Charanzová i Kolaja znovu kandidují do vedení EP, volit se bude poprvé na dálku

Dva čeští zástupci budou příští týden obhajovat místopředsednické funkce v Evropském parlamentu, který bude volit vedení na příští dva a půl roku. Liberální frakce navrhne jako kandidátku na jedno ze 14 křesel dosavadní místopředsedkyni Ditu Charanzovou zvolenou za ANO, zelení zase pirátského držitele téže funkce Marcela Kolaju.

Největší šanci stát se nástupkyní zesnulého italského socialisty Davida Sassoliho v čele europarlamentu má podle zákonodárců maltská lidovecká kandidátka Roberta Metsolaová.

Volební období europoslanců je pětileté a vždy v jeho polovině se vybírá nové vedení. V předchozím parlamentu většina členů předsednictva v polovině mandátu své pozice obhájila, v několika dřívějších případech se ale měnila přibližně polovina místopředsedů.

"Nikdo z českých místopředsedů ještě nikdy nesloužil celé volební období," poukázala na nejistý výsledek volby Charanzová, podle níž se bude o podpoře vyjednávat ještě příští týden před úterním hlasováním. Dosud z Čechů místopředsednická křesla dva a půl roku patřila Miroslavu Ouzkému, Liboru Roučkovi, Oldřichu Vlasákovi či Pavlu Teličkovi. V končícím období má Česko poprvé místopředsedy dva najednou a pokud se hlavní frakce dohodnou na vzájemné podpoře kandidátů, zůstane to tak i nadále.

"Budu samozřejmě moc rád, pokud se mi podaří ve funkci pokračovat. Už teď se mi podařilo prosadit důležité věci, například aby vzdálené hlasování EP bylo jmenné a veřejné, a rád budu větší transparentnost prosazovat dále," sdělil dnes ČTK Kolaja.

Právě dálkové hlasování bude u volby novinkou, kterou kvůli strmě rostoucímu počtu lidí nakažených covidovou variantou omikron ve čtvrtek prosadilo končící vedení EP. Někteří europoslanci sice dávali najevo obavy o bezpečnost elektronické volby, většina však s odkazem na její bezproblémové fungování v posledním roce a půl problémy nečeká.

Největší favoritkou při výběru nového předsedy parlamentu je dosavadní první místopředsedkyně Metsolaová, o jejíž podpoře nejsilnější lidovecká frakce vyjednává s dalšími hlavními skupinami. Pokud pro ni budou hlasovat socialisté a liberálové, kteří o tom podle svých vyjádření při splnění svých personálních požadavků uvažují, má křeslo jisté. Konkurentkou jí bude švédská zelená poslankyně Alice Bahová Kuhnkeová, polský konzervativec Kosma Zlotowski a španělská kandidátka krajní levice Sira Regová. Pokud žádný z kandidátů nezíská většinu hlasů, dojde na další kolo volby.

Související

Více souvisejících

evropský parlament Dita Charanzová (ANO) Marcel Kolaja

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy