Cichanouská: Běloruský dům v Praze by se mohl otevřít už na podzim

Političtí vězni jsou v běloruských nápravných zařízeních mnohdy v nesnesitelných podmínkách, upozornila také v rozhovoru. Uvedla, že si nedělá žádné naděje ohledně zasedání běloruského soudu, který se bude 31. května zabývat odvoláním jejího vězněného manžela Sjarheje Cichanouského.

O plánech zřídit v Praze zastoupení běloruské opozice informoval loni v červnu krátce po návštěvě Cichanouské v České republice tehdejší ministr zahraničních věcí Jakub Kulhánek (ČSSD), který se na tom dohodl s prezidentem Milošem Zemanem. Realizace plánu se sice podle dnešního vyjádření Cichanouské "zpomalila", politička ale z posledních schůzek vyrozuměla, že otevření takzvaného běloruského domu je možné už letos na podzim.

Zamýšlená instituce má být jednak místem pro setkávání Bělorusů, jednak má mít reprezentativní charakter. Cichanouská doufá, že její představitelé budou mít možnost přímo jednat s českou vládou a Parlamentem. Nepůjde ale o paralelní diplomatickou misi, její vznik by mohl ohrozit fungování českého velvyslanectví v Minsku. Nyní se Cichanouská o zřízení běloruského domu, například o konkrétních prostorách, chystá jednat s primátorem Prahy Zdeňkem Hřibem (Piráti).

Cichanouská v rozhovoru také upozornila na špatné podmínky, kterým v nápravných zařízeních čelí věznění opoziční představitelé. Politik Viktar Babaryka, jemuž bylo znemožněno kandidovat v minulých prezidentských volbách, byl umístěn do takzvané ŠIZO, cely, která slouží k potrestání narušitelů vězeňských pravidel. S Maryjí Kalesnikavovou, původně koordinátorkou Babarykova volebního štábu a později spolupracovnicí Cichanouské, nesmějí mluvit její spoluvězeňkyně. Vězněné ženy nemají často přístup k hygienickým pomůckám. "Všechno to má za cíl ponížení lidské důstojnosti," uvedla. Podmínky jsou podle ní často nesnesitelné a věznice přistupují hůře k politickým vězňům než k ostatním zadržovaným.

"Můj manžel je už půl roku na samotce," řekla Cichanouská k podmínkám, jimž čelí Sjarhej Cichanouski, který si koncem loňského roku vyslechl rozsudek 18letého pobytu za mřížemi. Cichanouski se dál nachází ve vyšetřovací vazbě, přestože zatčen byl už na jaře 2020. Jeho odvoláním se bude 31. května zabývat vrchní běloruský soud.

"Samozřejmě, že osvobozující rozsudek nikdo nečeká, protože v zemi panuje bezpráví," komentovala Cichanouská možné závěry blížícího se soudního zasedání.

O další známé tváři, novinářovi Ramanu Pratasevičovi, Cichanouská řekla, že podle všeho začal spolupracovat s běloruským režimem. Politička mu to však nechce zazlívat a upozorňuje, že mohl čelit různým formám mučení. Prataseviče běloruské bezpečnostní složky zatkly loni v květnu, když úřady přinutily s pomocí stíhačky k nouzovému přistání letadlo společnosti Ryanair, jímž novinář cestoval společně s přítelkyní.

Cichanouská v roce 2020 kandidovala na prezidentku místo svého manžela, kterému to bylo znemožněno. Nakonec se v průběhu předvolební kampaně stala nejvážnější Lukašenkovou vyzyvatelkou. Podle běloruské opozice zvítězila, přestože podle oficiálně oznámených výsledků Lukašenko obhájil mandát. Po volbách se musela uchýlit do zahraničního exilu.

Během nynější návštěvy České republiky se Cichanouská v úterý setkala s předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) a ve středu jednala s prezidentem Milošem Zemanem. Dnes vystoupila na konferenci Digitální Česko a mluvila také s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS).

Cichanouská: Bělorusové nejsou ochotni zapojit se do války na straně Ruska

Bělorusové nejsou ochotni zapojit se do války na Ukrajině na straně ruských sil, řekla dnes ČTK známá běloruská opoziční představitelka Svjatlana Cichanouská. Uvedla, že boje za svobodu na Ukrajině a v Bělorusku nelze od sebe oddělovat, poněvadž obě země se navzájem ovlivňují. Proti režimu běloruského lídra Alexandra Lukašenka by Západ měl přijmout stejně důrazné sankce jako ty, které uvalil na Rusko v reakci na rozpoutání války na Ukrajině, ale odlišné z hlediska struktury, doplnila.

Přestože dlouholetý běloruský prezident Lukašenko je v současné válce spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina a dovolil Moskvě, aby z běloruského území útočila na Ukrajinu, běloruský národ stojí podle Cichanouské na straně Ukrajinců. Cichanouská ovšem nevylučuje, že se Lukašenko ve snaze dát Putinovi najevo loajalitu pokusí o zapojení běloruských sil na Ukrajině.

"Ale Bělorusové nejsou ochotni bojovat, bojovat proti Ukrajině," zdůraznila politička. Připomněla, že Bělorusy a Ukrajince často pojí i příbuzenské svazky. Podotkla, že se svým týmem po začátku ruské invaze na Ukrajinu válce zahájila kampaň, v níž přesvědčovala vojáky, aby případné nasazení ve válce na Ukrajině odmítali.

Lukašenko by ale podle Cichanouské měl za své zapojení do konfliktu nést zodpovědnost, sankce by však neměly dopadat na Bělorusy.

"Sankce proti běloruskému režimu by měly být stejně přísné jako ty proti Rusku, ale jiné z hlediska struktury," uvedla Cichanouská. Omezení by se podle ní měla zaměřit na státní banky a podniky, které jsou hlavním zdrojem příjmů režimu, a na zmrazení Lukašenkových účtů v zahraničí a jeho úplnou ekonomickou izolaci.

"Na druhé straně je potřeba pomáhat Bělorusům doma i v zahraničí, lidem, kteří odjíždějí kvůli masovým represím. Je potřeba Bělorusy podporovat, abychom mohli zachovat zdravou a silnou občanskou společnost," podtrhla.

Na otázku, zda má pocit, že se pozornost Západu v poslední době přesunula od pomoci běloruské opozici k dění na Ukrajině, Cichanouská reagovala, že na mezinárodní scéně se na Bělorusko nezapomíná, přestože v centru pozornosti se ocitla válka na Ukrajině. Taková situace je ale podle vůdkyně běloruské opozice pochopitelná. Politička je navíc toho názoru, že problémy Běloruska a Ukrajiny nelze oddělovat.

"Víme, že dokud bude Ukrajina svobodná, Bělorusové budou mít ještě malou šanci se znovu vzbouřit," řekla. "Pokud bude v Bělorusku (autoritativní) režim, bude to mít neustálý vliv na bezpečnost Ukrajiny, bezpečnost našich sousedů, evropských zemí. Je potřeba vyrvat diktaturu z kořene a bít se za nezávislost obou zemí," uzavřela.

Cichanouská v roce 2020 kandidovala na prezidentku místo svého manžela, kterému to bylo znemožněno. Nakonec se v průběhu předvolební kampaně stala největší Lukašenkovou vyzyvatelkou. Podle běloruské opozice ve volbách zvítězila, přestože podle oficiálně oznámených výsledků Lukašenko obhájil mandát. Po volbách se musela uchýlit do zahraničního exilu, zatímco v Bělorusku propukly nevídané protesty, které ale úřady během několika měsíců tvrdě potlačily.

V současnosti je Cichanouská na návštěvě v České republice. V úterý se setkala s předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) a ministrem zahraničí Janem Lipavským (Piráti) a ve středu jednala s prezidentem Milošem Zemanem. Dnes vystoupila na konferenci Digitální Česko a mluvila také s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem (ODS).