Deficit rozpočtu 320 miliard se blíží realitě, soudí Hamáček. Chtěl by zrušit daňové výjimky

Zvýšení odhadu schodku státního rozpočtu na příští rok na 320 miliard korun znamená, že se toto číslo přiblížilo realitě. Novinářům to dnes řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Ministerstvo financí o očekávané výši schodku informovalo ve středu, předtím ministryně Alena Schillerová (za ANO) mluvila o schodku 116 miliard. ČSSD chce podle Hamáčka se Schillerovou řešit možnost zvýšení příjmů státu, aby se deficit snížil.

"Paní ministryně upravila ten svůj původní návrh, z mého pohledu směrem k realitě," řekl Hamáček. Podle něj se o konečné podobě návrhu rozpočtu bude ještě několik týdnů debatovat, ČSSD chce řešit možné úpravy státních příjmů. "Budeme se bavit o tom, zda není ještě možné se podívat na některé příjmové věci, protože dlouhodobě říkáme za sociální demokracii, že ten rozpočet je z hlediska příjmů podseknutý," řekl.

ČSSD v minulosti opakovaně mluvila o možnosti zavést sektorové daně, například bankovní daň. Podle Hamáčka by bylo vhodné zamyslet se i nad zrušením některých daňových výjimek, aby se plánovaný deficit rozpočtu snížil.

pic.twitter.com/sDDWKQtSO2

— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) September 30, 2020

Návrh ministerstva financí neobsahuje dopady možného zrušení superhrubé mzdy, které Schillerová dříve odhadla na zvýšení schodku zhruba o 50 miliard korun. Podle Hamáčka je to tak správně, rozpočet by se měl sestavovat pouze na základě platných zákonů a zrušení superhrubé mzdy dosud nebylo projednáno.

Plánovaný rozpočet na příští rok by znamenal druhý nejvyšší schodek státního rozpočtu v české historii. Na letošek počítá rozpočet s deficitem 500 miliard korun, ministerstvo financí ho zvýšilo z původně plánovaných 40 miliard kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru.

Přebytky rozpočtu půjdou jen na státní dluh, schválila Sněmovna

Případné přebytky státního rozpočtu bude možné využít pouze na snížení státního dluhu a nebude nutné, aby to schvalovala Sněmovna. Počítá s tím vládní novela rozpočtových pravidel, kterou dnes schválila Sněmovna. O úhradě schodku bude stejně jako dosud rozhodovat Sněmovna na návrh vlády. Schodky stát z větší části řeší vydáním státních dluhopisů. Předlohu, která zavádí i další změny, dostane nyní k posouzení Senát.

S přebytkem hospodařil stát naposledy v roce 2018, kdy vykázal kladné saldo 2,9 miliardy. V roce 2016 to bylo dokonce 61,8 miliardy. Pro letošek má rozpočet skončit schodkem. Původně měl být 40 miliard, ale kvůli dopadům krize způsobené koronavirem ho chce vláda zvýšit až na 500 miliard.

Zákon má umožnit, aby úřady po předchozím souhlasu ministerstva financí mohly zřizovat své účty u bank nebo ostatních peněžních institucí. Svoji žádost budou muset odůvodnit. Dosud musí mít své účty vedené u České národní banky.

Novela počítá i s tím, že úřady nebudou moci peníze na mzdy za neobsazená místa použít jinak. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve řekla, že to považuje za klíčovou část předlohy. Ministerstvo financí chce vázat peníze, které úřady získávají na neobsazená místa ve své evidenci. Nesměly by tak bez souhlasu ministerstva peníze využít na jiný účel. Vláda si od toho slibuje roční úsporu ve výši až dvě miliardy korun.

V současnosti dostávají ministerstva a další úřady peníze z rozpočtu na platy bez ohledu na to, zda místa obsazená jsou nebo ne. V případě, že místa obsazena nejsou, může úřad použít peníze pro svoje potřeby. S touto změnou nesouhlasili Piráti. Podle jejich poslance Mikuláše Ferjenčíka to může znamenat, že se budou nabírat lidé jen kvůli tomu, aby úřad nepřišel o peníze.

Sněmovna přijala návrh svého místopředsedy Vojtěcha Pikala (Piráti) pravidlo, aby státní rozpočet na následující rok schvalovala až poté, co projedná státní závěrečný účet za předchozí rok. Se stejným návrhem již dříve přišla skupina poslanců z více stran, Sněmovna ho však dosud neprojednala, Pikal ho proto navrhl vložit do projednávané novely rozpočtových pravidel. Sněmovna dnes Pikalův návrh podpořila i přes nesouhlas ministryně Schillerové (za ANO).

Sněmovna tuto novelu měla schvalovat již v létě, ale na návrh předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury ji vrátila do druhého čtení. Důvodem bylo, aby poslanci mohli do novely vložit pozměňovací návrh související s převodem Městské nemocnice v Litoměřicích do majetku Ústeckého kraje. Tento návrh podle Stanjury umožní nemocnici zachovat dotační tituly, které za dobu své činnosti obdržela. Poslanci ho dnes schválili.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček státní rozpočet Alena Schillerová Poslanecká sněmovna Vojtěch Pikal (Piráti) Ministerstvo financí Daně

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 14 minutami

před 41 minutami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 5 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Počasí pod vlivem Caetana. Česko čeká první výrazná sněhová situace

Východní polovinu Česka v těchto chvílích zasypává sníh, pokud se tedy vyplnily předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pomyslným viníkem je tlaková níže, která dokonce dostala vlastní jméno. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy