Jaderná energie má být podle českých úřadů pokládána Evropskou unií za nízkoemisní i po roce 2045 a plynové elektrárny by měly mít povoleny vyšší emisní limity. To jsou podle serveru HN.cz jedny z připomínek Česka k návrhu tzv. taxonomie, tedy návrhu nových pravidel pro ekologické investice.
Garantem pro dokument s připomínkami české strany, který bude poslán do Bruselu, je podle serveru ministerstvo průmyslu a obchodu. K návrhům na dočasné zařazení energie vyráběné z jádra a zemního plynu mezi zelené investice se mohou státy EU či nevládní organizace vyjádřit do pátku.
Evropská komise na přelomu roku představila návrh, který za určitých podmínek zařazuje jádro a plyn mezi přechodové zdroje energie, což má k jejich podpoře přilákat soukromé investory. Brusel vyslyšel volání řady zemí včetně Česka, které chtějí jádro či plyn využívat jako náhradní zdroj při odstavování neekologických uhelných elektráren či tepláren. Server HN.cz dnes uvedl, že české úřady posílají do Bruselu k návrhu taxonomie 11 komentářů, které by měly zvýhodnění investic do jádra a plynu více rozvolnit.
Česko chce třeba vypustit limity pro zvýhodnění jádra. "Česká republika žádá o vypuštění ustanovení, která naznačují přechodný charakter jaderné energetiky, zejména lhůty pro povolení provozu stanovené do roku 2045 pro nové elektrárny a do roku 2040 pro stávající elektrárny," stojí podle serveru v dokumentu pro Brusel.
České straně vadí také lhůta pro výstavbu hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva do roku 2050. Podle Česka nebude z nových jaderných elektráren dokončených po roce 2040 ještě dost radioaktivního odpadu, který by zamířil rovnou do úložiště, píše HN.cz. Stačilo by tak podle ČR mít do roku 2050 pouze stavební povolení k výstavbě úložiště.
Volnější termíny chce Česko také pro zařazení plynových elektráren mezi zvýhodněné ekologické investice. Podle EU to mohou být jen zařízení, která budou od 1. ledna 2026 využívat alespoň 30 procent obnovitelných nebo nízkouhlíkových plynů, od 1. ledna 2030 alespoň 55 procent a zcela na ně přejdou do 31. prosince 2035. Česko chce do návrhu doplnit větu, že tento harmonogram platí, pouze pokud "existují účinné plány nebo závazky schválené řídícím orgánem, které odrážejí možnosti místního trhu a dostupnost technologií," píše HN.cz. "Obáváme se také, že v následujících pěti letech můžeme mít nedostatek vodíku nebo biometanu," uvádí české úřady v připomínkách.
Česko rovněž píše komisi, že jeden z požadovaných limitů na vypouštění emisí neumožňuje v ČR stavět plynové elektrárny pro vykrývání stability sítě. Jde o limit 550 kilogramů oxidu uhličitého na výrobu jedné kilowatthodiny za dobu dvacetiletého provozu. Česko navrhuje zvýšení limitu na 750 až 1350 kilogramů.
Evropská komise chce návrh taxonomie formálně schválit během několika týdnů od přijetí připomínek. Poté budou mít členské země a Evropský parlament čtyři až šest měsíců na to, aby jej případně odmítly. Návrh by neprošel v případě, že by se proti němu vyslovilo nejméně 20 zemí s nejméně 65 procenty obyvatel EU nebo alespoň 353 europoslanců. To je podle dosavadních vyjádření politiků nepravděpodobné.
Související
Babišova vláda nastupuje. Slibuje levnější energie, nižší daně, stopku migračnímu paktu a emisním povolenekám
Rusové trýzní obyčejné Ukrajince. Výpadky dodávek energií mají trvat většinu dne
Energetika , EU (Evropská unie) , jaderné elektrárny , plyn
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák