Čína se bude snažit Rusko podporovat spíše skrytě, uvedl náměstek Lipavského

Kozák spojil záležitost i s podzimními volbami do vysokých komunistických orgánů v Číně. Aktivní zapojení Číny do konfliktu by neslo riziko, což by pro prezidenta Si Ťin-pchinga znamenalo nevýhodnou pozici na sjezdu komunistické strany. "Myslím, že Čína se bude snažit spíše Rusko podporovat skrytě, ale ne aktivně vstupovat do války," uvedl.

Postoj Číny je podle něj složitý. Na jednu stranu nechce, aby Rusko padlo, protože je pro asijskou zemi výhodné, když je více států, které jsou v opozici proti Západu, a neupírá se tak pozornost pouze na Čínu. Zásadně oslabené Rusko ale zase Čína může využívat ekonomicky, protože na ní bude do jisté míry závislé, míní Kozák.

"Směrem navenek Čína postupuje velmi opatrně, ale dovnitř čínská propaganda přejímá ruskou rétoriku včetně dezinformačních kampaní o údajném vývoji amerických chemických a biologických zbraní na Ukrajině," dodal Kozák. Propaganda je podle něj poměrně úspěšná, Číňané stojí za ruským prezidentem Vladimirem Putinem a roste jejich pohrdání Západem. Případné náznaky odporu jsou rychle likvidovány cenzurou.

V pátek se uskuteční virtuální summit Evropské unie a Číny, jehož tématem bude mimo jiné právě čínská pozice k ruské invazi na Ukrajině. "Česká republika dala unijním představitelům, kteří se virtuálního summitu zúčastní, jasný mandát ohledně toho, co musí směrem k Číně zaznít. Jakákoli podpora Putina je nepřijatelná a negativně ovlivní nejen vztahy mezi Evropskou unií a Čínou, ale i bilaterální vztahy mezi Čínou a jednotlivými členskými státy," dodal Kozák.

Čína v době války na Ukrajině stupňuje diplomatickou aktivitu

Čínský ministr zahraničí Wang I podnikl minulý týden cestu po jihovýchodní Asii, při níž navštívil Pákistán a bez předchozího ohlášení také Indii, Afghánistán a Nepál. Mise šéfa čínské diplomacie proběhla v době, kdy Peking čelí kritikám USA a jejich spojenců kvůli svému ambivalentnímu postoji k ruské invazi na Ukrajinu a snaží se získat podporu sousedních států, píše hongkongský deník South China Morning Post.

Podle pozorovatelů je neoznámení Wangovy cesty předem krajně neobvyklé, přičemž důvodem může být zčásti fakt, že se Peking obává diplomatické izolace. První zastávkou Wanga byl od pondělí 21. března Pákistán, který patří k předním spojencům Číny. V Islámábádu se čínský ministr zahraničí jako "zvláštní host" zúčastnil schůzky šéfů diplomacií více než 50 států Organizace islámské spolupráce.

Ve čtvrtek se Wang krátce zastavil v Afghánistánu, kde se loni v srpnu ujalo moci islamistické hnutí Tálibán. Ministr zde vyjádřil čínskou podporu afghánské vládě, která čelí sankcím Západu a ze strany jiných zemí, včetně Číny, není oficiálně uznávána.

Ani následující návštěva Indie, kam Wang přicestoval ve čtvrtek odpoledne, nebyla ohlášena předem. Podle indických médií návštěvu inicioval Peking a šéf indické diplomacie Subrahmanjam Džajšankar uvedl, že si Čína přála, aby o ní Indie neinformovala před Wangovým příjezdem do Dillí. V pátek odpoledne pak ještě Wang zavítal do Nepálu.

"Je poměrně složité udržet návštěvy na takto vysoké úrovni v tajnosti," prohlásil liberální čínský politolog Ku Su. Ukazuje to, že Čína jedná "v krizovém módu", snaží se nastavit svůj postoj k ruské invazi na Ukrajinu, přičemž zároveň stupňuje diplomatické úsilí, aby získala podporu od svých sousedů, podotkl Ku.

"Čína zoufale potřebuje porozumění a podporu ohledně svého postoje k Ukrajině v OSN a jinde. Před velkými změnami v čínském vedení (na sjezdu Komunistické strany Číny v druhé polovině letošního roku) potřebuje zajistit, že její mezinárodní image nebude ukrajinskou krizí poskvrněn," uvedl dále analytik Ku Su. "Je to ale těžký úkol, Peking očividně netuší, jak jeho snahy dopadnou, a bojí se neúspěchu. Proto se rozhodl neoznamovat Wangovy cesty předem," dodal.

Wangova cesta do Indie byla první návštěvou vysokého čínského představitele od krvavého střetu čínských a indických vojáků na hranici mezi oběma zeměmi před dvěma lety. Wang při návštěvě zdůraznil, že "otázka hranic by neměla určovat ani ovlivňovat rozvoj indicko-čínských vztahů". Šéf indické diplomacie Džajšankar ale řekl, že podmínkou pro normalizaci vztahů Pekingu a Dillí je stažení vojáků od hranic. Prohlásil rovněž, že vztahy mezi Čínou a Indií "nejsou normální a nemohou být normální, když není normální situace na hranicích".

Čínsko-indická jednání se dotkla i situace na Ukrajině, přičemž obě země společně vyzvaly "k okamžitému příměří a návratu k diplomacii a dialogu". Čína a Indie zatím nevyslyšely žádosti Západu, aby odsoudily agresi Ruska, a ve Valném shromáždění patřily k více než třicítce zemí, které se zdržely hlasování o rezoluci vinící Rusko ze stupňování humanitární krize na Ukrajině.

Podle analytičky Jün Sun ze Stimsonova centra ve Washingtonu je již samotná Wangova návštěva v Dillí pro Čínu úspěchem. "Je ale nepravděpodobné, že by se Indie byla ochotná v zahraniční politice spojit s Čínou, protože se Dillí podobně jako další státy, které se zdržely hlasování v OSN, zdráhá vystupovat pročínsky," řekla Jün.

Expert na mezinárodní vztahy Š' Jin-chung z Čínské lidové univerzity v Pekingu uvedl, že Indie a Čína zaujímají ambivalentní postoj k ukrajinské krizi z rozdílných důvodů a že je nepravděpodobné, že by v nejbližší době zlepšily své vzájemné vztahy. "Motiv Indie je úzce spojený s obavami z Číny. Dillí spoléhá na dodávky zbraní z Ruska, aby mohlo vzdorovat Pekingu a Islámábádu," řekl Š'.

O postoji rozvíjejících se zemí podle Š' Jin-chunga rozhodne to, jak bude Moskva ve válce postupovat. "Myslím si, že mnoho zemí nebude ochotno přivírat oči nad útoky na civilní obyvatelstvo, kvůli nimž z Ukrajiny již uprchly čtyři miliony lidí, a nebude podporovat takovou brutální válku," prohlásil Š'. Snahy Číny získat další země pro "neutrální postoj" nemusejí zaznamenat velký úspěch, dodal.

Podle politologa z Nankingské univerzity Kua se ale Čína musí snažit okolní státy pro svůj postoj získat. "Indie a další státy jihovýchodní Asie jsou důležité pro stabilitu regionu před blížícím se sjezdem Komunistické strany Číny a Čína se musí snažit, aby si je získala pro své názory, což bylo také klíčovým posláním Wangovy cesty," prohlásil Ku.