Česko žádá unii o lepší podmínky pro jádro a plyn

Jaderná energie má být podle českých úřadů pokládána Evropskou unií za nízkoemisní i po roce 2045 a plynové elektrárny by měly mít povoleny vyšší emisní limity. To jsou podle serveru HN.cz jedny z připomínek Česka k návrhu tzv. taxonomie, tedy návrhu nových pravidel pro ekologické investice.

Garantem pro dokument s připomínkami české strany, který bude poslán do Bruselu, je podle serveru ministerstvo průmyslu a obchodu. K návrhům na dočasné zařazení energie vyráběné z jádra a zemního plynu mezi zelené investice se mohou státy EU či nevládní organizace vyjádřit do pátku.

Evropská komise na přelomu roku představila návrh, který za určitých podmínek zařazuje jádro a plyn mezi přechodové zdroje energie, což má k jejich podpoře přilákat soukromé investory. Brusel vyslyšel volání řady zemí včetně Česka, které chtějí jádro či plyn využívat jako náhradní zdroj při odstavování neekologických uhelných elektráren či tepláren. Server HN.cz dnes uvedl, že české úřady posílají do Bruselu k návrhu taxonomie 11 komentářů, které by měly zvýhodnění investic do jádra a plynu více rozvolnit.

Česko chce třeba vypustit limity pro zvýhodnění jádra. "Česká republika žádá o vypuštění ustanovení, která naznačují přechodný charakter jaderné energetiky, zejména lhůty pro povolení provozu stanovené do roku 2045 pro nové elektrárny a do roku 2040 pro stávající elektrárny," stojí podle serveru v dokumentu pro Brusel.

České straně vadí také lhůta pro výstavbu hlubinného úložiště vyhořelého jaderného paliva do roku 2050. Podle Česka nebude z nových jaderných elektráren dokončených po roce 2040 ještě dost radioaktivního odpadu, který by zamířil rovnou do úložiště, píše HN.cz. Stačilo by tak podle ČR mít do roku 2050 pouze stavební povolení k výstavbě úložiště.

Volnější termíny chce Česko také pro zařazení plynových elektráren mezi zvýhodněné ekologické investice. Podle EU to mohou být jen zařízení, která budou od 1. ledna 2026 využívat alespoň 30 procent obnovitelných nebo nízkouhlíkových plynů, od 1. ledna 2030 alespoň 55 procent a zcela na ně přejdou do 31. prosince 2035. Česko chce do návrhu doplnit větu, že tento harmonogram platí, pouze pokud "existují účinné plány nebo závazky schválené řídícím orgánem, které odrážejí možnosti místního trhu a dostupnost technologií," píše HN.cz. "Obáváme se také, že v následujících pěti letech můžeme mít nedostatek vodíku nebo biometanu," uvádí české úřady v připomínkách.

Česko rovněž píše komisi, že jeden z požadovaných limitů na vypouštění emisí neumožňuje v ČR stavět plynové elektrárny pro vykrývání stability sítě. Jde o limit 550 kilogramů oxidu uhličitého na výrobu jedné kilowatthodiny za dobu dvacetiletého provozu. Česko navrhuje zvýšení limitu na 750 až 1350 kilogramů.

Evropská komise chce návrh taxonomie formálně schválit během několika týdnů od přijetí připomínek. Poté budou mít členské země a Evropský parlament čtyři až šest měsíců na to, aby jej případně odmítly. Návrh by neprošel v případě, že by se proti němu vyslovilo nejméně 20 zemí s nejméně 65 procenty obyvatel EU nebo alespoň 353 europoslanců. To je podle dosavadních vyjádření politiků nepravděpodobné.

Související

Vláda Petra Fialy

Vláda oznámila miliardové úspory v energetice. Vojáci zůstávají v povodňových oblastech

Vláda chce v příštím roce vydat na podporované zdroje energie jen 8,5 miliardy korun. Na středečním jednání odsouhlasila čtyři úsporná opatření, která navrhla ministerstva financí a průmyslu a obchodu. Státnímu rozpočtu mají do dalších let ušetřit desítky miliard korun. Odsouhlasila také prodloužení doby nasazení příslušníků Armády ČR na pomoc s odstraňováním následků povodní či dotační program na pořízení náhradních ubytovacích a výukových prostor náhradou za zničené či poškozené živelní pohromou.

Více souvisejících

Energetika EU (Evropská unie) jaderné elektrárny plyn

Aktuálně se děje

před 24 minutami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 46 minutami

před 55 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy