Hamáček předložil vlastní návrh daní, o porušení koaliční smlouvy podle něj nejde

Oba poslanecké návrhy počítají se zrušením superhrubé mzdy, liší se ale ve výši daňových sazeb. Podle koaliční smlouvy mají vládní strany předkládat zákony o změnách daní a zákony s velkým dopadem do veřejných rozpočtů pouze společně.

ANO a ČSSD se dohodly, že superhrubou mzdu zruší, nenašly ale shodu na následném nastavení daní. Hamáček dnes řekl, že o záležitosti mluvil s Babišem a na jednání zaznělo, že nenajdou-li dohodu, přijdou do Sněmovny návrhy obou koaličních stran a bude na poslancích, který z nich podpoří.

Nyní se daň z příjmu zaměstnanců vypočítává jako 15 procent ze superhrubé mzdy, což je hrubá mzda zvýšená o odvody zaměstnavatele. Babiš navrhuje zdanit hrubou mzdu sazbou 15 procent a u příjmů zhruba nad 140.000 korun měsíčně doplnit sazbu 23 procent. Hamáček obdobně navrhuje sazby 19 a 23 procent a zároveň zvýšit o 200 korun měsíčně daňovou slevu na poplatníka. Oba návrhy mají začít platit už od příštího roku.

Hamáček Babišův návrh kritizoval, podle něj způsobí výpadek 90 miliard korun ve státním rozpočtu i v rozpočtech krajů a obcí. V situaci, kdy vláda i bez zrušení superhrubé mzdy navrhuje rozpočet s deficitem 320 miliard, je to podle vicepremiéra nezodpovědné. "Jako sociální demokracie dlouhodobě říkáme, že jsou rozpočty příjmově podstřelené. Tohle je další torpédo a rýsuje se tady šílený danajský dar pro příští vládu," řekl. Kabinet, který vzejde z voleb v roce 2021, by podle Hamáčka musel razantně zvyšovat daně, aby zajistil fungování státu.

Babiš i Hamáček návrhy na zrušení superhrubé mzdy předložili jako poslanecké pozměňovací návrhy k vládnímu daňovému balíčku, který je ve Sněmovně ve druhém čtení. Zda některý z nich začne platit, se rozhodne při závěrečném hlasování. Zatím není jasné, kdy se k němu poslanci dostanou.