Hrad chce o rozpočtu na příští rok ještě jednat s MF

Návrh rozpočtu přišel členům výboru představit zástupce vedoucího kanceláře Petr Mužák. Omluvil nepřítomnost kancléře Vratislava Mynáře tím, že prezident pověřil Mynáře plněním jiných úkolů.

Ministerstvo financí vyzvalo již v dubnu prezidentskou kancelář, aby v rozpočtu na příští rok snížila výdaje o 4,4 milionu korun, což Hrad odmítl. Mužák argumentoval například tím, že v příštím roce bude nutné zajistit služby pro nově zvolenou hlavu státu, přičemž první rok podle něj bývá vždy finančně náročnější. Argumentoval i tím, že rozpočtová kapitola KPR byla už letos zkrácena o 22 milionů při schvalování letošního rozpočtu. Uvedl také, že snižovala počty zaměstnanců, a naopak potřebuje udržet kvalifikované odborníky například na diplomacii, ekonomii nebo informační technologie. Poukazoval na to, že i v komerční sféře vzniká kvůli inflaci tlak na růst platů.

Informoval také, že vzhledem k nárůstu cen energií a materiálů bude Správa Pražského hradu potřebovat v příštích dvou letech o 66 milionů korun navíc. Nedomnívá se, že vzhledem k aktuální situaci se letos podaří obnovit výnosy Správy Pražského hradu například ze vstupného na úroveň před příchodem koronavirové epidemie.

Prezidentská kancelář patří mezi takzvané parlamentní kapitoly, jimž návrh základních parametrů rozpočtu na následující rok schvaluje již na jaře sněmovní rozpočtový výbor. Ministerstvo financí pak takto schválený návrh zapracuje do návrhu celkového státního rozpočtu. Kancelář prezidenta republiky spravuje kromě rozpočtu samotného prezidentského úřadu také rozpočty Správy Pražského hradu a Lesní správy Lány.

Navýšený rozpočet počítá například s částkou 900.000 korun kvůli zákonu o zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce. Mandát současné hlavy státu Miloše Zemana skončí příští rok v březnu. Podle zákona má nárok na rentu 50.000 korun měsíčně a na víceúčelovou paušální náhradu rovněž 50.000 korun měsíčně. Od dubna do prosince 2023 jde o celkovou částku 900.000 korun.

Většinu nárůstu rozpočtu tvoří vyrovnání 21,7 milionu korun, o něž Hrad přišel při schvalování letošního rozpočtu. "Toto snížení bylo v roce 2022 promítnuto do rozpočtu investičního transferu poskytovaného příspěvkové organizaci Správě Pražského hradu. Aktuálně je objem tohoto transferu navrhován ve výši, která odpovídá střednědobému výhledu na rok 2023," stojí v materiálu.

O konečné podobě základních parametrů rozpočtu KPR rozhodne výbor 8. června. Zda skutečně projde předložený návrh, není jisté. "To, že je něco nějak navrženo, automaticky neznamená, že to bude také přijato. A když se tak rozhlédnu kolem sebe, nevidím mezi kolegy většinu těch, kteří by rozuměli návrhu na zvýšení výdajů o 22 milionů. A už vůbec ne většinu těch, kteří by chtěli posílat ze státního rozpočtu víc, než je opravdu třeba," napsala dnes dopoledne na twitter členka výboru Barbora Urbanová (STAN).