání ministrů obrany NATO v Bruselu vyzdvihl odvahu a hrdinství ukrajinských vojáků, kteří už téměř tři roky brání svou vlast před ruskou agresí. Zároveň však vyjádřil určité pochybnosti o takzvaném „vítězném plánu“ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který byl tento týden představen.

Více souvisejících

Polsko důl Turów Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 3 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 4 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Max Verstappen deklasoval konkurenci v těžkých brazilských podmínkách

Náročné deštivé podmínky v São Paulu vytvořily dramatickou závodní podívanou. Max Verstappen zvítězil po fantastické jízdě z 17. pozice, když využil příležitostí, které mu počasí nabídlo. O další překvapení se postaral tým Alpine, který obsadil druhé a třetí místo.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy