Hrad čelí dalšímu podezření, možná zničil zprávy o aktivitách Ruska na Ukrajině

Hrad čelí podezření, že předčasně skartoval mimo jiné utajované dokumenty například o aktivitách ruských ozbrojených sil u hranic s Ukrajinou nebo informace Severoatlantické aliance (NATO) k bezpečnostní situaci v Iráku.

Vyplývá to z takzvaných Jednacích protokolů Pražského hradu, které získali reportéři Radiožurnálu a serveru iROZHLAS.cz podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Podle pravidel měly být dokumenty zničeny nejdříve v roce 2023. Kancelář prezidenta republiky (KPR) tento rozpor nevysvětlila, tvrdí, že vše bylo podle zákona. Skartacemi se už zabývá Národní bezpečnostní úřad (NBÚ), případně pochybení předá ministerstvu vnitra, sdělil ředitel NBÚ Jaromír Kadlec.

Utajovaná informace z ministerstva zahraničních věcí, která obsahovala důvěrné informace o situaci na Ukrajině a možném riziku konfliktu s Ruskem, dorazila na Pražský hrad podle webu 9. listopadu 2021. Ve stejný den ministerstvo doručilo do prezidentské kanceláře další dvě zprávy, které obsahovaly informace NATO k situaci v Iráku a detaily k debatě, jaký postoj zaujme aliance k Číně. O měsíc později všechny tři zprávy Hrad během mimořádné skartace zničil.

Úřad tak postupoval proti pravidlům, která si ke skartaci sám určil, podle nich totiž mohly být zprávy zničeny nejdříve v roce 2023, píše iROZHLAS.cz. Podle serveru Hrad zničil kromě zmíněných tří zpráv dalších 29 dokumentů. I ty mohly být skartovány podle protokolů prezidentské kanceláře nejdříve v roce 2023, některé až v roce 2025.

Kancelář prezidenta republiky tvrdí, že vše bylo podle zákona. "Uvedené utajované dokumenty byly vyřízeny, prošly skartačním řízením, jejich obsah byl posouzen skartační komisí, která stanovila skartační lhůtu, a archivním dozorem. Dokumenty byly skartovány ve stanovené skartační lhůtě. Byla dodržena pravidla ochrany utajovaných informací," sdělil Vít Novák z KPR.

Ovčáček tvrzení, že všechny utajované dokumenty uvedené v textu serveru iROZHLAS.cz prošly skartačním řízením, zopakoval. "Byly vyřazeny a určeny ke zničení. To ovšem neznamená, že byly všechny ihned fyzicky zničeny," upozornil. Dodal, že k tomu došlo při skartaci pouze u těch utajovaných dokumentů, u nichž to platné předpisy umožňují. "Zbytek uvedených spisů je uschován v trezorech Pražského hradu a bude standardně zničen po uplynutí příslušné lhůty. To se následně projeví také zápisem v jednacích protokolech. KPR o tom předloží důkazy v takové podobě, aby zároveň neohrozila ochranu utajovaných informací," uvedl mluvčí.

Oslovení odborníci se podle iROZHLAS.CZ shodli na tom, že Hrad dokumenty zničil narychlo a nezákonně. "Neexistuje žádný racionální důvod takto postupovat. Není to skartace, je to nezákonné zničení dokumentů. Za mě je jediné logické vysvětlení to, že se jedná o nesprávný úřední postup a porušení povinností podle archivního zákona i podle zákona o ochraně utajovaných informací,“ uvedl lektor Tomáš Bezouška z Institutu pro správu dokumentů, což je profesní organizace sdružující specialisty na tuto problematiku.

Datum, kdy hradní úředníci dokumenty skartovali, nelze zjistit. V kolonce je pouze napsáno "skartováno" a číslo jednací, které odpovídá mimořádné skartaci, kterou nařídil vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář. Ta byla zahájena 29. listopadu 2021 a skartovalo se až do 1. prosince, následně pak ještě 15. prosince 2021. Během skartace Hrad zničil i utajovanou zprávu k Vrběticím, která popisuje možné zapojení ruské služby GRU do výbuchů muničních skladů.

Související

Ilustrační fotografie.

Korunovační klenoty na Pražském hradě. Výstava doznala termínové změny

Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.

Více souvisejících

Pražský Hrad

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Bleskové povodně v Nepálu

V Nepálu nachází i devět dní po katastrofě živé

Dva pracovníci byli zachráněni z tunelu vodní elektrárny v Nepálu devět dní poté, co oblast zasáhly katastrofální bleskové povodně. Záchranářům se podařilo oba muže vyprostit v pátek v brzkých ranních hodinách z hloubky přibližně 170 metrů pod zemí. K neštěstí došlo v komplexu vodní elektrárny Upper Trishuli 3A, který se nachází v jedné z nejvíce postižených oblastí celé země.

před 1 hodinou

včera

IKEA

IKEA potěšila Čechy. Od září výrazně zlevnila stovky produktů

Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu. 

včera

Andrej Babiš

Babiš míní, že střední Evropa a V4 budou pro budoucnost kontinentu klíčové

Premiér Andrej Babiš (ANO) se zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti. 

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Kouč Jandač bude Plzni chybět až do listopadu. Zřejmě kvůli uspěchané rekonvalescenci

Hokejový trenér Josef Jandač nebude na lavičce Plzně přítomen nejen na začátku nové extraligové sezóny 2026/27, která startuje už 15. září, ale bude na na ni chybět až do listopadu. To proto, že je po zranění Achillovy šlachy a i když se zdálo, že by se mohl během léta vrátit zase zpátky do plného provozu, zranění se obnovilo a nyní ho tak čeká další operace.

včera

Pražské metro, stanice Můstek

Praha už plánuje metro E. Radní naznačili, kudy by měla vést pátá linka

Rada hlavního města Prahy bude v pondělí hlasovat o zadání přípravy veřejné zakázky studie proveditelnosti páté linky pražského metra. Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) v tuto chvíli dokončuje analytickou část studie, která mapuje potenciální trasy a uzly, jež by nová tangenciální linka mohla propojit.

včera

včera

včera

včera

Londýn

Když Londýn lehl popelem. Oheň ničil domy a zabíjel, město ale také zbavil moru

Byl druhý zářijový den roku 1666, stalo se to tedy před rovnými 360 lety, když v Londýně vypukl ničivý požár, který spálil většinu města. Tisíce domů lehlo popelem, nenávratně byly zničeny významné památky, zahynuli někteří obyvatelé. Oheň měl ale také jedno pozitivum – zbavil město morové epidemie, která ho zachvátila o rok dříve.

včera

Rusko, Kreml

Rusko na svém území uzavře německá kulturní centra

Ruská federace uzavře na svém území německá kulturní centra v reakci na předchozí kroky Berlína. Německo totiž rozhodlo o uzavření ruského konzulátu v Bonnu a kulturního střediska Ruský dům v německé metropoli. Tento krok odráží narušené vztahy a prohlubující se napětí mezi Moskvou a evropskými zeměmi podporujícími Ukrajinu. Německé orgány k tomuto opatření přistoupily poté, co obvinily Moskvu z pokusu o útok na letišti v Lipsku.

včera

Radoslaw Sikorski

Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU

Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských diplomatů a občanů v rámci Evropské unie. Reagoval tak na nedávnou vlnu hybridních útoků na evropském území, včetně přeletů dronů naložených výbušninami v Německu. Podle polského šéfa diplomacie se Moskva snaží rozvrátit evropský blok zevnitř. Z toho důvodu by Ruské federaci nemělo být umožněno využívat výhod volného pohybu.

včera

USS Truxtun (DDG-103)

Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu

Americká armáda uskutečnila v Hormuzském průlivu dosud největší doprovodnou operaci od začátku současného ozbrojeného konfliktu. Během úterních akcí usměrňovala plavbu čtyřiceti obchodních lodí, které dohromady přepravovaly osmnáct milionů barelů ropy. Současně americké síly zasáhly téměř šedesát íránských vojenských cílů v blízkosti této klíčové námořní trasy. Cílem rozsáhlé operace bylo zajistit plynulost dodávek energie a zároveň oslabit schopnost Íránu ohrožovat komerční přepravu.

včera

včera

Hormuzský průliv

Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů

Americké úderné jednotky zasáhly íránská odpalovací zařízení na ostrově Larak v Hormuzském průlivu. Vojenská akce byla reakcí na zprávy, že íránské Revoluční gardy připravují rozmístění námořních min pomocí raketometů. Tento vývoj představuje potenciální novou hrozbu pro mezinárodní lodní dopravu v jednom z nejdůležitějších mořských průjezdů světa. Spojené státy obnovily své útoky po pauze právě s odkazem na tyto nové schopnosti protivníka.

včera

Donald Trump

Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové

Donald Trump se na sociálních sítích prohlásil za největšího prezidenta v historii Spojených států amerických. Ve svém vlastním žebříčku se zařadil nad historické osobnosti, jako jsou Abraham Lincoln, Franklin D. Roosevelt nebo George Washington. Odborníci a historici však podle The Guardian s jeho hodnocením zásadně nesouhlasí a poukazují na odlišné výsledky vědeckých šetření. Podle nich se prezidentovo sebehodnocení výrazně rozchází s realitou i akademickými studiemi.

včera

Írán

Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel

Rusko již několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel s plochou dráhou letu. S tímto zjištěním přišlo vyšetřování deníku Financial Times, podle něhož tato spolupráce probíhala i během konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem. Moskva do tohoto utajovaného programu zapojila své nejzkušenější odborníky na raketové technologie. Cílem této dlouhodobé pomoci je výrazné posílení íránských vojenských kapacit.

včera

Velká Británie

Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?

Hrozby ze strany Ruské federace vůči Velké Británii mění svůj charakter i rozsah a přecházejí od rétoriky k praktickým hybridním operacím. Ačkoli přímé jaderné údery zůstávají nepravděpodobné, evropské státy již čelí konkrétním incidentům zaměřeným na klíčovou infrastrukturu. Podle bezpečnostních odborníků oslovených webem The Independent není Spojené království fyzicky připraveno na dlouhodobou a cílenou kampaň sabotáží.

včera

včera

Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac prohlásil, že Izrael usiluje o podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy. Podle jeho slov neexistuje pro Gazu žádné konečné řešení bez této migrace a izraelská vláda je připravena organizovat odchod obyvatel mořskou, leteckou i jakoukoli jinou cestou. Násilná deportace obyvatelstva z okupovaného území je přitom podle mezinárodního práva považována za možný válečný zločin a etnickou čistku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy