Ekologické organizace Greenpeace a Hnutí Duha ocenily úterní dohodu lídrů vládní koalice, podle níž by připravovaná daň z mimořádných zisků měla platit i pro letošní rok. Navrhované zdanění je však nízké, uvedli dnes zástupci organizací v tiskové zprávě. Podle původního návrhu se s daní počítalo pro roky 2023 až 2025. Měly by ji platit energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky.
"Je dobře, že se vláda rozhodla zdanit velké energetické korporace, které nyní vydělávají rekordní zisky na úkor lidí trpících kvůli vysokým cenám energií, už za letošní rok," uvedl mluvčí Greenpeace Lukáš Hrábek. "Daň by podle nás sice měla být ještě vyšší než navrhovaných 60 procent, ale největší problém původního návrhu se vládě podařilo odstranit. Nikdo by neměl vydělávat na energetické chudobě a společenské krizi," dodal.
Ministerstvo financí daň navrhlo jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá podle návrhu rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Hrábek dnes zopakoval, že Greenpeace požadují, aby se všechny zisky nad deset procent danily na úrovni 100 procent.
Dohodu lídrů koaličních stran ocenil také energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh. "Pokud se však zdanění vztáhne na rok 2022, je potřeba aby i zastropování cen platilo už po zbytek letoška a stejně rychle nastoupila cílená pomoc zranitelným domácnostem," upozornil Koželouh. "Nicméně strategickým řešením, se kterým ministr průmyslu Josef Síkela stále otálí, je umožnit lidem, obcím i firmám vyrábět a sdílet si vlastní čistou a levnou elektřinu, aby se do podobných situací dostávali co nejméně," míní ekolog.
Díky zálohovému systému plateb ministerstvo financí očekává v příštím roce do rozpočtu z daně 85 miliard korun. V roce 2024 to mělo být 39 miliard korun, v posledním roce platnosti pak 25 miliard korun. Suma má sloužit k pokrytí nákladů na zastropování cen energií.
Naopak možné rozšíření daně z mimořádných zisků i na rok 2022 kritizují analytici. Kromě problémů s možnou retroaktivitou považují rozšíření daně za nefér vůči postiženým společnostem. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) však již dříve zdůvodnil plánované zdanění vybraných sektorů vysokými zisky způsobenými vnějšími příčinami. Banky podle Stanjury těží z vyšších úrokových sazeb a energetické a petrolejářské firmy z růstu cen energií po ruské invazi na Ukrajinu.
Analytici kritizují možné rozšíření daně z mimořádných zisků i na rok 2022
Analytici kritizují možné rozšíření daně z mimořádných zisků i na rok 2022. Kromě problémů s možnou retroaktivitou považují rozšíření daně za nefér vůči postiženým společnostem. Takzvaná windfall tax by se měla vztahovat na některé energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky. Podle původního návrhu ministerstva financí by měla platit v letech 2023 až 2025, zástupci vládní koalice ale dnes uvedli, že se dohodli na vztažení daně i na letošní rok.
"Je pravda, že společnosti, kterých se windfall tax týká, si letos přišly vlivem současných událostí k mimořádným ziskům. Ale i v případě, že by retroaktivita nebyla problém, tak změnit pravidla těsně před koncem roku je vůči zainteresovaným firmám vyloženě nefér. Společnosti to samozřejmě přežijí. Tento krok je ale bezesporu velmi problematický a tvrdě zasahuje do jejich rozpočtu i plánů na následující období," sdělil ČTK David Homola ze společnosti Digitoo, které se zaměřuje digitalizací účetnictví.
"Kroky vlády jsou krátkozraké a neefektivní. Můžeme v přímém přenosu sledovat, jak vláda posunuje hranice právního státu. Jde si bezhlavě za co nejvyšším daňovým výnosem bez ohledu na omezení," uvedl analytik XTB Jiří Tyleček.
Podle něj se vláda nedrží návrhů ekonomů a ohrožuje důvěru investorů v české investiční prostředí. "Investoři dostávají jasný signál, že Česko není tou správnou destinací. I když budou negativní dopady rozprostřeny v čase, tak podle mého názoru v součtu násobně převýší jakýkoliv zvýšený daňový výběr," uvedl Tyleček. Za čistší řešení než zavedení zmíněné daně pro letošní rok by považoval zvýšení daně z příjmů právnických a fyzických osob.
Vláda chce využít výnosy z daně z neočekávaných zisků k pokrytí nákladů na zastropování cen energií, které začaly růst v důsledku konfliktu na Ukrajině. Podle odhadů ministerstva financí by daň příští rok měla vynést 85 miliard korun, dalších 15 miliard korun mají přinést evropské cenové stropy pro výrobce energií.
Související
Ekonom o Babišově vládě: Má nerozumný program. Ekonomika teď funguje poměrně dobře
Volební sliby pod lupou. Ekonomka pro EZ vysvětluje, proč strany nejsou k voličům fér
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 1 hodinou
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 1 hodinou
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 2 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 4 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.
Zdroj: Jakub Jurek