Česko obdrželo domluvenou částku od Polska, stáhlo žalobu kvůli dolu Turów

Česká republika stáhla žalobu, kterou podala na Polsko u Soudního dvora Evropské unie kvůli rozšiřování těžby v příhraničním hnědouhelném dole Turów. Česko tak učinilo poté, co dnes od polské strany obdrželo 45 milionů eur (zhruba 1,08 miliardy Kč) jako dohodnutou kompenzaci za vliv těžební činnosti.

Dlouho vyjednávanou mezivládní dohodu mezi Polskem a Českem podepsali premiéři obou zemí ve čtvrtek. Země se dohodly mimo jiné na výši náhrady za škody způsobené těžbou v dole. Proti smlouvě protestovala organizace Greenpeace, podle níž dohoda neochrání české příhraničí a tamní zásoby vody. Bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) uzavření dohody sice ocenil, ale kritizoval jen pětileté trvání soudního dohledu nad plněním podmínek. Zdůraznil, že v dole se má těžit mnohem déle.

Polsko se ve smlouvě zavázalo k vyplacení 45 milionů eur české straně. O odeslání dohodnuté peněžní kompenzace Česku informovala ve čtvrtek večer polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová. Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki dnes dopoledne podle agentury PAP oznámil, že Česko stáhlo žalobu, kterou na Polsko podalo u Soudního dvora EU kvůli rozšiřování těžby v dolu Turów. "Tím je věc zcela ukončená," prohlásil Morawiecki.

Obdržení dohodnuté peněžní kompenzace potvrdila ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL) dnes odpoledne. Mluvčí vlády Václav Smolka následně potvrdil stažení české žaloby u Soudního dvora EU. Česko se na unijní soud obrátilo loni v únoru v reakci na rozhodnutí polských úřadů o prodloužení těžby do roku 2026.

Částka 35 milionů eur z polské kompenzace poputuje do Libereckého kraje, se kterým důl Turów sousedí, zbylých deset milionů bude náležet českému státu. Mezivládní transfer činí 35 milionů eur, dalších deset milionů dnes poskytla Libereckému kraji nadace těžební společnosti PGE, která hnědouhelný důl provozuje.

Liberecký kraj peníze použije na konkrétní projekty v nejbližším okolí dolu Turów na českém území - na výstavbu náhradních vodovodů a zdrojů vody. "Budou ale určeny také na sledování stavu budov, které jsou především nejblíže dolu v obci Uhelná, Oldřichov na Hranicích," řekl liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Podle krajského radního pro životní prostředí Václava Židka (Piráti) se chce vedení kraje se zástupci obcí a vodohospodářských společností z dotčené oblasti sejít už příští týden. Oněch 45 milionů eur z Polska navíc nejsou jediné peníze, které do regionu půjdou. "Je tam ještě dlouhodobý společný závazek financování Fondu malých projektů, který bude administrovat Euroregion Nisa," řekl Židek.

Důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu, která je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Společnost PGE, které důl i elektrárna patří, plánuje těžbu uhlí do roku 2044. Tento týden ale správní soud ve Varšavě zrušil platnost jednoho z dokumentů týkajících posouzení vlivu na životní prostředí v případě prodloužení koncese na těžbu. V dole se proto bude těžit na základě koncese platné do roku 2026

Obyvatelé příhraničních obcí na české straně hranice poukazují na to, že v oblasti kvůli těžbě ubývá spodní vody a stěžují si i na hluk a znečištění prachem. Česko se proto na unijní soud obrátilo loni v únoru poté, co polské úřady schválily prodloužení těžby v dole Turów do roku 2026. Podle české vlády se tak stalo bez dostatečného posouzení vlivu dalších prací na životní prostředí, což je i názor Evropské komise. Varšava veškeré námitky Prahy i Bruselu odmítala.

Soudci v Lucemburku loni v květnu nařídili Polsku ukončit práce v dole až do vydání konečného rozsudku. Protože Varšava se odmítla podřídit a těžba pokračuje, vyměřil soud Polsku pokutu půl milionu eur (12,2 milionu Kč) denně.

Spory týkající se rozšiřování dolu by měla ukončit ve čtvrtek podepsaná mezivládní dohoda mezi ČR a Polskem. Země se dohodly na náhradě 45 milionů eur za škody způsobené těžbou v dole. Jde o kompromis, Česko původně požadovalo až 50 milionů eur a Polsko nabízelo 40 milionů eur. Polsko se podle premiéra Petra Fialy (ODS) v dohodě zavázalo také k dostavbě podzemní stěny k zabránění odtoku podzemních vod z českého území, stavbě ochranného valu a dalším opatřením například k zlepšení ovzduší v regionu.

Budovanou stěnu kritizují jako nedostatečnou organizace Frank Bold a Greenpeace. Podle ředitele České geologické služby Zdeňka Venery ale může stěna zmírnit dopady provozu na české území. Zda bude opatření dostatečné, se podle něho ukáže až příští rok. Kompenzace, kterou Česko od Polska dostala, by měla být rychle využita k zajištění přívodu vody do míst zasažených vlivem dolu, napsal dnes Venera ČTK.

Související

Polsko, ilustrační foto

Polsko jako hlavní terč hybridní války. Počet cizích špionů v zemi raketově roste

Polsko zažívá nebývalý nápor aktivit cizích rozvědek, který svou intenzitou překonává vše, co kontrarozvědka řešila v posledních třech dekádách. Podle aktuálních dat Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) se země stala hlavním terčem hybridních útoků. Klíčovými aktéry jsou tajné služby Ruska a Běloruska, v těsném závěsu se však objevuje také vliv Číny.

Více souvisejících

Polsko důl Turów Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Rusko, ilustrační foto

Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost

Válka, která se dlouho zdála být pro obyvatele ruských velkoměst vzdálenou realitou, se začíná přesouvat přímo do jejich domovů. Obyvatelé Moskvy a Petrohradu byli po čtyři roky od každodenních dopadů konfliktu na Ukrajině z velké části ušetřeni, a to i díky snaze úřadů udržovat iluzi běžného života. S rostoucím počtem ukrajinských útoků bezpilotních letounů dlouhého doletu se však situace dramaticky mění a v ruské společnosti začíná bublat nespokojenost.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony

Americká armáda v sobotu v oblasti Hormuzského průlivu sestřelila dva íránské útočné drony, které ohrožovaly mezinárodní námořní dopravu. K incidentu došlo pouhý den poté, co Spojené státy zlikvidovaly čtyři jiné íránské bezpilotní letouny směřující k témuž strategickému průlivu. Podle prohlášení Centrálního velitelství USA (CENTCOM) zůstávají americké síly připraveny i nadále bránit region před íránskou agresí.

před 5 hodinami

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla

Íránské velvyslanectví v Turecku obvinilo Spojené státy americké z politicky motivovaného zasahování do sportu poté, co Washington odmítl udělit vstupní víza klíčovým členům realizačního týmu íránské fotbalové reprezentace. K tomuto kroku došlo jen několik hodin poté, co americké úřady oficiálně potvrdily schválení víz pro samotné íránské fotbalisty a nejnutnější doprovodný personál. Národní tým asijské země má přitom odehrát svůj úvodní zápas nadcházejícího mistrovství světa patnáctého června v Los Angeles.

včera

Ilustrační fotografie.

Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA

Americké ministerstvo obrany vyjádřilo hluboké znepokojení nad výrazným zintenzivněním špionážních aktivit ze strany Izraele na území Spojených států. Obranná zpravodajská agentura (DIA), která je hlavní zpravodajskou službou Pentagonu, v uplynulých týdnech oficiálně zvýšila úroveň hrozby cizí špionáže ze strany tohoto klíčového blízkovýchodního spojence. Podle informací od současných i bývalých amerických představitelů dosáhl stupeň tohoto varování historicky nejvyšší možné hranice.

včera

Nemocnice, ilustrační foto

Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice

Americký lékař Peter Stafford byl v sobotu propuštěn z berlínské nemocnice Charité, kde se úspěšně léčil z nákazy virem ebola. Stafford se virem nakazil během své práce pro misionářskou skupinu v Demokratické republice Kongo. Podle zpráv médií mu úřady ve Washingtonu odmítly povolit návrat do Spojených států, načež německá vláda souhlasila s přijetím lékaře i s jeho manželkou a čtyřmi dětmi.

včera

Bernadette Chiracová

Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová

Ve věku devadesáti tří let zemřela Bernadette Chiracová, bývalá první dáma Francie a vdova po exprezidentovi Jacquesi Chiracovi. Tato politička byla po více než půl století pevnou oporou svého chotě při jeho vzestupu do nejvyšších pater státní správy. Smutnou zprávu potvrdil současný francouzský prezident Emmanuel Macron, který společně se svou manželkou Brigitte vyjádřil hlubokou lítost nad odchodem ženy, jež se nesmazatelně zapsala do národní historie a prostřednictvím charity pomohla milionům pacientů.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro pořad Meet the Press televizní stanice NBC News prohlásil, že íránští představitelé zatím nepřistoupili na dohodu o ukončení války, protože jsou silní a hrdí. Podle jeho slov však Teherán nakonec nebude mít jinou možnost než na ujednání kývnout. Rozhovor se uskutečnil ve městě Chippewa Falls ve státě Wisconsin v době, kdy vyjednávání mezi oběma stranami trvají již několik týdnů.

včera

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není

Oficiální statistiky ohledně epidemie eboly v Demokratické republice Kongo zaznamenaly výrazný pokles, což na první pohled vypadá jako nadějná zpráva, avšak situace je mnohem komplikovanější. Zatímco ještě nedávno úřady hovořily o více než tisíci podezřelých případů a téměř 250 úmrtích, aktuálně Kongo hlásí přibližně 380 potvrzených nakažených a 60 zemřelých, ke kterým se přidává dalších 15 potvrzených případů a jedna oběť v sousední Ugandě.

včera

Petrohrad

Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku

Obyvatelé Petrohradu byli v sobotu ráno vyzváni místními úřady, aby nevycházeli ze svých domovů a připravili se na možné výpadky mobilního internetu. Druhé největší ruské město se totiž stalo terčem masivního ukrajinského náletu bezpilotních letounů, který podle gubernátora Alexandra Beglova demonstruje rostoucí schopnost Kyjeva zasahovat cíle hluboko ve vnitrozemí.

včera

včera

bosna a hercegovina

Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně

Prohlubující se rozpor mezi Spojenými státy a evropskými státy ohledně budoucnosti Bosny a Hercegoviny vyústil v otevřený spor o obsazení klíčového administrativního postu. Americké velvyslanectví v Sarajevu pohrozilo přehodnocením své role v mezinárodních mírových silách poté, co evropské země odmítly podpořit kandidáta prosazovaného Washingtonem na pozici nového vysokého představitele pro mezinárodní společenství.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety

Křehké příměří mezi Spojenými státy a Íránem čelí další zatěžkávací zkoušce poté, co si obě strany v oblasti Perského zálivu vyměnily sérii vojenských úderů. Americké síly nejprve zneškodnily íránské bezpilotní letouny a následně zaútočily na radarové stanice na jihoasijském pobřeží. Teherán na tento krok reagoval masivní raketovou odvetou namířenou proti americkým vojenským základnám v regionu. Podle dostupných informací byly do pohotovosti uvedeny obranné systémy v několika sousedních státech, což vyvolalo vážné obavy z opětovného rozhoření plnohodnotného konfliktu.

včera

5. června 2026 22:00

5. června 2026 21:11

Ilustrační fotografie.

Vybraní svěřenci Miroslava Koubka už jsou v USA. Vedle povinností zažívají i radosti

Než česká fotbalová reprezentace odletěla do zámoří, kde se od 11. června účastní letošního světového šampionátu, musel velezkušený fotbalový stratég Miroslav Koubek rozhodnout, kteří tři čeští reprezentanti přijdou o start na velké fotbalové akci. Jednalo se o nejtěžší moment v jeho bohaté trenérské kariéře, jak sám říkal. Nakonec se rozhodl, že s sebou do USA a Mexika nevezme záložníky Pavla Buchu a Tomáše Ladru a útočníka Christopha Kabonga. Češi už jsou od pondělí v Americe a nejenže stihli trénink, ale také navštívili baseballový zápas či generální konzulát v New Yorku, kde se představitelé reprezentace setkali s českým velvyslancem Miloslavem Staškem.

5. června 2026 20:28

5. června 2026 19:42

Konec Knihovny Václava Havla ještě nemusí být definitivní, naznačil člen správní rady

Čtvrteční vyjádření Dagmar Havlové si mnozí vysvětlili jako definitivní konec Knihovny Václava Havla. Stoprocentně rozhodnuto o tom ale ještě není. Jeden z členů správní rady přiznal, že se současná situace analyzuje, přičemž se nevzdává snahy o resuscitaci instituce. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy