Hrad čelí dalšímu podezření, možná zničil zprávy o aktivitách Ruska na Ukrajině

Hrad čelí podezření, že předčasně skartoval mimo jiné utajované dokumenty například o aktivitách ruských ozbrojených sil u hranic s Ukrajinou nebo informace Severoatlantické aliance (NATO) k bezpečnostní situaci v Iráku.

Vyplývá to z takzvaných Jednacích protokolů Pražského hradu, které získali reportéři Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle pravidel měly být dokumenty zničeny nejdříve v roce 2023. Kancelář prezidenta republiky (KPR) tento rozpor nevysvětlila, tvrdí, že vše bylo podle zákona. Skartacemi se už zabývá Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), případně pochybení předá ministerstvu vnitra, sdělil ředitel NBÚ Jaromír Kadlec.

Utajovaná informace z ministerstva zahraničních věcí, která obsahovala důvěrné informace o situaci na Ukrajině a možném riziku konfliktu s Ruskem, dorazila na Pražský hrad podle webu 9. listopadu 2021. Ve stejný den ministerstvo doručilo do prezidentské kanceláře další dvě zprávy, které obsahovaly informace NATO k situaci v Iráku a detaily k debatě, jaký postoj zaujme aliance k Číně. O měsíc později všechny tři zprávy Hrad během mimořádné skartace zničil.

Úřad tak postupoval proti pravidlům, která si ke skartaci sám určil, podle nich totiž mohly být zprávy zničeny nejdříve v roce 2023, píše iROZHLAS.cz. Podle serveru Hrad zničil kromě zmíněných tří zpráv dalších 29 dokumentů. I ty mohly být skartovány podle protokolů prezidentské kanceláře nejdříve v roce 2023, některé až v roce 2025.

Kancelář prezidenta republiky tvrdí, že vše bylo podle zákona. "Uvedené utajované dokumenty byly vyřízeny, prošly skartačním řízením, jejich obsah byl posouzen skartační komisí, která stanovila skartační lhůtu, a archivním dozorem. Dokumenty byly skartovány ve stanovené skartační lhůtě. Byla dodržena pravidla ochrany utajovaných informací," sdělil Vít Novák z KPR.

Ovčáček tvrzení, že všechny utajované dokumenty uvedené v textu serveru iROZHLAS.cz prošly skartačním řízením, zopakoval. "Byly vyřazeny a určeny ke zničení. To ovšem neznamená, že byly všechny ihned fyzicky zničeny," upozornil. Dodal, že k tomu došlo při skartaci pouze u těch utajovaných dokumentů, u nichž to platné předpisy umožňují. "Zbytek uvedených spisů je uschován v trezorech Pražského hradu a bude standardně zničen po uplynutí příslušné lhůty. To se následně projeví také zápisem v jednacích protokolech. KPR o tom předloží důkazy v takové podobě, aby zároveň neohrozila ochranu utajovaných informací," uvedl mluvčí.

Oslovení odborníci se podle iROZHLAS.CZ shodli na tom, že Hrad dokumenty zničil narychlo a nezákonně. "Neexistuje žádný racionální důvod takto postupovat. Není to skartace, je to nezákonné zničení dokumentů. Za mě je jediné logické vysvětlení to, že se jedná o nesprávný úřední postup a porušení povinností podle archivního zákona i podle zákona o ochraně utajovaných informací,“ uvedl lektor Tomáš Bezouška z Institutu pro správu dokumentů, což je profesní organizace sdružující specialisty na tuto problematiku.

Datum, kdy hradní úředníci dokumenty skartovali, nelze zjistit. V kolonce je pouze napsáno "skartováno" a číslo jednací, které odpovídá mimořádné skartaci, kterou nařídil vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář. Ta byla zahájena 29. listopadu 2021 a skartovalo se až do 1. prosince, následně pak ještě 15. prosince 2021. Během skartace Hrad zničil i utajovanou zprávu k Vrběticím, která popisuje možné zapojení ruské služby GRU do výbuchů muničních skladů.

Související

Petr Pavel

Pavel si dává na čas. Pražský hrad oznámil, kdy se vyjádří k rozhodnutí vlády

Na Pražský hrad se obrátila pozornost v okamžiku, kdy dnes vyšlo najevo, že Babišova vláda rozhodla, že prezident Petr Pavel nebude součástí delegace na letním summitu NATO v Turecku. Pavel totiž dříve naznačil, že v takovém případě podá kompetenční žalobu. Na první reakci prezidenta se však bude čekat do úterního dopoledne. 
Replika korunovačních klenotů

Na Hradě budou k vidění korunovační klenoty. První uvidí výstavu školáci

Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad. 

Více souvisejících

Pražský Hrad

Aktuálně se děje

před 29 minutami

Írán

Válku s USA ustál, režim nepadnul. Přesto Írán prochází zásadní vnitřní proměnou

Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.

před 1 hodinou

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

„Vražda Trumpa je naší povinností.“ Na pohřbu Chameneího zazněly výzvy k likvidaci prezidenta USA

Při nedělních smutečních modlitbách za zavražděného bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího v Teheránu zazněly otevřené výzvy k likvidaci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Írán v současnosti pořádá týden masových pohřebních průvodů za Chameneího a další členy jeho rodiny, kteří zahynuli hned v první den americko-izraelského válečného konfliktu letos osmadvacátého února. Samotný pohřeb byl kvůli probíhajícím bojům odložen a nynější smuteční obřad ve velkolepé teheránské mešitě Imam Khomeini Grand Mosalla se proměnil v politickou manifestaci spojující hluboký zármutek s požadavky na odvetu.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Polská armáda, ilustrační fotografie

Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?

Reportéři webu Politico navštívili tři exponované úseky východní hranice NATO ve Finsku, Polsku a Litvě, aby zhodnotili jejich připravenost na případný útok ze strany Ruska. Tyto čelní státy aliance v současnosti urychleně posilují svou obranu, protože již nemohou automaticky spoléhat na to, že případný konflikt vyřeší Washington. 

před 5 hodinami

Pohřeb bývalého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího

Írán pohřbívá zesnulého Alího Chameneího. Modžtaba na obřadech chybí

V Teheránu probíhají oficiální smuteční obřady za zesnulého íránského nejvyššího vůdce Alího Chameneího, které úřady označují za „pohřeb století“. Nedělních ceremonií v komplexu Velké Mosally se zúčastnily tisíce truchlících i nejvyšší představitelé režimu včetně prezidenta Masúda Pezeškijána a šéfa Revolučních gard Ahmada Vahídího. 

před 6 hodinami

Policie USA

Po střelbě v New Yorku osm zraněných. Mezi nimi čtyři malé děti

Oslavy Dne nezávislosti v New Yorku poznamenal tragický incident, při kterém bylo v brooklynské čtvrti Coney Island postřeleno nejméně osm lidí. Mezi zraněnými jsou i čtyři nezletilé děti, které se staly oběťmi násilného činu přímo během svátečního večera. Incident vyvolal okamžitou reakci záchranných složek i policejních jednotek.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Klimatizace najdeme v některých zemích všude, i na desítky let starých domech

Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace

S přibývajícími tropickými dny roste i tlak na řešení situace, přičemž nedostatek klimatizací se stává novým bitevním polem evropských kulturních válek. Zdravotní experti a politici se sice shodují na potřebě mechanického chlazení v nemocnicích, domovech pro seniory či školách, debatu o soukromých domácnostech však momentálně ovládly politické spory. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly klimatizaci využívat jako politické téma, přičemž tvrdí, že mainstreamová environmentální politika obětuje lidi kvůli ideologii energetické účinnosti.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Prezident Trump

Nastává zlatý věk Ameriky, prohlásil Trump při 250. výročí od vyhlášení nezávislosti

Spojené státy americké oslavily své 250. výročí od vyhlášení nezávislosti. Americký prezident Donald Trump při této příležitosti vystoupil ve Washingtonu s pozdním nočním projevem, který svým stylem připomínal předvolební kampaň. Před diváky prohlásil, že země teprve začíná a slíbil ji posunout na novou úroveň. Vyzdvihl dosavadní úspěchy státu a zmínil neomezený potenciál USA, přičemž hovořil o příchodu nového zlatého věku Ameriky.

před 13 hodinami

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok na ropný terminál v Petrohradu

Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok pomocí bezpilotních letounů na ropný terminál v Petrohradu, který je druhým největším městem Ruska. Podle vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se jednalo o cílený zásah do infrastruktury, jež generuje finanční příjmy pro ruské válečné úsilí. Kyjev zároveň oznámil, že se terčem úderu stala také významná ruská námořní základna v této severozápadní oblasti.

včera

Petr Pavel

Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, řekl Pavel tureckému tisku

Český prezident Petr Pavel v rozhovoru pro turecký deník Türkiye Gazetesi před nadcházejícím 36. summitem NATO v Ankarě zdůraznil, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou vlastní obranu a bezpečnost. Podle hlavy státu již nelze spoléhat na to, že toto břemeno za evropské země ponese někdo jiný. Pavel zároveň vyjádřil přání, aby Spojené státy zůstaly pevným partnerem kontinentu, a očekává, že spojenci znovu potvrdí strategický význam pokračující podpory Ukrajiny pro zajištění vlastní bezpečnosti.

včera

Alexej Navalnyj

EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného

Rada Evropské unie v pátek oznámila uvalení sankcí na šestici ruských vědců a výzkumníků, kteří jsou podezřelí ze zapojení do otravy opozičního lídra Alexeje Navalného. EU ve svém oficiálním prohlášení zdůraznila, že zůstává plně odhodlána bojovat proti šíření a používání chemických zbraní. Postihy pro tyto osoby zahrnují zmrazení veškerého majetku na území Unie a také zákaz cestování do členských států EU.

včera

včera

Kyjev čelil dalšímu ničivému ruskému útoku. (10.7.2025)

Jak skončí válka na Ukrajině? Z pěti možných scénářů zbyly poslední dvě varianty

Historicky vzato končí válečné konflikty pěti základními způsoby, kterými jsou úplné podmanění, formální kapitulace, de facto kapitulace, stažení jedné ze stran nebo vyjednaný mír. Otázka, jak skončí ruská agresivní válka proti Ukrajině, je podle webu Kyiv Post v současnosti velmi aktuální, obzvláště po nedávných vyjádřeních Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina. 

včera

včera

USA, ilustrační foto

USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti

Úmorné horko, které zasáhlo rozsáhlé oblasti na východním pobřeží a ve střední části Spojených států, si vyžádalo rozsáhlé změny a rušení oslav Dne nezávislosti. Podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru sužovaly rekordní teploty přes 165 milionů obyvatel. Vlna veder narušila prodloužený sváteční víkend plný tradičních venkovních aktivit, jako jsou průvody či grilování, a zkomplikovala program v době, kdy země slaví 250. výročí své nezávislosti a hostí zápasy fotbalového mistrovství světa.

včera

Donald Trump a Den Nezávislosti (4. červenec)

Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti

Státy se v sobotu chystají na velkolepé oslavy 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které vyvrcholí na washingtonské promenádě National Mall. Americký prezident Donald Trump slibuje velkolepé shromáždění, jehož součástí budou mimo jiné každohodinové přelety stovek vojenských letadel včetně nového prezidentského speciálu Air Force One. Celou akci má doprovodit největší ohňostroj v historii, během něhož organizátoři plánují odpálit přibližně 850 000 kusů pyrotechniky z deseti různých stanovišť, a zapsat se tak do Guinnessovy knihy rekordů.

včera

Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD

V durynské metropoli Erfurtu nastal mimořádný stav spojený s konáním celostátního sjezdu politické strany AfD. Do ulic města dorazily tisíce odpůrců této formace, kteří zaplavili klíčové komunikace. Podle oficiálních údajů bezpečnostních složek se do dopoledních hodin shromáždilo přibližně 20 000 protestujících, přestože původní odhady organizátorů hovořily o možné účasti až 50 000 lidí. Policie musela kvůli napjaté situaci povolat rozsáhlé posily.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy