Ekologové vítají možné rozšíření daně z mimořádných zisků i na letošek, analytici jsou proti

Ekologické organizace Greenpeace a Hnutí Duha ocenily úterní dohodu lídrů vládní koalice, podle níž by připravovaná daň z mimořádných zisků měla platit i pro letošní rok. Navrhované zdanění je však nízké, uvedli dnes zástupci organizací v tiskové zprávě. Podle původního návrhu se s daní počítalo pro roky 2023 až 2025. Měly by ji platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky.

"Je dobře, že se vláda rozhodla zdanit velké energetické korporace, které nyní vydělávají rekordní zisky na úkor lidí trpících kvůli vysokým cenám energií, už za letošní rok," uvedl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek. "Daň by podle nás sice měla být ještě vyšší než navrhovaných 60 procent, ale největší problém původního návrhu se vládě podařilo odstranit. Nikdo by neměl vydělávat na energetické chudobě a společenské krizi," dodal.

Ministerstvo financí daň navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Hrábek dnes zopakoval, že Greenpeace požadují, aby se všechny zisky nad deset procent danily na úrovni 100 procent.

Dohodu lídrů koaličních stran ocenil také energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh. "Pokud se však zdanění vztáhne na rok 2022, je potřeba aby i zastropování cen platilo už po zbytek letoška a stejně rychle nastoupila cílená pomoc zranitelným domácnostem," upozornil Koželouh. "Nicméně strategickým řešením, se kterým ministr průmyslu Josef Síkela stále otálí, je umožnit lidem, obcím i firmám vyrábět a sdílet si vlastní čistou a levnou elektřinu, aby se do podobných situací dostávali co nejméně," míní ekolog.

Díky zálohovému systému plateb ministerstvo financí očekává v příštím roce do rozpočtu z daně 85 miliard korun. V roce 2024 to mělo být 39 miliard korun, v posledním roce platnosti pak 25 miliard korun. Suma má sloužit k pokrytí nákladů na zastropování cen energií.

Naopak možné rozšíření daně z mimořádných zisků i na rok 2022 kritizují analytici. Kromě problémů s možnou retroaktivitou považují rozšíření daně za nefér vůči postiženým společnostem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však již dříve zdůvodnil plánované zdanění vybraných sektorů vysokými zisky způsobenými vnějšími příčinami. Banky podle Stanjury těží z vyšších úrokových sazeb a energetické a petrolejářské firmy z růstu cen energií po ruské invazi na Ukrajinu.

Analytici kritizují možné rozšíření daně z mimořádných zisků i na rok 2022

Analytici kritizují možné rozšíření daně z mimořádných zisků i na rok 2022. Kromě problémů s možnou retroaktivitou považují rozšíření daně za nefér vůči postiženým společnostem. Takzvaná windfall tax by se měla vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle původního návrhu ministerstva financí by měla platit v letech 2023 až 2025, zástupci vládní koalice ale dnes uvedli, že se dohodli na vztažení daně i na letošní rok.

"Je pravda, že společnosti, kterých se windfall tax týká, si letos přišly vlivem současných událostí k mimořádným ziskům. Ale i v případě, že by retroaktivita nebyla problém, tak změnit pravidla těsně před koncem roku je vůči zainteresovaným firmám vyloženě nefér. Společnosti to samozřejmě přežijí. Tento krok je ale bezesporu velmi problematický a tvrdě zasahuje do jejich rozpočtu i plánů na následující období," sdělil ČTK David Homola ze společnosti Digitoo, které se zaměřuje digitalizací účetnictví.

"Kroky vlády jsou krátkozraké a neefektivní. Můžeme v přímém přenosu sledovat, jak vláda posunuje hranice právního státu. Jde si bezhlavě za co nejvyšším daňovým výnosem bez ohledu na omezení," uvedl analytik XTB Jiří Tyleček.

Podle něj se vláda nedrží návrhů ekonomů a ohrožuje důvěru investorů v české investiční prostředí. "Investoři dostávají jasný signál, že Česko není tou správnou destinací. I když budou negativní dopady rozprostřeny v čase, tak podle mého názoru v součtu násobně převýší jakýkoliv zvýšený daňový výběr," uvedl Tyleček. Za čistší řešení než zavedení zmíněné daně pro letošní rok by považoval zvýšení daně z příjmů právnických a fyzických osob.

Vláda chce využít výnosy z daně z neočekávaných zisků k pokrytí nákladů na zastropování cen energií, které začaly růst v důsledku konfliktu na Ukrajině. Podle odhadů ministerstva financí by daň příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií.

Související

Daně, ilustrační fotografie Komentář

Jak velké má mít Česko daně a lze z nich zalepit chyby levicových vlád?

Ta shakespearovská otázka je tu snad pořád. Má mít země vysoké anebo nízké daně? Jedni říkají, že když byl svět ještě normální, rozumějte milí čtenáři, pro lidi‒voliče, kteří se rozhodovali podle „levice“ či „pravice“, byla odpověď většinou jasná. Pro levici, která si vždy jaksi mimoděk „nárokovala“ vítězství v politické soutěži za to, že se dokáže o lidi lépe postarat, když prosadí vyšší daně, větší stát a o to míň prý starosti lidem, kdežto pravice většinou vždy zastávala pravý opak. Jenže, jak se zase s určitým zjednodušením, ukázalo, když do souboje nejen o přízeň voličů, ale hlavně o daně, přišli populisté, extrémisté či jiní byznysoví politici a místo jasné volby tu tak z nabídek nejen daní máme pěkný guláš, je všechno jinak. A nejen zdánlivě. Jenže ta původní otázka zůstává pořád stejná. A pořád na ní, aspoň v Česku, chybí jasná politická odpověď.
Ilustrační fotografie.

Česko by podle zemědělců či potravinářů mělo snížit DPH na potraviny

Zemědělci, potravináři a prodejci se shodují, že jsou případně připraveni zvýšit tlak na ministerstvo zemědělství potažmo vládu, aby se snížila sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) na vybrané základní potraviny. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza, šéfka Potravinářské komory Dana Večeřová a viceprezident Agrární komory to uvedli v České televizi v pořadu Otázky Václava Moravce. 

Více souvisejících

Daně

Aktuálně se děje

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

včera

Chorvaté si na MS poradili s Kanaďany

MS ve fotbale: Belgičani propadli s Marokem, Chorvaté si poradili s Kanaďany. Španělsko s Německem se rozešly smírně

Ani další den fotbalového mistrovství nebyla nouze o překvapivé výsledky. O první z nich se postarali už v prvním zápase dne Kostaričané, kteří vypadali, že ani v tomto zápase nevystřelí na branku, stejně jako v tom úvodním proti Španělsku, jenže k jedné střele se v zápase s Japonskem přeci jenom dostali a právě z ní v 81. minutě Fuller rozradostnil nejen tuto jihoamerickou zemi, ale i Němce, kteří tak zůstávají ve hře o postup. O to víc, že se našim západním sousedům se podařilo ve šlágru se Španěly vyválčit bod za remízu 1:1. Nahnuté to naopak mají Belgičané, kterým se vzdálil postup ze skupiny poté, co s Marokem prohráli 0:2 a budou se muset o postup porvat s Chorvaty. Ti naopak měli s Kanadou jednodušší práci, jelikož ji porazili bez větších problémů 3:1, přestože Kanaďané vstřelili zatím nejrychlejší gól šampionátu.

včera

Christine Lagardeová, šéfka ECB

Míra inflace v eurozóně stále nedosáhla vrcholu, tvrdí šéfka ECB

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová by byla překvapena, kdyby inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu. Řekla to dnes evropským zákonodárcům. Její vyjádření podle analytiků naznačuje, že zvyšování úrokových sazeb z poslední doby ještě není u konce.

Aktualizováno včera

Sesuv půdy na italském ostrově Ischia

Záchranáři na ostrově Ischia našli další oběť sesuvů, pátrání pokračuje

Záchranáři na italském ostrově Ischia dnes našli osmou oběť sobotních sesuvů půdy. Podle úřadů jde o patnáctiletého chlapce jménem Michele Monti, který je bratrem Franceska a Marie Teresy, jejichž těla byla nalezena už v neděli. Těla jejich rodičů ale stále objevena nebyla. Při sesuvu půdy zemřelo i třítýdenní miminko. Záchranáři celkem pátrají po čtyřech pohřešovaných. Odstraňování nánosů bahna a trosek je boj s časem, naděje na nalezení živých rychle klesá, uvedla agentura ANSA.

včera

včera

Putinovo jméno v protokolu z domovní prohlídky u umělce Olega Volkova

Historik: Putin se jako člen KGB zúčastnil vyšetřování jedné z prvních akcí politického umění

Ruský prezident Vladimir Putin se jako třiadvacetiletý poručík sovětské tajné policie KGB zúčastnil vyšetřování jedné z prvních akcí "politického umění", když se v roce 1976 na Petropavlovské pevnosti v Petrohradu objevil 42 metrů dlouhý nápis "Přibíjíte na kříž svobodu, ale lidská duše nezná okovy!" Autoři nápisu po dopadení strávili roky ve vězení, uvedl dnes zpravodajský server Meduza, píšící z lotyšského exilu. Putinovu účast na vyšetřování potvrzují podle něj nedávno objevené dokumenty.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Mistrovství světa ve fotbale provází další kontroverze. Írán žádá vyloučení USA

Kontroverze kolem právě probíhajícího fotbalového světového šampionátu v Kataru neutichají, ba naopak. Tentokrát se všechno týká blížícího ostře sledovaného zápasu skupiny B mezi USA a Íránem. Mezi těmito politicky znepřátelenými zeměmi se totiž rozhodne, která z nich postoupí do osmifinále. Americký fotbalový svaz navíc přilil před tímto důležitým vzájemným duelem olej do ohně tím, když na svých stránkách a profilech smazal na íránské vlajce symbol islámské republiky.

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Ze schvalování a podpory ruské invaze česká policie obvinila 49 lidí

Ze schvalování a podpory ruské invaze na Ukrajinu česká policie obvinila zatím 49 lidí. Celkem eviduje 86 takových případů. Serveru iROZHLAS.cz to dnes sdělil mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík. Z policejních statistik vyplývá, že jde o další nárůst počtu podobných případů. V říjnu policie evidovala 83 případů schvalování ruské invaze a obvinění sdělila 44 lidem.

včera

Letadla, ilustrační foto

Cestujících do zahraničí po dvou letech ovlivněných pandemií přibývá

Cestujících do zahraničí po dvou letech ovlivněných pandemií covid-19 přibývá. Pražské letiště v období od června do konce října odbavilo dvě třetiny počtu cestujících v porovnání se stejným obdobím roku 2019, tedy posledním předcovidovým. Letiště Leoše Janáčka v Ostravě je na 87 procentech provozu a poslednímu předcovidovému roku se přibližuje i brněnské letiště. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy Evropské pojišťovny, kterou má ČTK k dispozici.

včera

Aktualizováno včera

Ilustrační foto

Británie přišla kvůli brexitu o tisíce lékařů

V Británii v důsledku brexitu ubylo zhruba 4000 lékařů. V systému je nedostatek zejména anesteziologů, pediatrů, psychiatrů či kardiologů a plicních lékařů, informovala odborná společnost Nuffield Trust. Podle ní pracovalo v roce 2021 ve Spojeném království na 37.000 lékařek a lékařů z jiných evropských zemi. Odchod země z Evropské unie však vedl k pomalejšímu náboru lékařského personálu.

včera

včera

Rusko, Kreml

Rusko na poslední chvíli odložilo jednání s USA o jaderných zbraních

Rusko odložilo jednání s USA o strategických jaderných zbraních, která měla začít v úterý v Káhiře, informoval ruský deník Kommersant s odvoláním na vyjádření americké ambasády v Rusku. Podle amerického ministerstva zahraničí šlo o jednostranné rozhodnutí. Moskva podle ambasády uvedla, že navrhne nový termín jednání.

včera

NCOZ se zabývá plachtou s Putinem ve vaku na mrtvoly na budově ministerstva

Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) se zabývá případem plachty s českou a ukrajinskou vlajkou spolu s portrétem ruského prezidenta Vladimira Putina ve vaku na mrtvoly, která byla koncem října vyvěšena na budově ministerstva vnitra v Praze. 

Zdroj: ČTK

Další zprávy