Deficit rozpočtu 320 miliard se blíží realitě, soudí Hamáček. Chtěl by zrušit daňové výjimky

Zvýšení odhadu schodku státního rozpočtu na příští rok na 320 miliard korun znamená, že se toto číslo přiblížilo realitě. Novinářům to dnes řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).

Ministerstvo financí o očekávané výši schodku informovalo ve středu, předtím ministryně Alena Schillerová (za ANO) mluvila o schodku 116 miliard. ČSSD chce podle Hamáčka se Schillerovou řešit možnost zvýšení příjmů státu, aby se deficit snížil.

"Paní ministryně upravila ten svůj původní návrh, z mého pohledu směrem k realitě," řekl Hamáček. Podle něj se o konečné podobě návrhu rozpočtu bude ještě několik týdnů debatovat, ČSSD chce řešit možné úpravy státních příjmů. "Budeme se bavit o tom, zda není ještě možné se podívat na některé příjmové věci, protože dlouhodobě říkáme za sociální demokracii, že ten rozpočet je z hlediska příjmů podseknutý," řekl.

ČSSD v minulosti opakovaně mluvila o možnosti zavést sektorové daně, například bankovní daň. Podle Hamáčka by bylo vhodné zamyslet se i nad zrušením některých daňových výjimek, aby se plánovaný deficit rozpočtu snížil.

pic.twitter.com/sDDWKQtSO2

— Jakub.Seidler (@JakubSeidler) September 30, 2020

Návrh ministerstva financí neobsahuje dopady možného zrušení superhrubé mzdy, které Schillerová dříve odhadla na zvýšení schodku zhruba o 50 miliard korun. Podle Hamáčka je to tak správně, rozpočet by se měl sestavovat pouze na základě platných zákonů a zrušení superhrubé mzdy dosud nebylo projednáno.

Plánovaný rozpočet na příští rok by znamenal druhý nejvyšší schodek státního rozpočtu v české historii. Na letošek počítá rozpočet s deficitem 500 miliard korun, ministerstvo financí ho zvýšilo z původně plánovaných 40 miliard kvůli ekonomickým dopadům pandemie koronaviru.

Přebytky rozpočtu půjdou jen na státní dluh, schválila Sněmovna

Případné přebytky státního rozpočtu bude možné využít pouze na snížení státního dluhu a nebude nutné, aby to schvalovala Sněmovna. Počítá s tím vládní novela rozpočtových pravidel, kterou dnes schválila Sněmovna. O úhradě schodku bude stejně jako dosud rozhodovat Sněmovna na návrh vlády. Schodky stát z větší části řeší vydáním státních dluhopisů. Předlohu, která zavádí i další změny, dostane nyní k posouzení Senát.

S přebytkem hospodařil stát naposledy v roce 2018, kdy vykázal kladné saldo 2,9 miliardy. V roce 2016 to bylo dokonce 61,8 miliardy. Pro letošek má rozpočet skončit schodkem. Původně měl být 40 miliard, ale kvůli dopadům krize způsobené koronavirem ho chce vláda zvýšit až na 500 miliard.

Zákon má umožnit, aby úřady po předchozím souhlasu ministerstva financí mohly zřizovat své účty u bank nebo ostatních peněžních institucí. Svoji žádost budou muset odůvodnit. Dosud musí mít své účty vedené u České národní banky.

Novela počítá i s tím, že úřady nebudou moci peníze na mzdy za neobsazená místa použít jinak. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve řekla, že to považuje za klíčovou část předlohy. Ministerstvo financí chce vázat peníze, které úřady získávají na neobsazená místa ve své evidenci. Nesměly by tak bez souhlasu ministerstva peníze využít na jiný účel. Vláda si od toho slibuje roční úsporu ve výši až dvě miliardy korun.

V současnosti dostávají ministerstva a další úřady peníze z rozpočtu na platy bez ohledu na to, zda místa obsazená jsou nebo ne. V případě, že místa obsazena nejsou, může úřad použít peníze pro svoje potřeby. S touto změnou nesouhlasili Piráti. Podle jejich poslance Mikuláše Ferjenčíka to může znamenat, že se budou nabírat lidé jen kvůli tomu, aby úřad nepřišel o peníze.

Sněmovna přijala návrh svého místopředsedy Vojtěcha Pikala (Piráti) pravidlo, aby státní rozpočet na následující rok schvalovala až poté, co projedná státní závěrečný účet za předchozí rok. Se stejným návrhem již dříve přišla skupina poslanců z více stran, Sněmovna ho však dosud neprojednala, Pikal ho proto navrhl vložit do projednávané novely rozpočtových pravidel. Sněmovna dnes Pikalův návrh podpořila i přes nesouhlas ministryně Schillerové (za ANO).

Sněmovna tuto novelu měla schvalovat již v létě, ale na návrh předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury ji vrátila do druhého čtení. Důvodem bylo, aby poslanci mohli do novely vložit pozměňovací návrh související s převodem Městské nemocnice v Litoměřicích do majetku Ústeckého kraje. Tento návrh podle Stanjury umožní nemocnici zachovat dotační tituly, které za dobu své činnosti obdržela. Poslanci ho dnes schválili.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček státní rozpočet Alena Schillerová Poslanecká sněmovna Vojtěch Pikal (Piráti) Ministerstvo financí Daně

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 2 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě

Americká armáda zahájila další sérii úderů proti Íránu, jejichž cílem je výrazně oslabit jeho schopnosti útočit na plavidla v Hormuzském průlivu. Jedná se již o desátou noc útoků v řadě, které přicházejí poté, co americký prezident Donald Trump přísahal, že Írán potrestá za smrt amerických vojáků. Trump již dříve prohlásil, že Írán byl předchozí noc zasažen velmi tvrdě na počest tří nedávno zabitých amerických vojáků, z nichž dva padli v Jordánsku a jeden v Íráku.

včera

20. července 2026 21:57

Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů

Každá česká domácnost, jejíž členové vyrážejí na sběr, si loni v průměru odnesla z lesa 6,2 kilogramu hub, 2,6 kilogramu borůvek a něco přes 1 kilogram malin. Houbařsky byl rok 2025 spíše podprůměrný. Vyplývá to z šetření Ministerstva zemědělství (MZe), který vyhodnotila Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity (ČZU).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy