Deficit rozpočtu 320 miliard se blíží realitě, soudí Hamáček. Chtěl by zrušit daňové výjimky

Zvýšení odhadu schodku státního rozpočtu na příští rok na 320 miliard korun znamená, že se toto číslo přiblížilo realitě. Novinářům to dnes řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Ministerstvo financí o očekávané výši schodku informovalo ve středu, předtím ministryně Alena Schillerová (za ANO) mluvila o schodku 116 miliard. ČSSD chce podle Hamáčka se Schillerovou řešit možnost zvýšení příjmů státu, aby se deficit snížil.

"Paní ministryně upravila ten svůj původní návrh, z mého pohledu směrem k realitě," řekl Hamáček. Podle něj se o konečné podobě návrhu rozpočtu bude ještě několik týdnů debatovat, ČSSD chce řešit možné úpravy státních příjmů. "Budeme se bavit o tom, zda není ještě možné se podívat na některé příjmové věci, protože dlouhodobě říkáme za sociální demokracii, že ten rozpočet je z hlediska příjmů podseknutý," řekl.

ČSSD v minulosti opakovaně mluvila o možnosti zavést sektorové daně, například bankovní daň. Podle Hamáčka by bylo vhodné zamyslet se i nad zrušením některých daňových výjimek, aby se plánovaný deficit rozpočtu snížil.

pic.twitter.com/sDDWKQtSO2

— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) September 30, 2020

Návrh ministerstva financí neobsahuje dopady možného zrušení superhrubé mzdy, které Schillerová dříve odhadla na zvýšení schodku zhruba o 50 miliard korun. Podle Hamáčka je to tak správně, rozpočet by se měl sestavovat pouze na základě platných zákonů a zrušení superhrubé mzdy dosud nebylo projednáno.

Plánovaný rozpočet na příští rok by znamenal druhý nejvyšší schodek státního rozpočtu v české historii. Na letošek počítá rozpočet s deficitem 500 miliard korun, ministerstvo financí ho zvýšilo z původně plánovaných 40 miliard kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru.

Přebytky rozpočtu půjdou jen na státní dluh, schválila Sněmovna

Případné přebytky státního rozpočtu bude možné využít pouze na snížení státního dluhu a nebude nutné, aby to schvalovala Sněmovna. Počítá s tím vládní novela rozpočtových pravidel, kterou dnes schválila Sněmovna. O úhradě schodku bude stejně jako dosud rozhodovat Sněmovna na návrh vlády. Schodky stát z větší části řeší vydáním státních dluhopisů. Předlohu, která zavádí i další změny, dostane nyní k posouzení Senát.

S přebytkem hospodařil stát naposledy v roce 2018, kdy vykázal kladné saldo 2,9 miliardy. V roce 2016 to bylo dokonce 61,8 miliardy. Pro letošek má rozpočet skončit schodkem. Původně měl být 40 miliard, ale kvůli dopadům krize způsobené koronavirem ho chce vláda zvýšit až na 500 miliard.

Zákon má umožnit, aby úřady po předchozím souhlasu ministerstva financí mohly zřizovat své účty u bank nebo ostatních peněžních institucí. Svoji žádost budou muset odůvodnit. Dosud musí mít své účty vedené u České národní banky.

Novela počítá i s tím, že úřady nebudou moci peníze na mzdy za neobsazená místa použít jinak. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve řekla, že to považuje za klíčovou část předlohy. Ministerstvo financí chce vázat peníze, které úřady získávají na neobsazená místa ve své evidenci. Nesměly by tak bez souhlasu ministerstva peníze využít na jiný účel. Vláda si od toho slibuje roční úsporu ve výši až dvě miliardy korun.

V současnosti dostávají ministerstva a další úřady peníze z rozpočtu na platy bez ohledu na to, zda místa obsazená jsou nebo ne. V případě, že místa obsazena nejsou, může úřad použít peníze pro svoje potřeby. S touto změnou nesouhlasili Piráti. Podle jejich poslance Mikuláše Ferjenčíka to může znamenat, že se budou nabírat lidé jen kvůli tomu, aby úřad nepřišel o peníze.

Sněmovna přijala návrh svého místopředsedy Vojtěcha Pikala (Piráti) pravidlo, aby státní rozpočet na následující rok schvalovala až poté, co projedná státní závěrečný účet za předchozí rok. Se stejným návrhem již dříve přišla skupina poslanců z více stran, Sněmovna ho však dosud neprojednala, Pikal ho proto navrhl vložit do projednávané novely rozpočtových pravidel. Sněmovna dnes Pikalův návrh podpořila i přes nesouhlas ministryně Schillerové (za ANO).

Sněmovna tuto novelu měla schvalovat již v létě, ale na návrh předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury ji vrátila do druhého čtení. Důvodem bylo, aby poslanci mohli do novely vložit pozměňovací návrh související s převodem Městské nemocnice v Litoměřicích do majetku Ústeckého kraje. Tento návrh podle Stanjury umožní nemocnici zachovat dotační tituly, které za dobu své činnosti obdržela. Poslanci ho dnes schválili.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček státní rozpočet Alena Schillerová Poslanecká sněmovna Vojtěch Pikal (Piráti) Ministerstvo financí Daně

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Krasobruslení, ilustrační fotografie.

Reshtenko se postaral o první krasobruslařskou medaili pro Česko z ME po 13 letech

Pokud se o něčem dá říct, že se někde kruh uzavřel, může to být nečekaný český úspěch na krasobruslařském mistrovství Evropy v anglickém Sheffieldu. Právě odsud totiž přišla během víkendu zpráva o zisku bronzové medaile, která skončila na krku Georgiia Reshtenka. A v čem že spočívá onen příslovečný uzavřený kruh? Jedná se totiž o první krasobruslařskou medaili z evropského šampionátu pro českého reprezentanta po dlouhých 13 letech, přičemž naposledy se takovýto počin podařil Michalu Březinovi, současnému trenérovi Reshtenka.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

před 3 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Napětí kolem Grónska poleví do konce tohoto týdne

Finský prezident Alexander Stubb věří, že napětí kolem Grónska by se mohlo uvolnit už do konce tohoto týdne. V rozhovoru pro Bloomberg v Davosu uvedl, že jeho poslední jednání z uplynulých hodin mu dávají mírnou naději na nalezení smírného řešení. Stubb zdůraznil, že se světová diplomacie mění neuvěřitelně rychle, ale náznaky možného kompromisu jsou podle něj reálné.

před 4 hodinami

Evropský parlament

Evropský parlament se chystá k zásadnímu kroku. Chce zastavit obchodní dohodu s USA, píše BBC

Evropský parlament se chystá k zásadnímu kroku, který může definitivně pohřbít naděje na stabilní obchodní vztahy se Spojenými státy. Podle zdrojů serveru BBC z výboru pro mezinárodní obchod hodlají europoslanci pozastavit schvalování obchodní dohody, kterou loni v červenci uzavřela šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen s Donaldem Trumpem. Rozhodnutí by mělo být oficiálně oznámeno ve středu odpoledne během zasedání ve Štrasburku.

před 5 hodinami

Prezident Trump hostí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona

Co odhalily SMS evropských lídrů, které Trump zveřejnil?

Prezidentská kancelář v Elysejském paláci potvrdila pravost zprávy, kterou Donald Trump zveřejnil na svých sociálních sítích. Emmanuel Macron v ní americkému prezidentovi navrhuje setkání v Paříži, kde by společně probrali napjatou globální situaci. Francouzský lídr volí smířlivý tón, když Trumpa oslovuje jako přítele, což má být zjevný pokus o uklidnění vzájemných vztahů, analyzuje web Politico.

před 6 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Proč není Zelenskyj na Světovém ekonomickém fóru? Oznámil, že do Davosu přijde pod jednou podmínkou

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil vážné obavy, že vyostřený spor o Grónsko mezi Spojenými státy a Evropou může odvrátit pozornost světového společenství od probíhající války na Ukrajině. Během úterního brífinku zdůraznil, že jakákoliv ztráta soustředění v době, kdy jeho země čelí plnoformátové ruské agresi, představuje pro Ukrajinu riziko. Zelenskyj vyzval Washington k diplomatickému dialogu a vyjádřil naději, že Spojené státy budou evropským spojencům skutečně naslouchat.

před 6 hodinami

Pedro Sánchez

Politico: Myšlenka náhrady za NATO naráží na první problémy

Krize kolem Grónska vdechla nový život staré myšlence na vytvoření „Evropské rady bezpečnosti“. Tváří v tvář nepředvídatelným krokům Donalda Trumpa a agresivní politice Vladimira Putina sílí v Bruselu i dalších metropolích volání po vzniku akceschopného orgánu, který by umožnil kontinentu reagovat na hrozby rychle a bez nutnosti zdlouhavého hledání shody všech 27 členských států.

před 7 hodinami

Gavin Newsom

V Davosu to vře. Trump si z lidí dělá blázny, ví, že se mu smějete, vaše reakce je trapná, vmetl Evropě Newsom

Zatímco se Světové ekonomické fórum v Davosu připravuje na středeční příjezd Donalda Trumpa, atmosféra v kuloárech připomíná spíše válečnou poradu než diplomatický summit. Kalifornský guvernér Gavin Newsom do této napjaté situace vnesl nebývalou dávku upřímnosti, když označil dosavadní reakci evropských lídrů za „patetickou“ a „trapnou“.

před 8 hodinami

Lars Klingbeil

Evropský pohár trpělivosti přetekl. Vydírat se nenecháme, vzkazuje Evropa Trumpovi

Evropský pohár trpělivosti s nevybíravou politikou Donalda Trumpa podle BBC definitivně přetekla. Poté, co americký prezident v pondělí večer znovu potvrdil, že Spojené státy „musí mít“ Grónsko z důvodů národní bezpečnosti, se evropské metropole rozhodly odhodit rukavičky. Trumpův předpoklad, že lídři starého kontinentu nebudou klást přílišný odpor, se ukazuje jako fatální omyl.

před 9 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Světové ekonomické fórum začalo. Von der Leyenová v úvodním projevu nešetřila Trumpa

Světové ekonomické fórum v Davosu se krátce po zahájení stalo dějištěm otevřené diplomatické roztržky mezi evropskými spojenci a administrativou Donalda Trumpa. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém ostře sledovaném projevu označila americké hrozby cly kvůli Grónsku za „zásadní chybu“. Podle ní takový postup podkopává důvěru mezi dlouholetými partnery a narušuje stabilitu, na které obě strany léta pracovaly.

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Ukrajina chystá anti-dronový dóm

Ukrajina čelí kritickému období války, která trvá již 1 427 dní. Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na stupňující se ruské útoky na energetickou síť oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Klíčem k ochraně ukrajinského nebe se má stát „anti-dronový dóm“, postavený na mobilních palebných skupinách a nově i na masovém nasazení dronových zachycovačů.

před 10 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Pochválí se za bystrost a obratem usne. Co se děje se zdravím Trumpa?

Zdravotní stav devětasedmdesátiletého amerického prezidenta Donalda Trumpa se na začátku druhého roku jeho mandátu stal vděčným tématem k diskusím. Virální záběry, rozporuplná vyjádření Bílého domu a absence kompletních lékařských záznamů vyvolávají vlnu spekulací o jeho fyzické i kognitivní kondici. Celá debata navíc otevírá nepříjemné otázky ohledně transparentnosti moci v nejvyšších patrech americké politiky.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Počasí a sníh. Meteorologové vysvětlili, co se změnilo v posledních dnech

Počasí v posledních dnech nepřálo sněhu, jehož jsme se ve značné míře dočkali v úvodu ledna. V nižších polohách už roztálo klidně i dvacet centimetrů bílé pokrývky. Na horách zase sníh změnil strukturu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy