Deficit rozpočtu 320 miliard se blíží realitě, soudí Hamáček. Chtěl by zrušit daňové výjimky

Zvýšení odhadu schodku státního rozpočtu na příští rok na 320 miliard korun znamená, že se toto číslo přiblížilo realitě. Novinářům to dnes řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Ministerstvo financí o očekávané výši schodku informovalo ve středu, předtím ministryně Alena Schillerová (za ANO) mluvila o schodku 116 miliard. ČSSD chce podle Hamáčka se Schillerovou řešit možnost zvýšení příjmů státu, aby se deficit snížil.

"Paní ministryně upravila ten svůj původní návrh, z mého pohledu směrem k realitě," řekl Hamáček. Podle něj se o konečné podobě návrhu rozpočtu bude ještě několik týdnů debatovat, ČSSD chce řešit možné úpravy státních příjmů. "Budeme se bavit o tom, zda není ještě možné se podívat na některé příjmové věci, protože dlouhodobě říkáme za sociální demokracii, že ten rozpočet je z hlediska příjmů podseknutý," řekl.

ČSSD v minulosti opakovaně mluvila o možnosti zavést sektorové daně, například bankovní daň. Podle Hamáčka by bylo vhodné zamyslet se i nad zrušením některých daňových výjimek, aby se plánovaný deficit rozpočtu snížil.

pic.twitter.com/sDDWKQtSO2

— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) September 30, 2020

Návrh ministerstva financí neobsahuje dopady možného zrušení superhrubé mzdy, které Schillerová dříve odhadla na zvýšení schodku zhruba o 50 miliard korun. Podle Hamáčka je to tak správně, rozpočet by se měl sestavovat pouze na základě platných zákonů a zrušení superhrubé mzdy dosud nebylo projednáno.

Plánovaný rozpočet na příští rok by znamenal druhý nejvyšší schodek státního rozpočtu v české historii. Na letošek počítá rozpočet s deficitem 500 miliard korun, ministerstvo financí ho zvýšilo z původně plánovaných 40 miliard kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru.

Přebytky rozpočtu půjdou jen na státní dluh, schválila Sněmovna

Případné přebytky státního rozpočtu bude možné využít pouze na snížení státního dluhu a nebude nutné, aby to schvalovala Sněmovna. Počítá s tím vládní novela rozpočtových pravidel, kterou dnes schválila Sněmovna. O úhradě schodku bude stejně jako dosud rozhodovat Sněmovna na návrh vlády. Schodky stát z větší části řeší vydáním státních dluhopisů. Předlohu, která zavádí i další změny, dostane nyní k posouzení Senát.

S přebytkem hospodařil stát naposledy v roce 2018, kdy vykázal kladné saldo 2,9 miliardy. V roce 2016 to bylo dokonce 61,8 miliardy. Pro letošek má rozpočet skončit schodkem. Původně měl být 40 miliard, ale kvůli dopadům krize způsobené koronavirem ho chce vláda zvýšit až na 500 miliard.

Zákon má umožnit, aby úřady po předchozím souhlasu ministerstva financí mohly zřizovat své účty u bank nebo ostatních peněžních institucí. Svoji žádost budou muset odůvodnit. Dosud musí mít své účty vedené u České národní banky.

Novela počítá i s tím, že úřady nebudou moci peníze na mzdy za neobsazená místa použít jinak. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve řekla, že to považuje za klíčovou část předlohy. Ministerstvo financí chce vázat peníze, které úřady získávají na neobsazená místa ve své evidenci. Nesměly by tak bez souhlasu ministerstva peníze využít na jiný účel. Vláda si od toho slibuje roční úsporu ve výši až dvě miliardy korun.

V současnosti dostávají ministerstva a další úřady peníze z rozpočtu na platy bez ohledu na to, zda místa obsazená jsou nebo ne. V případě, že místa obsazena nejsou, může úřad použít peníze pro svoje potřeby. S touto změnou nesouhlasili Piráti. Podle jejich poslance Mikuláše Ferjenčíka to může znamenat, že se budou nabírat lidé jen kvůli tomu, aby úřad nepřišel o peníze.

Sněmovna přijala návrh svého místopředsedy Vojtěcha Pikala (Piráti) pravidlo, aby státní rozpočet na následující rok schvalovala až poté, co projedná státní závěrečný účet za předchozí rok. Se stejným návrhem již dříve přišla skupina poslanců z více stran, Sněmovna ho však dosud neprojednala, Pikal ho proto navrhl vložit do projednávané novely rozpočtových pravidel. Sněmovna dnes Pikalův návrh podpořila i přes nesouhlas ministryně Schillerové (za ANO).

Sněmovna tuto novelu měla schvalovat již v létě, ale na návrh předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury ji vrátila do druhého čtení. Důvodem bylo, aby poslanci mohli do novely vložit pozměňovací návrh související s převodem Městské nemocnice v Litoměřicích do majetku Ústeckého kraje. Tento návrh podle Stanjury umožní nemocnici zachovat dotační tituly, které za dobu své činnosti obdržela. Poslanci ho dnes schválili.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček státní rozpočet Alena Schillerová Poslanecká sněmovna Vojtěch Pikal (Piráti) Ministerstvo financí Daně

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy